messenger 2.1.2010 19:08

Re: Ako je to vlastne?

To je vsechno treba pravda, nicmene uvazte ze zemedelske dotace cini polovinu(!) rozpoctu EU, a jednu petinu techto penez zchlamstne Francie (na porovnani priblizne 1/5 pripada na vsechny nove clenske staty, vcetne Polska... Muzete to nejak obhajit? Na to vase francouzske "ťažko zamestnateľné vidiecke obyvateľstvo" vam kaslu...

http://en.wikipedia.org/wiki/Common_vam kasluAgricultural_Policy

• reagovat
• nahlásit příspěvek

historik 3.1.2010 18:40

Re: Ako je to vlastne?

nuž, historicky vzaté, ono je to tak - súčasná podoba EU je cena za ktorú frantíci povolili zjednotenie Nemecka, teda že Nemci budú platiť a platiť, a všetci ostatní s nimi... všetky tie dotácie, hory predpisov, celý brusel, europarlament, zbytoční komisári, proste hrôza, frantíci sú od Napoleona brutálne dolu a toto je ich posledná šanca

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jenda 2.1.2010 19:48

Re: Ako je to vlastne?

Pokud by dopravni naklady tak desne zdrazily potraviny, tak by ti mistni zas tan nekonkurenceschopni nebyli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Čitateľ 2.1.2010 21:27

Re: Ako je to vlastne?

Ono je to ale tak, že poľnohospodárska produkcia sa nedá obnoviť za 5 rokov. Keď sa raz prestanú pestovať plodiny a prestane chovať dobytok, polia sa zmenia na lesy a iné plochy, tak sa staneme úplne závislými od dovozu potravín a ceny potravín začne určovať niekto iný. Teraz sú vďaka dotáciám v Európe ceny potravín nízke na celom svete, po zrušení dotácií budú musieť vzrásť.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Patron Divný 2.1.2010 22:26

Re: Ako je to vlastne?

Promiňte, ale poučte mě jako odborník laika, proč se zemědělská produkce nedá obnovit za 5 let. To mi připadá jako docela dlouhá doba. Já nemožný diletant bych řekl, že když např. někde vykácíte les a zasejete tam obilí, tak příští rok sklízíte. A pokud jde o živočišnou výrobu, tak se mi zdá, že ani prasata nemají takovou setrvačnost; krávy možná ano.

Neberte to jako úplnou ironii (i když částečnou ano), fakt bych se rád poučil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

SelskýRozum 3.1.2010 5:08

Re: Ako je to vlastne?

Jako laik vám odpovím. Po 5 letech zemědělské nečinnosti nemáte ani funkční traktory, kombajny a ni další mechanizaci, nemáte zaměstnance, protože ti bývalí už mají jiné zaměstnání a zpátky do nejistoty nepůjdou. Potřebujete velké počáteční investice a záruku,že se vám tyto investice vrátí, tj. že budete mít komu produkci se ziskem prodat po mnoho následujících let.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Patron Divný 3.1.2010 9:31

Re: Ako je to vlastne?

Vaše argumenty jsou naprosto správné, ale nejsou specifické pro zemědělství, platí i pro všechny ostatní obory. Mně šlo spíš o nějaká ta zemědělská specifika, jimiž se někteří ohánějí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

čtenář 3.1.2010 9:40

Re: Ako je to vlastne? půdní úrodnost - Velké planiny - Amerika

Trvá více než 500 let, než se vytvoří 1 palec (2,5 cm) ornice.21

V přirozeném prostředí je ornice vytvářena rozkladem rostlinné hmoty a erozí hornin a je sama chráněna před erozí rostlinným pokryvem. Produktivita půdy poškozené intenzivním zemědělstvím se díky erozi každým rokem snižuje o 65 %.22

Dřívější prérie, které se staly obilnicí Spojených států, ztratily polovinu tloušťky ornice po pouhých sto letech farmaření. Tato ornice mizí 30krát rychleji, než se obnovuje přirozenými procesy.23

Současné plodiny jsou mnohem náročnější na živiny, než byly původní trávy, pokrývající kdysi Velké planiny. Důsledkem je rozsáhlé vyčerpání živin.

Eroze půdy a vyčerpávání minerálů způsobují každý rok zemědělství USA ztrátu rostlinných živin v hodnotě 20 miliard dolarů.24 Většina půdy na Velkých planinách není nic víc než houba, do které je nutno pumpovat vodu a živiny, aby dávala úrodu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 3.1.2010 11:27

Re: Ako je to vlastne?

V první řadě jde o peníze. Vykácíte les a potom musíte ze země do hloubky vykopat pečlivě všechny větší kořeny. A to je hodně drahé, vyžaduje to speciální stroje. Nebo vytrháte jen pařezy zvenku, díry zarovnáte a potom musíte ten pozemek na takových 10 let zatravnit zase  ale pouze speciálními stroji, které hlouběji než několik centimetrů do půdy nejdou. Takových 10 let tam jen sekáte trávu na píci nebo jen na biomasu jako extenzívní louku a až kořeny zhnijí a jejich zbytky po vyorání stačí jen posbírat, tak teprve tehdy můžete pozemek poorat a začít tam zase klasické zemědělství. Pokud vyberete všechny kořeny hned na začátku, půda stejně není naplno úrodná, půdní horizonty jsou promíchány, musíte několik let čekat, než se půdní horizonty usadí, případně dokonce na nějakou dobu rezignovat na výnos a zlepšovat tu půdu jen zeleným hnojením.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Patron Divný 2.1.2010 23:28

Re: Ako je to vlastne?

Ještě mě zaujala jedna věta: "Teraz sú vďaka dotáciám v Európe ceny potravín nízke na celom svete". Docela by mě zajímal popis toho ekonomického mechanismu, díky němuž jsou díky dotacím v Evropě nízké ceny potravin např. v Austrálii, v Kanadě, v Japonsku, v Brazílii...

(A toto už je ironie se vším všudy.)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Čitateľ 3.1.2010 6:59

Re: Ako je to vlastne?

To je naozaj jednoduchá ekonomická úvaha. Európa má vďaka dotáciám veľkú produkciu poľnohospodárskych produktov za nízku cenu aj na nevýhodnej pôde, časť produkcie aj vyváža. Potravín je na svete aj preto prebytok, čo tlačí ich cenu dole. Keby Európa prestala s poľnohospodárskou výrobou a začala by potraviny dovážať, tak bude na celom svete nedostatok potravína a ich cena porastie. Zvlášť to bude kritické v neúrodných rokoch. Ako všetci dobre vieme, len zriedka sa stane, že by v Európe ako celku bola neúroda vo viecerých poľnohospodárskych komoditách.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Patron Divný 3.1.2010 8:43

Re: Ako je to vlastne?

1. Podívejte se na mapu, jak velkou část světa tvoří členské země EU.

2. Pokud vaše úvaha funguje, znamená to, že i my dva přispíváme celému světu na levnější potraviny. Vy tak možná činíte s radostí, já nikoli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Čitateľ 3.1.2010 8:56

Re: Ako je to vlastne?

Nájdite si v štatistických ročenkách, alebo na webe FAO (www.fao.it), aká je produkcia potravín v krajinách EÚ v porovnaní so zvyškom sveta a budete prekvapený.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z XI/09 3.1.2010 9:47

Re: Ako je to vlastne? mléčné roční výrobní kvóty

Irsko 920, Dánsko 838, Nizozemsko 695 Česká republika 266, Slovensko 197 kg (na obyvatele pro hospodářský rok 2009), spotřeba v Česku v minulém roce byla 244,5 litru na osobu

Celková světová bílance výroby a užití mléka, která byla do roku 2006 hluboce deficitní a v roce 2007 poprvé na nule, vykázala v roce 2008 již přebytek čtyři miliony tun - mléka je přebytek.

Výroba másla je více méně stabilní, ale například v USA se za loňský rok výrazně zvýšila. V důsledku toho byl světový trh zaplaven velmi levným máslem z USA. Máslo se v mrazírnách běžně skladuje při teplotách - -18 stupňu celsia .(mínus). prodává se běžně pod označením stolní máslo. Dvakrát za rok se provádí smyslové posouzení. Zásoby se nezvyšují. Skladuje se rok až dva roky.

PS vyvezeme dojnice, část pozabíjíme, ztratíme soběstačnost jako ji ztrácíme u cukru - dovoz (i nezaměstnanosti) ?

Přílohy: Cukrovar HT a jeho likvidace francouzi.pps

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Val 3.1.2010 10:13

Promiňte-že vstupuji:Cena potravin by byla-jaká má být!

A že dotacemi se udržuje nespravedlivý sociálistiký systém-vám nevadí????O kolik by byly potraviny cenově vyšší????...Že bychom přestali být obézní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

AE 3.1.2010 10:44

Re: Promiňte-že vstupuji:Cena potravin by byla-jaká má být!

,,Všichni víme, že volná hra hospodářských sil, nespořádaný a bezuzdý hon jedinců za majetkem a mocí už sám o sobě nevede ke snesitelnému řešení problému. Je třeba jistého racionálního pořádku ve výrobě statku, v užívání pracovních sil a v rozdělování vyrobeného zboží, abychom zabránili hrozivému vyřazování produktivních sil a ochuzování a zvlčilosti velkých skupin obyvatelstva".          Albert EINSTEIN  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Val 3.1.2010 10:53

Vidíte-asi logické.

Nečtu tady nic o dotacích...nebo vlastně-proč nechtějí lidé pracovat bez dotací..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Čitateľ 3.1.2010 11:55

Re: Vidíte-asi logické.

Skúste to. Prenajmite alebo kúpte si pôdu a pestujte (chovajte) čokoľvek na predaj. Spočítajte si, že či vás to bez dotácií uživí. Pritom si u nás môžete účtovať mesačnú mzdu iba 1000 Euro (dá sa z toho vyžiť), pre najatých pracovníkov potrebujete 2x toľko (dane a odvody). V Nemecku a Holandsku si musíte účtovať mesačnú mzdu aspoň 3000 Euro, inak by ste neprežil. Nepíšem tu o rade iných nákladov, vrátane investičných, a o rizikách, keď sa vám nepodarí úrodu výhodne predať.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Val 3.1.2010 13:09

Z jakého důvodu????

Je nás 10milionů.Myslíte,že NewYorku apod. městech se bojí,že nemají zemědělce????ˇO kolik se zvýší cena potravin,když nebudou dotace????A nebo potom začnou opět více pěstovat???

• reagovat
• nahlásit příspěvek

čtenář 3.1.2010 18:10

Re: Z jakého důvodu????

V dnešní době existují jen dvě země na této planetě, které jsou významnými exportéry obilí: USA a Kanada.41 Předpokládá se, že v roce 2025 už nebude USA moci exportovat potraviny kvůli domácí poptávce. Vliv na ekonomiku USA bude zničující, protože export potravin přináší ročně USA 40 miliard dolarů. Co je ještě důležitější, miliony lidí na celém světě mohou zemřít hlady bez amerických dodávek potravin.42.

Podle údajů ze sčítání obyvatel z roku 2002 žije v USA 34.6 milionů lidí v bídě.43 A toto číslo roste alarmující rychlostí. Příliš mnoho z nich trpí podvýživou. Jak se situace v zemědělství bude zhoršovat, toto číslo poroste a Spojené státy budou svědkem rostoucího počtu úmrtí hladem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

profesor JB 3.1.2010 9:55

Re: A čemu se divíte ?

Svět má omezené zásoby potravin

První projevy naznačeného scénáře zažil svět už loni, kdy s nárůstem cen ropy a zvýšenou poptávkou po biopalivech vzrostla cena potravin. Nedostatek základních obilovin následně vedl v některých rozvojových zemích k nepokojům hladovějícího obyvatelstva.

Beddignton upozorňuje, že potravinové zásoby na celém světě jsou poměrně nízké - kolem 14 procent celoroční spotřeby - a potravinová krize může kdykoli propuknout i kvůli mimořádnému suchu nebo záplavám v některých oblastech, což znovu povede ke zvýšení cen potravin.  

Nedostatky potravin, vody a energie jsou přitom jako spojené nádoby a navzájem spolu úzce svázány. “Nemůžete řešit jedno bez druhého. Musíme se na ně dívat současně,” zdůraznil Beddigton, který se zabývá aplikovanou populační biologií na londýnské Imperial College.

Naše zásoby potravin jsou na nejnižší úrovni za posledních 50 let a v roce 2030 budeme potřebovat o 50 procent více potravin, o 50 procent více energie a o 30 procent více pitné vody.       profesor John Beddington

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Val 2.1.2010 17:30

Ten-kdo dotace vyplácí-

-ten je vinen.A kdo tento systém zavedl a dodržuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

sanace bank ČR 3.1.2010 10:26

Re: Ten-kdo dotace vyplácí-

Na sanaci bank stát v ČR věnoval 500-600 miliard Kč(před více než 10 lety - Le Monde), na to peníze byly.

Stát, který socializoval před desítkami let, měl na sebe vzít 120 miliard(zřejmě však víc), vyrovnat se s restituenty a následně privatizovat (ne opačně).

Jenomže někdo prohlásil "Venkov kolaboroval"

a venkované odkrouhali, stejně jako dnes při "Rozpočtovém určení daní"  ( což je lup za bílého dne).

Takže i stát má svoje resty z minulosti  a ze současné doby.

• reagovat
• nahlásit příspěvek