6.12.2022 | Svátek má Mikuláš


NAPĚTÍ: Turecko – divoká karta NATO

25.11.2022

V posledních dnech opět rezonuje otázka Turecka. Proruští propagandisté zmiňují teroristický útok v Istanbulu, kdy Turecko nepřijalo vyjádření soustrasti od představitelů USA, a považují to za odklon od USA. Uvedené je velká chyba a nepochopení turecké politiky a úlohy Turecka v NATO.

Abychom to pochopili, musíme začít s geografickou polohou – Ruska. Ano, nespletl jsem se. Rusko má sice obrovskou rozlohu, ale z hlediska geopolitiky má polohu přímo děsnou. Za prvé, nemá přirozené linie hranic, všude je nížina, odkud mohl útočník kdykoliv snadno přijet. Proto Ivan Hrozný začal s politikou rozšiřování Ruska – když máme pitomé hranice, tak ať jsou aspoň daleko od centra a za územím, které kontrolujeme my. (Uvědomte si, že např. z Francie přes Německo a Polsko do Moskvy je to jedna velká placka, žádné moře, žádné hory. A bohužel to platí i naopak). A za druhé, Rusko nemá nezamrzající přístavy. Ty jsou ale podstatné pro mezinárodní námořní obchod a vojenské loďstvo. Kdyby třeba v 19. století existoval nějaký ostrovní stát s velkým námořnictvem, mohl by si podrobit čtvrtinu světa – dělám si samozřejmě legraci, všichni víte, že tím myslím Velkou Británii. Nebo dnes USA, která s žádným potenciálním nepřítelem na kontinentu nehraničí a má přístavy ve dvou oceánech. Rusko to má přes svou velikost prostě špatně ložené a proto se vždycky snažilo tlačit na jih a získat nějaké území někde, kde zima nehrozí. A v zásadě dokonce nezamrzající přístavy má – v Azovském a Černém moři. A kdo zná geografii, už teď ví, kde je problém. Z obou moří se dostanete nikoliv do oceánu, ale do Středozemního moře, odkud se dostanete leda přes Suez a Gibraltar, ale už tak máte aspoň přístup k celé jižní Evropě včetně Balkánu a k celé severní Africe a Blízkému východu. Jenže abyste se dostali do Středozemního moře, musíte projet dvě úžiny – Bospor a Dardanely. Kdo ovládá Bospor a Dardanely, drží důležitou světovou obchodní křižovatku a doslova stojí na krku ruskému námořnímu obchodu a loďstvu. A vy už víte, kdo to je. Turecko.

Proto chápete, že NATO nehodí Turecko jen tak přes palubu. Proč vlastně vstoupilo Turecko do NATO? Inu, Turecko se vždycky obávalo ruského vpádu. V 19. století válka mezi Tureckem a Ruskem. V dobách první světové se znovu střetly ruské a turecké jednotky o území Kavkazu (a výsledkem bylo, že Ázerbájdžán, Arménie atd. patřilo k SSSR. Turecko se tedy mohlo obávat, že by se mohlo stát cílem útoku SSSR, který by se tak mohl chtít stát hráčem, který ovládá Bospor a Dardanely (SSSR ukončil v roce 1945 smlouvu s Tureckem a požadoval zřízení sovětských základen v úžinách). Tak vstoupilo do NATO. NATO ho vzalo všemi deseti, když k tomu přidáme možnost zřízení základen na jižní hranici SSSR (letadla, jaderné zbraně, radary atd.) a na „dohled“ Iránu a přístup k ropě, plynu a dalšímu obchodu přes území Turecka.

Dnes je situace stejná. Turecko si dobře uvědomuje svou jedinečnost a staví na ní svou politiku. Když něco chce, udělá akci, která se navenek jeví proti zájmům USA nebo NATO – a pak něco dostane za to, že s tím přestane. A naopak, dokáže reálně udělat věci, které žádná jiná země neumí. Například eskortovat ukrajinské lodě s obilím z Černého moře. Mimochodem to udělali tak, že to Putinovi prostě oznámili jako hotovou věc. Černomořská flotila je násobně slabší, než turecká, takže prostě Rusko sklaplo kufry. Nebo zakázat ruským válečným lodím vstup do Černého moře (to udělali taky). Nebo může zprostředkovat mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. A už jsem zmínil fakt, že má nejsilnější armádu v NATO po USA? Asi nejsilnější v Evropě? To je asi dobře, že je náš spojenec a ne třeba spojenec Ruska, že ano?

Bez potíží proto obchoduje s oběma stranami (které skřípou zubama) a projde mu to – Ukrajině dodává drony a rakety, od Ruska nakupuje plyn (za rubly). A co je horší, začne asi zase prosazovat své zájmy v regionu silou.

Teď v listopadu došlo k výbuchu v Instabulu. Turecko to hned svedlo na Kurdy a nepřijalo slova soustrasti od USA. Ne proto, že by se od nich chtěli politicky vzdálit, ale proto, že jejich zájmy v Sýrii a Iráku jsou rozdílné. Takže se očekává, že Turecko si zkusí ukousnout kousek Sýrie, provede operaci v Iráku, zkrátka zatlačí v této oblasti. A protože západ podporuje Ukrajinu (a jedna podpora ve válce je víc, než dost) a protože Turecko je spojenec a Irák ani Sýrie ne, tak si umíte představit, že reakce Západu bude spíše vlažná. Taková bude cena za spojenectví.

Dvě slova závěrem – Rusko to samozřejmě ví a chce to řešit; se snaží například vybudovat přístav v Sudánu. To není úplně stoprocentní řešení, protože tam chybí přímé spojení (takže tam všechno buď musíte koupit, nebo si to nějak dovézt, což je komplikace). Ale druhá věc – jestli dojde k většímu oteplení, je možné, že některé ruské přístavy přestanou zamrzat (nebo jen na krátkou dobu), a teoreticky Rusku nic nebude bránit stavět blue water navy. Samozřejmě je strašně pozadu a je to úkol na desítky let, ale může se to stát. A asi bude chtít, protože tím se otevře nejdelší nechráněné pobřeží Ruska (zase geografie, já vím). S tím na druhou stranu souvisí i současná průjezdnost severní cesty (alespoň v létě). Taková loď ze Šanghaje do Rotterdamu musela v 19. století urazit přes 25.000 kilometrů. Po otevření Suezu se to o čtvrtinu zkrátilo, severní cestou ubyde další čtvrtina. To jsou peníze a šance pro Rusko. Ale než (a jestli vůbec) se to stane, úloha Turecka je prostě tak nepřekonatelná, že mu projde skoro všechno. A o tuhle pozici Turecko asi jen tak nebude chtít přijít.

Převzato se svolením autora z jeho facebookové stránky