Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
GLOSA: Jak vítali Cortése
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Vintr 15.11.2019 11:52Váš pohled na historii je evidentně ovlivněn zaujatostí a i značnými mezerami ve znalostech faktů. Je to nejspíš následek toho, že vaše povědomí o historii vychází z toho, co do nás cpali bolševici a co dosud nebylo ani zdaleka napraveno. Třeba vaše argumentace obdobím renesance jako příkladem, kdy se Evropa "osvobodila" od křesťanství, je zcela mimo mísu. Nemá smysl se zybývat jednotlivostmi, ale zkuste se podívat na mapu světa a míru civilizovanosti jeho částí. Myslíte, že je jen náhoda, že ta civilizovanější část světa se kryje s rozšířením křesťanství? |
|
|
J. Jurax 15.11.2019 1:57No, specielně ta Jižní Amerika byla conqiustadory o možnost vlastního vývoje připravena. A Čína - no, uzavřela se kdysi světu, stagnovala, a teď se dere kupředu, kdežto Evropa pod vedením EU má nakročeno ke stagnaci. Každý chvilku tahá pilku. |
|
|
J. Jurax 15.11.2019 1:53Oprava - Hegemonie církve katolické se arciť netýkala technických oborů - a ty spolu s přírodovědnými jsou motorem civilizace - kupříkladu stavební hutě už ve středověku, stavba lodí, a kupodivu i chirurgie, jež byla zas až do renesance chápana jako řemeslo vykonávané ranhojiči a nehodné tudíž univerzitně vzdělaného lékaře.. |
|
|
J. Jurax 15.11.2019 1:48Mýlíte se. Ale bylo by to nadlouho. A jestliže až do konce když už tak předpředminulého století (18.) prakticky neexistovaly jiné vzdělávací instituce než církevní, bylo to zejména tím, že církev si usurpovala vzdělávací aktivity. Ono to souviselo s pádem do barbarství, jenž Evropa utrpěla s pádem říše západořímské. A církev pro udržení kultu a moci potřebovala lidi gramotné a vzdělané. Byť třeba École Polytechnique byla založena již v roce 1794, Imperátorská moskevská univerzita (později Lomonosovova) byla založena 25. ledna 1755, Pittsburská univerzita byla založena v roce 1787 etc., a to už nebyly církevní školy. Hegemonie církve katolické byla spíš na škodu věci, neboť hluboko do novověku muselo být bádání v souladu s církevním učením. Navíc se v na církevních školách nepěstovaly až na výjimky přírodní vědy, nýbrž primárně teologie, filozofie, právo a jen omezeně i medicína, až do renesance bez pitev arciť (jelikož církev deklarovala lidskou mrtvolu jako nedotknutelnou). Proto taky Evropa byla až cca do 15. století proti třeba Číně technicky zaostalá; byla dokonce technicky zaostalá tak do 12. století nejmíň i proti arabskému světu, jenž čerpal z vědění perského a indického a nezakázal si čerpat z vědění římského. Netýkalo se to arciť technických oborů - a ty spolu s přírodovědnými jsou motorem civilizace - kupříkladu stavební hutě už ve středověku, stavba lodí, a kupodivu i chirurgie. Nechci si s Vámi vyměňovat roztomilosti, takže se zdržím vyjádření, čím jsou ovlivněny zase Vaše představy. |
|
|
J. Vintr 14.11.2019 23:59Podívejte se na ostatní "civilizace", které byly před tisíci lety dál než Evropa (třeba Čína, Indie) kam za tu dobu pokročily (když odmyslíte všechno, co k nim přišlo z Evropy). |
|
|
J. Vintr 14.11.2019 12:59Až do konce předminulého století prakticky neexistovaly jiné vzdělávací instituce než církevní. Prakticky všichni lidé do té doby, kteří se v jakémkoliv vědním oboru zasloužili o rozšíření obzoru lidského poznání, měli církevní vzdělání a velká část z nich byla přímo duchovními osobami. Po mnoho staletí byla církev jediným nositelem vzdělání a uchovatelem vědomostí minulých století. Renesance se celá odehrávala v církevním prostředí. Takzvané osvícenství byla jen směšná etapa v dějinách poznávání světa, kdy se někteří lidé směšně domnívali, že svými vědomostmi už obsáhli veškeré možné poznání. Vaše představy o vztahu vědy a náboženství zřejmě pocházejí z nablblých "historických" filmů, kde je oblíbenou rekvizitou filmařů nějaký blbec v mnišské kutně, který se hrozí všeho nového. Nic nemůže být vzdálenějšího pravdě. |
|
|
J. Jurax 13.11.2019 19:20Ano. Křesťanství nemá s pověrami nic společného (slyšte, slyšte) a nijak nesvazuje rozum. A proto se rozvoj Evropy datuje až od renesance, od reformace a od osvícenství. Až se lidi od slepé víry začali oprošťovat ... |
|
|
J. Vintr 13.11.2019 18:34Křesťanství nemá s pověrami nic společného a nijak nesvazuje rozum. Důkazem je ostatně to, kam to dotáhla naše bílá křesťanská civilizace ve všech vědních oborech. Proto také naše civilizace po mnoho století dominovala celé planetě. Těch pár případů, kdy se místně a dočasně tak zcela nezadařilo, nic neznamená. |
|
|
J. Vintr 13.11.2019 18:25V mraveništi žije taky spousta mravenců. A jednotlivý mravenec k tomu moc inteligence nepotřebuje. |
|
|
J. Vintr 13.11.2019 14:14Ostatně takové pohrdavé prohlášení o lidech té doby je dost hloupé. Když si uvědomíte, jaká to byla odvaha vydat se na malé dřevěné plachetnici přes oceán a jaké schopnosti musel projevit člověk, který takovou výpravu v neznámé cizí a nepřátelské zemi vedl, tak bychom měli před takovými lidmi hluboce smeknout. Z dnešních lidí by to dokázal asi málokdo. |
|
|
J. Jurax 13.11.2019 0:17Myslíte, že by tam nedošlo za těch cca 500 let k žádnému vývoji? Z čeho tak soudíte? |
|
|
J. Jurax 13.11.2019 0:15Těžko říct, jak by se obě Ameriky vyvíjely, nebyly-li by podrobeny Evropany. Jenže to je alternativní historie, co nebyla. |
|
|
J. Jurax 13.11.2019 0:05Bravo |
|
|
J. Jurax 13.11.2019 0:03Primitivy ... letmým zagúglením najdete třeba toto: "8. listopadu 1519 po několika měsících cesty se Cortésova výprava dostává na hranice Tenochtitlánu. V tomto městě žije přes 300 tisíc obyvatel. To Cortése ohromí. Největší španělské město tehdejší doby mělo pouze 30 tisíc obyvatel. Někteří španělští vojáci si mysleli, že se jim zdá jen sen a nevěří, že takto velké město skutečně objevili." |
|
|
J. Jurax 12.11.2019 23:59No jo, no ... zkuste si o tom něco přečíst. Stručně řečeno a až přesmoc zjednodušeno Cortés zvítězil hlavně silou jiných primitivů, Aztéky zotročených. |
|
|
J. Jurax 12.11.2019 23:56Ehm ... Aztékové kovy znali. Kvůli zlatu ta, taky Cortés táhl ... Namátkou cituji z https://ladislavjilek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=661667 - "V Americe se začalo s výrobou mědi asi 500 let př. Kristem. K největšímu rozvoji výroby kovů došlo v říši Aztéků a říši Inků. Není vysvětleno, proč se i zde jako prvá slitina objevuje arzénový bronz a po něm cínový bronz. Při příchodu Evropanů byli tedy na počátku doby bronzové." Viz též https://cestuji.info/mexiko/aztekove.html - odtud cituji - "Znali a zpracovávali měď, bronz (slitina mědi a cínu, olova nebo jiného kovu s výjimkou zinku), olovo, stříbro a zlato, jejichž rudy těžili i v podpovrchových dolech." |
|
|
J. Jurax 12.11.2019 23:39Ehm ... Cortésovi Španělé byli též pověrčiví, jestli idiotsky, to neposoudím, nicméně museli být věřícími katolíky. Pověry jejich protivníků jim ovšem nahrály. Moc bych ten rozum bílého muže zase nepřeceňoval. Vzpomeňte na Little Big Horn nebo na skutečnost, že nesporně technicky pokročilejší Britové (bílí, tedy jistě s mozky schopnými improvizovat a reagovat na konkrétní situaci) v půli předminulého století nedokázali dobýt Afghánistán, ač protivníky jim byli nesporně primitivové nevalně ozbrojení, přičemž tehdy Britové nebyli omezováni lidskými právy a ohledem na civilní obyvatelstvo. Ono to zas není vždy tak černobílé. |
|
|
J. Vintr 12.11.2019 23:34Na ty aztécké primitivy to evidentně stačilo |
|
|
J. Jurax 12.11.2019 23:27"Tu hlavní zásluhu měla nařazená evropská technologie." - míněno asi nadřazená. Neměla. Cortésovi bojovníci měli výzbroj do tamnějšího podnebí nevhodnou. Železné meče, kyrysy a přílby, stejně jako primitivní muškety rozhodně nebyly schopny vyrovnat obrovskou početní převahu. Jsou o tom napsány tlusté knihy. |
|
|
J. Jurax 12.11.2019 23:19Ehm ... víte, i Cortés i jeho vojáci byli z pohledu současnosti zaostalí a pověrčiví primitivové ... |
|
|
J. Vintr 12.11.2019 21:34Hlavní roli sehrála intelektuální převaha Evropanů nad zaostalým a pověrčivými primitivy. |
|
|
J. Kanioková 12.11.2019 18:33
|
|
|
J. Kanioková 12.11.2019 18:30" Vnucuje se praktická otázka: Jak ta hrstka (řádově stovky) Španělů dokázala vyvrátit mocnou říši Aztéků?" Zapomněl jste na nemoce, které tamní lidi bez imunity kosily.. |
|
|
J. Vintr 12.11.2019 15:58To, čím Španělé vyhráli byl rozum. Nezatížený idiotskou pověrčivostí a schopný improvizovat a reagovat na konkrétní situaci. Tohle všechno těm primitivům chybělo. |
|
|
J. Pokoutný 12.11.2019 15:44Neštovice údajně do Amerik přinesl jistý černý sluha, o čemž se moc nemluví. Ale, pokud se nepletu, vypukly až po dobytí Tenochtitlanu. Že by ale Španělé v té době věděli něco o epidemiologii a jejím využítí ve válce, silně pochybuji. V Evropě se v té době leda tak vrhaly mršiny katapultem přes hradby a trávily studně. |
|
|
M. Pivoda 12.11.2019 14:37"Cortéz" znamená ve španělštině "zdvořilý". |
|
|
V. Petr 12.11.2019 13:07Aztékové v Tenoctitlanu r. 1521 hladověli, protože město bylo obleženo!!! a Cortézovi se nakonec podařilo znemožnit i zásobování po vodě! |
|
|
V. Petr 12.11.2019 13:01Souhlas! |
|
|
M. Pivoda 12.11.2019 12:39A pak měly následovat systémové důsledky. V důsledku neštovic vymřelo velké množství indiánů, jejich pole pak zpustla a v důsledku toho se prý dostavila krátkodobá klimatická změna. Nejsem ale klimatolog. Jsem systémový inženýr. |
|
|
J. Vintr 12.11.2019 12:19No s těmi "civilizovanými" Indiány nevím. Třeba jsem někde četl, že takový mladý muž, aby se stal bojovníkem, musel někoho zabít. Ber kde ber, i když se zrovna neválčilo. Takže se prostě připlížil k sousední vesnici a někoho oddělal. Jen tak. To byl také hlavní důvod, proč s nimi bílí osadníci nemohli žít v míru, protože si nikdy nemohli být jistí, co ti na pohled mírumilovní domorodci udělají. |
