Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
CHTIP: Bezpečný sex
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
V. Kolman 2.3.2019 23:04ČEŠTINÁŘ SE PTÁ MATIKÁŘE: Č: - "Jak jste trávil víkend pane kolego?" M: - "Na Křivoklátě." Č: - "Proč tak divně a nač ten přechodník?" |
J. Lepka 2.3.2019 9:50Ta uvaděčka, nepostřehla náhodou, že Havlova hra byla jednoaktovka? |
P. Harabaska 2.3.2019 10:03Re: Ta uvaděčka, A kolik by podle vás měli herci s herečkami v jedné hře vykonat dohromady aktů? |
J. Lepka 2.3.2019 15:26Re: Ta uvaděčka, I vy vtipálku! |
B. Köhlerová 2.3.2019 9:45nechápu ten přechodník? Vysvětlí mi to někdo? |
P. Harabaska 2.3.2019 10:00Re: nechápu Vtip se nepovedl. Pan autor na rozdíl od Vás nechápe, že v češtině se - patrně ani v nějakém nářečí - sloveso kuřit nepoužívá. Co by asi tak takové sloveso mělo znamenat? Převlékat se za kuře například, nebo se jako kuře tvářit? Takže kouřit, kouře, kouříc, kouříce. To ale zase nenahraje na žádný levný vtip. Přechodníky ovšem neumějí nejen novináři, ale i mnozí významní současní spisovatelé a překladatelé. Oni mnohdy nevědí ani, co je to ta shoda přísudku s podmětem, jak jsme říkávali ve škole. Někdy - čta noviny či novou knihu - si kladu otázku, zda ještě všechna ta pravidla platí. A čeští jazykovědci (pokud možno s dlouhými vlasy nebo kmetským vousem) raději, aby si nikdo nemyslel, že jsou placeni na nicnedělání, mění postoj k tomu, jak psát jména místní, pomístní a názvy ulic atp. Psávali jsme náměstí Republiky, potom, Náměstí republiky a teď to bude patrně Náměstí Republiky. Podobnými kombinacemi se vyžívají při psaní jména hospody na Mýtince (nebo snad Na mýtince či Hospody na mýtince?). |
V. Kříž 2.3.2019 10:09Re: nechápu pakby to snad mělo znít: peču kuře manžela, resp.: peču kuře manželovi KOHO-CO |
P. Harabaska 2.3.2019 11:59Re: nechápu Tvař přechodníku u slovesa tohoto typu (kuřit, kouřit) pro ženský rod zní - kouříc (ev., ač je to nesmysl, kuříc). |
B. Hudzieczek 2.3.2019 11:08Re: nechápu hospoda Na Mýtince; pokud je místní název tvořen souslovím, které začíná předložkou, píše se velkým písmenem i předložka i slovo, které následuje po úvodní předložce. Dále se píše náměstí Republiky. Pokud dojde ke změně pravidel, platí úzus, že dřívější spisovná podoba se za spisovnou považuje i nadále, souběžně s novou úpravou. Sloveso kuřit se běžně objevuje v mnoha moravských a slezských nářečích. Jiná věc je, že přechodníky v těchto nářečích zní jako cizorodý prvek. |
P. Harabaska 2.3.2019 11:45Re: nechápuP Vašemu tvrzení (ač bezpochyby shodnému s názorem onoho ctihodného vousatého starce z ÚJČ /BTW: jsem o 14 let starší/ budu přikládat rozumnou platnost až tehdy, když Mýtinka se bude nazývat to konkrétní místo (např. v podobě geografického objektu obecným jazykem nazývaného mýtinka), kde hospoda stojí, takže sousloví Na Mýtince bude mít smysl (viz např. Na Bořislavce). Např.: Došli jsme na místo zvané Mýtinka. = Došli jsme na Mýtinku. Jinak je to nesmysl vymyšlený jen jako alibi k prokázání nějaké činnosti oné slavné instituce. |
B. Hudzieczek 2.3.2019 16:42Re: nechápuP Samozřejmě, ta hospoda se podle něčeho jmenuje. Já např. bydlím v ulici Na Gembolce, což přeloženo do řeči Čecháčků-Cajzlů, znamená Na Homolce. Ten kopec, kde stojí můj barák, se prostě tak jmenuje. |
B. Ambrož 2.3.2019 21:18Re: nechápuP Odjakživa se píše: hospoda U lesa, hospoda U rybníka, hospoda u Vejvodů, nemocnice Na Homolce. Vidíte ten rozdíl? A světe div se, každá z nich se "podle něčeho jmenuje". |
B. Ambrož 2.3.2019 21:27Re: nechápuP pardon, překlep: U Vejvodů |
P. Harabaska 3.3.2019 9:28Re: nechápuP Buďte k těm Čecháčkům-Cajzlům aspoň trochu korektní, když už patříte ke Šlonzákům nebo přímo ke Schlesingerům. |
B. Hudzieczek 3.3.2019 19:33Re: nechápuP Termín Cajzl používají Brňáci pro označení Pražáků. Ve Slezsku se nepoužívá. Je to poněmčená verze slova "čížek" (Zeisel), kterým se v minulosti občas označovali Češi v emigraci. |
P. Harabaska 2.3.2019 11:47Re: nechápu Patrně se sloveso kuřit vyskytuje v nářečí šlonzáckem? :-) |
B. Hudzieczek 2.3.2019 16:37Nářečí šlonzácké je neurčitý pojem, takže v nářečí prajském, ostravském, těšínském, jablunkovském, lašském kuřit. Na Valachoch kuřiť- v jižní oblasti Valašska kúřiť. Na Slovácku je to kúřiť a v hanácké oblasti kóřit. V Brně fókat. pokud by v té předmětné větě měl být přechodník, měla by se psát: Peču, manželovi kuře. |
J. Ticháček 2.3.2019 17:03Re: Nářečí šlonzácké je neurčitý pojem, takže Nikoli. Už jen Vámi navrhovaný slovosled přechodník vylučuje. |
P. Harabaska 3.3.2019 9:30Re: Nářečí šlonzácké je neurčitý pojem, takže Díky za výklad o dialektech kdesi na kresách. Ovšem ta věta by pak měla znít: Peču, manželovi kuříc. Tvar kuře by použil jen bu*erant. |
B. Köhlerová 2.3.2019 11:26Re: nechápu Díky! |
P. Dvořák 2.3.2019 17:55Re: nechápu Vtip se povedl. Ale nepovedli se vykladači vtipů. Vykládáte vtipy nejen co se týká mluvnice, ale sledujete i jejich logičnost nebo pravděpodobnost děje posouzeno prizmatem fyziky, chemie, lékařství, práva a pod? Takže, prosím, vtip je od toho, abychom se pobavili, zasmáli. Ale určitě ne proto, abychom na něm hledali mouchy a uváděli věci na pravou míru. |
V. Halašta 2.3.2019 18:28Re: nechápu Vykladači vtipů by měli být na místě zastřeleni. Tupým nábojem. |
A. Nový 3.3.2019 13:19Re: nechápu Já navrhuji služební prak. :-)) |
J. Schovánek 2.3.2019 10:02Re: nechápu "kouříc" místo "kuře" |
I. Hil 2.3.2019 13:30Re: nechápu No já bych spíše řekl, že tam mělo být "kouře" |
P. Harabaska 2.3.2019 13:41Re: nechápu Jen homosexuál by o sobě mohl říct, že kouře ultimo kámošovi ... atd. Ono ale šlo o dámu, takže kouříc. A gramatická pravidla platí bez ohledu na teplotu okolí a atmosférický tlak. On the hill as well as on the bottom of a hill. |
B. Ambrož 2.3.2019 21:25Re: nechápu Souhlasím s výše uvedeným názorem na ty, kdo mají potřebu rozebírat vtipy. Ba co hůř: vzít si je jako záminku k vlastnímu poučovacímu exhibicionismu. Vtip je povedený a logiku má naprosto v pořádku. Ukazuje, na co jediného myslí ta druhá učitelka, když v obyčejném slově hned vidí chybný (raději to ještě zdůrazněme: CHYBNÝ) pokus o přechodník. |