P. Diviš 29.3.2023 12:34

Nespletl jste si článek, nebo jste zešílel?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 29.3.2023 12:34

Udatně odklánějí.

Korupce v EU first!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 29.3.2023 12:33

"A vy zas bijete černochy". :-P

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 29.3.2023 12:32

A to nenapsala nic hrozného nebo dokonce nenávistného, jako jsou ty ruské výplody.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Mařák 29.3.2023 12:21

Tý brďo, hustě do toho kolaborantského hnízda paní autorka klacíkem zašťourala. To je najednou rojení a bzučení zběsilého, naprostý mega svist, nebo co.

EU First!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 29.3.2023 12:15

My, čtenáři NP, Jasný, ty huso ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Černý 29.3.2023 11:58

A kdy dáte něco o Stepanu Banderovi , Hrdinovi Ukrajiny a o činech jeho jednotek UPA , OUN..

Třeba Volyň, Polesí, Halič. Jak by se vám líbilo, kdyby vám jako těhotné ženě vyřízli dítě z břicha a zašili králíka do břicha atd. To všechno dokázali obdivovatelé Hrdiny Ukrajiny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kuhaj 29.3.2023 11:41

Proč? Copak máte za problém? Ještě nejde Wintra udat? Dočkejte času, všechno bude.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 29.3.2023 11:38

Film Volyň se dá stáhnout na uloz.to

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 29.3.2023 11:34

Jiný zvrácený čin se odehrál v Ternopilu (polsky Tarnopol), kde příslušníci povstalecké armády vyvěsili transparent „Cesta k nezávislé Ukrajině“ a na stromy podél silnice zavěsili k sobě svázaná těla dětí.

„Věnec“ ze zavražděných dětí v Ternopilu. Banderovci tam poblíž nich vyvěsili transparent „Cesta k nezávislé Ukrajině“.

Snyder v knize popisuje také způsob, kterým je zavražděn i chlapeček ve zmíněném polském filmu Volyň – vojáci ho svážnou snopy obilí, které následně zapálí.

Brutálně zabili desetitisíce lidí

Odhadovaný počet obětí volyňského masakru se různí, což je dáno chaotickou situací, která v oblasti panovala. Vesnice byly vypalovány a srovnávány se zemí a své oběti banderovci zakopávali do masových hrobů.

Těla šestadvaceti umučených a zavražděných polských občanů v obci Połowce

Pokud bychom měli odhady historiků zprůměrovat, řeč je přibližně o šedesáti tisících obětí. Identifikována z nich byla jen více než polovina.

Velké ztráty si nakonec připsala i Ukrajina, a to v důsledku pomsty od polské strany. I v tomto případě se terčem stalo civilní obyvatelstvo. Odhady přesného počtu obětí se opět různí – od několika tisíc po dvacet tisíc obětí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kuhaj 29.3.2023 11:34

A co že vy se tady s námi tahle zahazujete? Vláda oficiálně proklamuje svůj zájem nakrmit spřátelená média, tedy autory píšící prorežimní tlachy, částkou ne menší než 150 mega (ročně,měsíčně...?). Vítán je každý, kdo ještě vidí na klávesnici a má patřičně kachní žaludek. Myslím, že to je váš případ. Tak tady neplýtvejte svým cenným potenciálem a mazejte si vydělat pořádnou kačku. Za tohle příštipkaření dostanete prdlajs!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 29.3.2023 11:32

Běžnou praxí bylo, že banderovci obklíčili danou oblast a spustili v ní bestiální vraždění každého, kdo jim přišel pod ruku. Slitování neměli vůbec s nikým – zabíjeli kojence, ženy i starce. Co bylo vůbec nejhorší, jejich utrpením se bavili.

Své oběti velice rádi vystavovali mučení, ženy a dívky před smrtí veřejně znásilňovali. Ve způsobu zabíjení svých obětí se pak zjevně snažili být „vynalézaví“.

Volyňskému masakru se věnuje vyhlášený americký historik a spisovatel Timothy Snyder, právě ten v jedné ze svých knih uvádí seznam zvěrstev, která banderovci na svých obětech praktikovali.

Zcela běžné podle něj bylo odřezávání končetin, uší, nosu, jazyka či pohlavních orgánů a v případě žen také prsou. Vrazi se často bavili tím, že do ran následně sypali sůl. Obětem také vypichovali oči nebo je zaživa stahovali z kůže.

Snyder zmiňuje i naprosto zvrácené způsoby vraždění těhotných žen – těm prý banderovci párali břicha, aby následně vyndali plod a místo něj do těla stále ještě živé oběti vkládali různé předměty, například rozbité sklo nebo kameny.

Historik popisuje i případ, kdy byl ženě do břicha vložen živý králík a následně jí břicho bylo znovu zašito.

Seznam způsobů, jakým banderovci Poláky vraždili, pokračuje například vkládáním rozžhaveného železa či střepů ženám do pochvy nebo chladnokrevným zabíjením dětí. Ty byly běžně přibíjeny za různé části těla na zeď, kojence prý vrazi často chytili za nohy a vší silou udeřili hlavou o zeď.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 29.3.2023 11:30

Ačkoliv bylo území okupováno nacistickým Německem, strůjcem volyňského masakru byli samotní Ukrajinci, konkrétně zdejší militantní nacionalisté. Ti chtěli oblast zbavit příslušníků jiných národů, zejména rozrůstajícího se polského obyvatelstva, a učinit ji etnicky čistou.

Agrese vůči Polákům narůstala „pozvolna“ – zprvu šlo o projevy násilí, které v jednotlivých případech přerůstaly ve vraždy. Tak tomu bylo do již zmíněného února roku 1943. Pak se militantní Ukrajinci začali organizovat a Poláky vraždili hromadně. K první masové vraždě, kterou historici uznávají jako součást tzv. volyňského masakru, došlo 9. února 1943.

Brutalitou ohromili i nacisty

První útok Ukrajinské povstalecké armády (UPA), která je také podle vůdce Stepana Bandery označována názvem „banderovci“, proběhl v polské kolonii Parośla Pierwsza a rukou vrahů zde padlo 173 Poláků. Banderovci se tehdy vydávali za sovětské partyzány, dočkali se vřelého přivítání a poté spustili vražedné řádění – znásilňovali místní ženy, kterým pak odřezávali prsa i další části těla, a vraždili muže, přičemž i jim odřezávali pohlavní orgány, uši nebo končetiny.

V průběhu roku následoval nespočet dalších dílčích masových vražd, počtem obětí méně či více tragických.

Vůbec nejčernějším dnem nejen volyňského masakru, ale dost možná i celé polské historie, je 11. červenec 1943, známý také jako „krvavá neděle“. V noci na tento den totiž vojáci povstalecké armády podnikli koordinovaný útok v 99 lokalitách ve Volyni, následně navíc v podobných výpadech pokračovali po celý měsíc.

Neděle obecně byla pro ukrajinské radikální nacionalisty oblíbeným dnem pro hromadné vraždění Poláků – využívali totiž toho, že se oběti účastnily mší v kostele, což vrahům výrazně ulehčilo práci s jejich shromažďováním na jednom místě.

To, čím se volyňský masakr vyjímá i v tragické době druhé světové války, je brutalita, se kterou byli nevinní Poláci vražděni. Ta v historii lidstva zřejmě nemá obdoby a vlasy se z ní nejspíš ježily i samotným nacistům.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kuhaj 29.3.2023 11:29

Geneze poťouchlosti, zákeřných podpásovek, lhaní a slovních průjmů, toť současná západní Evropa, jejímž produktem je i tento článek. To je opravdu takový problém přiznat, že ten konflikt eskaluje, tedy prokazatelně, od r. 2014, že má svoje důvody i pozadí, a opravdu to není o touze Ruska ovládnout svět? Proč nám pořád lžete, proč slovně kálíte na druhé lidi?! Opravdu si to myslíte, nebo lezete do zadnice téhle vládě, nebo si ukájíte nějakou svou zvrácenou potřebu urážet a ponižovat druhé lidi?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 29.3.2023 11:29

Oběti řezali zaživa, těhotným ženám párali břicha. Zrůdné detaily volyňského masakru - Expres.cz

Ukrajinu tehdy okupovali nacisté, ovšem z masakru, který v oblasti Volyně probíhal od února 1943 po celý rok, výjimečně vycházejí bez viny. Byli to totiž ukrajinští nacionalisté, kdo se rozhodl území etnicky vyčistit a zbavit ho především rozrůstající se polské menšiny. A to způsobem, který si nelze představit ani v tom nejkrvavějším hororu. Stahování lidí zaživa z kůže či rozřezávání břicha těhotným ženám, to je jen zlomek ze seznamu krutostí, které vojáci Ukrajinské povstalecké armády páchali na nevinných lidech – bez sebemenšího ohledu na věk či pohlaví.

Česká televize na svých obrazovkách uvedla o víkendu film polského režiséra Wojciecha Smarzowského Volyň. Ten mapuje masakr, který v oblasti ukrajinské Volyně probíhal od února roku 1943 až do února roku následujícího. O co tehdy šlo?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kulheim 29.3.2023 11:28

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kulheim 29.3.2023 11:26

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kuhaj 29.3.2023 11:21

U disidentů, kteří měli problémy s komunistickou mocí, hlásající demokracii a provádějící totalitu, byl takový argument namístě. Ale u provládní autorky, exhibující v rámci prorežimní agitace, je to hodně trapný pokus o vyvolávání sympatií s ní, to vám tedy řeknu!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kuhaj 29.3.2023 11:18

Takže já se na stará kolena opravdu ZNOVU dočkám těchhle prorežimních ideologických agitek, opětovného dehonestování politických protivníků, a politiky oblbování a tutlání všeho druhu? Od lidí stejně neústupných, nenávistných a ničících politické protivníky jako to dělali komunisté?! Čím víc se tady budou vyhazovat z práce lidi za názor, a už i zavírat do kriminálu, tím víc budeme krmeni tímhle provládním hnusem?!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 29.3.2023 11:08

Pořád lepší než celá pětikolka !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Plzák 29.3.2023 10:54

Stále lepší být chcimírem, než válečným jestřábem.

Byls ́na vojně, blbečku?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Plzák 29.3.2023 10:52

Pouze drby o smetánce, tentokrát ruské.

Určitě ji pošlu něco na kafe - to je ale ubohost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 29.3.2023 10:50

Určitě Vy rtoubo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 29.3.2023 10:49

Zajímají mne pohnutky takového člověka, ne zda je černý nebo bílý.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Bárta 29.3.2023 10:48

A o roku 2014 na Ukrajině jste už také něco napsala?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Novy 29.3.2023 10:00

Chcimírové a ostatní kryptostalinisté, co vykřikují na ulici, že chtějí svobodu slova, by autorce nejraději zavřeli ústa.

Toť demokraté.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Novy 29.3.2023 9:56

Za mě v pořádku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kmoníček 29.3.2023 9:43

Za grázla ale snad ano ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Nemec 29.3.2023 9:43

Doufám, že i autorka článku se jednou jako trouba, tedy hlásná trouba, dočká svého medailonku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kmoníček 29.3.2023 9:42

A teď si lidé představte, že toto by mělo nějaké rozhodovací pravomoci !

• reagovat
• nahlásit příspěvek