J. Uzel 2.9.2020 14:52

Jako spolujezdec si to nikdy nemůžete pořádně užít

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Šimek 30.8.2020 19:03

Moc hezký ! Jako pamětník ještě vybavuju- dívčák, rančák, pořešín. Díky F

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Němec 30.8.2020 16:52

Máš něco k Vlkově textu , křemílku ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 30.8.2020 15:48

Ehm ... nápodobně ... :-)))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 30.8.2020 14:41

Pane Stirsky, asi by se o tom lidském násilí na etniku, které je zvyklé se pohybovat dalo věst velké diskuze. Ovsem je jednodušší vést surové diskuze než přemýšlet. Vaší mamince je co děkovat za rozumný přístup, věřím, že jí to můžete ještě vyřídit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 30.8.2020 14:38

Pane Juraxi jasně. Nejlépe se soustředit na kousky dějin, které jsou nám příjemné a zasklívat ty nepříjemné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 30.8.2020 14:33

Pane Vlku, děkuji Vám za zajímavou diskuzi. Ovšem i já bych si dovolila doplnit. Dnes je nesporný fakt, že u t.zv." vyhnání" českých obyvatel 1938 se především jednalo o stažení občanů, kteří t(v celých Sudetách) byli nasazování, často dost drsně, československou vládou po roce 1918 . Přece nebylo možné ponechat (v poměru o 80 procentům obyvatelstva) u policie, školství, administrativě, správě atp. německojazyčné obyvatelstvo. A že tito byli 1938 staženi do vnitrozemí je jasné, ovšem za úplně jiných podmínek než ta etnická čistka 1945 . Netají se to pane autore, člověk se jen musí podívat na příklad do zápisů debat v cs parlamentu první republiky, jen tato fakta nejsou nám Čechům příjemné. A začínat 14 stoletím a "kolonisty" je už úplně zavádějící. Na území byli zvání zkušení a šikovní mladí lidé ze západní Evropy, kteří uměli prostě více než místní - pokud v těch šumavských a jiných pralesech vůbec 'místní' lidé žili.

Ostatně - jen tak na okraj: Věděl jste že brněnští "němečtí" textilní továrníci pocházeli z rakouského Nizozemí tedy z území dnešní Belgie? v těch "německých" rodinách se hovřilo převážně francouzsky. Takže zdravím a přeji krásný zbytek neděle.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Pakosta 30.8.2020 9:02

Mám taky připomínku, pane Vlku, a sice k Vaší narážce na fastfoodový řetězec KFC. Ta kuřata tam prodávají komplet, nejen křidýlka, ale hlavně, ten maník z jejich loga není v širáku, nýbrž prostovlasý a vypadá trochu jako starý pan Pithart:: https://www.google.com/search?q=KFC+logo&oq=KFC+logo&aqs=chrome..69i57.8023j0j7&client=tablet-android-lenovo&sourceid=chrome-mobile&ie=UTF-8#imgrc=SRfGInMjGd_kyM

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Pávek 30.8.2020 8:56

Proboha klobouku, už žádné příspěvky .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Kučerová 29.8.2020 23:16

Pane Vlku, to je čirá nádhera Už dlouho jsem si na žádném textu tak nesmlsla! ...spečení Japonci v krumlovské Lednici

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Stirsky 29.8.2020 22:05

Bože, bože! Moje mamka pracovala před rokem 89 cca 15 let na ÚV Červeného kříže. Cikány měli v referátu. Vyprávěla mně, že lépe je říkat Romové. A že měli studie, odborné: Jsou zvyklí na práci pod širým nebem, k tomu změna místa. Ideálně: montéři, cestáři atd. Leč přišel befel z jiného ÚV: studii hodit do koše a integrovat. A dát byty v panelácích.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vlk St 29.8.2020 21:30

Zdravím, ale doplnil bych. Původní obyvatelstvo na tomto místě bylo keltské, později po krátkém období kdy zde sídlili Markomané, ( Germáni, poražení a vyhnaní Římem okolo r. 50 n.l.) pak zde žili Slované, a oblast Crumlovium podle kronik ovládali Slavníkovci. Žily zde kmeny Boleticů a Doudlebů, původem z území Avary ovládané Panonie ( cca kolem roku 400) Německy mluvící obyvatelstvo přicházelo postupně, od 11 až do 14 století, kdy byl Krumlau kolonisty poněmčen ,včetně původně slovanského obyvatelstva. V roce 1938 bylo vyhnáno české obyvatelstvo ( to se usilovně tají) . Místní Němci, kteří mají podle výzkumů v DNA značnou část slovanské krve částečně utekli a částečně byli odsunuti v 1945 až 1946

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 29.8.2020 19:24

Neumíte číst.

Píšu o roce 1938, nikoliv 1918.

A navíc v roce 1918 naše armáda tanky celkem pochopitelně nedisponovala ... :-)

Prvních 7 tanků FT-17 pro čs. armádu bylo zakoupeno ve Francii a dodáno mezi lednem 1922 až červnem 1924. První tanky čs. konstrukce obdržela naše armáda až v červenci 1935 (LT-34 firmy ČKD), když nepočítáme tančíky vz.33.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Němec 29.8.2020 18:59

No prosím, tohle je dědouškova parketa.

Pěkné vzpomínat a proboha už žádná politika.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 29.8.2020 17:02

Pane Juraxi, tuhle jsem si dovolila Vás zdvořile upozornít, že dějiny nezačínají v roce 1938. Někdy už v roce 1918. Občané města Krumlov 1918 pozůstávajícího z 7350 občanů německé národnosti a celkem 1300 národnosti české se mylně domnívají, že existuje něco jako právo sebeurčení. vyhlásí úmysl se připojit k tenkrát rakouským parlamentem řádně odsouhlasenému regionu Německé Rakousko. A jak správně říkáte, již tenkrát, tedy 1918 musela být nasazena československá armáda i s tanky. Kam bychom přišli, kdyby si každá většina občanů mohla dělat co považuje za své právo, že ano. Většina prostě není vždycky většina, ale určitě to dovedete vyjádřit nějaým matematickým vzorcem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 29.8.2020 16:12

Jojo, motorka a stop ... v půli srpna v dávném šedesátém šestém - to mi bylo sedmnáct - jsem na stopu uvízl na nějaké silničce na Českomoravské vrchovině. Chýlilo se k večeru a míjely mne leda traktory s úrodou, jeden mne i kousek svezl, ale pak už nic, černá díra bez motorových vozidel. Pak se vynořila motorka, i mával jsem, motoka mne minula, ale kus za mnou se na úzké silničce otočila smykem - už to mne mělo varovat - vrátila se a ať si nasednu. Motorku řídila dívka či žena, obličej krytý brejlemi a přilbou nebyl k rozeznání, ale klenutá hruď pod bundou i linie boků hovořily jasně. I usedl jsem dozadu, motorka odpálila a dilema, čeho se chytit, abych nespadl, se vyřešilo reflexně - pevně jsem uchopil dámu kolem pasu a přitiskl se k jejím zádům. Za jiných okolností bych si pohmat pevného dívčího bříška i užíval, jenže dojem, že v zatáčkách škrtáme stupačkami o zem - byla to stopětasedma číza sportka na vysokých kolech, nevím, zda je to s ní vůbec možné - mi požitek trochu rušil, stejně jako v těch dojem, že v zatáčkách zadní kolo občas podklouzne. Jelo se rychlostí, jež mi přišla poněkud vyšší než by slušelo klikaté okresce lemované tu stromořadím, tu masivními bílými patníky.

Vyhozen jsem byl v nějaké dědině před hospodou a když jsem roztřeseným hláskem poděkoval za odvoz, měl jsem dojem, že dáma se dobře baví. Odvrávoral jsem si hospody a drsně si poručil pivo a malý rum; obě jsem dostal - tehdy se to tak nebralo a já měl na výšku metr stoosmdesátosm, vypil a odvrávoral vyhledat místo k přespání. Ráno jsem zjistil, že jsem zvolil místo u hřbitovní zdi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 29.8.2020 15:54

Nepochybuji. Ozvala jsem se pouze k vývoji struktury obyvatelstva města. Srdečně zdravím

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 29.8.2020 15:33

Jojo, a v roce 1938 30. září až 2. října se naši němečtí spoluobčané chtějíce Heim ins Reich vzbouřili v Krumlově až natolik, že proti nim musela být nasazena armáda s tanky. Jenže to už bylo po Mnichově a naši vojáci dostali po dobytí města příkaz se stáhnout. Český Krumlov 8. září obsadili němečtí okupanti.

No a po válce se našim byvším spoluobčanům panské rasy to Heim ins Reich splnilo definitivně. Možná někteří šli i dobrovolně - ti účastníci té výše zmíněné vzpoury z roku 1938, co se dožili; on zákon patří na ozbrojenou rebelii velmi nevlídně a v době ohrožení republiky zvlášť, tudíž tresty by byly mastné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Suchánek 29.8.2020 14:12

Omlouváme se. Kontakt je prosím E-mail: glosator@seznam.cz.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Suchánek 29.8.2020 14:10

Vážený pane Vlku, chtěl bych s Vámi dát řeč o Mauthausenu. Nemohl bych Vás pozvat za tímto účelem někam (kde se dá dojet autem) na dobrý oběd?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vlk St 29.8.2020 11:23

Milá paní, Němci byli odsunuti a já píši o době kolem roku 1959 a dále.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 29.8.2020 10:01

Pane autore, z Vašeho prvního odstavce se dá skoro vyčíst Váš věk. Mezi 1900 -1945 mělo město mezi 6000 - 7000 obyvatel německé národnosti, mezi 1000 -2000 občanů národnosti české. Zajímavé je v této souvislosti tvrzení, že později obyvatelé město opustili dobrovolně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Pávek 29.8.2020 9:34

Pěkně napsáno. No na jízdu na Jawě 350 mám podobnou vzpomínku i když jen 15 km dlouhou. Ještě na učilišti jsme se stavili z kamarády na pivo. A ujel mi autobus. No nic, půjdu na stopa. Žhavý červnový den, aut v té době a hodině jezdilo málo. Zdáli se ozval tón dvouválce ve vysokých otáčkách. Jako bzučení čmeláka. Bezelstně jsem zamával a on zastavil. ,, Dobře se drž a vykláněj se se mnou, jinak tě vyložím". To co následovalo mě přesvědčilo, že motorku si nekoupím. Hrůza v naklopení 60 stupňů, přerušované syčení patníků míhajících se půl metru od hlavy, uhýbající horký asfalt v zatáčkách, na poslední odbočce k domovu jsem řidiči zabušil na záda. Zastavil. ,,Tak co mladej, jak jsi si to užil" ? Už nevím, jestli a co jsem mu tehdy řekl, ale šel jsem pak úplně střízlivý a z radostí 3 km pěšky. A to byla první a poslední moje jízda na motorce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek