J. Ptáček 25.11.2019 18:43

Divné řešení:

Dohodu o připojení Krymu k Rusku podepsali pouze 4 kompetentní Rusové. Prezident Putin, krymský premiér Aksjonov, starosta Sevastopolu Čalyj a šéf krymského parlamentu Konstantinov. Za Ukrajinu nikdo.

Možná to tak na Východě chodí!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Zadák 25.11.2019 13:03

Poslední ukrajinské prezidentské volby se též konaly pod hlavněmi samopalů ukrajinských vojáků.

Co s tgím uiděláte?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 25.11.2019 13:13

Pomatenče. Nebo placený agitátor?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Labaj 25.11.2019 13:34

Jak fyzicky vypadá takové "hlasování pod hlavněmi samopalů"? Docela často se o tom píše, tak asi hodně lidi ví, co to v praxi znamená. Já jsem ale hloupý, a tak se musím zeptat.

To ti samopalníci stojí tam za plentou, kde lidi zaškrtávají svou odpověď? Tak proč tam pak ti lidé vůbec jdou? To by bylo lepší zůstat doma a vůbec nechodit hlasovat, než tam muset zaškrtnout něco co nechci.

A pokud by ten samopalník za plentou zjistil, že hlasující přesto všechno nechce zaškrtnou správnou kolonku - jak to pak probíhá dál? To ho na místě zastřelí? Nebo mu aspoň pažbou rozbije ústa?

Děkuji za osvětu, opravdu mě to zajímá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Fridrich 25.11.2019 14:29

A jak je to vlastně s Ukrajinou ? Ta není suverénní stát ? Z tohoto suverénního státu si Rusko utrhlo část jeho území-Krym a jeho " zelení mužíci na dovolené - čti agenti " podněcují separatistické síly k odtržení dalších - a to nejbohatších území ( Donbas ) - částí Ukrajiny..

Rozdíl v základních cílech SSSR a Ruska Romanovců, kdy ataman Jermak zabral pro ruské cary celou Sibiř s Aljaškou ( je přitom zajímavé, že jako koloniální mocnost není Rusko nikdy uváděno - i když velikostí jím zabraných území porazili Brity, Francouze, Španěle, Portugalce, Belgičany a Holand'any na hlavu...), Sovětského svazu-SSSR komunistů počínaje V.I.Leninem a ocelovým soudruhem Stalinem, přes N.S.Chruščova, Brežněva, Černěnka, učitele mladého rozvědčíka v KGB V.V.Putina s. Jurije Andropova-jeho školitele až po právě jeho vzorného žáčka Putina - já prostě nevidím rozdílu v cílech, ale ani ve způsobu vedení nynějšího Ruska - je stále nedemokratické, nesvobodné a pro Svět nebezpečné - hlavně pro své sousedy....

Vyškrtávat kandidáty z volebních listin, to je trochu - vlastně hodně " silné kafe "...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Labaj 25.11.2019 15:05

Ukrajina i Rusko jsou části rozpadlé dřívější země, SSSR. Protože to dříve mnoho desetiletí byla společná země, tak se v jejím rámci různě přesouvaly části národů. No a v okamžiku dělení (které v té době možná nikdo tak úplně nevážil na lékárnických váhách, byla to euforická doba) to prostě vyšlo tak, že v hraničních oblastech to formální dělení prostě vyšlo dost nešikovně.

Pokud tam na obou stranách byly vstřícně laděné režimy, tak to nikdo neměl potřebu řešit. Když se ale s přispěním demokratického západu poštvala jedna země ostře proti druhé, tak to prostě ta druhá začala nějak řešit.

USA měly a mají doktrínu, že celá Amerika (severní i jižní) je jejich zadní dvorek, a v průběhu let tam organizovali všelijaké puče, aby to fungovalo podle jejich not. Díru do plánu jim udělal až Castro.

Stejně tak Rusko považuje své bezprostřední okolí za svůj dvorek, a snaží se trochu v tomhle zabezpečit. Dělají to jinak než Američané, nemají na to tolik peněz a mají i jinou náturu.

A mimochodem Donbas dneska rozhodně není žádná ekonomická perla. Je tam velmi starý a nemoderní průmysl, vhodný tak akorát k hlubokému útlumu. Kvůli penězům tam teda Rusové určitě nelezli.

Co myslíte, jak by reagovali Američané kdyby SSSR v době své slávy začal silně spolupracovat třeba s Mexikem, spoluzorganizoval by tam nějaký tamnější "Majdan" a prachama a vlivem tam dosadil sobě přátelskou (a USA nepřátelskou) vládu?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 25.11.2019 15:18

Ten nápad s Mexikem je oblíbený, ale sověti se nesnažili v Mexiku, kde je nechtěli, ale na Kubě. Taky blízko USA ...

Na to štvaní netřeba západ. To mají tamní občani v genech, skrz spoustu dříve napáchaných svinstev, viz třeba hladomor na Ukrajině.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Církva 25.11.2019 14:58

Tak pobaltské státy byly kořistí Ruska od nepaměti. Co se ale týká války s Gruzií, zétejte se rodilých lidí z Abcházie a řeknou Vám že jsou rádi že jsou součástí Ruska. Za Gruzii bych se moc nepral. Ukrajnako Ruský konflikt je věc ložitá a dle mne byl Majdan míněn dobře, Jen si nejsem jist že se dá snadno určit toho správného i dnes.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 25.11.2019 15:43

Nejsou součástí Ruska.

Ani Abcházie ani Jižní Osetie.

Pro místní je hlavní, že už nejsou součástí Gruzie, která je od Stalinova rozhraničení utlačovala seč mohla - a jako Džugašviliho a Berijova milovaná otčina mohla hodně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Lenc 25.11.2019 11:21

A proč ne?Trocha informací nezaškodí...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krynický 25.11.2019 11:25

Nejde o platby! Jde o investice do VLASTNÍ armády, do VLASTNÍ OBRANY!

Evropa dlouhodobě spoléhá na to, že ji bude bránit někdo jiný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kohout 25.11.2019 11:30

Jistě, neformulovat jsem to správně. Jde o podporu vlastní připravenosti.

Spoléhá na jiného a (skrze to) ho nenávidí. Prože ukazuje vlastní neschopnost (?).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 25.11.2019 11:35

U Frantíků dost typické.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Han 25.11.2019 10:16

My máme nějaké žoldáky? Něco jako Wagner Group? Pište dál, rozšiřujete mi obzory.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 25.11.2019 11:06

Není možno, mlha.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Schwarz 25.11.2019 11:15

Dejte definici žoldáka. Není to člověk, který slouží dobrovolně v ozbrojené složce za plat / žold /?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 25.11.2019 12:20

Definici žoldnéře dává Doplňující Protokol 1 k 3. ženevské konvenci ze srpna 1949.

Žoldnéř je profesionální voják, který se nechává za finanční odměnu najímat k boji. Žoldnéři „jsou motivováni k účasti v bojích především z touhy o vlastní obohacení a je jim stranou, účastnící se konfliktu, přislíbena materiální kompenzace výrazně převyšující plat osob majících odpovídající hodnost a zaměření v armádě strany“.

Profesionální vojáci, kteří jsou příslušníky pravidelné armády jako dobrovolníci, nikoliv branci, a pobírají za svou službu plat, nejsou považováni za žoldnéře.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krynický 25.11.2019 11:26

Řeč byla o vojácích za plat, ne o soukromých ozbrojených složkách.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 25.11.2019 10:53

Že zanikla Varšavská smlouva neznamená, že nebezpečí z východu úplně zmizelo. jen oslabilo. Napadení vojsky tolik nehrozí, ale objevily se (nebo posílily) hybridní hrozby. Na té Ukrajině (třeba) dost silně.

I vojáky lze označovat za "žoldáky" (žold opravdu dostávají), normální terminologie ovšem je, že ozbrojenec, podléhající velení státu a jeho politického vedení, je voják, ozbrojenec, sloužící komukoliv, kdo mu zaplatí, je žoldnéř, nebo žoldák (viz třeba Vágnerovci).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 25.11.2019 11:11

Rozlišuji vojáky, místní, kteří jsou připraveni bránit domovinu/matky/otce/své ženy/ děti. N hranicích ČR. Jsou s "kapesným na cigarety".

A žoldáky, jsou s platem, bránící cokoliv - zde místní chlapce nasazené tisíce kilometrů od rodiny, kterým velí naprosto neznámá osoba a pro mě naprosto neznámých úmyslů. Tedy ty úmysly jsem schopen si domyslet ....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 25.11.2019 11:42

Jistě si lze vytvořit vlastní terminologii, dle vlastní ideologie, ovšem s rizikem, že to jiní lidé nepochopí, případně pochopí jako hloupost, v lepším případě omyl.

Na hranicích Česka by nás armáda, tedy vojáci, měla bránit proti jiné armádě. Proti civilům to neumí a umět nebude.

Tisíce kilometrů od rodiny bojovali třeba vojáci USA v Evropě (2x) nebo Tichomoří, Britové v tom Tichomoří, konec konců, i Čechoslováci v Africe. Vzdálenost od rodiny není nějak významné kritérium.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 25.11.2019 11:52

Ještě bych k tomu boji tisíce kilometrů od rodiny dodal Koreu. Tam bojovali vojáci více států (Američanů bylo nejvíc, ale nebyli sami) a výsledek boje je dost snadno zjistitelný. https://tinyurl.com/svetlakoreje

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 25.11.2019 12:22

V Korei ovšem bojovali především povolanci, které těžko považovat za žoldnéře.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 25.11.2019 12:23

Nevytvářejte, prosím, vlastní definice tam, kde jsou k dispozici existující, oficiální a obecně přijaté.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Schwarz 25.11.2019 11:17

Odkud víte že by byli "Vágnerovci" ochotni sloužit někomu jinému než právě Vágnerovi? Třeba na něho mají citovou vazbu...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 25.11.2019 11:44

Otázka je jiná, komu slouží "Vágner" ... Že jím najatí a jím placení slouží jemu, to je normální průběh.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 25.11.2019 15:36

Inu - jděte se jich zeptat... Třeba do Středoafrické republiky...

Nebo se jděte poptat Academi-ků, jestli by byli ochotni sloužit i nějaké jiné soukromé armádě.

Já bych si tipnul, že ano - když víc zaplatí a lépe ochrání... V obou případech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek