M. Kechlibar 26.11.2022 13:07

"prvních hromadných výrob, manufaktur a prvních strojů, plus s tím spojené volnomyšlenkářství a podpora výzkumu a vývoje a možnost se prosadit a dojít vysoko i pro lidi vzešlé z úplně chudých poměrů"

No, jenomže to jste popsal i Manchester 18. století nebo Porýní/Porúří 19. století, a tam se umění zas tak moc nedařilo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 26.11.2022 12:57

Případ inovátora Elona Muska sleduji dlouhodobě - zajímám se právě o inovace, tj. komercializovanou tvořivost dle definice firmy 3M.

Počínání Elona Muska sledují a hodnotí mnohem chytřejší mozky, než se sešly zde, na Neviditelném psovi.

Takže se vyjádřím jen k poslední větě J. Valy. Automobilka Tesla má zřejmě velkou budoucnost teprve před sebou. Pokud tedy vydrží tělesná schránka Elona Muska výkon, který dnes podává. Je to workoholik.

Z pohledu inovací je ale snadnější hodnotit budoucí vývoj technologie (její budoucí výkonové parametry), než konkrétní firmu, která tu technologii zkomercializuje (u firmy je totiž ve hře více faktorů).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 26.11.2022 12:52

A ještě do třetice, československý systém pro výchovu hokejových talentů žádný zvláštní systém nebyl. Bylo to jen dostatek prostředků dávaných státem do hokeje plus základní systém, který zajišťoval, že nikdo z toho nijak extrémně moc nečerpal na úkor systému a nic zpět nedával plus to, že kdo uspěl, odpoutal se ze socialistického šedivého průměru a a nepotřeboval k tomu ani zvlášť dobrou hlavu ani komunsitickou tlačenku.

Dostatek prostředků byl v tom, že v každém větším městě byl k dispozici zimní stadion, tělocvičny, trenér, hokejové oddíly od malých děcek po dorostence se státem placenou výstrojí Stačilo, když děcko od 5 do 10 let ukázalo někde na ledě na plácku trošku talentu a už ho rodiče mohli zapsat do nějakého místního hokejového oddílu,. Od rodičů se pouze čekalo, že budou ochotni a schopni ty děcka dopravovat na tréninky. Ráno před školou, od třeba 4 ráno do 7 , odpoledne po škole, od třeba 15 do 18 - 20 večer a platit nějaké nějaké formální nízké členské příspěvky.. To znamená, že jediné, do čeho museli rodiče tehdy investovat, byla mobilita. Ojeté auto v ceně 5 - 10 měsíčních platů a podobně.

Dneska se za všechno toto musí platit, za výstroj tak do 100 tisíc ročně, za členství v oddílu a za led a tělocvičny a trenéra další vyšší desetisíce ročně a to až 15 let, než se z děcka stane nadějný dorostenec. Takže dnes je to sport jen pro bohaté. A navíc zimní stadiony a hokejová infrastruktura kolem nich postupně mizí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vala 26.11.2022 12:39

jenze SLS (uz, konecne) leti k Mesici a SpaceX neni schopen vynest na vysokou obeznou drahu vetsi mnozstvi nakladu bez toho, aby obetoval pristani startovaciho modulu - system bud mekke pristani a znovuvyuziti rakety a maly naklad, nebo velky naklad a zadne pristani. S touhle logikou by asi "one way ticket" letu mimo zemskou orbitu pro atronauty nebyl zrovna lakavy. Musk sice uvazuje o "prekladisti" a "cerpaci stanici" na orbite, nezmene zatim pouze hypoteticky. Musk je zajimava osoba , nicmene tim, se se snazi delat veci jinak. Nicmene ne vzdycky to vyjde a s napetim ocekavam vyvoj automobilky Tesla, ktera ma svu zenit uz daleko za sebou

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 26.11.2022 12:32

Ano, to co udělalo firmu Baťa tak jedinečnou byl systém řízení. Díky tomuto systému řízení dělala firma Baťa všechny své činnost na světové úrovni. Samozřejmě včetně marketingu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 26.11.2022 12:26

A to zřejmě jako Maďarka ze států střední Evropy byla zvyklá žít chudě. Být na jejím místě nějaký vědec ze Západu, dost možná by tu chudobu nezvládl. Vykašlal by se na bádání a šel by někde do dobře placeného korporátu. A ty věci kolem mRNA by možná ještě dnes čekaly na svého objevitele.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 26.11.2022 12:20

Jinak bych nesměšoval dohromady výkony v technických oborech a vědě a výkony v umění a filozofii. Zejména výkony v umění, třeba té holandské malířské školy jsou podle mne spíš výsledkem tehdejšího určitého marketingu. Přirozeně spojného s bohatstvím a ekonomickým úspěchem tehdejšího Holandska, ale tak už lidi jsou založeni, že většinou považují automaticky za hodnotnější to dílo, které vzniklo někde v blízkosti dostaku a přepychu než dílo vzniklé někde, kde je nedostatek. Sice umělci jsou občas nedostatkem vybuzeni k extrémním výkonům, ale v průměru se mnohem lépa prodávají díla umělců, kterí se nějak dokáží vybudit i v určitém dostaku a bohatství. Jen se u umělce nesmí zaměňovat dostatek s přebytkem.

Co se týká Florencie, tam to zřejmě byl hodně vliv příhodného podhoubí způsobeného kombinací vznikajících prvních hromadných výrob, manufaktur a prvních strojů, plus s tím spojené volnomyšlenkářství a podpora výzkumu a vývoje a možnost se prosadit a dojít vysoko i pro lidi vzešlé z úplně chudých poměrů. Plus k tomu dále přispěla plánovitá a masívní podpora takových nejchytřejších lidí vládnoucím rodem Medičejských. Tady mne napadá analogie třeba s Baťou. Úplně chudý člověk, pokud byl dostatečně chytrý a pokud se s trochou štěstí naučil dost ve své základní škole, mohl nastoupit do baťových škol a pokud byl ještě pilný, dostatečně tvrdohlavý a tělesně zdatný, protože Baťa nechával absolventy svých škol v začátcích i manuálně pracovat na svých linkách, mohl ve firemní nomenklatuře postupně vystoupat až na úplný vrchol.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 26.11.2022 12:14

Nesmyl je tvrzení S. Rádla: "... na patentech se nedá vydělat nic ...". To určitě neplatí ve všech případech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 26.11.2022 12:12

Jedovatí dědci, jako je P. Han, mne nezajímají. Na takové útoky věcně nereaguji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 26.11.2022 11:57

Já bych věděl, čím u nás začít. Přeměnit české masové vysoké školství zpět na výběrové. A změnit financování těch vysokých škol tak, aby snížení úrovně studia byla svatokrádež a ne opatření nutné k udržení všech přijatých studentů na škole a tím dosažení maximálních možných peněz inkasovaných školou od státu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. David 26.11.2022 11:55

Jak to, že prý nemáme talenty?

Např. takový sochař David Černý, který zplodil už tolik "uměleckých" prasáren, je příkladem geniálního "talentu" záporného druhu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Dostál 26.11.2022 11:18

No a teď jistě zajímavý postřeh, že k velkému pokroku je někdy potřeba vytvořit vhodný kolektiv talentů popasujme s vizí inkluze.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Han 26.11.2022 11:01

"Mixuje spolu vědu i sport". A co má být? Nepíše ani o vědě, ani o sportu. Píše o talentu, jak ho rozvíjet a jak ho uplatnit. Zatímco vy, který nejste schopen pochopit obsah článku (nejen tohoto, ale obecně), ale máte jakési puzení se tvářit, že se k němu vyjadřujete, nebudete nikdy víc, než šestákový grafoman.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vala 26.11.2022 10:08

Firma Bata je vyjimecna tim, ze sice neumela zadne prevratne vyrobky, slo v zasade o naprosto obycejny produkt, ale mela vynikajici organizaci prace a jeste lepsi marketing. A soucasne firmy si mysli, ze bez skveleho marketingu a bez vynikajici organizace prace se prosadi na svetovem trhu, kdyz maji (pouze) dobry vyrobek - coz je velky omyl. Proto kvalitni ceske vyrobky se dale prodavaji nemeckym prostrednikum nebo majitelum nemeckych velkopodniku, kteri maji schopnost zbozi vyhodne dale prodat.

Skola ma v tom taky svuj dil - ve vseobecnem pohledu na spolecnost je uspesny obchodnik povazovan za ketase ( "to by prece umel kazdej....")

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vala 26.11.2022 10:01

to neni zadny vtip, ta pani biolozka mela celkem naslapnuto a byla (teoreticky) v sirsim vyberu na Nobelovu cenu. Nicmene se vedelo, ze ma minimalni sanci, protoze Nobelova cena se neudeluje za objevy z poslednich par mesicu.

Jinak si zkuste vygooglovat zivotopis te damy, stoji to zato. Zamestnavatel (vyzkumny ustav) ji vyhodil pro nedostatecne vysledky a asi rok nebo dva se na jeji zivobyti skaldali jeji vedecti kolegove z vlastnich platu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 26.11.2022 9:56

Pointa mého příspěvku je jinde.

Současný inovátor Elon Musk, ve vývoji raket Falcon byl ochoten podstoupit takové riziko, které by žádný zaměstnanec nepodstoupil. Elon není typický podnikatel, ale vyšlo mu to tehdy a dnes posunuje vývoj světa mohutně vpřed. Dlouhá historie.

Elonovy rakety Starship by (po otestování!!!) mohly být až tisíckrát levnější (ve vynášení nákladu na LEO a dále do vesmíru) než současná největší americká raketa SLS od firmy Boeing (The Space Launch System (SLS) is an American super heavy-lift expendable launch vehicle developed by NASA).

Schematicky: Ve školní třídě sice můžete ukazovat pozitivní historické případy (role models) jako v Česku byl kdysi Tomáš Baťa, ale podnikatele/inovátory ze zaměstnanců určitě nevyrobíte.

Ukazatel počet Nobelových cen je manipulovatelný ukazatel, jako kterékoliv jiný ekonomický ukazatel. A pak také mohou Nobelovu cenu udělit i za mylný směr vývoje (viz případ udělení Nobelovy ceny za lobotomii).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vala 26.11.2022 9:35

souhlas, zakladnim tematem je, ze desitky let "plytvame" statnimi penezi na sportovni talenty, ale nikoho nenapadlo statne forzirovat talentovane zaky ve skole ( v bavorskem Deggendorfu je treba gymnazium pro nadprumerne nadane deti), takze mame sice nekolik titulu mistra sveta v hokeji a Ceskou filharmonii svetove urovne, ale zadneho nositele Nobelovy ceny. Skoda .....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Rádl 26.11.2022 9:23

Já si naopak myslím, že poněkud neuspořádaný článek pana Kechlibara je velmi užitečný. Nemá ukazovat řešení, ale upozorňuje na to, že je něco ne zcela v pořádku.

Jinak Váš bod týkající se patentů je zcela nesmyslným, na patentech se nedá vydělat nic. Naopak jejich přihlášení (provádí se přes specializované právní kanceláře zaměstnávající dobře placené patentové právníky), rozšíření a popřípadě celosvětové udržování stojí velké peníze. Patenty ale zajišťují v případě komerčního využití ochranu před zneužitím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vala 26.11.2022 9:17

ano, konec 19. a zacatek 20. st.znamenal velky vzestup prumyslu a vedy. Nicmene prumysl a velke "vydelavani penez" tahli hlavne Cechoslovaci nemecke narodnosti, ke kterym se uz od roku 1920 otacel ceskoslovensky stat pomalu zady, az je definitivne vystehoval v roce 1945. Nemcina byla prece studijnim jazykem na Karlove univerzite az do roku 1872.

Opakovani uspechu za soucasnych podminek v CR je dost dobre nemozne, protoze stat podporuje hlavne socialne slabe misto spolecensky vyjimecnych ( stacilo by mi, kdybych mohl napsat, ze stat podporuje jak socialne slabe, tak spolecensky vyjimecne. Bohuzel tomu tak neni, veda a skolstvi jsou v kopru)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 26.11.2022 8:33

Článek Kechlibara odráží zmatený stav myšlení v jeho mozku. Mixuje spolu vědu i sport, a ... Ha.

Komentář

1. Ano, souhlasím s tím, že lidstvo plýtvá lidským talentem.

2. Připomínám a zdůrazňuji (!!!), že věda (i bez politického upřednostňování řešitelů - viz zmíněný vliv holocaustu) vytváří jen POTENCIÁL pro vydělání velkých peněz. Řekl mi to v 90. letech podnikatel-vědec Svatopluk Mackrle (prezident firmy Ecofluid v Brně): "Na patentech za vědu a výzkum se nedá vydělat hodně peněz. Tu novou technologii je třeba komercializovat. Tam jsou ty velké peníze! V byznysu."

3. Když čekám v Lidové škole umění a slyším bezchybné troubení hudební stupnice na trubku, uvědomuji si, že je třeba vyhledávat hudební talent. Kdo nemá vrozený hudební sluch, tak ve škole z něj dobrého trubače neuděláte. Kapišto, Pepíku?

Podobné je to i s arogancí ve školství, které si myslí, že není třeba vyhledávat podnikatelský/inovátorský talent. Arogantně mylně se předpokládá, že ve školní třídě (určené pro poslušné zaměstnance) lze naučit lidi podstupovat vysoké podnikatelské riziko a objevovat podnikatelské příležitosti v místech, která ostatní přehlížejí.

Vyčerpal jsem povolený počet znaků v současné české demokratuře!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Roškota 26.11.2022 7:43

Trochu mě mrzí, že pan autor jako české centrum talentů vidí jen naganské hokejisty. Vždycky mě fascinoval vzmach českých podnikatelů a průmyslníků konce 19. a začátku 20. století. Bylo by více než potřebné podobný úspěch zopakovat v současnosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 26.11.2022 7:31

Ve výčtu úspěšných a skvělých mi chybí Zlín, který vybudovali ze zkrachovalé živnosti bratři Baťové. Firma Baťa vyvinula systém řízení, který dokázal dělat z nádeníků ředitele a který nevyvážel jen výrobky, ale celá průmyslová města.

A poznámka ke školám. Z Komenského si naše vedení školství vybralo nepřesnou interpretaci školy hrou. Jedna úspěšná učitelka, kterou znám, trvala na tom, že škola bez kázně je mlýn bez vody.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Machala 26.11.2022 3:21

Za mRNA Nobelovku, dobrý vtip, třeba společně s Německem za Energiewende a s Putlerem za mír.

• reagovat
• nahlásit příspěvek