Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Bidlo
Vystrizliveni neni deziluze
Brenek: On ale takovy kulinarsky vypad, do neceho co pripomina (cokoliv), ale ve skutecnosti je to neco uplne jineho, chutove ehm "podivneho", pak muze skoncit pustem ci rychlosprintem. Navic pani autorka ocividne dokumentovala PRVNI den v Japonsku (v zivote). Takze si zkuste vzpomenout na ten rok '80, jak vam tehdy bylo. O tech odpadcich bych jen dodal, ze kazda vec ma svou stinnou stranku a "susit" doma 14 dni igelitove obaly, reklamni letaky, plechovky ci dokonce nedejboze cely mesic prazdne lahve [zatim se mi nestalo, ze bych potreboval urgentne vyhodit nejaky organicky smradlavy bordel, ale i to se muze protahnout na 3-4 dny] je na palici. Kolik to ted bylo v te knizce: 400kg odpadku na hlavu rocne?
Jimmy: Jsou jeste horsi veci nez srkani (oni se ty japonske nudle ani jinak jist nedaji), a ja bych k tem hlavnim zaporum bych pridal popotahovani. Nejhorsi je, kdyz se clovek po mesici pristihne (nedejboze ve spolecnosti dalsich cizincu), ze uz taky tak nejak prirozene popotahuje.
Jimmy
Re: Vystrizliveni neni deziluze
Popotahování mě vadí mnohem méně, protože to nedělají všichni najednou. Zato jídelna plná srkajících lidí je něco co si raději nechávám ujít a raději chodím na oběd o trochu dříve.
Ohledně jídla tu musí být člověk připraven na překvapení. Např. v létě si americký kolega koupil nanuka dle obrázku s oříšky. Po kousnutí do něj zjistil, že to nejsou oříšky ale fazole :) a že to nejde jíst a tak nanuk letěl po třech kousnutích do koše. Ale s tím se prostě musí počítat, na sladkou buchtu s kary náplní jsem tvářil hodně překvapeně ale dojedl jsem jí a prostě vím, že tento druh buchty si dávat nemám.
Sensei
No jo no uz se to krati :)
2.1. Nippon e iku yo, ga .... a nase setkani se stale odklada a odklada a odklada ... tabun karma da, ne?
Břeněk
Japonsko s delším časovým odstupem (2-pokračování)
Jako na jiné planetě si příchozí z Evropy, ale hlavně z Ameriky připadá kvůli nepřítomnosti "grafitti", tedy po česky sprejových čmáranic, já jsem zrovna projel skoro celým Japonskem shora od Hokkaido až po Šimonoseki dole, ale grafitti, a to z evropského hlediska "malé a neškodné" (ale pro japonce katastrofa) jsem viděl všeho všudy jenom dvakrát. Prodejní automaty a telefonní budky nezvandalizované, v té severské zemi, kde jinak žiji, by byl prodejní automat bohužel za týden vykraden a nebo při nejmenším rozmlácen. Čistota na ulicích je zde také potěšující a v tomto směru je to tu lepší než před 26 lety, kdy na předměstských uličkách bylo možno spatřit všelikého haraburdí, dnes už je to daleko čistější. Co mne ale dnes (ne před 26, ba ani ne ještě před 15 lety při mém posledním delším pobytu, už se asi hlásí moje pokročilé roky) už doe vytočit jsou ty spousty lidí skoro všude.Shrnuto a podtrženo .Vy kteří máte tak zvanou "otevřenou" mysl, se tu budete cítit po kulturním šoku prvých pár dní dobře, ti, co jsou trochu "úzkoprsí" a "bramboračkoví" (nic špatného o dobře udělané bramboračce, sám ji mám rád, ale taky se bez ní klidně obejdu) se Japonsku vyhněte, byla by to muka jak pro něj, tak pro japonce i Japonsko
Jirka
Re: Japonsko s delším časovým odstupem (2-pokračování)
V jake severske zemi zijete?
Břeněk
Japonsko s delším časovým odstupem (1)
jelikož už dlouhou dobu mám "zvláštní vztah" k Japonsku, články pí. Michaely rád čtu a i dnešní, velmi vtipně napsaný článek byl čtenářským potěšením.
Mám přesto výhradu k dnešnímu článku. Latinky už je tady poměrně dost, když jsem poprvé dlouhodobě pobýval v Japonsku před 26 lety, byla latinka jenom na názvech stanic, vlaků, metra a podobně, dnes už má hodně obchodů nějaký ten nápis v latince a mnoho jich má nápis jenom v latince , jelikož to má větší "říz",(i když majitel obchodu se vší pravděpodobností neví , jak se to čte), autobusy mají název cílové stanice v latince taky, ve většině vlaků je na displeji informace mimo japonštiny i v angličtině, japonské dráhy se jmenují oficálně JR (psáno latinkou, i když japonci to vyslovují "džei á"), takže dle mého mínění tu latinka už není tou bílou vránou, kterou byla před 26. lety.
Nevím, proč by mi hamburger pozvedl náladu, když je tu (náhodou teď zase krátkodobě v Japonsku pobývám, od mého dlouhodobého pobytu začátkem 80.tých let Japonsko sem tam navštěvuji) tolik i pro evropana chutných jídel, třeba tempura nebo šabu-šabu, na jezení chobonic si člověk, pokud není extremně zatížený na bramboračku, zvykne, neb jsou chutné, obsahují vysocehodnotný protein a nezatěžují trávení jako třeba maso. Trochu "do světa" typu našinec se nezalekne jazykové bariéry, neboť většina jídelen a mnoho restaurací má velmi "věrné" voskové modely jídel ve vitrinkách, takže se vidí, z čeho pokrm sestává, zavolá se obsluha, ukáže na model krmě a jazyková bariéra je snadně překonána, na rozdíl od jiných zemí, kde člověk se z jídelníčku v cizí řeči marně snaží dopídit, o co je vůbec jedná.
Jimmy
Japonsko po půl roce
Latinky není zas tak málo, takže pocit, že jste náhle analfabet není zas tak silný. To ovšem neplatí při cestování autobusem, tam bohužel na latinku nenarazíte.
Pokud se nepohybujete v turistických lokacích, tak potkání nejaponce vám opravdu způsobí zlepšení nálady. Komentovat nahlas klidně můžete, šance, že Japonec mluví česky je nulová a často je co komentovat, móda mladých je naprosto neuvěřitelná. Že by každé druhé auto byl taxík, jsem si nějak nevšiml ;) , ale jezdí jich tu více než u nás.
Chobotnice není nic moc, ale ani nic hrozného. Ovšem hamburger se po pár dnech stane vítanou připomínkou domova. Říkat aligátor mě nikdy nenapadlo, ale třeba mám malou fantazii
V Japonsku jsou dobré věci, např. sushi, systém metra, ochota personálu, ale i zápory, srkání při jídle, šíleně dlouhá pracovní doba, všude strašná spousta lidí. Prostě Japonsko je země naprosto odlišná od nás, ale není zas tak obtížné se tu orientovat a nějakou dobu tu žít.
Ital
atmosféra
Myslím, že jsem pochopil Vaše pocity, ale přesto bych se tam rád podíval
.
Díky
Lapil
To už není vyprávění
To je spisovatelství. Úplně se mi z toho mumraje rozklepaly kolena. Uctivý hlubokosklon, za tohle.
Vyhledávání
TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA
Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.
ondrejneff@gmail.comRubriku Zvířetník vede Lika.
zviretnik.lika@gmail.comHYENA
Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.
https://www.hyena.cz