M. Hubáček 26.7.2019 0:05

Českou transkripci se samozřejmě snažím upřednostňovat, někdy čeština sedne dokonce lépe, viz problém saké/sake, o kterém se chystám psát v následujícím článku.

Ovšem v případě místních a osobních jmen jsem na vážkách. V pasech mají Japonci anglický přepis a na mapách i v české verzi je většina míst v anglické transkripci. Také české texty nejsou často v používání důsledné.

Takže z toho mám tak trochu schízu...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Hubáček 25.7.2019 23:49

Díky, mě to také (mile) překvapilo...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Princ 25.7.2019 22:32

Re: Velmi jste mne pobavil.

Džez, džíny, džunka ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 25.7.2019 20:32

Jako vždy je Váš článek zajímavý, zdravím.

V diskusi mě překvapilo, kolik lidí má zkušenosti s cizími jazyky. Já jedině s polštinou a kdysi díky škole s ruštinou. Kterou ovšem od dětství nenávidím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 25.7.2019 20:19

Já stejně, a to jsem Moravan ze severu

a překvapil mě svým zařazením p. Alda - "Já totiž nejsem Čech, ale Slezan." Docela by mě zajímalo, odkud přesně je. Jestli nejsme "skorosousedé".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 25.7.2019 20:10

Re:

http://home.tiscali.cz/cb613548/sl_vse.php-rezim%3D%9A.htm

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 25.7.2019 19:06

No, transkripce ... ono kromě anglické je taky česká. Setkal jsem se tím v knihách o lodích - Yamato, Jamato i Jamató, Shokaku a Šókaku, Chiyoda a Čijoda, Hosho, Hošo i Hóšó, Shiratsuyu a Širacuju ... někdy to trochu mate ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 25.7.2019 18:44

Teď jsem si zkoušel jsem, jdu nahlas vyslovovat, až jsem doma vzbudil doma nežádoucí pozornost, jestli mi už nešibe.

A seznal jsem, že když mluvím spisovně, tak fakt říkám to j ... jsem, jdu, i to bij ... prostě artikuluju ... možná je to tím, že su Moravan ze Zlína ... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Hubáček 25.7.2019 17:28

Re: OT, ale připomnělo mi to povídání o cunami.

Věřme, že radiace je v těch místech tedy v normě.

Jinak Japonci mají podstatně tvrdší normy na úroveň radiace, protože díky geologickému původu - přirozená radiaktivita je tady podstatně nižší - jak v horninách, tak druhotně v potravinách. Takový Jáchymov by se do jejich norem nejspíš nevešel.

Dost obratně to využívali tak,že přípustnou mez radioaktivity v potravinách nastavili tak nízko, že se do ní hodnoty v dovážených potravinách velmi často nevešly. Fikaná ochrana domácího trhu. Korejci jim to oplatili, když po fukušimské havárii uvalili na ryby ze severovýchodu Japonska embargo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Hubáček 25.7.2019 17:21

Re:

Ne, to je Miloš Hubáček. O 20 let starší pán.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Prikner 25.7.2019 16:01

Vy jste těm Hubáček, který napsal knihy o bitvách v Tichomoří? Opravdu dobré. Čtu to rád.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 25.7.2019 15:33

Upřímně řečeno, není mi jasné, co vlastně chcete

říct, o tohle se s vámi nikdo nepře. Co mají Gruzíni, nevím, a není to ani relevantní. "dž" ve slově džbán není spřežka, to se hrubě mýlíte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 25.7.2019 14:36

OT, ale připomnělo mi to povídání o cunami.

Včera jsem kdesi četl, že do Fukušimy se vrátilo 50 tisíc stálých obyvatel ze 74 tisíc evakuovaných. A otevřeli tam pláž "velmi vhodnou pro děti" kvůli pozvolnému sklonu břehu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 25.7.2019 14:33

Re: No ale "džbán" taky nikdo neřekne,

Čech vysloví znělé č, které se přepisuje spřežkou dž, protože písmeno pro hlásku dž (znělé č) nemáme. Gruzíni mají, takže pokud bud egruzímn řepisovat dčbán, použije pro něj přirozený přepis s přepisem dž. Stejně se nebudou (a ani Rusové) mazat se spřežkou ch, protože pro ně mají jedno písmeno. A Rusové zase ř přepíšou jako rž.

Čbán nebo žbán je možná v nějakém nářečí.

Spřežky se nikdyx nečtou jako jedno písmeno a druhé písmeno. nebo jako všech 7 v německém přepisu ruského šč - schcsch...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lepka 25.7.2019 13:33

Re: Taky ten mały, biły.

Konečně přesný termín, díky!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 25.7.2019 12:02

Oni subjektivně říkají "džbán", ale

leze z nich "(čž)bán". Jen si to poslechněte. Jako diskuse je toto ovšem značně neplodné. Ale zkuste to s nějakou větší skupinou, nepředpojatě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 25.7.2019 11:59

To nemáte pravdu.

Znám lidi, kteří říkají "žbán", i lidi, kteří říkají "džbán". Těch, kteří říkají "čbán", je menšina.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 25.7.2019 11:56

Dík.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 25.7.2019 11:51

Taky ten mały, biły.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 25.7.2019 11:49

To je milé a legrační.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 25.7.2019 11:46

Ščudlek je česky jetel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 25.7.2019 10:51

No ale "džbán" taky nikdo neřekne,

slyšíte něco jako "čbán", eventuelně nedbale "žbán". To jsou ty akustické omyly, způsobené naší fixací na psanou podobu slov.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 25.7.2019 10:36

No, vždyť to

říkám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lepka 25.7.2019 10:30

Re: Říkám to běžně a to už od mala.

Dovolím si, díky vašemu přiznání k "národnosti" slezské požádat o konzultaci. Již před delší dobou jsem se dostal k románu A.C. Nora : Bürkental, kde se vyskytuje pro mě neznámý termín "ščudlek", ve smyslu krmení pro dobytek. Od té doby pátrám, co by to mohlo být, stopy vedou buď k jetelu nebo řezance a to je ještě jen má teorie, protože nemohu nikde nic dohledat. Proto zkouším i tuto cestu, zda jste se někde někdy s tímto termínem setkal. Je to sice již zcela nedůležité, ale do jisté míry to poukazuje na prokroucené dějiny Slezska.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 25.7.2019 10:17

Re: "Dž" nevyslovuje žádný národ,

Gruzín vyslovuje dz i dž, dz jako znělé c a dž jako znělé č. Samozřejmě ne jako dvě hlásky, nikdo neoslovoval Stalina D-ž-ugašvili.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 25.7.2019 10:14

Re: Velmi jste mne pobavil.

Čeština hlásku dž má - vyskytuje se ve slově džbán.

Čeština nemá písmeno dž - a proto musí příslušnou hlásku zapsat spřežkou. Podobně nemá písmeno pro mnohem častější hlásku ch.

Japonština je výskovností podobná češtině a nedělá Čechivi problém. Už Rusové přepisuj japonské slabiky s počátečním č pomocí ť. V ruštině je č tvrdé, takže ť vyhovuje víc. Nejvíc ovšem české č.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hejna 25.7.2019 10:03

Normál

"Podle Pravidel jazyka českého jsou přípustné oba tvary"

Pravidla jazyka české připouštějí cokoli, neboť v Ústavu pro jazyk český také skoro nikdo česky neumí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Hubáček 25.7.2019 9:51

Re: A jo,

Naopak, velice zajímavý dotaz. Češi mají mluvidla nastavená velmi podobně jako Japonci, takže výslovnost máme podobnou. Lépe jsou na tom snad už jen Italové a Finové, tragédie jsou naopak Američani a hlavně Francouzi, především jejich absence h. Z toho měl už srandu Werich, v japonštině je ten jev ještě zřetelnější, protože vypuštěním "h" dostáváte nikoliv zkomolené slovo, ale úplně jiný termín.

To podobné nastavení mluvidel mi působilo v začátcích mého pobytu problémy při telefonování: Zvednul jsem sluchátko, řekl úvodní japonskou frázi (nikoliv jméno) a z druhé strany mě zaplavil vodopád slov. Takže jsem rychle vycouval do angličtiny.

Reverzní problém měla moje americká kamarádka Joyce Yamamoto, která neuměla japonsky ani slovo, byla už třetí generace. Ale stačilo, aby svůj pěkný japonský obličejíček strčila třeba do obchodu a dopadla úplně stejně jako já na tom telefonu...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 25.7.2019 9:40

No ale to si dovolím zapochybovat,

nikdo neříká "jsem", všichní říkají něco jako "isem", se slabým "i". To samé s "jdu". Nemyslel jsem nedbalou výslovnost "du". Když se budete snažit říct "jsem", se zdůrazněným "j", vyslovíte "jesem". Sluch je šálen psanou podobou. Stejně jako nikdo neřekne "bij", každý řekne "bii", a nikdo neřekne "lev je v pasti". Schválně si to zkuste.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Hubáček 25.7.2019 9:39

Re: Velmi jste mne pobavil.

Pak je ale dvojtvar kamikaze/kamikadze zbytečný a rozdíl v majetnictví spřežky dz mezi češtinou a slovenštinou naznačuji uvedením jména Dzurinda. Japonština slabiky začínající na dz nemá, dato má dž, zato přes pysky jim neleze ž. Svět je slo(d)žitý :-)

http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=kamikadze

Ano, s tou tragikou ohlednedně anglické transkripce o cunami/tsunami jsme se s panem Wagnerem také bavili. Ona ani ta anglická transkripce není jednotná. Mně se nejvíc líbí ta, kterou sestavil prof. Jack Halpern https://en.wikipedia.org/wiki/Jack_Halpern_(linguist)

Ten mimochodem Japoncům i klasifikoval sinojaponské znaky tak, že je rozdělil na tzv. radikály. Metoda to dost podobná enthomologickým klíčům a velice urychluje vyhledávání znaků i v tištěných slovnících. Ale to už jsem se dostal jinam...

• reagovat
• nahlásit příspěvek