Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
GLOSA: Být jako Finové?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Černý 14.12.2019 11:54Finové maji šukovnou vládu, tak uvidíme. |
|
|
I. Spálený 14.12.2019 11:49Na březích Finského zálivu leží na protilehlých stranách dvě země, Finsko a Estonsko. Dnešní Estonsko bylo po dobytí Švédy dosídlováno obyvatelstvem právě z Finska. Po období společné historie a pohlcení Ruskem se obě země osamostatnily. Estonsko navíc zažilo právě členství v Sovětském svazu. Přesto školní výsledky mají obě země velmi podobné, nejvyšší v Evropě. Takže určující bude původ těchto obyvatel Evropy v ledové pustině severního Uralu, kde ty tupější snadněji něco slupne, než počet sovětských pomníků po náměstích. |
|
|
L. Novák 14.12.2019 10:35A co má s vývojem ve Finsku společného kácení soch totalitních bolševických tyranů v Česku a dalších státech dlouhá desetiletí okupovaných ruskými vojsky? |
|
|
V. Pavelka 14.12.2019 11:48Za třicet roků to bude úsměvná turistická atrakce,Žádné sochy si nezaslouží být káceny , TO JE DŮKAZ NEZRALOSTI |
|
|
L. Novák 14.12.2019 12:12Jako turistická atrakce mohou sloužit v lapidáriích, ne každý den na očích v centrech měst. Kácet je správně. Čeho je moc, toho je příliš. |
|
|
J. Jurax 14.12.2019 20:51A které sochy kácet je správné? Kupříkladu v USA dnes kácejí aktivisté sochy jižanských generálů. A my máme furt na malém rynku sochu rudoarmějce a pod ním seznam sovětských vojáků padlých při osvobozování města. A jinde máme pomníček legionářů se sochou a ještě jinde pomníček vojáků padlých ve Velké válce za císaře pána rovněž opatřený sochou. A taky máme ještě sochu svatého tuším Floriánka, co je přes hašení. Kterou z nich bychom podle Vašeho názoru měli pokácet. Podotýkám, že Gottwalda jsme už strhli před třiceti lety. |
|
|
L. Novák 15.12.2019 8:05Mám se opakovat? Psal jsem: "...kácení soch totalitních bolševických tyranů..." |
|
J. Pospíšil 14.12.2019 5:19Ono s Finskem a jeho vztahem k mocným sousedům to bylo daleko složitější. Mnoho set let bylo součástí, spíše kolonií Švédska. Existenci jako státu mu zajistili Rusové, ale státu autonomního, součástí ruské říše. Během této existence jako vazala Ruska, přišli Finové na to, že pod Švédskem to nebylo až tak špatné. Ale v rámci říše si vytvořili národní povědomí a rostlo přesvědčení, že by měli být samostatným státem. K tomu využili ruské revoluce a byli uznáni, protože Rusové měli v té době jiné starosti. Také Finové si prodělali svou občanskou válku. Mimo toho, co jste správně popsal za války, se podíleli na německé invazi do Ruska, trochu i obléhali tehdejší Lenigrad. Ke konci války zase válčili s Němci, aby vypadli z Laponska. Fakt nic jednoduchého. Po válce měli politické síly, které chtěli, umírněně, větší spolupráci se Sovětským svazem i síly, které chtěli, taky umírněně, menší vliv SSSR ve své zemi. Někdy v padesátých letech si nechali potvrdit suverenitu. Rozpadu SSSR využili brilantně k získání plné suverenity. Ke zvládnutí mezinárodních vztahů po válce nezbývá než Finům pogratulovat. Složitou situaci zvládli mistrovsky. |
|
|
V. Zadák 14.12.2019 13:46Finsko tvořilo s Ruskem personální Unii, vazalem nebylo. Vztah byl konfederativní. Němci dovezli Lenina do Finska, protože tam carská policie ani tajná služba Ochranka na něho nemohly. |
|
|
J. Jurax 14.12.2019 20:59No, nikoliv do Finska, nýbrž vlakem přes Německo a pak lodí do Švédska ho odvezli hlavně proto, že odtud se přes Finsko bylo jednodušší se dostat do Ruska než přes frontu. |
|
|
J. Brunner 14.12.2019 1:03
|
