T. Kohout 1.8.2023 5:35

O něčem psát musí. A určitě je to řehole, každý den. Tak píše o běžných příhodách běžného dne, to se nevyčerpá. Někdy je to dokonce i zajímavé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Plzák 1.8.2023 11:52

To není řehole, to je vydělávání peněz NPsem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Žaloudek 1.8.2023 7:48

Tomu se říká fejeton...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 1.8.2023 11:26

Je fejeton literární styl, kde je nemožné odlišit ironii od hlouposti autora ?

Hodně se hovoří o fake news, kde autor úmyslně lže. Ale nikdo nehovoří o problému mnohem těžším : jak poznat, zda autor myslí vše vážně nebo zda se jedná o ironii a autor si dělá z ostatních legraci ? Musím se přiznat, že mi trvalo desítky let, než jsem zjistil, že většina lidí myslí věci vážně a že se většinou nejedná ani o ironii, ani o legraci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Kohout 1.8.2023 5:39

Ano, pokud široko daleko nic nejede, jdu na červenou i já. Pokud se mnou není vnouček. A pro jistotu, po přejití, ještě zpětně zkontroluji, že opravdu, ale opravdu pořád nikde nic nejede, ani policajt se neblíží, ani kamera mě nezabrala. Je to takové malé dobrodružství. A jsem rád, že život nenarušeně jde dál.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Žaloudek 1.8.2023 7:49

A co byste po přejití dělal, kdybyste zjistil, že vás zabrala kamera?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 1.8.2023 8:54

Poklekl bych a pobil čelem o zem na znamení pokání. Kamera by to zaznamenala.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 1.8.2023 11:17

Na jednom místě v Praze je semafor při přechodu přes tramvajové koleje. Je přitom vidět daleko okolo a každá přijíždějící tramvaj je vidět z velké dálky. Jednou jsem na tomto přechodu přešel na červenou a na druhé straně stál policista. Zastavil mě a ptal se mě, proč jsem přešel na červenou. Řekl jsem mu, že jsem si semaforu nevšiml. K tomu jsem dodal, že jsem si nevšiml ani jeho přítomnosti. Policista na to odpověděl, že by člověk neměl být venku roztržitý a měl by dávat pozor na to, co se děje kolem něj.

Aspoň můj mozek funguje tak, že automaticky ignoruje vše nepodstatné. Tedy i semafor na místě, kde není žádná doprava. Policistovi jsem nelhal, skutečně jsem netušil, že přecházím na červenou. Dokonce jsem nevnímal ani ten semafor ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 1.8.2023 12:13

Jde to poznat:

"Zaparkoval jsem a šel si koupit žiletky do drogerie. Nic nejelo, takže jsem nic nemačkal a přeběhl na červenou. Před drogerií jsem si uvědomil, že jsem nechal v autě peněženku s kartou. To už byl provoz, takže jsem zmáčkl tlačítko, udělal si zelenou a běžel zpátky do auta.".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 1.8.2023 12:25

Autor vše vysvětluje : někdo se zachoval jako blbec. Co je však na popisovaném chování hloupého ?

Jeho článek mi nedává smysl. Popisuje naprosto logické chování a vysvětluje ho nesmyslnými úvahami. Nakonec uvede naprosto nesmyslné vysvětlení svého chování : asi se choval jako blbec. Chtěl tím snad říci, že se choval jako blbec v okamžiku, kdy psal svůj text ? To z toho textu jasné není.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 1.8.2023 15:32

Mně to přijde naprosto jasné: mám-li dojem, že se někdo chová jako blbec, je nutno vzít v úvahu možnost, že se tak chová z blbosti.

Rafinovaná vysvětlení (spiklenecké teorie; říkám já, nevím, jestli Aston uvažoval až tak daleko) se mohou ukázat jako lichá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 1.8.2023 16:00

Jenomže mně se zdá, že se autor nechová blbě, ale naprosto rozumně. Celý článek je o tom, že autor nedokáže zdůvodnit své naprosto rozumné chování a uzavře to tím, že je možná blbec ( i když se chová rozumně ).

Proto mi připadá celý článek jako slovní salát.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 1.8.2023 16:19

Autor vypadá jako blbec (přejde silnici na červenou, otočí se a jde zpět naprosto nekonzistentně pro změnu čeká na zelenou; o tom, jak zrovna jezdí auta, zatím nic nevíme). Důvodem není žádná rafinovanost, nýbrž primární blbost v podobě zapomenuté peněženky.

Možná je to slovní salát (jo, takhle nějak by to napsal grafoman), ale plyne z toho chytré až moudré poučení: dojem blbce lze dělat i při naprosto racionálním chování.

Dokonce z toho kdysi vyvodil Neffův zákon, totiž že "Každá naprostá blbost má nejméně jeden racionální důvod". To ale kecá, já ten zákon odvodil dřív. Přinejmenším dřív, než jsem ho četl, přeci jen je Aston o nějaký ten rok starší, takže na to měl víc času .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 1.8.2023 16:28

Mně však autorovo chování nepřipadá jako chování blbce. Konzistentní chování není nutně racionální a sám se často konzistentně chovám. Zapomenutá peněženka také není blbost, ale roztržitost.

Ale třeba má autor pravdu a mýlím se já. Jeho článek popisuje dost přesně můj každodenní život. A třeba jsem jenom blbec, který o tom neví. Pak samozřejmě smysl článku pochopit nemohu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 1.8.2023 16:35

Opravuji : často se konzistentně nechovám. Je zvláštní, jak jsou lidé přesvědčeni o tom, že se každý chová konzistentně. Určitá věc mě může jeden den rozčilit a druhý den ne. A pokud jde o nějaké volnější širší souvislosti, mé chování postrádá asi jakoukoliv konzistenci.

Znamená to, že je takový nekonzistentní člověk blbec ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 1.8.2023 20:00

Blbec, který o tom neví

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 1.8.2023 17:00

Dokonce bych řekl opak : konzistentní chování je chování hloupé. Ztěžuje schopnost objevit něco nového, člověk se rovněž stává zranitelnějším. Nekonzistentní člověk se lépe vyrovná s novinkami i novými nástrahami a obtížemi. Myslí pružněji a bývá výkonnější.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 1.8.2023 20:05

Napůl. Být konzistentní znamená být předvídatelný. Také to znamená chodit vyzkoušenými cestami. Obojí může být v té které souvislosti k dobrému či špatnému.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 1.8.2023 22:34

Chápu tedy správně, že je tento článek kritikou nekonzistentního chování ?

Předvídatelnost a chození vyzkoušenými cestami jsou přesným opakem toho, jak se vidím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 2.8.2023 9:55

Ne. Tento článek je kritikou zbytečně složitého myšlení. Tuším Occamova břitva je ten správný pojem: nejpravděpodobnější je to nejjednodušší. Možnost, že starej chlap je tak trochu sklerotik, je pravděpodobnější, než že si vymýšlí složité konstrukce, aby zmátl náhodné kolemjdoucí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 2.8.2023 10:06

Možná máte pravdu. Ale při své kritice zbytečně složitého myšlení pak vychází z předpokladu, že je chování každého člověka konzistentní. Takže se dopouští logické chyby, podle Occamovy břitvy je nekonzistentní chování nejjednodušší vysvětlení a ne chování sklerotického konzistentního člověka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 2.8.2023 11:17

Podle sebe soudím tebe?

Podle mě je naopak konzistentní chování (možná přesněji: chování bez velkého přemýšlení čili cestou nejmenšího odporu čili předvídatelné) pravděpodobnější než to nekonzistentní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 2.8.2023 11:51

Nekonzistentní chování je v podstatě chování náhodné. Náhoda mi připadá jako nejpravděpodobnější vysvětlení jakéhokoliv jevu, který nedokážu vysvětlit nějak jinak.

Pokud v něčem nevidíme žádnou logiku, nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že tam žádná logika není. A ne, že je za vším nějaká velmi komplikovaná logika.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 2.8.2023 12:32

Aha, tak tady jsme ve sporu. Tvrdím, že člověk ani bakterie se nechovají náhodně. A samozřejmě ani nic mezi tím. Příklad: stačí vzít na prst nějakého létacího žouželoida a koukat, kam leze. VŽDYCKY to bude nahoru.

Jasně - cokoliv složitějšího než buňka (ale nejspíš i ta) se "za přesně definovaného tlaku, teploty a ostatních podmínek chová, jak ho zrovna napadne", ale na dostatečně silný specifický podnět reaguje "naprogramovanou" odpovědí.

Dokonce: v Praze v metru býval Můstek jediná stanice, která měla na nástupišti eskalátory vpředu i vzadu. Já chodil a jezdil pravidelně jedním směrem. Jistě už tušíte, kam směřuju, ale bylo to složitější. Já VĚDĚL, že se chystám jet opačně a sjížděje po schodech jsem se pečlivě hlídal, ALE uslyšel jsem vlak, nožičky zakmitaly a už jsem se držel tyče a dveře se zavíraly a já jel na blbou stranu.

Samozřejmě: čím víc (aktuálně aplikované - viz příhoda v metru) inteligence, tím pravděpodobněji bude prvoplánová konzistence překryta nějakou složitější/rozumovou úvahou. Nebo i pudovou - viz tetřevi, které lze údajně ulovit jen když mají v pácu nějakou ženskou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 2.8.2023 12:50

Jinými slovy, člověk se často naučí chovat se a myslet nějakým způsobem a toto naučené chování ho vede k různým chybám. Proč by však měl být člověk hlupákem jen proto, že se naopak nějaké zbytečné návyky nenaučil ? Právě to tvrdí autor článku.

Určité "poruchy učení" nejsou nutně nevýhodou. Některé návyky je naopak dobré zapomenout nebo je nikdy nemít. Nekonzistentnost může být v řadě případů výhodou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek