V. Novák 11.5.2020 17:50

Pobaltí byla výkladní skříň socialismu, kam zbytek SSSR (tedy hlavně RSFSR) cpal prostředky horem-dolem. Díky tomu si místní začali moc foukat a tvářit se (a snad i věřit), že to Oni krmí zbytek sajuzu.

A teď čumí. Postsovětský průmysl si zničili, elektrárnu v Ignalině zavřeli, Rusové přesouvají zbožové toky na své přístavy a celé Pobaltí vymírá. Mladí hlasují nohama a není se jim co divit, když doma nemají perspektivu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 11.5.2020 12:55

Já necítím nenávist k Rusákům, ale režim, který se dostal k moci po bolševické revoluci a který tam jen s kosmetickými úpravami vládne dodnes, považují za největší zlo pro tuto planetu. Nacismus byl také velké zlo (mimochodem stvořené a podporované s největší pravděpodobností právě bolševickým režimem v Rusku), ale ve své kruté podobě by zřejmě příliš dlouho tak jako tak nepřežil. Smrt milionů Židů je tragická, ale bolševický režim v Rusku způsobil smrt mnohonásobně většího množství lidí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 11.5.2020 11:00

Jenže pak by měli podobné ztráty jako Rudá armáda - a to by politici doma neustáli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 11.5.2020 17:14

Američani by nikdy neměli podobné ztráty jako Rudá armáda. Američtí vojáci nebyli nevolníci totalitního režimu, kterému vůbec nezáleželo na jejich životech. Američtí velitelé si na rozdíl od těch sovětských nemohli dovolit honit vojáky na zbytečnou smrt. Americkou válku financovali američtí občané, jejichž synové v ní bojovali - a nemuseli to dělat, protože to v podstatě nebyla jejich válka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 11.5.2020 17:56

A proto nechali to těžké a krvavé na Sovětech. Včetně dobývání Berlína - a sami se mrcasili v Alpách, kde se tvářili, že hledají neexistující Alpenfestung.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 11.5.2020 11:31

Vylodění invazních oddílů pod palbou není jako vystoupení z lodičky po projížďce na Vltavě.

Masakr to byl už při nácviku ve VB, v menší míře pak v severní Africe a v Itálii.

Tenkrát totiž nebyly největší starostí wehrmachtu uniformy pro těhulky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 11.5.2020 11:46

Na druhou stranu v r. 1942 neexistoval Atlantický val.

Ale uvažovat co by kdyby opravdu nemá smysl - prostě Spojenci si počkali, Sověti Německou brannou moc zdecimovali - a pak už byla RA rozjetá a válcovala a válcovala, zatímco na západě se Němci přece jen o něco pokoušeli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 11.5.2020 13:14

Pobřežní obrana nepředstavovala žádný problém. Ta nemohla být pro délce pobřeží nijak důkladná. Největší problém byl dostat v krátkém čase na pevninu dostatek vojáků a materiálu úzkým kanálem který představovala lodní doprava, zatímco nepřítel mohl pohodlně operovat s přesouvat síly po pozemních komunikacích. Také bylo nemyslitelné uskutečnit invazi bez absolutní vzdušné nadvlády. Obrovské soustředění lidí s techniky na malém kousku dobytého území by bylo pro letectvo velmi snadným cílem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 11.5.2020 15:12

Tím, že "pobřežní obrana nepředstavovala žádný problém" bych si nebyl jistý. Eisenhower se děsil právě prvních 24 hodin, kdy je mohla pobřežní obrana vrhnout zpátky do moře.

Ztráty na Bloody Omaha způsobila právě pobřežní obrana.

Jakmile byli zachyceni na plážích a měli vybudovaná předmostí, vytáhl ten optimistický z obou připravených projevů.

I dál to bylo těžké, ale ani 40 denní dobývání Caen ani to, že se nepodařilo obsadit Cherbourg nezničený, ani nepříliš dobré uzavření Falaisské kapsy už nemohlo nic zvrátit

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 11.5.2020 17:08

I na té nejobtížnější pláži Američani překonali pobřežní obranu za půl dne. Mnohem těžší boje se vedly po tom, co se Němci vzpamatovali a přisunili posily. Mimochodem, to, že Američani neukončili válku ještě v roce 1944 bylo způsobeno hlavně tím, že jim Němci nenechali na atlantickém pobřeží žádný použitelný přístav a americkou armádu brzdila obtížnost dopravy válečného materiálu přes kanál.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Nový 11.5.2020 13:53

Jasně, Atlantický val neexistoval, takže spojenci se mohli vylodit na kánoích s dalekonosnými praky, pane stratégu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 11.5.2020 15:05

USA a UK měly dalekonosné praky a kanoe?

Povídejte, ANový...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Nový 11.5.2020 19:50

Komunismem vyškolený stratég V.Novák ví kde by vzali západní spojenci zbraně a vojska v roce 1942, když Amerika necelý rok válčila s Japonskem a v podstatě teprve rozjížděla válečný průmysl, zatím co Anglie válčila s Němcem v Africe po nedávno skončené Bitvě o Anglii.

Vy jste měl radit Ádovi a druhá válka by skončila jeho prohrou za měsíc, případně by vůbec nezačala. :-))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 11.5.2020 12:50

Invaze do Francie nebyla reálná dříve, než se uskutečnia. Zaútočit přes moře na území plně ovládané nepřítelem je velice náročné. Možná by se invaze dala uskutečnit dříve, kdyby Američani neposílali obrovské množství výzbroje a jiného materiálu Rusům.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 11.5.2020 20:32

Paní Lukešová, především, invaze do Evropy roku 1942 byla NEMOŽNÁ.

Nevím zda Vás nezarazil jeden rozpor v komunistické propagandě, roku 1941 "jen útok nacistů na SSSR odvrátil dobytí Británie" ale už roku 1942 "Západ záměrně oddaloval invazi do Evropy..."

Přečtěte si knihu generála Eisenhowera "Invase do Evropy." Vůdší myšlenkou invaze do severní Afriky nebylo její dobytí ale "Jak a kde můžeme nasadit naše prozatím slabé síly do boje proti Německu, aniž by došlo k jejich okamžitému zničení." Počátek roku 1942 nazývá generál "obdobím samých pohrom." Ztráty dopravních lodí v Atlantiku byly po celý rok enormní, překračovaly výrobu a zastavení japonského útoku u Midway (červen 1942) bylo se značnou dávkou štěstí i japonských chyb. A následovala půlroční bitva o Guadalcanal (srpen 1942-únor 1943). A Rommel byl u El Alameinu zastaven až v říjnu téhož roku 1942.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 11.5.2020 23:45

Kdyby ... v roce 1942 nebyli západní spojenci schopni provést invazi přes kanál la Manche. Operace Torch i vylodění na Sicílii byly rozsahem i obtížností zcela nesrovnatelné s pozdější operaci Overlord.

Neměli ještě nad severní Francií převahu ve vzduchu. Američané neměli vycvičeno dost vojáků. Spojenci neměli vyrobeno dost zbraní ani přepravních a vyloďovacích plavidel, z USA vše museli přepravit přes Atlantik, přičemž německé U-booty ještě zdaleka nebyly zatlačeny do defenzívy etc. etc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 11.5.2020 10:52

To byste ale, pokud by Vás němečtí nadlidé nechali žít, nemohl se mnou diskutovat na Psu.

Němečtí nadlidé by tu totiž, nebýt SSSR, zavedli tvrdé rasové zákony a moji rodiče by skončili v plynových komorách dřív, než bych se stačil narodit, stejně, jako moje tehdejší židovské příbuzenstvo.

Vy byste se možná přežil, ale ve škole byste se učil o jakémsi zaniklém českém jazyku místních podlidí, které bylo třeba převychovat, utratit, nebo odeslat mimo civilizovanou Evropu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 11.5.2020 10:57

No jistě - od Normandie po Ural by se mluvilo jenom Německy a byli by tu jenom samí čistí Árijci.

Račte být čistý Árijec, pane Venc?

Mimochodem - když dokázali Sověti sami a bez pomoci zastavit Wehrmacht před Moskvou a dokonce uspořádat protiofenzívu, tak by se s Germánem vypořádali i sami.

Což si už v listopadu 1941 uvědomoval Fritz Todt a žádal po Hitlerovi, aby se dohodl se Stalinem, dokud může vystupovat z pozice síly. Pak mu to ještě zopakoval začátek 42. roku v Rastenburgu. Načež jeho letadlo příhodně havarovalo...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 11.5.2020 10:58

Pardon, pane Vintr...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 11.5.2020 16:59

Před Moskvou nezastavila Němce ruská armáda, ale ruská zima. A předtím ruské bláto, protože v této zaostalé zemí neexistovaly zpevněné silnice.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 11.5.2020 11:17

"Stalin žádal o druhou frontu od r. 1942 - jenže tenkrát Spojenci pěkně vyčkávali za bukem" no USA zrovna válčily s Japonskem a podporovaly materiálně (hodně) Anglii i SSSR. Najděte si to v Internetu kolik do SSSR dodali letadel, aut, bot....A vycvičit a přepravit tisíce vojáků přes Atlantik není sranda. Tam nebylo zvykem nahnat svoje hochy na jatka a chlubit se kolik jich padlo. No a nechat Hitlera dobýt SSSR by také nebylo zrovna moudré, pak by proti USA stála obrovská síla... No to, že se tehdejší spojenci a bratři (Hitler a Stalin, smlouva Ribbentrop-Molotov) nakonec (zákonitě) servali zachránilo pro USA i Anglii válku. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 11.5.2020 11:51

Do konce r. 1941 nedodali Spojenci skoro nic. Bitvu u Moskvy vybojoval SSSR sám bez jakékoli pomoci.

Americká pomoc byla jistě velmi potřebná, ale nebyla rozhodujcí. Odhady se pohybují mezi 2% a 10+% sovětské produkce ve stejné době. Nejdůležitější byly zřejmě dodávky "Druhé fronty" - masových konzerv SPAM. Vyhladovělý voják špatně bojuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 11.5.2020 12:30

"Odhady se pohybují mezi 2% a 10+% sovětské produkce ve stejné době" no nějak se mi nezdá, že by 500 000 aut či 2500 letadel např. bylo 10% produkce SSSR. Kdesi jsem četl, že každý druhý Rudoarmějec chodil v amerických botách. Ale jistěže si tu pomoc od USA bral Stalin jenom proto aby to Amíkům nepřišlo líto, když se s tím tak táhli přes půl světa. SSSR mohl Hitlera smáznout kdykoli, ale být tak ošklivý na bývalého spojence a druha? J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 11.5.2020 12:44

https://www.fronta.cz/dotaz/vyznam-lend-lease-pomoci-sssr

Tady se to dá najít i v tabulkách. Máte pravdu, že začali v r. 1941. Ale ta procenta jsou od 11%-tanky, 18%-stíhačky, 15,7% bombardéry, .... 100% obrněné transportéry ... celkem letadel 17795 ks, bot (páry) 15417000. Dodnes SSSR dluží USA cca 100 milionů USD. Takže ona ta pomoc zase tak malá nebyla, malá je ale vděčnost a uznání, tedy od Rusů. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 11.5.2020 15:29

Nedluží, nedávno Rusko doplatilo. platilo už za války - a platilo zlatem.

Nikdo netvrdí, že pomoc byla malá nebo že by nepomohla. Pomohly hlavně náklaďáky, protože RA měla vždy problémy s logistikou. A když není týlové zabezpečení a doprava, tak každá ofenzíva skončí na protažených zásobovacích liniích, bez ohledu na hrdinství úderných jednotek. Potom konzervy, kterým sovětští vojáci říkali "druhá fronta". Americké tanky na ruských pláních nebo v soutěskách Velkého Chinganu moc nepomohly - ty byly na silnice, ne do terénu. Němci jim říkali Ronsony, protože chytaly na první zásah.

Ale co RA zvládne, když jí velí někdo jako Žukov, předvedla před Moskvou. A to bylo bez jakékoli pomoci ta se teprve chystala.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 11.5.2020 16:11

Ronsony chytaly na první zásah proto, že byly benzinové. Zase byly rychlejší a manévrovatelnější.

T34 byl velmi dobrý tank a bakuská nafta se do něho prý ani nemusela rafinovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 11.5.2020 18:03

Rychlejší a manévrovatelnější jak kde. Do terénu nebyly, měly úzké pásy, takže když začalo pršet, bořily se a klouzaly. Takže se po západní Evropě přesouvaly po silnicích a železničních náspech - a pak stačilo jedno zamaskované dělo, jedna rána do posledního, jedna rána do prvního a zbytek už byl jak na střelnici. O Tygrech nemluvě.

V krajině bokage v Normandii neprojely přes živé ploty, museli na ně namontovat primitovní křovinořezy. A na východě, myslím opravdu na východě, jim musely T34 dělat cestu přes zabahněné horské průsmyky Velkého chinganu, v nejhorších místech je vzít na lano a spouštět.

Nebyly špatné - ale na T34 neměly. Ty Koškin vymyslel do ruských stepí a do terénu, který se dvakrát ročně rozbahňoval do půl metru a v zimě se musely brodit sněhem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Krátký 11.5.2020 12:42

kecáte komunistické kraviny - Velká Británie bojovala SAMA po celou dlouhou dobu o své ostrovy, ve Středozemním moři, v Africe, na Blízkém i Dalekém východě, v Atlantiku a posléze s USA i v Tichém oceáně atd - takže těch front bylo mnohem víc, na kterých VB a později i Spojenci bojovali - to jen komunistické školství se snažilo do našich mladých hlaviček natlouct co nejvíce žvástů o CCCP - jediném zachránci naší civilizace - hezký den i vám

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 11.5.2020 15:19

A víte, Krátký, proti jaké síle bojovali Spojenci třeba v té severní Africe?

Proti 4 divizím německým a 8 divizím italským, kterým museli ti Němci přijít na pomoc, protože Ital - a voják? No, možná za Caesara... To bylte slavný "Konec začátku", nad nímž se tak rozplýval Churchill.

A víte, jakou sílu poslal Hitler proti SSSR? 153 svých divizí a 40 divizí svých spojenců - Italů, Maďarů, Rumunů, Slováků, Finů,...

Vejde se to do vaší krátké a mrňavé kebulky, Krátký? Kdyby ne - tak to nezkoušejte, nestojí to za ten výbuch a ten sajrajt...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 11.5.2020 16:02

Ono obránců na straně SSSR nebylo také málo. Obecně ve vojenství platí, že útočník musí mít nejméně dvojnásobnou převahu, aby uspěl.

Ovšem bez zkušených velitelských kádrů, jichž se Stalin nedlouho před tím zbavil, se těžko odolává jednotkám v opravdových nedávných bojích protřelým. Snad jediný "zkušený" velitel byl maršál Buďonnyj brzy odvolaný pro neschopnost. Holt na koních se rajtuje jinak než na tankách. Proto také Němci zajímali vojáky RA po statisících. Blitzkrieg slavil i na ruských pláních úspěchy.

RA byla však učenlivá a do roku 1942 se naučila novému bojovému umění. V roce 1943 pak u Kurska s pomocí britských zpravodajců zlomila wehrmachtu páteř. A pak už to byl většinou Blitzkrieg opačným směrem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek