30.4.2024 | Svátek má Blahoslav


Diskuse k článku

HISTORIE: Evropa problémy zmítaná

Není to poprvé, kdy Evropa jako celek, nebo chcete-li některé její státy, musí řešit velice nezáviděníhodné problémy.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Štrobl 6.4.2015 18:26

Dovolím si také malý historický exkurz.

Jedná se o úryvek z knihy Tajemství západu od Dmitrije Sergejeviče Merežkovského z roku 1933 a také má co říci dnešku:

Za 20, 30, 50 let bude druhá válka; nedožijeme-li se jí my, dožijí se jí naše děti, naši vnuci a pravnuci. Všichni to vědí nebo tuší. „Mír, mír,“ říkají, ale ozývá se: „Válka, válka.“ Všichni mluví o míru, protože se bojí války a čekají ji,“ pravil nedávno muž, jenž, jak se zdá, zná lépe než ostatní skutečný stav Evropy, Mussolini. „Chceš-li mír, připravuj válku“; chceš-li válku, mluv o míru! V přízemí má fašismus skladiště prachu; nahoře je sovětská laboratoř výbušných látek a uprostřed se svíjí Evropa v porodních bolestech: chce porodit mír a rodí válku. Ruští vyhnanci, nejubožejší oběti války, lidé se sedřenou koží, jsou nejcitelnějšími barometry evropského válečného počasí a dovedou nejlépe posoudit evropská slova o míru. O zajisté, Rusko zahubilo samo sebe! Buďme štědří a řekněme: Devět desetin zkázy přináleží jemu, jedna desetina však náleží přece Evropě. Devět centů naložených na záda muže nemusí ho ještě rozdrtit, ale desátý mu poláme kosti. Právě tento desátý cent naložila Evropa na Rusko a pevně jej tam drží; nepovolí, nevědouc možná sama dobře, co v dobrém úmyslu „nemíchat se do cizích věcí“ dělá; ale Rusové vědí, že by Rusko bylo bývalo již dávno svobodné, kdyby byla něčí neviditelná ruka, vztažená z Evropy, nezachránila po každé sovětskou vládu na pokraji záhuby.

J. Štrobl 6.4.2015 18:26

Re: Dovolím si také malý historický exkurz.

Ruský komunismus, zledovatělý balvan války, pozvolna taje na slunci evropského „míru“; až roztaje úplně, zřítí se na Evropu. Nynější Rusko je pokračující první válka a připravující se válka druhá, je to most mezi nimi; podle toho, jak jej Evropa upevňuje, je vidět, jak její „noční duše“ směřuje k válce. Rusko, největší část Evropy, šestý díl pevniny, se propadlo, ale stavitelé evropského domu hledají nad tou propastí pevnou rovnováhu, „stabilisaci“. Vůl jdoucí na jatky žalostně bučí; podobně Evropa jdoucí do války mluví o míru. Mírumilovná Evropa jest jako cizoložná žena: „Jí a utře ústa svá a dí: Nepáchala jsem nepravosti.“ Deset let se snažím, a stále nemohu rozpoznat, kde je nyní dusněji a hrozněji, zdali zde v Evropě či tam v Rusku. Možná že tu i tam stejně, jenomže různým způsobem. Dne 22. dubna 1915 užili Němci po prvé na francouzské frontě dusivých plynů. Vlna chloru, již vypustili na úseku dlouhém šest kilometrů, otrávila ve dvou hodinách přes pět tisíc francouzských vojáků. Rusové nazvali tyto žlutohnědé chlorové páry „Kainovým kouřem“. Lze říci, že se tyto páry dosud plazí nad Ruskem, že je otravuje „Kainův kouř“, duch nekonečné bratrovraždy...