4.5.2024 | Svátek má Květoslav


Diskuse k článku

EVROPA: Regionální rozdíly

Programy EÚ vytvorené s cieľom vyrovnávať regionálne rozdiely sú dlhodobo kritizované mnohými odborníkmi. A vyzerá to tak, že tieto problémy si konečne začína priznávať aj samotná Európska únia.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
B. Rybák 18.10.2013 19:59

Regionální propasti

Jak velké regionální rozdíly je možno vyrovnat za cca 1% HDP EU, z něhož země bohaté (např. francouzští zemědělci) dostanou téměř stejnou sumu jako země chudé, když musí být vynaloženy na "cíle bruselské" a povinnou finanční spoluúčastí na nich, jsou odčerpávány finanční prostředky potřebné na cíle opravdu důležité. Je to pouhá klamavá reklama "bruselská"! Realita je taková, že bohaté země bohatnou a chudé země v EU chudnou a to nejenom v EUro-zóně, v níž je to záměrný důsledek hospodářské EUro-války (severu proti jihu) ale i mimo ni. V agrárním Rumunsku a Bulharsku způsobili pro ně neúnosně nákladné a neskutečně přehnané "Bruselské" hygienické, sociální a "zelené" požadavky způsobily bankrot mnoha zemědělců a zlatou horečku pro příchozí cizince, kteří už skoupili Rumunsku čtvtinu půdy . Je tam bída (Bulhary navíc donutili uzavřít JE "Kozloduj", takže nemají ani na elektřinu).

"POHLED Z RUMUNSKA

Sýpka Evropy, nebo poušť?

Na Západě je agrochemický rozbor půdy nezbytnou podmínkou pro každého zemědělce, který chce na svých pozemcích používat hnojiva. „Platilo to i pro Rumunsko, ale po revoluci v roce 1989 vznikla v důsledku rozdělování půdy [jež následovalo po komunistické kolektivizaci] absurdní situace, píše România liberă. „Drobný zemědělec zaplatí za rozbor půdy patnáctkrát víc než velký pozemkový vlastník.“ Tím pádem „byly agrochemické studie provedeny pouze u 25 % zemědělské plochy. Jedná se o pozemky zakoupené velkými vlastníky nebo cizinci, kteří už koupili čtvrtinu obdělávatelné plochy“, vysvětluje bukurešťský deník. V důsledku toho ztrácí půda na úrodnosti a ochuzuje se. „Půjde-li to dál tímto tempem, existuje silné riziko, že se z Rumunska stane poušť a že přijde o svou výsadu být sýpkou Evropy,“ lituje RL.