V. Klepetko 17.3.2021 15:42

No, rozdíl je v tom, že poháněné pulzním laserem kosmické miniplachetničky - to je naprosto realistický projekt, do kterého jsou již nainvestované desítky milionů dolarů a který je na dobré cestě k realizaci tak v horizontu 15 let...

Přiznávám ale, že tu přepravu zmražených oplodněných vajíček jsem si k tomu tak trochu přibásnil

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 17.3.2021 12:50

Občasné havárie "překomputerizovaných" dopravních aeroplánů vám pane Klepetko dávají za pravdu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 17.3.2021 8:02

Přesně tak. Vzal jste mi z pera otázku, kterou jsem se právě chystal položit. Chápu, že dobývání vesmíru je pro většinu lidí fascinující, nechápu ale, kde jsou protesty všech těch ochránců životního prostředí, kterým vadí již tak minimalizované exhalace ze spalovacích motorů, ale nevadí jim ta ohromná množství exhalací z paliv spotřebovaných při startu kosmických raket. Je to podobné rozhořčení zelených ochránců životního prostředí nad zničením životního prostředí střevlíků a skokana zeleného stavbou silničního obchvatu okolo silným provozem devastované obce, zatímco likvidace tisíců stromů a eroze horských luk při budování lyžařských sjezdovek a jejich umělým zasněžování je nechává chladnými.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 17.3.2021 8:38

opravte mně, jestli se pletu, ale jako palivo se používá hydrazín, jehož produkty spalování jsou voda a dusík. Takže uhlíková stopa veškerá žádná

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 17.3.2021 8:48

Opravím vás, pletete se. Jako palivo se používá METAN s kyslíkem. Takže uhlíková stopa jako každá jiná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 17.3.2021 9:04

máte recht, běru zpět. Nicméně, vzhledem k množství aut na zemi je příspěvek vesmírných raket zanedbatelný

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 17.3.2021 9:51

I kdyby to mělo jednu molekulu CO2 ušetřit!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Selinger 17.3.2021 10:11

Konec života na Zemi nastane za velmi dlouhou dobu, a to navázáním veškerého CO2 na vápník, a tím zastavením fotosynthezy. Současný boj proti CO2 je zelený nesmysl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 17.3.2021 9:55

Třeba je to výlučně bioplyn...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 17.3.2021 11:44

Ano.

CO2 vzniklý spalováním bioplynu je jiný, lepší, a ani ho nenapadne páchat skleníkový efekt.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 17.3.2021 11:12

Fajn. Jezděme nadále automobilními vozy se spalovacím motorem a místo benzinu/nafty jezděme na hydrazín (bez uhlíkové stopy).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 17.3.2021 11:26

Jako palivo se užívá leccos, nejčastěji ovšem kapalný vodík nebo kerosen, teď nejnověji kapalný metan. Jako okysličovadlo kapalný kyslík. Ruské Protony užívají v základních stupních jako palivo asymetrický dimethylhydrazin a jako okysličovadlo oxid dusičitý obdobně jako hojně užívané, leč již vyřazené americké Titany 2 a 3, jež létaly na směs methylhydrazinu a asymetrického dymethylhydrazinu s okysličovadlem oxidem dusičitým.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kubáč 17.3.2021 8:55

Údajně 15 největších kontejnerových lodí, které rozvážejí čínský šmejd vyprodukuje stejně CO2 jako všechna auta dohromady.

Divím se, že tam někdo nenapřel své svaté úsilí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 17.3.2021 9:46

Jo, ale když to přepočítáte na množství přepraveného zboží, je to méně, než kdyby se to vezlo těmi auty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Kusák 17.3.2021 9:54

Vidíte, já zas považuji za větší šmejd to, co se dost často vyrábí na Západě. Je to naše neštěstí, že si občas nevidíme do úst. Až to bude možné, kupte si letenku a ty státy navštivte, tedy nejen Čínu, ale třeba Tchaj-wan, Jižní Koreu, Vietnam atd. Tam leží budoucnost, a pokud to nepochopíme, budeme se jen divit. Ten obrovský region jihovýchodní Asie je nutno chápat jako celek a ti, kteří si to uvědomují, jsou právě Číňané.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Slaba 17.3.2021 11:08

Je rozdíl mezi strátní institucí, co do vývoje cpe celá procenta státního rozpočtu a soukromníkem (ikdyž bohatým)

Jestli umíte anglicky, tak spalinami raket se zabývá toto video: https://www.youtube.com/watch?v=C4VHfmiwuv4

A je tam i porovnání s leteckou dopravou, tak si to můžete přepočítat na auta :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 17.3.2021 8:03

Jen se klidně zaplakejte. Máte na to plné právo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 17.3.2021 8:49

Ano, máte naprostou pravdu, jak vás čtu, tak pláču.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 17.3.2021 11:21

Ono to pane Chládku není tak jednoduché, jak píšete.

Kromě množství neinteligentních (někdy přímo blbých) diskutéru se tam vyskytují i lidé chytří, jejichž názory je radost číst.

Proto se diskusemi prokousávám i já, i když mezi ty opravdu chytré bohužel nepatřím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 17.3.2021 8:25

Ani já ne.To bylo slávy s raketoplány.....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 17.3.2021 8:43

No slávy bylo dost. Raketoplány byly hodně spolehlivé. Ze 135 startů bouchli jenom 2x, na vesmírne plavidlo velice slušná bilance. Dodnes se divím, že při zůročení získaných znalostí nebyli borci v JPL schopni postavit levnější variantu. Je to fakt škoda

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 17.3.2021 10:53

Mě na tomhle čísle nejvíc baví, že - co jsem zaslechl - byly projektovány s pravděpodobností 2% fatálního neúspěchu jednotlivého letu. Takže jim to skvěle vyšlo.

Samozřejmě: i jeden mrtvý je nepříjemně mnoho.

Mmch - teď mi došlo, že pravděpodobnost, že zemřete poté, co vám diagnostikují covid, je zhruba stejná (20 tisíc z miliónu), jako když nasednete do raketoplánu a zmáčknete tlačítko start. Nebo jak se to startuje. Čistě číselná souvislost, nehodlám z toho nic vyvozovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 17.3.2021 11:28

Dobrý postřeh pane Lapile. Naštěstí se stále najde dost snílků a fantastů, kteří by do podobného stroje rádi usedli, i při vědomí toho 2% rizika.

Po úspěšné misi na Měsíc prozradil v soukromí vedoucí projektu, že počítali s úspěšností 50/50!!! A že těch "vošajstlich" momentů v celém projektu bylo!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 17.3.2021 11:43

Někde jsem četl o letu Gagarinově. Taky to bylo - podle toho článku - celou dobu balancování na ostří katastrofy.

Z druhé strany vzato - když fyzikálně popíšete obyčejný stoj spatný nebo dokonce jízdu na bicyklu,, tak je to taky balancování na hranici katastrofy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 17.3.2021 12:14

No, on raketoplán měl jednu nevýhodu - absenci jakéhokoliv záchranného systému. Jen při prvních letech s dvoučlennou posádkou měli piloti vystřelovací sedadla.

Pravda, poškození tepelného štítu jako u Columbie by nepřežila žádná současná kosmická loď, ale pro fatální selhání pohonného systému v počáteční fázi letu jako u Challengeru mají "klasické" kosmické lodě záchranný systém. V praxi si ho vyzkoušeli třeba Titov a Strekalov Sojuzu T-10-1 a Ovčinin a Hague v Sojuzu MS-10. U "klasických" kosmických lodí ovšem nesmí selhat padáky jako Komarovovi v Sojuzu 1.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 17.3.2021 9:32

Bez nich by nebyla ISS.

• reagovat
• nahlásit příspěvek