J. Ticháček 14.3.2024 17:44

Bývaly časy

Člověk troubil, blikal a gestikuloval, ti ostatní brzdili, zastavovali a vůbec se snažili zjistit, co se děje. Dnes se snaží uprchnout. Už jsem několik zažil situaci, kdy jsem nějaké auto musel předjet, zablokovat, vyslechnout nadávky a řev, abych řidiči či řidičce zabouchl zadní dveře, za kterými se hemžily děti, nebo vysvětlil šoférovi náklaďáku, že mu vzadu vlají dveře. Před pár lety jsem kousek od Trutnova blikal, troubil a mával rukou z okna, abych zpomalil protijedoucí auta. Odpovědí byl prostředníček. A pár ran. Za zatáčkou byli divočáci.

Osobně jsem na střeše ještě nic nedovezl. Asi jsem smolař. Ale tátovi se podařilo ujet dvacet km, během nichž dovezl za deště (klouže to více) kufr s notebookem, malou laserovou tiskárnou a tržbou až do garáže. Venca si v polovině osmdesát let zapomněl na Rozkoši přivázat windsurfingový plovák k zahrádce a dovezl ho do Trutnova. Kamarád vezl na střeše futrál s kytarou z Trutnova až k Tescu do Břeclavi. Tam se levně tankuje. Vlastně i já jsem jednou na střeše auta nalezl rukavice, které jsem tam položil o třicet km jinde.

Člověk by řekl, že je to nemožnost, ale Murphy, statistika a pár dalších věcí...

• reagovat
• nahlásit příspěvek