P. Diviš 25.11.2022 13:39

To je váš názor, že ty oběti způsobil Západ. Mylný názor, v lepším případě, v horším lež.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 25.11.2022 13:53

Můj názor? No nevím, kdo je tady lhář?

Celosvětová skupina 63 národních lékařských organizací IPPNW odhaduje, že jen za prvních deset let trvání války v Afghánistánu zahynulo 220 000 lidí. Podle Amnesty International se USA během vlády Baracka Obamy dopustily válečných zločinů a to obzvláště použitím takzvaných bezpilotních letounů, které z 90 % zabíjely civilisty. USA použily při náletech bílý fosfor, který způsobuje strašlivé popáleniny a je Ženevskou konvencí zakázaný.

Počet obětí v Iráku se nově udává minimálně 460 000 a z toho minimálně 70% zemřelo násilnou smrtí.

Islámské země udávají vyšší čísla, někdy i více než dvojnásobná, ale my máme o sobě samozřejmě lepší mínění.

https://www.krajskelisty.cz/stredocesky-kraj/25576-afghanistan-do-rukou-ciny-my-uz-si-nevime-rady-komentar-stepana-chaba.htm

https://t.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/zahynulo-pri-tazeni-zapadu-proti-teroru-1-3-milionu-lidi_337622.html#.VRW-vo7nJkQ

https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/clanek/valka-v-iraku-ma-ctyrikrat-vic-obeti-nez-se-uvadelo-spocitali-akademici-206528

https://m.youtube.com/watch?v=ZpIwMt5JAQ8

https://m.youtube.com/watch?v=402sSbGNjXs

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 25.11.2022 15:57

Vy nevíte, já vím. :-P

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 25.11.2022 17:54

Ani smajlík nezmění nic na tom, že u vašich příspěvků absentují aspoň nějaká fakta. Vše je jen o vašich dojmech, které ovšem zpravodajství či historická fakta vyvracejí. Snažíte se okecat a omluvit dlouholeté genocidní chování západu vůči jiným národům a zároveň zveličovat vinu rusáků. Žel srovnání dat vás usvědčuje z nepoctivého přístupu. Vám nejde o nějakou spravedlnost, mrtví, které zavraždil západ s vámi nic nedělají, je to dle vašich příspěvků evidentně jen nějaký póvl, ale myslím, že vás ve skutečnosti nezajímají ani ty ukrajinské oběti, vy prostě a jen nesnášíte rusáky a podle toho formulujete své příspěvky. Odkazů na různá data o dosti konfliktech jsem vám za posledních pár měsíců poskytl dostatek, ale pro vás hodnotu nemají, protože nepotvrzují vaše vidění světa

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pospisil 25.11.2022 11:44

Opět nesprávná otázka a tím pádem zavádějící odpovědi. Zopakuji:

Správná otázka, kterou si Putin měl položit, by měla znít: Co vedlo Česko, Maďarsko, Polsko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Slovensko, Slovinsko, Bulharsko a Rumunsko k tomu, že požádaly o vstup do NATO?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 25.11.2022 11:53

1) A co to bylo?

2) Jak to souvisí se slibem Rusku? Vedlo Rusko nějaké válečné aktivity vůči těmto zemím?

3) Říká vám něco Monroeova doktrina?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 25.11.2022 11:57

Jinak do Nato se nevstupuje, protože to by tam jinak bylo i Rusko, které o to kdysi opakovaně projevilo zájem, ale do Nato se přijímá a souhlas s přijetím musí být jednomyslný

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pospisil 25.11.2022 12:19

Do NATO se přijímá, ale aby bylo koho přijmout, musí kandidátská země podat žádost. Takže prvotní impuls nepřichází od NATO, ale od kandidátských zemí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 25.11.2022 12:29

To na tom co jsem napsal nic nemění

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pospisil 25.11.2022 12:37

Já jenom že je nelogické obviňovat NATO z rozšiřování, když impuls k němu nepochází od NATO, ale od zemí, které v NATO nejsou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 25.11.2022 13:01

Země, které daly Rusku slib (a za ten slib něco na oplátku také dostaly) měly dodržet onen slib a nebo měly o platnosti či spíše zneplatnění popř pozměnění tohoto slibu jednat s tím, komu byl slib dán. Aspoň takto to ve slušné společnosti chodí. Je to i předpoklad jakýchkoliv dobrých vztahů. Slib byl k něčemu vázán a jedna strana jej dodržela, ale druhá nikoliv. Členství v Nato není nárok, pokud by tomu tak bylo, tak by jeho členem bylo i Rusko, které o to projevilo zájem, jak jsem již uvedl výše.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Širůček 25.11.2022 17:17

Inu, jak dodržet slib zemi, která vás v noci napadne a obsadí krátce poté, kdy se vyjádří "Tavárišči, éto váše dělo"?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 25.11.2022 18:03

Pokud slib nechcete dodržet, pak jej nedávejte. Pokud je pro vás normální sliby porušovat, pak rozhodně nemoralizujte.

A eto vaše dělo není zas tak odlišné od Deutschland, Deutschland über alles a přestože nám über alles zabil téměř 400 tisíc spoluobčanů, tak jsme odpustili a šli dál. Vedle toho se jeví 2000 mrtvých díky SSSR řádově někde jinde a přesto i po téměř 55 letech stále nenávist. A to nám Rusko za posledních více než třicet let nikdy nediktovalo, kdo nesmí být ve vládě na rozdíl od našeho západního souseda

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pospisil 25.11.2022 12:31

1) obavy z Ruska

2) nijak, žádný slib Rusku nebyl ratifikován. Zřejmě nějaký byl předmětem jednání, ale evidentně nebyl výsledkem jednání. Jinak by se tak zásadní věc objevila v nějaké smlouvě.

Druhá část otázky je očividně nesmyslná: země, vůči nimž vede Rusko válečné aktivity, nemohou být přijaty do NATO. Nicméně Ruskem bylo napadeno hned několik zemí, které do NATO vstoupit chtěly, ale díky Ruské intervenci nemůžou. Nabízí se tedy závěr, že některé země, které do NATO vstoupily včas, nebyly Ruskem napadeny právě proto, že nyní požívají určitého stupně ochrany.

3) Říká. A?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 25.11.2022 13:21

1) Obavy (neopodstatněné, protože v té době Rusko žádnou z těchto zemí neohrožovalo nejsou důvodem porušení slibu. Jsou založeny na presumpci viny, což byl ještě donedávna úzus, který byl běžný pro západní právo a myšlení.

2) Sliby se neratifikují, sliby se dodržují. Rusko respektive SSSR například dodržel slib, že nezasáhne proti revolucím ve východním bloku ( což způsobilo mnoho bolení hlavy panu Jakešovi). Jinak to, že sliby byly dány a to opakovaně a mnohdy i veřejně je nezpochybnitelné, protože to dokazují ne ruské (ta asi také), ale předně naše archivy a záznamy včetně záznamů tajných služeb, zápisků z jednání či jednotlivých ministrů a nebo i z veřejných prohlášení.

Svou otázku jsem formuloval nepřesně, vedlo Rusko vůči těmto zemím nějaké nepřátelské aktivity, které by naznačovaly aspoň minimálně nějakou vojenskou intervenci? Které země byly Ruskem napadeny v té době?

3) V této doktríně si USA vyhrazují být hegemonem na celé západní polokouli a dává jim "právo" zasáhnout proti komukoliv, kdo by tuto hegemonii chtěl narušovat. I to je důvod trvalého nepřátelství vůči Kubě, i to je důvod, proč kvůli ruské snaze dostat se na Kubu a mít tam rakety vedl k ochotě USA vyvolat třetí světovou válku, i to je důvod, proč se státy střední a jižní Ameriky nemohu zcela svobodně vyvíjet, protože při "nevhodném" směru jim tam USA organizuje převraty, revoluce a financuje "vhodné" kandidáty do vládních a prezidentských funkcí. To vše odůvodňuje zájmem o vlastní bezpečnost, ale Rusku či Číně upírá byť jen zlomek podobných práv či nároků. Já si o Rusku či Číně iluze nedělám - jsou to koneckonců velmoci - ale rozhodně si po tom co USA s asistencí některých západních zemí nebudu dělat iluze o USA a Nato. Je to sice zatím stále lepší místo k životu - pokud je naší hodnotou plnej pupek (a to není málo) a nekonečná zábava - ale žádné extra morálnější systém to není. To byl možná před léty, ale nyní je jako celek na sestupu a s tím i demokracie jako taková. Škoda...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 25.11.2022 13:23

...Jsou založeny na presumpci viny, což byl ještě donedávna úzus, který byl nepřijatelný pro západní právo a myšlení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 25.11.2022 13:32

Stejná věc jako Ukrajinu a Gruzii: Důvodné obavy z ruské rozpínavosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 25.11.2022 13:41

Gruzii? To máte na mysli ten, konflikt, kde i EU potvrdila, že viníkem byla Gruzie?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Němec 25.11.2022 17:59

Nevím, že by se konalo o tomto rozhodnutí referendum. Ale asi to byla jen taková nevýznamná volba. Nebo že by byl strach z výsledku? A nebylo to v těch ostatních zemích podobné?

Na Ukrajině stejně bojuje proti Rusku NATO, i když UA v NATO není (zbraně a jejich systémy, střelivo, logistika, výcvik, špionáž...ale i živá síla), jen se zatím (!) nepoužívají zbraně hromadného ničení.

Takže, jak jsme to kdysi říkali v legraci: Válka nebude, ale bude takový boj za mír, že nezůstane kámen na kameni. A máme to tu.

Míru zdar!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Novotny 25.11.2022 11:55

Západ Ukrajině spolugarantoval územní celistvost výměnou za to, že se vzdá jaderných zbraní. Nyní se jenom v rámci možností tento závazek snaží naplnit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 25.11.2022 12:09

Na druhou stranu je také dobré připomenout, že Ukrajina při oddělení od SSSR slíbila neutralitu a dokonce si jí dala vetknout do Deklarace vyhlášení nezávislosti Ukrajiny. Tím se mohla stát poprvé v dějinách (mimo krátké pár dnů trvající intermezzo v roce 1917) nezávislou zemí a z bývalé části Ruska zvaného malorusko se stala Ukrajina.

Neutrální status Ukrajina přijala po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Stanovoval, že země se nezapojí do žádného vojenského bloku ani na straně Ruska, ani na straně Západu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ticháček 25.11.2022 12:42

A viděl jste mapu?

Petrohrad je jakž takž významný obchodně, Murmansk a Vladivostok spíše strategicky, i když ten Vladivostok i ekonomicky, ale ta dálka. To už se dá napsat, že v Trutnově máme Eifelovku. Je mnohem blíže, nežli ten Murmansk do ekonomicky aktivnější části Ruska.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pospisil 25.11.2022 9:34

Jenom na okraj: Sovětský svaz nepřevzal závazky Ruska, Sovětský svaz tedy nebyl následnickým státem carského Ruska. Carské Rusko zaniklo a přibližně na jeho území vznikl nový subjekt. Z toho důvodu důvod porovnávat mapy carského a současného Ruska nemá nějakého valného smyslu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Němec 25.11.2022 10:37

To by bylo dokolečka dokola. Píše se o Rusku. Pokud tedy o Sovětském Svazu, tak je třeba zapomenout i na samostatnou Ukrajinu. Že byla v červnu 1945 (taky Běloruská SSR) zakládajícím státem OSN? Generalissimus prostě tehdy chtěl z pozice síly více hlasů, to je jasné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pospisil 25.11.2022 12:18

Dokolečka dokola? A můžu já za to?

Řeknu to jinak:

Moskevské velkoknížectví za dobu své existence (1276–1547) zvětšilo svoji rozlohu

Ruské carství za dobu své existence (1547–1721) zvětšilo svoji rozlohu

Ruské impérium za dobu své existence (1721-1917) zvětšilo svoji rozlohu

po jeho rozpadu vznikla Ruská sovětská republika (později Ruská socialistická federativní sovětská republika) (1917-1922) a ta za dobu své samostatné existence zvětšila svoji rozlohu

po jejím sloučení s Běloruskem, Ukrajinou a Zakavkazskem vznikl Sovětský svaz a ten za dobu své existence (1922-1991) zvětšil svoji rozlohu

po jeho rozpadu vznikla Ruská federace a ta za dobu své existence (1991-současnost) zvětšila svoji rozlohu

Tak já nevím, kdy se nerozpínali.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Němec 25.11.2022 12:29

Nevím, jak se zvětšila RF, ale zato USA se od 4.7. 1776 stále zmenšuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pospisil 25.11.2022 12:35

Podle Ruska o Krym a Doněckou, Záporožskou, Chersonskou a Luhanskou oblast.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Rádl 25.11.2022 13:10

Asi to má být ironie, ale USA si ve Vámi zmíněném období koupili od Ruska Aljašku a válečným tažením proti Mexiku získali mimo jiné Texas, Kalifornii, Nové Mexiko, Arizonu a Nevadu (některé jen z části, nynější hranice se nekryjí). Mimochodem, ta válka začala také tím, že Texas vyhlásil nezávislost na Mexiku a USA mu šli na pomoc...

• reagovat
• nahlásit příspěvek