P. Rada 1.2.2018 9:16

Podnětná úvaha ale ...

zarámovaná nikoliv adekvátními tedy spontálními vjemy ale spíše penězi a to asi proto, že i pro samotného autora jde o pojem sice zajímavý ale oproti penězům obtížněji uchopitelný.

Jiným rámcem by mohl být pojem pracovitost. Vidět je to na situaci v Nauru. Jako nápověda k vysvětlení tamních rozporuplných dopadů mi přijde podnětný výrok L.N.Tolstého:

... "Osvobodit se od práce je zločin" ...

Potíž s tou pracovitostí jako alternativním rámcem pro porozumění pojmu štěstí bývá v jeho zneužití pro situaci od lajdačení až po otročení. Analogicky jsou pak i různě nabyté peníze hodnoceny jako bohatství ale už odtrženě od procesu vzniku. Ten mohl nastat jak krádeží tak prací nebo tím otročením.... Typuji, že omezené či pokřivené rozlišování mezi procesy na životní cestě vzniku bohatství nebo i nabývání štěstí vede až k následné rozporuplnosti v hodnocení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Student 1.2.2018 9:14

Vidno, pane Ulči, že žijete jinde.

Bejvávalo, tyhle české stesky. Po převratu jsme se dozvěděli, že Američani si nikdy nestěžují, chválí se, i když to za hov*o stojí. Souviset to mělo i se zdravým sebevědomím, celkovou biopsychosociální pohodou a já nevím, čím vším. Tehdy jsme je nadšeně kopírovali, a to pesimistické naříkání jsme velmi rychle opustili. Byla to tehdy taková móda, být "in". Čili nám se daří dobře. Své pesimistické naříkání jsme obrátili proti těm druhým; našim sousedům, politikům, prezidentovi zejména, mezinárodní a měnové politice. Teď stojí za hov*o tohle. Buďte in!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Fridrich 1.2.2018 7:22

Re: Já zřejmě nejsem normální Čech, protože fekalistickou ....

Připojuji se.. Být spokojený s tím co mám, je moudré. Češi jsou ale velcí ubrblanci - a jsou tím známi po celém světě. Na otázku jak se mám odpovídávám - dobře. Je jasně cítit, že některé lidi to zlobí - oni si chtějí prostě zanadávat a postěžovat..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Bílý 1.2.2018 6:56

Já zřejmě nejsem normální Čech, protože fekalistickou ....

.... odpověď na dotaz jak se mám jsem nikdy nepoužil. Vědom si ovšem, že jásání nad vlastním životem a dávání vlastního štěstí (které mě většinu života provázelo) na odiv, se v tuzemsku nenosí, odpovídal jsem : "Ujde to!" a to mi procházelo. Teprve ve stáří jsem se po pravdě pochlubil. Jednou jsem za to dostal v diskuzi na Neviditelném psu (už je to dávno) sprostě vynadáno. Autora už si nepamatuji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Han 1.2.2018 0:16

Happiness

Osička - Poldauf, 4. opravené a rozšířené vydání, Academia 1970: happiness - štěstí; vhodnost (výrazu)

Čerti vědí, proč bylo v dalších vydáních štěstí vypuštěno... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek