Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ESEJ: Jeden z nejtvrdošíjnějších bludů historie
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Š. Hašek 31.7.2021 21:15Přesné!!! |
|
|
Š. Hašek 31.7.2021 21:14Určitě! Ale nikoliv ve smyslu "čtyřletého masakru mezi Německem a Francií". Tedy v praxi. A založení cibulky v hrnci na příští válku. Sarajevo byla záminka jako prase! Pro Německo! Německo vědělo, že starýho France uvrtá do čehokoliv. A Německo si věřilo. Za dvacet let potom taky. Dneska taky. |
|
|
Š. Hašek 31.7.2021 21:09Souhlas. Pitomí se vždy, když politici žačnou mít roupy. Lid většinou jen trhá jablka na trh. Než vznikla ta válka, všude, kde se potom bojovalo, se lid domníval, že "nic nebude". Krom kávy, piva třískání do stolu na dělnických schůzích ...... Až potom jeden student chtěl něco řešit! Co? Kdo tahal, za nitky? Hlupáček myslel, že Konopiště je zdrojem rakoviny. Vsadím se, že v pozadí Gavrila bylo Německo. Hlavně. Vilém se tetelil blahem. Vydrželo mu to slabé čtyři roky. |
|
|
Š. Hašek 31.7.2021 20:45
|
|
|
J. Ganaur 31.7.2021 18:01Spolu s další úplně jinou! |
|
|
P. Černý 31.7.2021 16:12Zvlášť když ta válka začala na pevnině a rozpoutala ji úplně jiná země. Ovšem jako připomínka jakoby zákulisní role Velké Británie, která se významně podílela na rozpoutání obou světových válek, je to dost dobrá, a navíc faktograficky doložená, úvaha. |
|
|
J. Jurax 31.7.2021 15:51Zajímavé. Velmi. Ale je to moc jaksi unární hypotéza - myslím tím Dreadnought a nafta pro lodě - na příčinu tak složitého jevu, jakým byl vznik Velké války. |
|
|
J. Jurax 31.7.2021 15:43Výjimky potvrzují pravidlo. Těchto rychlostí dosahovaly kolem roku 1890 akorát lodě Teutonic a Majestic, City of Paris a Campania. Nebyly samozřejmě pancéřovány, takže si mohly dovolit enormní hmotnost a velikost strojů. Dobové prameny se nicméně zmiňují o problémech s vibracemi. |
|
|
J. Jurax 31.7.2021 15:20Jako obyčejně se ve prakticky ve všem hluboce mýlíte. Chcete-li zdroj, pak si přečtěte svůj příspěvek, na nějž zde reaguji. |
|
|
P. Han 31.7.2021 15:17Kde to čtete? |
|
|
J. Jurax 31.7.2021 15:17Ehm ... V článku psáno "kvuli reakcím suvných sil na ložiska". Valivá ložiska velmi špatně snášejí rázy a netlumí vibrace. |
|
|
J. Plzák 31.7.2021 15:05oprava "halt" |
|
|
J. Plzák 31.7.2021 15:04Ve věci kolonií přišli hald Němci s křížkem po funuse a to je hnětlo. |
|
|
J. Plzák 31.7.2021 14:59Wilhelm II bombardoval po Sarajevském atentátu Franze Josefa telegramy, aby už tu válku začal. I když ne úplnou, ale převažující vinu na vypuknutí války Wilhelmovo Německo mělo. |
|
|
P. Černý 31.7.2021 14:50A jak říkal ten starý ovčák Švejkovi. Lidi strašně zpychli, nevěděli co roupama, a jeho skopové už taky přestávali kupovat. |
|
|
J. Plzák 31.7.2021 14:36Zajímavé amatérské povídání o technice pohonu lodního šroubu. Jeho hřídel, ať už poháněná parním strojem, nebo turbínou, musela mít vždy axiální ložisko. Je udivující, že právě tento element stavitelům lodí tenkrát chyběl. |
|
|
J. Plzák 31.7.2021 14:31Opět důkaz, že historie není věda. Jistý, všeobecně uznávaný, Australan, to jméno mne jako na potvoru napadne později, vysvětluje vznik WW1 daleko jinak, prostě že šlo o všeobecné zpitomění na obou stranách. Bagdadská železnice v tom hrála určitě jen zcela zanedbatelnou roli. Ta se dala rozbít za pár šupů Armény v Turecku, řeckými, srbskými a dalšími partyzány kdekoliv. Bohužel ale, nová vlna všeobecného zpitomění se šíří i dnes. |
|
|
P. Černý 31.7.2021 14:10Nikdy v historii se snad v takovém měřítku nestalo to, že dosavadní hegemon pasivně přihlížel, jak roste jeho ekonomická zavislost na vznikajícím rivalovi, který ho navíc začíná předstihovat i v oblasti technologií. Pokud by dnes USA chtěly začít válku proti Číně, zjednodušeně vyjádřeno, existuje možnost, že by si na to musely u Číny půjčit a zamluvit si u čínských výrobců dodávky řady nenahraditelných komponentů pro zbrojní výrobu. Co se údajného revanšismu putinovskeho Ruska týče, je zcela jasné, že zkušený politický pragmatik typu Vladimíra Putina si dobře uvědomuje, že má vážnejsi otázky než sen o obnově SSSR. Na druhé straně lze jen těžko očekávat cokoli rozumného od špiček současné EU, které si snad ani neuvědomuji, že sny o zelené průmyslové revoluci stojí mimo jiné na dodávkách technologií a komponent z Asie a hlavně z Číny. Že EU začíná zaostávat v tom nejdulezitejsim. V technologiích. A že v této situaci znamená politika sankcí EU vůči Rusku a Číně především zesílení izolace a s tím související pokračující zaostávání. Avšak nikoli uvedených zemi. Nýbrž především zemi sdružených v EU. |
|
|
P. Hák 31.7.2021 13:00Asi tak. Málokdo si asi dnes představuje, že válka vypukla JENOM kvůli sarajevskému atentátu. Ale rozbuška latentního konfliktu do otevřené podoby to byla... |
|
|
P. Hák 31.7.2021 12:57To myslím článku neodporuje. Článek je o tom, že Británie v roce 1914 nevstoupila do války omylem nebo z donucení, ale cíleně. O Německu klidně může platit totéž. |
|
|
R. Polášek 31.7.2021 12:27V článku politickou propagandu moc nevidím. Spíš to vidím jako popis událostí starých starých 110 - 120 let a jako autorovu hypotézu se zajímavou analogií ke dnešku. Propaganda akorát namlouvá lidem, aby dělali něco, co by jinak sami od sebe nikdy nedělali. Protože pokud to nebudou dělat, budou na tom strašně špatně. A pokud to budou dělat, budou na tom brzo v krátké budoucnosti strašně dobře. Nic takového v článku nevidím. |
|
|
R. Polášek 31.7.2021 12:19Ještě k tomu mazutu, formálně to taky není správně. Mazut je kapalný odpad z destilace z některých druhů ropy, směs zbytku hořlavé kapaliny s asfalty, sazemi, parafíny a podobně. Jenže tehdy nepotřebovali z ropy tolik ropných produktů jako dnes. Spíš skoro žádné a pokud ano, nejspíš jednu část ropy použili pro destilaci ropných produktů a jinou pro pohon lodí. Takže tehdy poháněli lodě spíš jenom slabě upravenou surovou ropou. Surovou ropu zahřáli, aby z ní unikly plyny jako LPG a těkavé uhlovodíky jako třeba hexan, které by vytvářely v uzavřených prostorech výbušné směsi. A ještě zahřáli taky proto , aby se odpařila příměs vody, respektive solanky, která v ropě občas bývá. Potom odfiltrovali jemnými síty pevné příměsi a měli hotovo. |
|
T. Zlesa 31.7.2021 12:10Zajímavé je tu hlavně co je z hlavy autora tohoto bulvárního článku. Vypadá to jako dobře opsané z více zdrojů, samozřejmě bez jejich uvedení. A protože podstatou je tam neskrytá politická propaganda, vypadá to opravdu dost manipulativně. Slabota i na Neviditelného psa... |
|
|
R. Polášek 31.7.2021 11:57Neboli při potřebných výkonech pro dostatečně rychlý pohon takových lodí , nad řekněme 50 - 100 kW výkonu jednoho motoru pro pohon jednoho šroubu lodi turbína vyšla jako podstatně lehčí než parní stroj stejného výkonu. Kdyby se jednalo o pohony o výkonech řekněme do 10 - 30 - 50 kW, vyšel by jako lehčí a menší parní stroj. |
|
|
R. Polášek 31.7.2021 11:45Dobrý článek. Já jen trochu doplním autora v otázce uhlí a mazutu jako paliva. Loď poháněná parním strojem vytápěným mazutem neměla výrazně lepší parametry jen proto, že se použil mazut. Bylo to hlavně proto, že kapalné palivo umožńovalo konstrukci jiného typu parního kotle a sice trubkového parního kotle. Uhlí se totiž spaluje ve dvou fázích, v tuhé, kde musel parní kotel tvořit masívní topeniště a těkavé látky potom v plynné fázi, kde už mohly být trubky odebírající další teplo. Výkon kotle se potom ještě zlepšoval ekonomizéry, to znamená, že pára vznikající v kotli procházela dalšími trubkami , které ohřívaly žhavé spaliny odcházející z topeniště do komína. Pára se tam dále ohřívala a vznikala tam tak takzvaná přehřátá pára, která obsahovala mnohem víc energie. Kapalné palivo se spaluje pouze v plynné fázi, tudíž kotel nemusí mít žádné masívní ohniště se žhavými uhlíky a vysokým objemem vody, stačí pouze proti vysokému tlaku a žáru odolné trubky z příslušných slitin s mnohem menším objemem vody. Tady je onen rozdíl mezi uvedením do provozu parního stroje vytápěného uhlím a vytápěného kapalným palivem, mnohem menší objem vody v kotli, který začne produkovat páru mnohem rychleji. Mimochodem před takovými 40 - 50 lety stavěná pokusná auta na parní pohon s kotlem z trubek malého průměru se mohla rozjet do minuty po spuštění ohřevu vody v kotli. |
|
|
J. Matuška 31.7.2021 11:44Ad 11:07 Děkuji za příspěvek, dávám si ho do "archivu"... |
|
|
R. Polášek 31.7.2021 11:30Každá loď má maximální rychlost, která se dá udržovat jen nějakou dobu, aby nedošlo k fatálnímu poškození pohonu a které se vždy dosahuje za cenu snížení životnosti pohonu. Akorát u civilních lodí tato rychlost téměř nikdy nemá využití. U válečných lodí naopak má velké využití. A potom cestovní či ekonomickou rychlost , kdy je využití paliva nejlepší a opotřebení strojů a v dnešn době ještě znečišťování životního prostředí nejmenší. |
|
|
T. Kočí 31.7.2021 11:14Zcela správně. Dobrý článek až na ty technické bludy. Parní stroje pracují s nižšími teplotami páry-nižší účinnost. Turbiny vyšší účinnost i výkon na jednotku hmotnosti.Uhlí bylo dodatečnou ochranou.Jinak OK. |
|
|
F. Farniente 31.7.2021 11:07Bohužel autorovy závěry neodpovídají historické pravdě. Úplně ignorují stěžejní a rozhodující práci německého historika Fritze Fischera, která v šedesátých létech min. st. po dlouholetém a podrobném studiu vilémovských archívů prokázal, že Německo chtělo vyvolat válku za každou cenu. Dokumenty o vojenských přípravách pod přímým vedením Viléma II. hovoří jasně. Doporučuji: Griff nach der Weltmacht. Die Kriegszielpolitik des kaiserlichen Deutschland 1914/1918 |
|
|
J. Kadeřábek 31.7.2021 11:04Mohly, sorry. |
