Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
POKOUKÁNÍ: Fraška s TGV
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Uzel 19.6.2022 17:48Tu poslední větu tesat! |
|
|
Z. Joukl 19.6.2022 13:28Nějak nechápu tu honbu za rychlostí vlaků. Jestli pojedu vlakem z Prahy do Brna za hodinu nebo za tři je mi úplně jedno, když tento čas budu moci rozumně využít. Občerstvení, připojení na internet, knihovna, noviny, časopisy a čistá okna ohledně pohledu do krajiny. A ušetříme stovky miliard ! P.S. Co budu mít z hezké krajiny při vysokých rychlostech? Nic. |
|
|
P. Skřivan 19.6.2022 16:08Zjistěte si počet cestující na letišti a pochopíte. Vlak rychlejší, energeticky za zlomek stávající ceny kerosinu, bezpečnější, ekologičtější, ekonomičtější a rychlejší než letadlo, je jasná volba. |
|
|
J. Jurax 19.6.2022 16:48Ehm ... statistiky praví, že na osobokilometry klasický vlak bezpečnější není. Ekologický je potud, pokud je elektřina vyráběna ekologicky. Rychlejší klasický vlak není, byť hyperloop možná bude. Jak to bude s ekonomikou hyperloopu je dnes neznámé, klasický vlak levnější než letadlo snad je. Asi záleží jaký a jak kde. Nicméně podle https://www.cestujlevne.com/pruvodce/bulharsko/severni-pobrezi/jak-sem je - cituji - vlakem ... celková cesta se vždy protáhne přes 30 hodin. Ceny jízdenek přitom obvykle značně převyšují cenu letenek - konec citátu. Letadlem je to tak na tři hodinky. Asi takhle - z Brna do Prahy letadlem nepoletím. Z Prahy do Londýna raději poletím, do Madridu taky a do Bombaje též. No a na Kanáry vlak nejezdí ... :-) |
|
|
P. Skřivan 19.6.2022 18:15Ekonomika je daná technickým principem, který zaručuje minimální energetickou náročnost. Nebavíme se o ceně jízdenek, ale nákladech. Cena v obchodě také často s náklady nemá mnoho společného. Bezpečnost českých železnic než letecké dopravy není vyšší zcela jistě. U Hyperloopu nicméně nemůže vlak vykolejit, nemůže dojít ke srážce vlaků a na trať nic nemůže spadnout, ani tam nějaký expert vlézt. Pokud dojde k porušení trubky, zjistí se to hned. Na Kanáry vlak nejezdí, protože dnes budovat podmořský tunel, by se nevyplatilo: vlakem by s ohledem na rychlost nikdo nejezdil. |
|
|
V. Novak 19.6.2022 20:54No ano - porušení vakua v trubce se pozná hned. Nemáte představu, jakému odrychlení bude pasažér hyperloopu v takové chvíli podroben? |
|
|
M. Pivoda 19.6.2022 13:10A přesto i v české montovně vnikla koncepce moderního systému umělé inteligence (AI). Jsem stále žijícím svědkem toho revolučního počinu. V daném českém prostředí tato AI květinka ale nevzklíčila, natož aby pak hodila nějaké plody (které by obohatily ekonomickou rozvahu a výsledovku) - a za které by se dal snadno koupit i ten nejmodernější vlak. |
|
|
Z. Koutecký 19.6.2022 2:10Jo, TGV je výborná věc. Třeba z Prahy do Brna by se cesta asi zkrátila o více než polovinu času v příjemném prostředí. Ovšem podle ceníku jízdenek rychlovlaků ve Francii by cena jízdenky třeba do toho Brna přišla na nějakých 900 až 1200 Kč místo současných 199 až 295 Kč. Nehledě na to, že bychom to stavěli asi tak 20 let za několiknásobné částky v porovnání třeba s Německem, jak je tu zvykem. A kolik Čechů by tím vlakem asi jezdilo? |
|
|
V. Loula 18.6.2022 21:19K tomu dvě poznámky: 1. viděl jsem nějaký cestopis věnovaný železniční dopravě v Cíně. Spoj z letiště do Pekingu jezdí asi 200 km /hod - to je ten pomalejší spoj, a stavěli jej asi tři roky. U nás se spoj Praha Ruzyně staví - hubou - asi 30 let a dalších 30let asi stavět bude. 2. Asi před dvaceti lety jsem viděl návrh stavby rychlostní okružní tratě Německem, a protože Cesko zasahuje dost do Německa, tak plánovali východní usek té okružní trati vést Ceskem, po linii Plzen-Praha-Ustí. Bohužel později jsem tento návrh již neviděl. |
|
|
J. Rejzek 19.6.2022 9:57Na YOUTUBE lze dohledat cestování vlakem po Číně. A protože cestující jsou Čech a Slovák, je to pro mne se srozumitelným komentářem zajímavé. Rychlostí a úrovní cestování ty evropské o mnoho převyšují. O rychlosti stavby čehokoli u nás je to složité. Čím větší "demokracie" tím větší problémy. Nedovedu si představit, že by se dnes mohla postavit přehrada. To množství spolků a neziskovek, které by tomu bránily, by to znemožnilo. Další je otázka financí. Každý režim, něco v té naší zemi vybudoval, něco po něm zůstalo. Z té době nejstarší je to množství hradů, měst, rybníků , zámků. Za Rak. Uherska se vybudoval celý systém cest a železnic, se všemi tunely, viadukty a nádražími. Za první republiky se postavily v každé obci školy, mnoho mostů přes řeky a první nemocnice a přehrady. Po válce se vybudovalo množství přehrad, nemocnic, nových sídlišť, první dálnice. No a v době porevoluční se marně rozhlížím. Přibyly kilometry dálnic . Ta jediná "čunkova" nemocnice neprošla , zateplili jsme polystyrénem sídliště a udělali chodníky ze zámkové dlažby.. Zapomněl jsem na něco? |
|
S. Ševeček 18.6.2022 20:38Jste si brzy uvědomil, že jsme pro Ně podlidmi. |
|
|
P. Diviš 19.6.2022 8:53Ve vašem případě to chápu. |
|
P. Dvořák 18.6.2022 19:13Když už, tak stačí porovnat vyřazené vozy Arivy s "hytláky" ČD. Mne by zajímalo, jak k nám po našich kolejích to TGV vůbec dostali. Naše železniční tratě, často jen jednokolejné a neelektrifikované, se žertovnou zabezpečovačkou atd., dávají tušit, že modernizace železniční dopravy je ještě cíl velice vzdálený. Naše firma se zabývala instalací informačních systémů a tak jsme těch nádraží v naší vlasti shlédli dost. A zažili řadu žertovných (spíše tragikomických) situací. Nakonec co? Stav železniční dopravy býval vždy ukázkou, jak to funguje v celém státě. Zlaté R-U, zlatá první republika. |
|
|
J. Prečuch 18.6.2022 20:55Dostali jej sem normálně.. VUZ ve Velimi/Cerhenicích je evropská špička v zkoušení železničních vozidel a umí otestovat lecos. A jak se sem dostali jednotky AGV například, což je moderní klon TGV to vás asi netrápilo. TGV od Alstomu není schváleno pro provoz na naší síti, ne že by bylo neschopné, ale prostě to francouzské dráhy ani výrobce nepotřebovali. Mezi lokomotivu, která jednotku táhla a samotnou jednotku byl vložen tzv.ochranný vůz, registrován v Rakousku (písmenko A na boku vozu) a umožňoval spojení na jednom konci táhlem TGV a na druhém naší kuplí a nárazníky. Porucha nastala , a poruchy se stávají všem dopravcům a výrobcům , méně či více nebezpečné, ICE vykolejilo v Eschede 1998 , TGV u Strasbourgu jak u zkušební jízdy tak při sesuvu půdy. Rozpojila se převlečná matka na ochranném voze tom, s rakouskou (!) registrací a unikl vzduch z potrubí. Byla aktivována brzda, což ve vyšší rychlosti asi 100km/h způsobilo zablokování kol i u tažené jednotky. Protože byla tažena tzv.mrtvá nefungoval protismykový regulátor, který by normálně přerušovaně brzdil asi jako abs na autě. NAštěstí máme podúrovňový soustruh, který kolům dal opět žádaný kulatý tvar a vše bylo v pořádku. |
|
|
P. Skřivan 18.6.2022 13:421. Ho k nám neposlali: tu komedii si objednalo SŽ v rámci své vize modernizace české železnice. Jako to, že tam jsou tak 40 let pozadu, to všichni, kdo to chtějí vědět, vědí. Viz ETCS, které mohlo zachránit nemálo životů, kde po léta prosazovali české zabezpečení, které bohužel není zrovna světová špička. Jak to bývá u všech věcí, kde se někdo po léta živí ze státních peněz a nemá konkurenci. ETCS je drahé: mrtví zřejmě vyjdou moc levné. Však kde lze vysoudit vyšší sumu za smrt psa, než za smrt člověka: v Česku. 2. TGV a všechny rychlovlaky na bázi klasických kolejí je věc zastaralá. První byl vyvinut v Japonsku po válce a dělali ho ti samí, co dělali Zera. Ta moderní technologie je Hyperloop, protože hlavní problém dalšího zvyšování rychlosti, kromě napájení, je odpor vzduchu. Hyperloop řeší oba problémy. Kromě toho řeší hluk, vliv počasí, problém velkých měst: jeho stanice může být snadno v podzemí, protože je stejně v rouře. Podle SŽ je to moc nové, moc drahé a moc jiné. Tak samozřejmě: pokud je pro ně nové ETCS, jinak docela starý systém, tak je pro ně nové všechno a oni raději budou stavět desítky let to, co už desítky let staré je. |
|
|
J. Jurax 18.6.2022 18:11Jojo, hyperloop Praha - Kladno, to bude ono ... :-) |
|
|
P. Skřivan 18.6.2022 20:07Všiml jste si, že jste ve středu Evropy ? |
|
|
J. Jurax 18.6.2022 20:08Ano. No a? |
|
|
P. Skřivan 18.6.2022 20:13Hyperloop bude rychlejší než letadlo a s nižší spotřebou. |
|
|
J. Jurax 19.6.2022 1:47Otázkou arciť je, jak drahá bude potřebná infrastruktura, hlavně ty trouby. Letiště je jistě drahé, ale to nádraží o srovnatelné kapacitě taky. Soukromě soudím, že hyperloop by mohl letecké i železniční dopravě ve specifických případech ulehčit. Pokud bude realizován a vyřeší se jeho technické problémy. Technologická i ekonomická proveditelnost zůstává zatím předmětem diskusí. Víte , trošku mi to připomíná všeobecné nadšení pro maglev před cca půl stoletím. No a dnes málokdo ví, co to je, přes jeho tehdy nadšeně propagované výhody. Je pár víceméně experimentálních funkčních tratí a jinak nic. |
|
|
P. Skřivan 19.6.2022 16:05Hyperloop je Maglev v troubě. Ta zajišťuje nižší náklady na energii, vyšší rychlost, vyšší bezpečnost díky ochraně před venkovním prostředím. Proto se normální Maglev nevyplatí. Ta roura je tedy investice, která zajišťuje ekonomii celého projektu. Za normálního tlaku nemůže Maglev dosahovat výrazně vyšších rychlostí. Byť japonský Maglev má tuším 711 km/hod. Není to ale víc než letadlo: Maglev je u země, ne ve výšce 8 km. Pokud jste viděl záznam, pak chápete, proč je tlak vzduchu při této rychlosti takový problém. Neslyšel jsem o jiném konceptu vysokorychlostní dopravy schopném ekonomicky přijatelně překonat rychlost zvuku a ještě být bezpečnější než letecká doprava. Bez sníženého tlaku vzduchu a uzavřeného prostředí to nelze. |
|
|
J. Jurax 19.6.2022 16:15Já jo. Nulový přenos. V díle bratří Strugackých se nazývá Nula-T. Jistý Langelaan o tom napsal povídku Moucha; byla i zfilmována, dokonce dvakrát. Na tohle bychom se měli do budoucna zaměřit, to tak hned nezastará. |
|
|
P. Skřivan 19.6.2022 18:17Malý problém je, že to dneska nikdo neumí ani s mouchou. Hyperloop už se testoval. |
|
|
J. Jurax 19.6.2022 18:45Musíte být optimista a ne se zpátečnicky zaměřovat na již existující a tudíž již zastarávající technologie ... :-) |
|
|
J. Prečuch 18.6.2022 20:58O fyzikálních překážkách pro tzv,hyperloop pojednával nedávno článek v Železničním magazínu . A doporučuji si jej přečíst, s ptevřenou myslí. Alchymie sice pomohla kalsické chemii ale pořád zůstala pavědou. Vylákat z investorů peníze může leckdo, zázračný akumulátor třeba nebo i hyperloop. Zatím nic lepšího než vysokorychlostní vlaky nemáme. |
|
|
P. Skřivan 19.6.2022 15:51Uhodil jste hřebíček na hlavičku: nemáme. To je právě ten problém: SŽ chce desítky let stavět to, co už je osvědčené. Bohužel za ty desítky let to bude tragicky zastaralé. |
|
|
V. Novak 19.6.2022 20:52Ten pitomec Perner taky stavěl dráhu na kolejích a s parními lokomotivami! Však taky jeho výtvor okamžitě začal zastarávat a vydržel jen nějakých 170 let - a bude se muset nahradit hyperloopem! Už za taových, možná 50 let!! Kdyby ten pitoma začal rovnou hyperloopem, nemuselo se modernizovat! A navíc v hyperloopu by nevystrčil hlavu z vagónu... |
|
|
P. Diviš 19.6.2022 8:56A proč ten hyperloop ještě nikde není (nejen v Česku)? |
|
|
P. Skřivan 19.6.2022 15:51Že by proto, že to je nová technologie ? |
|
|
J. Jurax 19.6.2022 16:29Ano. To byl kdysi ten Maglev taky. Nebo Wankelův motor. Taky létající křídlo. Nebo též vzducholodě. Všechny tyhle vynálezy byly pro své nesporné výhody ve své době s nadšením přijímány. Jen některé detaily to posléze zmařily. Samozřejmě můžete vyjmenovat též řadu vynálezů, jež se přes ty detaily povedlo převést. |
