21.5.2022 | Svátek má Monika


Diskuse k článku

VĚDA: Vikingové nenosili rohy

Helmy s rohy byly připsány Vikingům omylem. Nosili je jako odznak moci náčelníci mnohem starších civilizací z doby bronzové.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Pokoutný 18.1.2022 18:05

Tak to srovnávání existujících rohatých přileb ze Skandinávie s obdobnými malbami, ale o 2000 staršími, ze Sardinie, mi připomíná Daenikena, který podobně odvozoval různě na světě se vyskytující pyramidy. Jiné by to bylo, kdyby byl výzkum organických látek z rohů zaměřen nejen na C14, ale i na stopové prvky, které se používají ke zúžení odhadu místa vzniku. Dva tisíce let je krom Egypta velice dlouhá doba, kdy se klidně vyměňovaly celé populace, včetně kulturních vzorců (viz křesťanská řecko-syrská Sýrie r.540 AD a táž oblast roku 1540 AD pod nadvládou Osmanů.

V. Církva 18.1.2022 21:00

R^ Taky mi to s Féničany připadá hodně divoké. Takže helmy vlastně šířili Arabáči - Féničané při plavbách do Skandinávie.. To je blbovina, do Skandinavie se dostal leckdo. Féničané sice byli známí obchdodníci a lodí cestoval kdekdo, především ve Středomoří počínaje Řeky, Římany, mořské národy které byly indoevropského původu. myslím, že tím chtějí spíš podpořit dnešní migraci Arabů.

Jediné co je na článku dost důležité a pravda je, že Vikingové skutečně nebojovali v těch rohatých helmách a nenosili je. To už je zkreslení a germánská romantika od Vágnera a ostatních, co kdysi začali tvořit teorii nadřazené rasy pocházející ze Skandinávie (odkud teda Germáni skutečně přišli).

F. Zrcek 18.1.2022 17:46

Takový Obelix nosil rohatou helmu ještě za Cézara. Třeba to podléhalo módě.

M. Vojta 18.1.2022 10:40

Docela by mne zajímal sběr té březové pryskyřice. Také bych si něco nalepil. Lim Betul Pendulson.

P. Dvořák 18.1.2022 11:06

I vy kutile. Kdyby tady rostl kaučukovník, jistě byste si gumu vyráběl sám a z kůry korkovníku byste dělal špunty. Že máte doma malou pícku na zpracování železné rudy, o tom ani nepochybuji.

:-)

M. Vojta 18.1.2022 12:05

Já jen že tu mám u baráku březový háj a pryskyřice jen dvě kapky, tak mi to přišlo líto. Asi jak je na severu zima, tak tam ta březová voda víc houstne. Pak je tu ještě možnost, že si někdo plete břízu s borovicí, ale že by se český novinář spletl, to se mi nezdá. Stejně tak, jako že pan Dvořák nepochopil ironii, není možná.

P. Dvořák 19.1.2022 4:58

Teď jste opravdu trefil Maryšku. Já jsem to totiž myslel jako absolutní (předpokládal jsem, že i snadno rozeznatelnou) nadsázku.

Tak snad příště.

P.S. Že si někdo splete břízu s borovicí snad ani ne, ale znám pár lidí, kteří netuší, jaký je mezi nimi rozdíl. Bez nadsázky.

Š. Hašek 18.1.2022 13:08

Když uříznete silnou větev z břízy, tak Vám z toho teče březová šťáva. Dle velikosti stromu i litr za půl dne.

Dále si zajeďte do Ruska, na Ukrajinu, do východního Polska.

Naposled jsem to vokoštoval, když soused "plenil přírodu umírající klimatem, poňádž mu lezla do jabloní". Dali jsme tam vaničku vod rajčat. Za dvě hodiny třetinka. Taková jemná chuť .......... zdravý to bude, to jo.

J. Pokoutný 18.1.2022 18:07

Ovšem "březová voda" tak oblíbená v Pobaltí a březová pryskyřice nemusejí být totéž, že. Březovou vodou se lepí cokoli dost blbě (vyzkoušeno, když jsem se jí polil - prostě nelepí).

M. Vojta 18.1.2022 18:47

Březovou vodu používala už moje prababička a já si jí na zahradě stáčím také. Ale pryskyřice to fakt není.

V. Wagenknecht 18.1.2022 9:40

No jo. Vikingové nenosili rohy. Příští objev bude, že vlastně rohy nosily Vikingy.

P. Jiří 18.1.2022 8:41

Vikingové ve Skandinávii se objevují zhruba století poté co císař z Konstantinopole během válek s Góty asi r. 550 propustil do civilu legii kanibalů Herulů pocházejících z bažin Rýna a ti vrátili do Skandinávie.

M. Vojta 18.1.2022 12:20

Nicméně pan Jaroslav Petr, zhusta přispívající nevědeckými články do rubriky věda vůbec netuší, že rohy na přilby přidělal už Wagner ve své opeře, téměř sto let před Brons Mose. A datování samotných Vikinů na severu do šestého století také asi není přesné, vždyť Varjagové se ve Finském zálivu objevili až někdy těsně před rokem 800, tedy na úplném konci osmého století, spíše na počátku století devátého.

R. Polášek 18.1.2022 12:33

Roku 536 až nějak do roku 550 došlo ke kritické klimatické změně, kdy se pravděpodobně po výbuchu zatím neznámé sopky nebo několika sopek v pár letém odstupu v Evropě silně ochladilo. Od cca střední Evropy na sever přestalo zemědělství produkovat potraviny k uživení lidí a ti v uvedených oblastech museli začít přežívat pouze na zdrojích získaných oloupením jiných lidí a později pouze čistě lovem zvěře a ryb. Ve Skandinávii v té době vymřela asi 2/3 obyvatelstva. Ve Skandinávii a asi taky v chladnějších částech Evropy přežili jen ti nejsilnější. Potom po oteplení se asi nějakou dobu pouze množili, aby zaplnili vymřením těch předchozích uvolněné regiony a jak jich byl po nějakém století dostatečný počet, začali expandovat coby Vikingové...:-)

V. Církva 18.1.2022 21:12

Když už jsme u toho. To bylo ve Skandinávii v historii běžné. Například mužská genetická linie typ I1 jedna z mála co vznikla v Evropě a to ve Skandinávii má znaky typického populačního bottlenecku, tedy stavu kdy byla populace velmi zmenšená.

J. Pokoutný 18.1.2022 18:10

Na západě došlo k prvnímu útoku Seveřanů ("Northmen) v roce 793 AD - obětí byl klášter Lindisfarne.

P. Jiří 18.1.2022 19:11

Nevím jak to myslíš s těmi Varjagy ve finském zálivu, protože Balt se kdysi jmenoval varjagské moře, a pokud vím, v tehdejší době se podle pirátů nepojmenovávalo. Když tak podle králů, objevitelů apod. A jelikož název Varjagové znamená společenskou vrstvu patrně, správců majetku území aj. ne etnickou komunitu jako Vikingové a oficiální pro-germánské kruhy tvrdí že Varjagové byli vlastně Vikingové tak záměrně lžou.

Jedinou možností je že byli správní vrstvou skythských či slovanských králů kteří se do Evropy, bývalé Skythie přesídlovali po útocích Peršanů již zhruba 300 let př. l.

M. Vojta 18.1.2022 12:28

Herulové nebyli Vikingové, ale Germáni, Skytové, myslím že o tom ani nejsou žádné spory. A spíše měli tendenci se usazovat na jihu, myslím že i na území dnešního Slovenska měli nějaké osady, na východ a na sever je to moc nelákalo.

P. Jiří 18.1.2022 14:42

Herulové byli první Germáni (Normani) lidojedi usadivší se někdy Kristem v bažinách Rýna. Pak Frankové, bývalí piráti, které do Galie nastěhoval J. Cézar a pak Merovejci zakládají Normandii. S Dagobertem měl u Vogatizburgu co do činění Sámo, což byl Slovan.

Herulové byli předchůdci Vikingů nikoli Vikingové jež vycvičilo a vyzbrojilo byzantské císařství. Jejich návrat do Skandinávie byl popudem ke vzniku Vikingů.

Germány neplést se Skythy jsouce předchůdci Slovanů a Varjagové byli skythskou správní vrstvou jako třebas Bójové anebo Bojaři.

J. Pokoutný 18.1.2022 18:29

Mastíte to dohromady úžasným způsobem.

1) Herulové sice zřejmě pocházeli východní Skandinávie, později se ovšem usídlili na Dunaji a posléze se alespoň část z nich usídlila za Odoakera v Itálii.

2) Franky zcela určitě nenasadil do Galie Gaius Iulius Caesar, neb v té době ještě neexistovali.

3) Merovejci nezaložili Normandii, neb byli v té době již vymřelí. Rollo (normansky Rou, staroseversky Hrólfr, francouzsky Rollon; 846–930) byl normanský náčelník a první panovník území později známé jako Normandské vévodství. V roce 911 podepsal s tehdejším západofranským králem králem Karlem III. Francouzským smlouvu, díky které se Vikingové mohli usazovat na území Normandie. Jako protislužbu poté nesměli proti Frankům podnikat své nájezdy.

4) Sámo, velící slovanským kmenům v době bitvy u Wogastisburku, ovšem sám Slovan nebyl. Jednalo se o franského kupce, který prchl k Slovanům, maje doma problémy se zákonem.

5) Východořímská říše nevyzbrojovala vikingy jen tak, jen pokud byli takoví Skandinávci členy císařské, tzv. Varjažské gardy. Název ovšem nebránil tomu, aby v ní sloužili po r.1066 i Anglosasové, prchnuvší z Anglie před Vilémem I. "Jezdit na vík" začali Skandinávci podstatně dříve, než byla Varjažská garda vůbec založena - první doložený útok proběhl r.793 v Lindisfarne.

6) Skythové to měli v době, kdy do východní Evropy pronikli předšvédští Varjagové, dávno za sebou. Stepi v té době vládli Chazaři a severněji Povolžští Buhaři.

7) - a dál už to nemá ani smysl rozebírat...

P. Jiří 18.1.2022 19:28

Nevím proč mluvíte o mstě, to je 1 nesmysl, a na základě prací řeckých perských aj. historiků jsem schopen vaše tvrzení vyvrátit.

Asi ani netušíte, že též existoval Paulus Diákonus coby langobardský historik, který ve svém díle popisuje jak Langobardi při své cestě z Dánska do Itálie přebývali v "budoucím" Bavorsku u Slovanů.

J. Pokoutný 18.1.2022 22:31

Mastit nemá se mstou mnoho společného, nebo to alespoň nevím, nejsa jazykovědcem.

Paula Diakona znám a vzhledem k tomu že r.617 útočí Slovani na Thessaloniké, není nerozumné předpokládat, že se z těch Bavor nějakou dobu prosekávali Balkánem, i když nějakou dobu též měli problémy s Avary (Za Sama jim snad odolávali). Koneckonců, o Sclanech a Antech mluví již Prokopios k r.517. Někdy v letech 533–34 a pak 545 pak podle něj spolu slovanské kmeny Sklavenů a Antů válčily, a někdy v mezidobí vpadli Antové do Thrákie. Totéž pak pokračovalo po zbytek 6. stol., a začátku 7. stol., i pod vedením Avarů. Roku 586 AD prý obléhala statisícová slovansko-avarská armáda znovu Thessaloniké.

P. Jiří 19.1.2022 3:34

U slova mastit šlo o pouhé přehlédnutí, ale taky to nějak mastíš, proč by se někdo prosekával Balkánem, pakliže Skythové čili Slované obývali celou Skythii takže tvrzení, že Římané dokládají nějakou Germanii jsou vymyšlené tak jako Vergilius za Homéra dodatečně dopsal Helenu.

S těmi útoky Slovanů to máš taky popletené, Avaři Slovany, hlavně Srby, zotročovali a hnali je jako živý štít před sebou a pak je jednoduché to na ně svést, že jo?

Když znáš Prokopia z Caesarie tak jistě víš taktéž, že Ptolemaios z Alexandrie napsal v "1 století Kroniku světa", kde se zmiňuje o Veletech, kterak v Pomoří hlídají své krále, což je důkaz kdo v té době Evropu alias Skyhii obýval. César zmiňuje v Bretani žijící Venedy a Venety v Itálii dokládají názvy měst jako Venezie Veneto Verona aj. a pakliže to nestačí tak se podívej na mapu, mezi Rýnem a Labem teče Vezera u nás Jizera a kdopak je takto asi nazval?

Francké anály uvádějí jako krále španělské Galície Ramira a on to byl Radamír.

Perský historik Al mas U ́di píše o Sasínech coby Slovanech, takže nikoli jacísi Anglosasové, pouze Sasové byli nejen součástí populace Skythů ale též národem královských Alamanů, jejichž identitu si Germáni přivlastnili ve tvaru Alemani, z čehož zas plyne že rod císařských Jindřichů nebyl germánský.