Z. Lapil 29.9.2020 13:20

Aby s tou volností hranic nedošlo k omylu.

Do NDR byl potřeba pas plus výjezdní doložka plus celní prohlášení a přejet hranici autobusem mohla být akce... Abych nepřeháněl, spíš na mnoho desítek minut než na několik hodin. A ti, kteří to pamatují, mají jistě povícero veselých historek o pašování, třeba o té paní, která se omotala záclonami a "málem nepřežila", jelikož fronta byla dlouhá a léto parné.

V Krkonoších byla (a snad ještě je) stezka čs-polského přátelství. Šla přesně po hranici, pohybovali se po ní ozbrojení polští vojáci a odskočit si k polskému smrčku nebylo povoleno.

Na čs-sovětské hranici jsme byli oficiálně varováni: zrovna včera (prý) nějací dva zabloudili do SSSR a je z toho průšvih. Fakt je, že v autobuse směr hranice celníci kontrolovali občanky. Naproti tomu noc jsme poklidně strávili na polsko-sovětsko-českolslovenském trojmezí.

Veselá historka z oněch východňárských krajů: kdesi před krámem, snad že jsme čekali na autobus, jsem dostal napít piva. Vědom si skutečnosti, že hanět cizí pivo se nevyplácí, a taky proto, že mi fakt sedlo, jsem ho upřímně pochváli a začak zkoumat vinětu. Bylo z Plzně. Dost nás to pobavilo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek