Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Jak by řekl profesor Kirck v Letopisech Narnie: "Co je v těch školách jenom učí?"

Vynikající článek.

Dobrý článek! Vystihuje podstatu využití média v podobě postiženého nezletilého děvčete, které nahrazuje davu jeho emotivní prázdnotu. Racionální důkazy pro bezprostřední ekologické ohrožení jsou nepodstatné a politická výtěžnost je obrovská. Obdiv k mladé generaci, která rutinně zvládá moderní technologii s povrchním komerčním obsahem je žalostnou protézou kulturně nenáročných rodičů. Trvání a úspěšnost civilizace přeci zdaleka nespočívá jen v technologickém pokroku. Ten v rukou omezeně vzdělaných osob u moci, kalkulujících s emocemi davu, sice kráčí k nezářným zítřkům, ale jsou už náznaky, že se jim to nepovede.

Nemůžu si pomoci ,něco jako "neposkvrněné početí,.

Zkušenost některých techniků je taková, že mladší pracovníci, vychovaní na počítačových programech, nejsou třeba při chybě v zadání a následné i řádové chybě ve výsledku schopni intuitivně ten nesmysl poznat. Mluvím o elektrikářích, kteří by byli schopni (a občas se to děje) naprojektovat třeba napájecí kabel několikrát silnější a mnohonásobně dražší. Kdo začínal s tužkou, papírem a logaritmickým pravítkem, tomu se to stát nemůže. Říkal mi nedávno bývalý kolega, jak konkurenční firma vyhrála zakázku s cenou o čtvrtinu nižší, protože mladistvý inženýr přípravář zadal do autocadu špatné měřítko. Klíčové slovo toho všeho je intuice a tu lze získat pomalým stoupáním od nuly vzhůru, nikoli naskočením do rozjetého rychlíku.

Přesně tohle vidím v praxi. Špatně zvolené měřítko či posunutá šablona dokáže ve výrobním podniku nadělat obrovské škody, převyšující plat mamlase, který takovou chybu (opakovaně) udělal. No a obyčejný Ohmův zákon je pro některé strojaře navrhující el. vedení taky španělská vesnice... :-)

Je problém v "preinformovanosti"?

Nezamýšľal som sa nad tým... Len som sa čudoval. Ale - nie je problém v prílišnom tlaku informácií? A bieda spočíva v tom, že značná časť informácií, ktoré sa na mladú generáciu valia, sú hlúposti, dokonca škodlivé a zradné... V minulosti (aspoň tej našej), informácie z médií, kníh či školy boli do značnej miere preverené (nehovorme o politických), verili sme im... A do veľkej miery oprávnene. Ale - naša generácia si (aspoň do istej miery) dokáže z informácií vybrať. Ale čo tí naši vnuci - nemôžme stáť nad nimi a každú informáciu, ktorú prijímajú, "cenzurovať"... To je nad naše sily... Zdá sa, že menej by bolo viac... čo s tým, neviem... Asi sa musíme uspokojiť s konštatovaním, že naša generácia tomu nerozumie, a naši mladí v našich rokoch sa budú čudovať nad ich mladými... Ale - neviem prečo, som spokojný, že moju mladosť som prežil v pokojnom, medziľudsky prijateľnom, informačne "chudobnejšom" prostredí... Informácie som musel prácne získavať... Preto som si ich dokázal zapamätať... A využívať...

Co se můžeme naučit od generace Grétiných obdivovatelů?

K odpovědi na tuto otázku mi přijde nejvhodnější tzv. Cambronnovo slovo: Merde!

Gretu Thunberg nám média nejraději představují jako sui generis Matku Terezu mezi ochránci životního prostředí. Já se ale obávám, že Greta nakonec skončí spíše jako mnich Savonarola ve Florencii. Bude zatracena a - alespoň obrazně - popravena.

Co se můžeme naučit od generace Grétiných obdivovatelů?

Nejspíš nic. Jsou to hlupáci.

Napíšu něco asi naivního. Začnu příběhem. Před pár lety jsem chvíli pracoval v obchodě s mimo jiné produkty zdravé výživy. Navštívil nás obchodní zástupce, prodávající jistý výrobek. Chystali jsme se ho prodávat a já v roli správce e-shopu věnoval velkou část dne snaze dohledat na internetu, jak se to má s jeho složením a zázračnými účinky doopravdy.

Rychle jsem ale zjistil, že mi Google v první řadě vrací komerční sdělení a nabídku e-shopů, které víceméně metodou Copy Paste kopírovaly marketingový text prodejce. Až po delší době se mi podařilo nalézt pár PDFek s analýzami složení, ačkoliv tam už jsem se nedozvěděl, zda je zachované i při různých způsobech konzervace (mražení, sušení).

Cestou jsem minul také pár odkazů na studie, které však nebyly laické veřejnosti dostupné. A tím se dostávám k tomu naivnímu. Jestliže chce vláda bojovat s desinformacemi, možná - zdůrazňuji možná - by stálo za to zapátrat, jak se to má s různými odbornými výstupy, schovanými za zdmi členství v příslušných stavech a skupinách, a také za poměrně vysokými poplatky. Šíření neověřených marketingových textů metodou copypaste podle mě širší informovanosti nepomůže. A s dezinformacemi se nesetkáváme pouze v diskuzích o tom, kdo sestřelil nizozemské letadlo či otrávil dvojitého agenta. Co nějaký veřejný portál s dostupnými ověřenými výstupy výzkumů a analýz? Mohlo by to fugovat? Zveřejňovala by studie, podmínky jejich vzniku, kdo je financoval, vše bez filtru ideologické správnosti... Pravidla by mohla definovat klidně nějaká akademická komise třeba...

Já vím, je to naivní.

Ano. To se zdá naivním dokonce i mně. Ale myšlenka je to hezká.

Dlouhá staletí byla nastupující generace vzdělanější, než ta předchozí, ale dnes je tomu, bohužel, naopak.

Netahejte sem tu povinnou maturitu z matematiky, na kterou ještě není české školství připraveno.