paštun višnu 14.4.2009 23:29

Re: Oceány stoupají?

Taky o tom dumám, dost mě to zarazilo. Ale nevzpomínám si na článek, ve kterém by se k tématu jednoznačně vyjádřil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

para 14.4.2009 20:40

Re: Současná krize - co za ní stojí a co nás čeká?

A co když to je tak, že to co nazýváme dnes krizí je začátek staronové doby, kde velikost obsazené a produktivní obdělávané země dávala limit moci svému vlastníkovi? Jakmile totiž dojdou fosilní suroviny změní se zcela hodnotový systém, který je odvozen od množství energie které pohání společnost. Vím že to ještě nějaké desetiletí či století potrvá ale trendz už jsou zřekmé dnes.  http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/scenare-soumraku-civilizace-rustu

nebo  http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/ekonomika-ktera-neni-o-trznich-vztazich

• reagovat
• nahlásit příspěvek

i.h. 14.4.2009 13:43

Korejci na unikatni faunu

kaslou, to je vymysl bilych dablu. Bili dablove - tedy jejich cast - neustale zvani o zachovavani veci, ktere by mel zaplatit nekdo jiny, ale sami si ten Madagaskar nepronajmou a nechrani, jenom uslechtile kazou. A treba francouzskemu zemedelci je nejaka unikatni fauna taky u zadku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

portwyn 14.4.2009 14:08

Re: Korejci na unikatni faunu

No, mám za to, že bílí ďáblové platí na "rozvojové pomoci" docela těžké prachy, takže mají právo za to taky něco chtít.

Jsem docela překvapen zjištěním, že najednou nemáme co kecat do použití našich peněz. No, hlavně že to naštve Bursíka (kterému je mimochodem nějaká příroda tamtéž co francouzskému zemědělci).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

honzak 14.4.2009 13:58

Re: Ježíšmarjá, proč zrovna Madagaskar?!?

Soudný člověk, vybíraje mezi zánikem unikátní fauny a světovou válkou, zvolí řízený zánik unikátní fauny (narve geneticky použitelné jedince do zoo). Ona by lidstvu po světové válce byla unikátní fauna dost u brusele. Pakliže by ji (tu unikátní faunu) zbytky lidstva našly, tak by ji promptně sežraly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

portwyn 14.4.2009 14:04

Re: Ježíšmarjá, proč zrovna Madagaskar?!?

Ptal jsem se, jestli není nějaká využitelná plocha blíž ke Koreji než Madagaskar. Jestli je otázka postavena tak, že buď bude světová válka nebo zlikvidujeme Madagaskarskou přírodu, tak to je jiná. Netušil jsem, že je to s Korejci až tak zlé...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

para 14.4.2009 17:48

Re: Ježíšmarjá, proč zrovna Madagaskar?!?

Honzáku ty máš asi za to, že jsi soudný člověk a že tímto výběrem to končí ... vid? Jestli řízený zánik unikátní fauny považuješ za konec - tak to je tedy i konec oné soudnosti které si tak považuješ. Člověk je totiž jak s hlediska historie planety Země tak z pohledu vesmíru kam až jen dohlédne mimořádně unikátní faunou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

certik 14.4.2009 19:02

Re: Ježíšmarjá, proč zrovna Madagaskar?!?

Mno, plantáže olejových palem znám z Malajsie, je to tragédie ať už vám leží osud džungle na srdci nebo ne. Navrch mám pochybnosti o užitečnosti palmového oleje--je to aspoň v Malajsii politicky protežovaná záležitost, má to údajně zmenšit závislost na ropě a dát práci farmářům; na půdě vypálené džungle totiž žádná jiná kulturní rostlina než olejová palma neroste. Vykládat, že buď si Korea vysadí na madagaskaru miliony hektarů olejových palem anebo bude světová válka, to je snad přehnané.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

arnal 14.4.2009 11:47

Re: Dve technicke pripomienky

Podle Wikipedie je hustota tamního osídlení asi 33 obyv./km2. To sice není bůhvíkolik, ale "velmi řídké osídlení" bych to nenazval (podobnou hustotu osídlení má třeba Litva nebo USA). Nebo žijou všichni ve městech?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Hoffman 14.4.2009 13:55

Re: Dve technicke pripomienky

Predavam ako som kupil, kamarad tvrdil, ze sa im vo vnutrozemi viackrat stalo, ze sli pol dna /vozom/, kym natrafili na dedinu. Mozno su tam lokalne rozdiely.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

honzak 14.4.2009 12:32

Re: Proč nyní ten nárůst zájmu o půdu?

tak, tak! Jen u nás moudře rušíme pole a děláme z nich stavební pozemky pro šmoulí vesničky.  Potraviny koupíme, jak říkal před časem nejmenovaný ministr financí ČR.

Je mi z těch politiků a ekonomů na blití. Z mého technického hlediska to jsou jen bastlíři, nic víc. Ovšem dobře placení...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

čtenář 14.4.2009 12:52

Re: Proč nyní ten nárůst zájmu o půdu? dusík, fosfor, draslík atd.

Zelená revoluce zvýšila tok energie proudící do zemědělství v průměru 50krát oproti zemědělství tradičnímu.5 V extrémních případech je spotřeba energie v zemědělství více než 100krát vyšší. Ve Spojených státech je ročně spotřebováno 400 galonů (cca 1500 litrů) ropného ekvivalentu k nakrmení jednoho Američana (podle dat z roku 1994). Spotřeba energie v zemědělství se skládá ze:31 % pro výrobu umělých hnojiv, 19%pro pohon zemědělských strojů,16% pro transport,13% pro zavlažování, 08%pro chov dobytka (nezahrnuje potravu pro dobytek),5 % pro výrobu pesticidů,8 % pro ostatní.

Energie potřebná pro balení, chlazení, dopravu do maloobchodních prodejen a domácí přípravu jídla není v těchto číslech zahrnuta.

Aby si čtenář mohl udělat představu o energetické náročnosti moderního zemědělství, výroba jednoho kilogramu dusíku pro hnojivo vyžaduje energii obsaženou v 1.4 až 1.8 litru nafty. A to do ní nezahrnujeme potřebu původní suroviny, což je zemní plyn. Jak vyplývá z údajů Institutu pro výzkum hnojiv (The Fertilizer Institute, http://www.tfi.org), od 30. června 2001 do 30. června 2002 použili zemědělci v USA 12 009 300 tun dusíkatých hnojiv. Při použití spodního odhadu 1.4 litrů nafty na kilogram dusíku odpovídá toto množství 15.3 miliardy litrů nafty, nebo též 96.2 milionů barelů ropy.

.Řečeno mírně nadneseně, ale pravdivě: jíme ropu a zemní plyn. Kvůli zákonům termodynamiky však není přímá úměra mezi energií do zemědělství vloženou a energií získanou. Každý krok na její cestě je energetickou ztrátou. Mezi lety 1945 až 1994 vzrostlo množství energie vložené do zemědělské výroby čtyřnásobně, zatímco úroda vzrostla pouze trojnásobně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

para 14.4.2009 15:36

Re: Proč nyní ten nárůst zájmu o půdu? dusík, fosfor, draslík atd.

Pěkně napsáno čtenáři - naprostý souhlas. Jen dodávám, že tzv dusíkaté a další látky co se s půdy vymívají se produkují v takovém množství že už mění složení moří. Např Středpzemní moře změnilo osazenstvo z korýšů a ryb na prakticky nepoživatelné medůzovité a tím produkce potravin pro lidstvo ještě poklesla. Jen aktivního dusíku dodává lidstvo do planetárního oběhu zhruba to samé množství co vyprodukuje celá příroda. Nejen skrze produkci CO2 prosperuje ten sebevědomý homosapiens.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

j 14.4.2009 13:22

Re: Proč nyní ten nárůst zájmu o půdu?

Tak zase začneme stavět paneláky a zahrádkařit

• reagovat
• nahlásit příspěvek

vita 14.4.2009 14:07

Re: Proč nyní ten nárůst zájmu o půdu?

V paneláku spokojeně bydlím a zahrádkařím co to dá. Tudíž jsem ekologicky šetrný a na Bursíka se můžu dívat svrchu, na uhlíkového stopaře jednoho. Na Gorea tím spíš.

Takový rajče, čerstvě utržený, ještě v něm dobíhají reakce - ještě si ani nestačilo všimnout, že už je utržený... Kam se hrabou ty supermarketový podtrhliny! V zimě a na jaře, no prosím, nic lepšího není - ale jak to začne zrát...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

j 14.4.2009 14:24

Re: Proč nyní ten nárůst zájmu o půdu?

Ne každý ale v tom paneláku chce žít

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kanuk 14.4.2009 21:30

Re: Proč nyní ten nárůst zájmu o půdu?

jéčko, ono "kdo chce, ten může" neplatí vždycky. Ale vždycky platí "kde nic není, ani čert nebere".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

para 14.4.2009 15:43

Re: Proč nyní ten nárůst zájmu o půdu?

Vito jsi přemýšliví ale na budoucnost asi moc nepomýšlíš. To CO2 nám zatím nevadí podobně jako dosud jen mírné oteplení a jen mírný pokles životní úrovně a jen mírná nezaměstnanost, imigrace..... Časem až se šechny ty potůčky spojí v řeku už to může být jinak - a o tom je i to povídání kolem CO2 s dobou roypadu v atmosféře až 200let. Tam nevidí s prognostiků asi nikdo ale i na 50 let jsou odhady vývoje nedobré - a o tu budoucnost a o to co vůbec se dá dělat at altivně či pasivně snad jde - a nevinil bych s toho ani Bursíka ani Gorea ale celou konzumní společnost a její ideologii..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

vita 14.4.2009 19:23

Re: Proč nyní ten nárůst zájmu o půdu?

Mírně jsem si zaryl do Bursíka, který káže uhlíkovou stopu a jak ji máme zmenšovat, my hnusní kunzumeristé. Načež zjistím, že Bursík si lítá po světě tryskáčem, tu do Antarktidy, tu na nějakou tu konferenci o tom, jak máme šetřit a spalovat co nejmíň uhlíku...

Já bydlím v paneláku (a jsem tam spokojen, neb mezi mnou a střechou je 6 partají, takřže když začne zatékat, já jen zaplatím - starat se bude jinej), jezdím sockou (a směju se oplechovaným blbům, kolem jejichž slimáckých kolon frčím), topím odpadovým teplem z EMě, na cesty jezdím vlakem, protože to je mnohem větší sranda než lítat v rouře... A Bursíkovi s jeho uhlíkovou stopou se vysmívám - šetřím mnohem víc než on. Aniž bych šetřil a omezoval se.

O Gorovi, který hlásá skromnost a umírněnost a jehož domácnost odebírá tolik elektřiny jako 20 průměrných (tedy hodně rozežraných) amerických domácností, se vysmívám dvakrát.

O to šlo. Ne o to, že jejich uhlíkatém globálnímu oteplovačství nevěřím o nic víc, než globálnímu ochlazovačství až k době ledové, jež bylo v módě let 40 tomu nazad...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

portwyn 14.4.2009 14:23

Re: Proč nyní ten nárůst zájmu o půdu?

Zahrádkaří i princ Charles. Není on náhodou skrytej postkomunista?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

čtenář 14.4.2009 11:10

Re: Opravdu všude / potravinová bezpečnost státu -povinnost vlád

Trvá více než 500 let, než se vytvoří 1 palec (2,5 cm) ornice.21 V přirozeném prostředí je ornice vytvářena rozkladem rostlinné hmoty a erozí hornin a je sama chráněna před erozí rostlinným pokryvem. Produktivita půdy poškozené intenzivním zemědělstvím se díky erozi každým rokem snižuje o 65 %.22 Dřívější prérie, které se staly obilnicí Spojených států, ztratily polovinu tloušťky ornice po pouhých sto letech farmaření. Tato ornice mizí 30krát rychleji, než se obnovuje přirozenými procesy.23 Současné plodiny jsou mnohem náročnější na živiny, než byly původní trávy, pokrývající kdysi Velké planiny. Důsledkem je rozsáhlé vyčerpání živin.

Eroze půdy a vyčerpávání minerálů způsobují každý rok zemědělství USA ztrátu rostlinných živin v hodnotě 20 miliard dolarů.24 Většina půdy na Velkých planinách není nic víc než houba, do které je nutno pumpovat vodu a živiny, aby dávala úrodu.

Každým rokem jsou v USA ztraceny 2 miliony akrů polí kvůli erozi, zasolení a vyčerpání vodních zdrojů. K tomu navíc 1 milion akrů z orné půdy zabere stavba měst, silnic a průmyslových objektů.24

Přibližně tři čtvrtiny veškeré rozlohy USA připadá dnes na zemědělství a komerční lesnictví.25 Rozšiřující se populace vytváří zvyšující se tlak na dostupnost zemědělské půdy.

Tím mimochodem ponechává jen malou část rozlohy USA dostupnou pro solární technologie, potřebné pro moderní sluneční hospodářství. Rozloha dostupná pro pěstování biomasy je rovněž omezená. Z toho důvodu rozvoj solárních technologií a pěstování biomasy musí probíhat na úkor zemědělské produkce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

dekadent 14.4.2009 12:48

Re: Opravdu všude / potravinová bezpečnost státu -povinnost vlád

A preto v USA hrozí hladomor a čonevidieť začnú sa celé húfy Američanov sťahovať do pravlasti Európy., kde budú hospodáriť trojpolným spôsobom tak, aby nedošlo k poškodeniu a vyčerpaniu pôdy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P.M. 14.4.2009 18:20

Re: Opravdu všude / potravinová bezpečnost státu -povinnost vlád

Sednete do letadla a prelette z NY do LA. Pardon: Staci do Denveru. Uvidite tolik obdelanych ( i neobdelanych) poli, ze vam prestane krucet v brise hlady a prestanete verit teorii o hladomoru v Americe. Navic, neni vylouceno, ze prijde zpet doba rozumu a mezi poli plnymi jidla budou pomalu ale jiste pracovat pumpy na cerpani ropy. A sem tam privetive dymat atomova elektrarna. . .

• reagovat
• nahlásit příspěvek