J. Vlček 24.8.2023 11:08

Velmi správná připomínka, pane Navrátile.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 24.8.2023 15:40

Ano. Nějak, zřejmě ve spěchu, zapomněl na léta 1938 až 1945.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 24.8.2023 16:18

Pane Navrátile píšete ten samý salát jako řada ostatních. Nacizmus se dostal v Německu Výmarské republiky legálním způsobem k moci a odtud "opanoval" Evropu. Na Vašem místě bych si řádně zajistila historická fakta. Může se to totiž opakovat, ne v Německu ale kdykoli kdekoli, koneckonců bylo řádění komunistů neméně kriminální. Co se týče německé menšiny byla první republikou tak diskriminována, že v Hitlerovi najednou viděla lepší podmínky. toto má ovšem na svědomí jen a jen vláda první republiky. I zde by bylo dobré kdybyste nepletl jedno s druhým jak se Vám právě hodí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Farda 24.8.2023 17:07

Jednoocí starokomoušští NicNežNárodovci nic než prudit neumí, a o stalinském předválečném hladomoru na kvetoucí Ukrajině, ani o poválečném, kdy nám Sověti nezištně - tedy za odmítnutí Marshallova plánu - dodali statisíce tun pšenice, pravda, to chochlů už nepomřelo 6 milionů, ale jen statisíce, to ani slovo.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/13695268240-hlad-po-pravde/

Ale aby bylo jasno, pánové Navrátilové a spol., mí rodiče utíkali v roce 1938 z tzv. Sudet před Němci do vnitrozemí! A té předválečné diskriminaci Němců, paní Rybnická, neodpovídá až do vzrůstu voličů Henleinovy SdP účast německých ministrů v několika tehdejších vládách. To až Henleinovi sudeťáci 18. srpna 1938 na Červeném Hrádku -"se na zámku Červený Hrádek nacistického důvěrníka Maxe Hohenloheho Runciman poprvé sešel s K. Henleinem a K. H. Frankem. Před zámkem se sešla organizovaná manifestace sudetských Němců, kteří provolávali "Wir wollen heim ins Reich!" - a vyřvávali "Lorde Runcimane, zbav nás od Čechů! a převáděli mu českým vykořisťováním "zubožené bosé a hladové" děti!

https://www.fronta.cz/dokument/lord-runciman-zprava-z-21-zari-1938

Historia Magistra ... tak se všichni účastníci diskuse mějte!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 24.8.2023 17:41

Jo a co tím chcete říci? Demonstrace byly v první republice legální a nějaká hesla také. Zvláště když si bez souhlasu těch, kterých se to týka, nějaký stát vtělí tři milony občanů aniž by se jich ptal jestli chtějí být jeho součástí.Ostatně pokud byste se o historii seriozně zajímal, byste věděl, že nikdy neexistoval zákon, předpis nebo vyhláška který by nějakým způsobem Čechy z pohraničí vykazoval.. Byli to ti samí Češi kteří v roce 1918 do pohraničí byli nasazování vládou k "počeštění" regionů.

A jenom na okraj, Henleinova partaj byla v té době regulérní, ji volit bylo demokratické právo každého a když už se tím zabýváte, tak byste si měl klást otázku, proč byla volena. V pozůstalist MÝCH rodičů se najde dopis, kdy se někdo užasle těch lidí ptá proč tu stranu volí: Odpověd je jednoznačná: Dostaneme práci v Německu.

Zde historik: Mnoho zlé krve v německých sídelních oblastech vyvolal způsob překonávání následků světové hospodářské krize, kdy československý stát pomáhal téměř výhradně Čechům a českým podnikům, což mělo za následek, že nezaměstnanost Němců v absolutních počtech několikanásobně převyšovala nezaměstnanost českou. S nezaměstnaností, tudíž bídou a hladem sudetských Němců kontrastoval relativní blahobyt jejich českých sousedů, kteří byli do pohraničí nasazeni jako četníci, státní úředníci, železničáři, poštmistři a podobně a tudíž svá zaměstnání neztratili. To, společně s pozemkovou reformou křiklavě zmanipulovanou ve prospěch Čechů, bylo největší příčinou toho, že sudetští Němci toužili si získat autonomii.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Farda 24.8.2023 18:59

Stručně, paní Rybnická - chci říci, že dle diskriminvaní a všemožně proskibovaní Němci měli vtehejším Československu ministy v několika vlládách. A má vzdálená příbuzná nebožka z živnostenské rodiny by Vám možná vyprávěla, jak jim sudeťácké bojůvky opakovaně vytloukaly okna. Vy jste opak zdejších NicNežNárodovců - oni tvrdí, že za všechno mohli Němci, Vy tvrdíte, že za všechno mohli Češi. Tak se s Vaší vypjatou germanofilií mějte blaze ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 24.8.2023 17:32

Pokud chtěl být Němec státním úředníkem v převážně českém prostředí, musel úřad vykonávad úředním českým jazykem. V převážně německém se úřad vykonával i v němčině.

Školy až po vysokou mimo českých byly též německé.

No řekněte, jakým terorem ten českej ksindl týral chudáky Němce, že, paní Rybnická.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 24.8.2023 17:49

Zase salát, tentokrát pěkně zmíchaný. Že existovaly německé školy není nějaká "milost" nýbrž samozřejmost ve státě, ve kterém menšina tvoří právě třetinu celého národa. A ted historik:

Státním zaměstnancům např. na železnici, na poštách, v tabákových a muničních továrnách a zbrojovkách, bylo zapovězeno v práci mluvit jinak než ve státním jazyce – zde musel např. Němec mluvit se zákazníkem nebo se svým spolupracovníkem, též Němcem českých zemí, pod trestem jen česky. Němec-železničář prodávající na nádraží jízdenky, nesměl podle předpisu a pod sankcí ani v německých sídelních územích, například v Reichenbergu (Liberec), rozumět požadavku či dotazu pronesenému v němčině.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 24.8.2023 18:02

"Němec-železničář prodávající na nádraží jízdenky, nesměl podle předpisu a pod sankcí ani v německých sídelních územích, například v Reichenbergu (Liberec), rozumět požadavku či dotazu pronesenému v němčině."

Paní Rybnická, vy už to pijte jenom zředěný

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 24.8.2023 18:50

To jsou elementární fakta, která by měl mít každý v hlavě a sice NEŽ se dá do diskuze.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 24.8.2023 20:00

Je to sice zbytečné vám to připomínat, ale v oblastech, kde bylo alespoň 20 procent obyvatel národnostní menšiny (německá, polská, maďarská, rusínská) byl úřední řečí i jazyk národnostní menšiny. Státní zaměstnanci museli mít zkoušku z češtiny nebo slovenštiny, což bylo snad v Československu normální, ale paní Rybnická a Sudetoněmecký Landsmantschaft to považují za šikanu. Problém Němců (a na Slovensku Maďarů) ovšem spočíval v tom, že ztratili postavení privilegovaného národa a měli stejná práva a povinnosti jako kterýkoliv občan.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 24.8.2023 21:08

Historik:O šest let později vyšly prováděcí předpisy k jazykovému zákonu, hlavně zákon č. 17/1926 Sb. z. a n., které jeho uskutečňování konkretizovaly, zpřesňovaly a zpřísňovaly. S příslušníkem státem uznané menšiny směly soudy, úřady, ústavy, podniky a orgány podřízené ministrům vnitra, spravedlnosti, financí, průmyslu, obchodu a živností, veřejných prací a veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy jednat v daném menšinovém jazyce a to pouze v soudním okrese s minimálně 20% menšinou daného jazyka (sic). Navíc dotyčný musel mít domovské právo v daném soudním okrese nebo i v jiném okrese, ale alespoň s 20 % státem uznané menšiny stejného jazyka. -Podle prováděcího nařízení k jazykovému zákonu z roku 1926 se písemné a ústní zkoušky ze státního československého jazyka vztahovaly také na notáře, soudní tlumočníky, geometry, majitele inženýrských kanceláří, důlní inženýry, obvodní a obecní lékaře. Povinnost označovat českými nápisy všechny živnosti včetně restaurací vedla k tomu, že i v nejzapadlejší vesnici v německém sídelním území musely mít hospody jídelní lístek nejdříve v češtině a pak v němčině. Na veřejnosti nesměly být nápisy v jiném než ve státním jazyce. Cizinci bydlící v ČSR se nesměli ani v soudních okresech s alespoň 20% menšinou obracet na úřady v jazyce oné menšiny, to směli pouze příslušníci uznané a stejnojazyčné menšiny se státní příslušností československou. To nesrovnatelně přesahovalo to, co ve starém Rakousku postihovalo Čechy [, zákon č. 17/1926 Sb. z. a n.]. Vzniklý stav komentoval Walter Koch, německý vyslanec v Praze, slovy, že se jedná o „nepřetržité počešťování prováděné legálními prostředky“. Československá menšinová politika neměla podle jeho vyjádření nic společného s dohodou o ochraně národnostních menšin, kterou ČSR podepsala, protože „nikde tam nestojí, že se od úředníků všeho druhu až po notáře, zeměměřiče a zvěrolékaře musí požadovat znalost státního jazyka, nebo že se smí lákat k zapsání dětí do českých škol různými prémiemi“ [Glotz.

• reagovat
• nahlásit příspěvek