15.5.2024 | Svátek má Žofie


Diskuse k článku

DOSVĚTÁCI: Oči čornyje, oči strastnije…

Ukázalo se, že to byl zkušený, mezinárodně protřelý soudruh. Aspoň tedy východním směrem. Jinak se choval slušně, akorát nám na veřejnosti říkal „soudruzi“.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Farda 19.12.2023 20:59

Pamatuji bídně jednu pseudoruskou píseň o kozácích, a když jsme ji zazpívali v Sojuzu roku sedmdesátého družebním posluchačům, civěli jako puci! Ostatně soudím, že většina pamětníků ji pamatuje, a možná lépe než já : Siděli kazaki za stalom krugom, jeb*li carevňu kazackim chujom. Ej dolina dolina, kopeček dolina, za dvě za tri kopeječky daj mně poj*bať!

V. Kolman 19.12.2023 21:03

Neznám - roztomilé!!;-D

J. Barcal 19.12.2023 22:43

Jo, znám, ale se slovy: Jeba-li kazaki pod Stalingradom, je:bali děvušky sabačim stylom, job svoju familiju, job svoju mať .... atd.

J. Farda 20.12.2023 12:14

Pane Barcale dík za doplnění další hezké verze! ;-)

J. Barcal 20.12.2023 13:28

Tak ji ještě doplním do konce. ...mať, za dve za tři kopěječky davaj za:jebať. Nááátašo, bylo to charašooo, ta tvaja ču:rina lučša kak dolina majááá, (to se opakuje).

J. Berger 19.12.2023 15:57

Vidím, že mnozí si pletou znalost ruštiny a schvalování činů Putinovců. Není tomu tak. Velikáni ruské vědy a kultury zajisté nebyli bolševici.

R. Dubravský 19.12.2023 10:31

Já jsem teda ty "paplili tumany na rekoj" věděl, tehdejší soudružka učitelka nám poskytla doslovný překlad textu.

L. Šimon 19.12.2023 10:31

Jj. Je vidět, že nás tu ruštinu učili setsakra dobře. Třeba se to ještě jednou bude hodit.

V. Kolman 19.12.2023 21:05

....při studiu koránu, psaném azbukou???

J. Ptáček 19.12.2023 9:19

V padesátých letech jsme se ve škole učili Stalinovu milovanou "Suliku", opravdu krásné melodie i velmi smutných slov, kdy mladík hledá hrob své milé. Jenže komunisti nás učili na krásnou píseň jiná slova (víc si nepamatuji): "My spajili rádostnuju pěseňku o velikom otce i važdě". "Zazpívali jsme si radostnou píseň o VELIKÉM OTCI a VŮDCI".

L. Harvánek 19.12.2023 3:58

Je pravda, že v hodinách ruštiny do nás hodně hustili ruské (správně sovětské) písně. Možná i proto, že se daly zapamatovat lépe než popis vysněného života v komunismu,kterému nevěřili ani ti, co nás ruštině učili. Ale stejně tyhle písně v našich myslích upadly skoro všechny v zapomění. Vybavují se mi už pouhé dvě. Zmiňovaná "Kaťuša" v té méně slušné verzi a ještě jedna opěvujíci tiché moskevské večery. Ale to bude asi dík tomu, že soudružka učitelka měla hezký hlas i postavu, což muselo studenty posledních ročníků jedenáctiletky zaujmout. Ten text si dodnes pamatuji, naneštěstí se mi už z hlavy vykouřila azbuka a napsat je latinkou mi připadá jako znevažování. Ostatně i ta ruština nám do života dala cosi důležitého a potřebného.Třebaže jsem jejímu studiu věnoval málo pozornosti a hodnocen jsem býval střídavě za 3 nebo 4. Takže to byl jediný maturitní předmět, z něhož jsem měl obavy. Stálo ale při mně štěstí a předseda maturitní komise mě vynadal za to, že jsem měl studiu ruštiny věnovat přinejmenším stejnou pozornost jako přípravě k maturitě. Pak by se dalo uvažovat o tom, že bych maturitu absolvoval s vyznamenáním. Jenže to se psal teprve rok 1961.

V. Kolman 19.12.2023 20:58

Kdysi dávno jsem "chodil do pěveckého kroužku". Učili jsme se zpívat vícehlasně různé moravské písně - roztomilé to bylo i nás to bavilo. Střih:

Pak ale (asi befel shora) jsme se začali učit různé ruské dumky a písně typu: "Hučí a sténá Dněpr širý....." I to se dalo s přimhouřenýma očima zpívat.

Když jsme ale byli postaveni před "úkol" učit se zpívat "Kantátu o Stáááálinovi", přišli jsme "na kroužek zpěvu" pouze já a ještě jeden nešťastník. Učitelka zpěvu se velmi divila nízké účasti a úpěnlivě nás nabádala, abychom příště přivedli zbývající nepřítomné zpěváky.

Jenže žádné "příště" se už nekonalo - znechucení bylo příliš veliké a nepřekonatelné ;-D;-D;-D;-D;-D

V. Kolman 19.12.2023 21:02

Dodatek o umístění v čase:

Byl jsem tenkrát malý školák a psala se léta, začínající letopočtem 195x.

L. Harvánek 20.12.2023 8:12

Hezká vzpomínka. Snad příště nepřišel nějaký postih. To já bych také jednu přidal právě z předvánočního období.To jsme se předháněli,kdo vymyslí něco originálního. Psaly se totiž na tabuli výzvy typu: "Vánoce jsou svátky klidu, nezkoušejte naši třídu ...." a ono to fungovalo. Až na jeden případ,kdy se tam objevilo "Děda Mráz, není náš, je to ruský šmelinář". Tak takové tóčo a vyšetřování jsme nezažili. Stejně ale skončilo přes všechny výhrůžky (za dveřmi tídy nebo v ředitelně) neúspěchem. Přece bychom nedělali problémy spolužákovi z rodiny kovaných komunistů.

B. Bob 19.12.2023 1:29

Pan Starý Vlk se s kamarády tím socikem propil až do sametové revoluce.