30.5.2024 | Svátek má Ferdinand


Diskuse k článku

SVĚT: O Afghánistánu stručně a střízlivě

Bleskový rozklad prozápadní afghánské vlády a jejich jednotek z hodiny na hodinu vyvolal množství prohlášení, úvah a komentářů, též zde na NP. Většina však má emocionální charakter a jejich tón se nese od obav přes lítost až ke škodolibosti, zřejmě podle politického směřování autora, takže jim chybí objektivita, systematičnost a strategický vhled.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Hák 19.8.2021 12:00

Protože když se médiím někdo nelíbí, tak určitě nenapíší, že se mu něco povedlo - naopak cokoli ten někdo udělá, je prezentováno jako neúspěch. Aspoň v našich médiích :-) No a aghánská "demokratizace" byla prezentována jako úspěch...

P. Milan 19.8.2021 14:04

Oni jsou nějací pravicoví (a také levicoví) liberálové? To tedy čumím!

J. Jurax 19.8.2021 20:06

Řekl bych, že jsou.

P. Hák 20.8.2021 11:17

Pokud vím, tak k pravici a k liberalismu se tady na Psu hlásí jistý P. Milan. Takže minimálně jeden pravicový liberál existuje, nebo to aspoň předstírá :-)

Pojem "left-lib" je rovněž dobře znám, byť mnozí tvrdí, že je to jen fíkový list neomarxistů.

J. Kraus 19.8.2021 10:56

V pamětech vojáků z Vietnamu, hlavně vyšších důstojníků, se často mluví o politickém vedení války z Washingtonu přes hlavy místních velitelů. Jeden generál nostalgicky vzpomíná na někdejší boje na Guadalcanalu, kde se rozhodovalo na místě. Ve Vietnamu se musely plnit předpisy a tak třeba do bombardéru byla naložena jedna bomba místo pěti a letělo pět bombardérů místo jednoho. Ztráty tomu odpovídaly, ale na vše chodily inspekce buď přímo z USA nebo z nebojových útvarů na místě a tresty byly běžné. Přesto se válku proti severu podařilo, přes všelijaké mírové dohody, dotáhnout skoro k vítězství, což uvádějí ony pozdější paměti, nikoli oficiální zprávy z té doby. Toho se ve Washingtonu lekli, napřed stáhli Američany z prvních linií a pak to urychleně odpískali. Zhnusení vojáků bylo prý obrovské. Přesto se to dalo před světem nějak vysvětlit a obhájit a prestiž U.S. branných sil příliš neutrpěla.

V Afghánistánu zdá se to bylo jiné. Jako by ho neobětovali pouze politici, ale i, a to hlavně, vojáci. Z pohledu historie, počínaje antikou, je dnešní způsob opuštění spojenců, tedy aniž by se jim to předem řeklo, doslova obludný. Snad je to způsobeno vrozenou nadřazeností a hloupostí Američanů, které od Vietnamu nepochybně poskočily vzhůru. Nelze nevzpomenout na Brity v Indii, na indickou armádu stvořenou a vedenou Brity, která přes různá povstání (kvůli konservování zbraní údajně vepřovým sádlem a podobně) byla v podstatě loyální a britští velitelé ani ve chvílích krise od ní neutíkali.

Způsob, jakým Američané opustili Bagram, vypovídá jednak o jejich pohrdání zůstavšími, jednak o ztrátě vlastní sebeúcty, o nulové empatii celého toho amerického politicko-vojenského spolku nemluvě. Oni si neuvědomují, že ztratili tvář, oni totiž už dlouho žádnou nemají. A jak vědí nejen Číňané, člověk ztrativší tvář je bezcenný a lze se od něj nadít čehokoli.

P. Hák 19.8.2021 11:01

Je fakt, že "ztrátu tváře" budou v muslimském světě vnímat intenzívněji. Výsadkář Zelinka mluvil o paštunském kodexu, kdy "host se nikdy nepříteli nevydává", předpokládám, že "spojenec se v boji nikdy neopouští" tam bude taky.

Pro prozápadní síly to asi je těžká morální rána.

V. Církva 19.8.2021 13:52

Tak "lstiví" Afghánci, co dokážou na ohni z trusu vyrobit všechny části pušky kromě závěru, ten musí ukradnout, jsou možná primitivní, ale zásady mají možná pevnější než Zápaďáci.

Na druhé straně, myslíte si jako, že někdy Západu důvěřovali? To byl spíš obchod. Nakonec, dalo se Západu někdy důvěřovat, a důvěřujeme jim i po roce 1938 my?

No a, udělala něco prozápadní armáda a vláda Afghánistánu něco pro to, aby je bylo efektivní podporovat?

P. Hák 20.8.2021 11:02

Nevím, zda důvěřovali, ale byli ochotni jej podporovat. V každém případě teď mají o důvod méně.

Je otázka, kdo je to "my". U nás část společnost Západ zbožňuje zcela nekriticky, část jej zásadně odmítá a část je řekněme racionálně skeptická (což jsme třeba my dva). Tady na Psu je hodně komentátorů z třetí skupiny, ale netroufám si odhadnout, o jaké procento české společnosti jde celkově.

Co pro to udělala "prozápadní vláda"? No patrně nic moc :-) Ale asi budou i lidé mimo vládu, kteří tak činili z přesvědčení, i když nevím, kolik jich bylo.

I. Hermanek 19.8.2021 10:54

Naprosto perfektní analýza..jako vždy od autora který ví co píše a píše i za me

L. Severa 19.8.2021 10:37

Ovšem jak dál v Afghánistánu ? Čína asi nechá Talibán Talibánem a bude si v Afghanistánu hospodařit. Mám dojem, že se Číňani nesnaží po světě šířit nějakou ideologii, ale v jednotlivých státech si uplatňují své potřeby. Je to jakýsi moderní kolonialismus . Zatím co t.zv.západ si vymýšlí všelijaké převratné proměny, oni si jedou po svém, možná k celosvětovému ovládání.

Z. Lapil 19.8.2021 11:57

Pokud jste tak neučinil, přečtěte si Macchiaveliho Vladaře. Není to dlouhé, spíš příručka než učebnice.

Opakovaně nestačím zírat, jak strašně ho "dnešní doba" nečetla. Mj. je tam psáno o způsobech, jak ovládnout cizí země. V podstatě buď do toho jít natvrdo a dosadit svoje úředníky chráněné vojskem úplně všude, NEBO - viz asi aktuálně Číňani - zřizovat "obchodní pevnosti". Rozhodně jsem tam nepostřehl nic o udržování vlastní armády, která vlastně nesmí pořádně bojovat.

V. Církva 19.8.2021 13:57

Ano, co se týká Číny, je to takový moderní kolonialismus. Nakonec oni ani Britové nekolonizovali na začátku zbraněmi. Východoindická společnost byla o obchodu. Spolu s dohodami s místními vládci samozřejmě později přišly na slovo i Maximy. Jinak bych ale řekl že to Čína dělá tak jako kdysi Britové.

Nakonec některé prognózy říkají, že až to tu zničí islám, bude muset Čína nějak toto území dobýt aby je mohla nějak využívat.

J. Pokoutný 19.8.2021 16:54

Jen bych upozornil, že v "době Maximů" byla už Východoindická společnost desítky let zrušená. A co se týče jejich použití v Indii, Bitové dobou nic nedobývali, stavěli infrastrukturu.

J. Sedlář 19.8.2021 10:33

Neznám islámistický terorismus, jen islámský.

S. Zemitý 19.8.2021 10:12

Na budoucí terorismus v Evropě úprk Američanů z Afghánistánu mít vliv sice může, ale měl by nepatrný až žádný, pokud by v E. nebyly milióny ochotných fanatiků. Ani se tím netají: za mnoho jiných pátá vteřina: www.youtube.com/watch?v=zi-nhO77uvo. Jak bojovat s těmi, kteří smrt vyhledávají, neboť ... o těch pannách v ráji to známe.

Za to, co se bude dít v Evropě, mají odpovědnost z 90% evropští politici: na prvním místě jistá A.M. Na druhém investoři a zbrojíři ... zejména SA a teprve daleko vzadu Afg. Ten - vedle SA - jako financiér - viz produkce opia: www.irozhlas.cz/zpravy-svet/afghanistan-usa-opium-heroin_1904280703_pj. Že by Ami ztratili výrobní postup napalmu? 2 sezóny spalování makových polí by stačily.

Ostatně, možná té krve v E. ani moc nepoteče: stačí strach, mužská nezpůsobilost, neochota bojovat za konstrukty "vlast" a "národ" a ... produktivita muslimských děloh. Koneckonců lid Evropy jako takový, si tupě volí tyto zkázonosné politiky, mejnstrím, jenž je k tomu vede ... a nedivme se, jako Murray, podivné smrti Evropy

Jakýsi maník 2 měsíce sledoval a zaznamenával pohyb lodí lidskoprávních organizací ve Středozemním moři. Časosběrný záznam www.youtube.com/watch?v=xqEkCrSWqzo. Opakuji: jaký vliv na toto dění má situace v Afghánistánu ?

L. Písařík 19.8.2021 10:56

Neziskovky co zachraňují trosečníky, si z toho udělaly kšeft. Leď se přiblíží k teritoriálním vodám a oznámí svému agentovi, aby vybral poplatky od uprchlíků a poukázal na konto neziskovky, jakmile je provedeno, oznámí, že čluny mohou vyplout. Uprchlíci nasednou a jedou a jak spatří loď, udělají díry do člunů a signalizují SOS. Je povinností každé lodi zachránit trosečníka a neziskovky to taky dělají. Dobrej vejvar a ještě příspěvky od různých států - nebrali byste to? Když potom některé státy nechtějí trosečníky přijmout, stačí pozvednou tzv. hlas světové organizace a to ti užiteční pitomci rádi udělají.:-/

V. Církva 19.8.2021 14:13

Otázka spíš zní, kdo byl měl za to být už dávno v lochu a proč tam s Merklovou už dávno nejsou.

Naopak se jejich progresívní příbuzní chystají zavřít Štrougala za to, že střílel na hranicích. To je trochu pozdě ne? Nemělo by se to řešit bez odkladů?!

V. Kuhaj 19.8.2021 9:29

Dobrá reflexe, děkuji. Mám jen drobnost: autor píše: " Každý úpadek globálního hegemona začíná tím, že omezuje svoje mocenské zájmy jen na to, na co ještě stačí." O úpadku nepochybuji, ale myslím, že omezení mocenských zájmů se týká ne toho, na co stačí (zatím ještě stačí na mnoho věcí), ale na to, považuje za důležité. A tohle vyčítám současným USA, resp. jejich levicové vládě, nejvíc - takto provedený odchod z Afghanistánu se rovná oficiální proklamaci, že boj proti agresivnímu islámu je druhořadý.

J. Černý 19.8.2021 9:29

Prostě nějak se NATO nedaří. Kosovo, Afghánistán, Irák,Libye, Sýrie. Ani ten puč na Ukrajine se nepovedl, korupce stejná jako desítky let zpátky, velká část Ukrajinců pracuje za hranicemi, aby se doma neumřelo. Vládní média jim vtloukaji do hlavy, že za vše může Putin.

J. Pavelka 19.8.2021 9:05

On dokonce i ten Marx tvrdil, že změna může nastat, pouze když jsou pro ni podmínky, tj. když výrobní síly se rozvinuly natolik, že výrobní síly jsou zastaralé...Momochodem proto Engels zásadně odmítal možnou revoluci v Rusku....Takže "urychlit pokrok" má asi kořeny jinde než v této teorii.....a asi nelze tvrdit, že to vždy chtějí pouze "levičáci"

J. Sedlář 19.8.2021 9:05

Vot éto takoj "islamistický terorismus"? Něčo ako křesťanistický radikalismus? Pletou se Vám termity autore.

D. Laurencikova 19.8.2021 9:57

Velmi spravna otazka. Vyraz "islamismus" si vymysleli na Zapade k vlastnimu uklidneni. Pricemz "islamismus" neni nic jineho, nez konsekventni politicka realizace islamu" (Hamed abdel Samad).

J. Pokoutný 19.8.2021 9:01

V Afghanistánu jsem nikdy nebyl, o jeho historii jsem však četl nejen současné články, ale i literaturu z předprogresivistického období, která vrhá na celou záležitost značně odlišný pohled. Ale asi nejlepší je osobní svědectví lidí, kteří si "Afghu" opravdu užili: https://www.youtube.com/watch?v=dug9bYji0F8

F. Navrátil 19.8.2021 9:00

K rovině vojenské: Pokud strategie velí vést válku na území nepřítele, pak měly USA a NATO zaútočit na Saudskou Arábii, islámské ropné monarchie a Pakistán, protože odtud pocházeli hlavní teroristé a odtud se také financoval islámských terorismus. Bin Ládin měl centrálu v Súdánu, Pakistánu a naposled v jeskynní pevnosti Tora-Bora, kterou vybudovala CIA . K rovině politické: Dvacetiletá válka v Afghanistánu mohla sice předstírat demokratizaci země, ale podstatou dlouhého trvání byly zisky armádních dodavatelů, všeobjímající korupce a volební potenciál ve stylu Vrtěti psem. K rovině globální: Pokud USA přestanou s barevnými revolucemi, jary národů a útoky jako v Kosovu, Iráku, Sýrii, Libyi a Afgahanistánu, pak to světu jen prospěje. Výsledkem jejich akcí byl totiž pokaždé nárůst islámského terorismu, radikalismu a vlny uprchlíků do Evropy. A jako bonus vyvraždění nebo vyhnání křesťanských komunit.

J. Černý 19.8.2021 9:04

Většina atentátníků z 11.září 2001 měla saudskoarabské občanství a vycvičili se v USA.

J. Jurax 19.8.2021 13:01

Jenže Saúdi byli a jsou kamarádi. A bohatí, neboť sedí zadkem na ropě. Přece nelze uplatňovat kolektivní vinu na Saúdské Arábii jen proto, že pár jejích občanů byli islamističtí parchanti, že. Kolektivní vina není v módě.

Kdežto Afghánistán ...

I. Hermanek 19.8.2021 10:59

Pan Navrátil velmi hodnotný příspěvek k zamysleni

I. Hermanek 19.8.2021 10:59

Pan Navrátil velmi hodnotný příspěvek k zamysleni

J. Černý 19.8.2021 8:56

To bylo od NATO velmi rafinované. Ale proč zničilo Libyi, aby se cesty do Evropy otevřely dokořán ?

P. Milan 19.8.2021 8:35

" (proto se toto řešení tolik líbilo levicově smýšlejícímu Obamovi a odstoupil od něho Trump)"

Moc se mu nelíbilo, ale na rázné řešení neměl "koule".