J. Hrdlička 1.1.2020 18:11

Pak by nás ovšem přesně takto zradily úplně všechny země, které kvůli nám nešly do války, tj, opravdu všechny země světa.

Trváme-li my sami na ustanovení, že pomoc státu A bude podmíněna pomocí státu B, nemůžeme potom stát A obviňovat ze zrady, když se stát B (se kterým jsme smlouveuměli bez podmínek) na nás vykašlal.

O pokusech o vyjednávání dávno před rokem 1938 by bylo radno říci něco bližšího, protože zatím historikové vesměs říkají, že spolu Reich a SSSR byli na kordy (třeba ve Španělsku).

Dál stačí pohled na mapu Baltského moře, kde byl tehdy SSSR, kde Německo a jak by operace na moři mohly ovlivnit pozemní válku proti ČSR.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pavel 1.1.2020 22:57

Na rozdíl od sssr, nemělo Československo s jinými zeměmi žádnou spojeneckou smlouvu. Zkuste si dostudovat čtení, nebudete pak, jako teď, za analfabeta. Je snad evidentní, a výše to jasně naznačuji, že Československu by mohla pomoci i politický tlak ze strany sssr na německo, dříve než došlo k samotnému Mnichovu. Nic takového se nestalo. Stalin držel hubu a krok s hitlerem a ve skutečnosti se již delší dobu snažil vlézt mu do zadku. Viz zde: https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/ribbentrop-molotov.A141106_181522_vojenstvi_kuz

Bláboly o nějakých "kordech" může myslet vážně jen naivní hIupák. Stalinovi vždy šlo o to urvat co největší kus moci. Ideologie byla pro něj druhořadá. Angažmá ve španělsku bylo motivované získáním vlivu v levicových kruzích, dosazením agentů mezi interbrigasty, vyzkoušením zbraní, atd. O Franka nebo hitlera měl stalin zájem jen potud, pokud by se mu na ně podařilo získat vliv nebo dosadit do jejich blízkosti nějaké agenty. Porážku frankistů, italů nebo německých nácků ve Španělsku měl stalin v paži.

Jinými slovy, válce rozumíte jako příslovečný Hurvínek válce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 2.1.2020 0:55

Ano.

A mohl byste tedy vysvětlit, proč by nám SSSR měl vlastně pomáhat? Co by tím pro sebe získal?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 2.1.2020 5:36

Na rozdíl od vás vím nejen o smlouvě, ale i o tom, jak byla definována. Na to jste nedokázal odpovědět.

Invektivy vám jdou, jakožto maskování vašich neznalostí to není špatné.

Jistěže nám mohl pomoci tlak na Nmecko, ale to platí i pro všechny ostatní státy, nejen pro SSSR. Ale vykašlal se na to celý svět, tak proč obviňovat jen SSSR.

Inerevence ve Španělsku a tamní nepřímý konflikt s Reichem jsou holý fakt, bez ohledu na příčiny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 1.1.2020 20:11

Ehm ... na moři kde? A čím? Sovětské námořnictvo bylo slabé. Německé sice taky, ale na Baltu by případně akce ČSR nijak nepomohly. V roce 1938 neměl SSSR společnou hranici ani s východním Pruskem. A neměl k dispozici základny v pobaltských státech. Nasazení zastaralých bitevních lodí (Marat a Okťabrskaja revolucija) i pár moderních křižníků bez letecké podpory by muselo skončit katastrofou. Pohlédněte někdy na tehdejší mapu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pavel 1.1.2020 23:06

Další co netuší, že válka se vede na zemi, na moři a ve vzduchu. Tušíte vůbec, že na Baltu měl sovětský svaz v té době přes 60 ponorek. Realita je taková, že stalin mohl německu vojensky citelně uškodit. Zda by to bylo dostatečné, je samozřejmě věc druhá. Ale jde o to, že stalin neudělal naprosto nic, nevyvinul ani politický tlak, místo toho držel hubu a krok s hitlerem. Nemluvě o tom, že s ním tajně jednal. Na rozdíl od vás jsem si mapu prohlédl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 2.1.2020 0:28

Ehm ... podívejte se na mapu, kde tehdy byly na Baltu sovětské ponorkové základny a zjistite, že mohly být účinně blokovány. Taky si někde přečtěte, jakých typu to byly ponorky.

SSSR měl tak velký zájem o pobaltské republiky taky kvůli námořním základnám.

Navíc opakuju - námořní boje na Baltu by ČSR nepomohly. Lodě tam nasazené by se k dobývání ČSR stejně nehodily ... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 2.1.2020 0:52

A ještě - pomoc SSSR byla vázaná na pomoc Francie. Bez akce Francie by se Stalin dostal do složité situace.

Proč by nám vlastně měl pomáhat, když jeho pomoc nemohla zabránit obsazení ČSR, neboť pozemní pomoc byla prakticky nerealizovatelná, ale zato by ho samotného zavlekla do války s Německem s tím, že mezi Německem a SSSR leží Polsko, jehož postoj byl nepřátelský. Bez průchodu Polskem nebylo lze na vítězné ukončení války s Německem pomýšlet a bez toho bylo pošetilé ji začínat. Napadení Polska si Stalin stěží mohl dovolit. Stalin by dosáhl akorát toho, že by se připravil o námořní cesty přes Balt, přes nějž měl realizováno spojení s Evropou. Sám by přerušit německý dovoz rudy ze Švédska přes Balt přerušit nedokázal.

Diplomatický nátlak by bylo jenom gesto bez obsahu a tudíž zbytečné.

V roce 1938 nebyl ještě hlavním zloduchem Evropy Hitler, nýbrž už dlouho Stalin a jeho Kominterna. Takže by se docela dobře mohlo stát, že by se jako agresor a rušitel Mnichovské dohody, jež přinesla Evropě mír (tehdy si to mysleli) dostal do konfliktu s jejími garanty - tedy i s Británií a Francií.

Suma sumárum - po mém soudu nemají Vaše vývody oporu v tehdejší realitě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 1.1.2020 13:34

Nejste správně informován. U všech těchto institucí pracovat mohli (a také pracovali) , jen s logickou podmínkou znalosti nejrozšířenějšího jazyka. Nějak se státní zaměstnanci vzájemně domluvit museli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 1.1.2020 15:31

Došlo to do takového extrému, že na žádost o prodej železniční jízdenky třeba v Reichenbergu (Liberec) nesměl sudetoněmecký Sepp za přepážkou jízdenku vydat, pokud žádost o ni nebyla ve státním jazyku československém. Sám směl v pracovní době konverzovat i se svými sudetoněmeckými kolegy v práci výhradně ve státním jazyce. Sudetskoněmecký průvodčí ve vlaku z Egeru do Aussigu (Cheb - Ústí n/L) nesměl informovat cestujícího dotazujícího se na vhodný vlakový přípoj, pokud dotaz nebyl položen ve státní jazyce čeksolsovenském

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 1.1.2020 15:39

No nic, no... Jste známý. Ale pakliže říkáte i vy, že u drah s. Němci mohli být zaměstnáni, tak už nikdo nemůže mít námitek, takže vlastně díky.

I za tu informaci, jak si s. Němci musí na převážně německy mluvícím území ČSR i u sudetoněmeckých ajzboňáků objednávat jízdenku česky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 1.1.2020 16:17

Jenže teprve poté složili-li přísné zkoušky ze státního jazyka, včetně písemných. Pokud nenavštěvovali cz-školy, byla písemnná zkouška pro obtížná - viz zvládání cz-pravopisu i Čechy. Oblíbenou otázkou při zkouškách byl i dotaz, jak že se jmenovali psi v Babičce Boženy Němcové. To nevím ani já!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 1.1.2020 16:20

Tak to je šok, že se vědomosti ověřovaly zkouškou. Teror horší toho hitlerovského.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 1.1.2020 16:41

Já bych tady připomněl Badeniho jazykové zákony, které vzbudily zuřivý odpor Němců, a to nejen v Česku, ale dokonce i ve Vídni.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Badeniho_jazykov%C3%A1_na%C5%99%C3%ADzen%C3%AD

Tady šlo jen o zrovnoprávnění němčiny a češtiny, což bylo pro Němce nepřijatelné!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 1.1.2020 17:00

Dodejte, že se to týkalo jen vnitroúředního styku! Podání se vyřizovala vždy v jazyku, ve kterém byly podána! Nařízení projednávání mezi úřady v jazyce podání znamenalo vyřadit německé úředníky a nahradit je českými. Ztráta obživy byla důvodem německých protestů

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 1.1.2020 18:50

A proč tohle nevyřazovalo úředníky české?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 1.1.2020 19:19

Protože naučit se v dospělosti německy je mnohem snadnější, než se naučit česky!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 1.1.2020 19:27

Ale jděte, když se cizí řeč mohli naučit ti Češi, tak přece pro příslušníky tak vyspělého národa by čeština neměla být žádný problém, ne? A koneckonců, proč by se ji učili až v dospělosti, přece v českých zemích byla nejrozšířenějším jazykem, tak se ji zajisté učili už od dětství. Přece nešlo o nějaké omezené nacionalisty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 1.1.2020 19:35

Němci neměli příležitost učit se česky již od dětství. Ba ani v dospělosti, migrace do převážně česky mluvících oblastí byla minimální. Češi migrovali za prací do německých sídelních oblastí českých zemí. A čeština je podstatně složitější jazyk než němčina.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 1.1.2020 20:48

Působíte svými tvrzeními jako hlupák v argumentační nouzi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 1.1.2020 21:23

Němčinu zvkládali i Češi žijící v českých jazaykových oblastech. Nemuseli se ani stěhovat do takové tradiční sídelní oblasti němectví jako třeba Praha nebo OstravaA vy neříkejte, že by snad čeština mohla být pro tak vyspělý národ problémem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Heincl 1.1.2020 21:27

Můžete uvést nějaké konkrétní příklady podporující vaše tvrzení, že čeština je podstatně složitější než němčina.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Polák 1.1.2020 16:52

Aha.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 1.1.2020 16:22

Lžete stejně jako Krystlík. Samozřejmě tam zaměstnáni být mohli, jenom museli ovládat češtinu aspoň do té míry, aby se s nimi Čech domluvil. Stejně jako čeští zaměstnanci museli v obdobné míře ovládat němčinu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 1.1.2020 18:16

Pane Houžňáku, šíříte nepravdy! Znalost němčiny, maďarštiny, slovenštiny, polštiny, rusínštiny, rumunštiny, chorvatšiny se u českých úředníků nevyžadova ani v oblastech, kde prakticky žádní Češi nežili. Zkoušky pro každého, kdo neabsolvoval alepoň čtyři třídy ceské nebo slovenské školy byly písemné a ústní. Byly přísné a umožňovaly kokoholiv vyhodit kvůli pravopisu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 1.1.2020 18:49

To ovšem tvrdíte vy, a protože vaší agendou je mimo jiné nadávání na Čechy a chválení Němců, těžko vám to uvěřit. Můj dědeček, takto státní úředník v té době, který ovládal oba jazyky, mi to vyprávěl tak, jak to říkám já. Nepochybně máte pro svá radikální tvrzení nějaké podklady. Sem s nimi, ať se poučíme.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 1.1.2020 19:17

Váš dědeček Vám jednoduše lhal, co se týká zaměstnanců ve státních podnicích. Naopak měl pravdu, co se týká úředníků v okresech s více než 20 % národnostní menšinou. Tam museli čeští úředníci znát perfektně jazyk menšiny slovem a písmem:

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 1.1.2020 20:45

Aha, takže žádné podklady pro svá tvrzení nemáte a prostě jste si všecko vymyslel. Přesně tak, jak jsem si to myslel. A ve svých tvrzeních si protiřečíte. Aspoň si vždycky přečtěte, co jste si vybásnil předtím, aby to nebylo tak nápadné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 1.1.2020 19:30

Zase jednou věrohodné. Jak by s češtinou vystačil i tam, kde žádní Češi nežili, když od 20% zastoupení jiné národnosti mohli její příslušníci podávat podání ve svém jazyce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek