Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Talent, ta zlatá muška
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
R. Polášek 26.11.2022 12:52A ještě do třetice, československý systém pro výchovu hokejových talentů žádný zvláštní systém nebyl. Bylo to jen dostatek prostředků dávaných státem do hokeje plus základní systém, který zajišťoval, že nikdo z toho nijak extrémně moc nečerpal na úkor systému a nic zpět nedával plus to, že kdo uspěl, odpoutal se ze socialistického šedivého průměru a a nepotřeboval k tomu ani zvlášť dobrou hlavu ani komunsitickou tlačenku. Dostatek prostředků byl v tom, že v každém větším městě byl k dispozici zimní stadion, tělocvičny, trenér, hokejové oddíly od malých děcek po dorostence se státem placenou výstrojí Stačilo, když děcko od 5 do 10 let ukázalo někde na ledě na plácku trošku talentu a už ho rodiče mohli zapsat do nějakého místního hokejového oddílu,. Od rodičů se pouze čekalo, že budou ochotni a schopni ty děcka dopravovat na tréninky. Ráno před školou, od třeba 4 ráno do 7 , odpoledne po škole, od třeba 15 do 18 - 20 večer a platit nějaké nějaké formální nízké členské příspěvky.. To znamená, že jediné, do čeho museli rodiče tehdy investovat, byla mobilita. Ojeté auto v ceně 5 - 10 měsíčních platů a podobně. Dneska se za všechno toto musí platit, za výstroj tak do 100 tisíc ročně, za členství v oddílu a za led a tělocvičny a trenéra další vyšší desetisíce ročně a to až 15 let, než se z děcka stane nadějný dorostenec. Takže dnes je to sport jen pro bohaté. A navíc zimní stadiony a hokejová infrastruktura kolem nich postupně mizí. |
|
|
M. Kechlibar 26.11.2022 13:08Mně přijde, že jste právě popsal celkem unikátní systém. Kolik jiných zemí jej mělo? |
|
|
J. Vala 26.11.2022 14:30nevim, jestli byl unikatni. Sam jsme mel moznost v ramci telovychovneho lekarstvi se starat o hokejove tridy, sportovni gymnastky a plavani (na urovni zakladni skoly 4.-9. trida) Volny cas tech deti vyplnovaly pouze treninky a skola. Plavani zacinalo v 7:00 pred zacatkem skoly a odpoledne byly dalsi hodiny v bazenu. Behem vyucovani usinaly deti ve skole unavou. Navic lekarske prohlidky. To byl system, kde se jeste neaplikoval system statniho dopingu jako v nejvyssich strediscich vrcholoveho sportu . Jespe propracovanejsi system meli v NDR, tam deti zily v internatech, delaly se odbery svalove tkane a mluvi se o (nepotvrzenych) pokusech donutit dva vrcholove sportovce, aby spolu meli deti a ty by pak statni system dale studoval . Podobny system mely v zasade vsechny socialisticke zeme,ale jenom v Rusku zustal ten system az do ted. Ten trening a treningove metody byly znacne autoritativni (velmi kulantne receno) To co ma dnes severni Amerika v hokeji nebo Bavorsko v lyzovani (sportovni gymnasia), je pouze jista kopie tehdejsiho socialistickeho vyberoveho systemu |
|
|
R. Polášek 27.11.2022 10:32Takhle nějak jsem to taky viděl, z různých zdrojů. Zatímco dnes je vidět, že se na světovou špičku dostávají pouze jednotlivci. Kteří za prvé mají konkrétní druh sportu nějak v rodině a mají na něho talent, za druhé jsou od přírody tvrdohlaví a vytrvalí, za třetí jejich rodiče jsou ochotni do jejich sportování vrazit mnoho miliónů a za čtvrté jejich rodiče nejsou zaslepení a v okamžiku, když už jako trenéři svého dítěte nestačí, jsou ochotni platit peníze za profesionální trenéry a další profesionální sportovní péči. Je to dnes vidět například na příkladu Sáblíkové nebo Ledecké. Je otázka, co je dobře, protože ono se sice perfektně jásá u televizní obrazovky nebo na náměstí, když některý z Čechů je mistrem světa nebo zlaté medaile a podobně. Ale na takového jednoho Jágra nebo třeba Varaďu připadaly v socialistickém systému tisíce až desetitisíce jiných, co takhle od 5 - 10 let tvrdě dřeli a nakonec v lepším případě ve 20 letech jako průměrní hokejisti hráli průměrný hokej za stejný "pár šupů", jako kdyby mimo chození do školy nedělali nic a potom zařezávali ve fabrice. A v horším byli vyřazeni a museli jít do těch fabrik rovnou, ne po pár letech hraní hokeje. |
|
|
J. Jurax 26.11.2022 15:21Tak mne jenom napadá, kdyby podobný systém na vychytávání talentů na gladiátory zde hokejové tehdy existoval na talenty matematické či k přírodním vědám nebo technice. Nebyly by to lépe vynaložené prostředky? Nebo kdyby existoval dnes? Máme sice přehršle znamenitých sportovců, budiž jim čest a sláva, dodávají lidu ty circenes, aby se bavil, ale Nobelovu cenu jenom jednu, a to udělenou před 63 lety za objev učiněný před 98 lety. |
|
|
P. Hák 26.11.2022 15:26Pokusy tu byly - třeba Bílovecké gymnázium. I dnes jsou elitní gymnázia, ale zajistit, že z nich vyjde génius, je v podstatě nemožné. |
|
|
J. Jurax 26.11.2022 17:34Elitní gymnázia jistě, ale stačí to? Taky je trochu otázka, čím vlastně jsou elitní. |
|
|
P. Hák 26.11.2022 22:03Co znamená "stačí"? Jestli jich je dost? To nevím. Ale jinak ta elitní gymnázia zase produkují spíš "vysoký nadprůměr", ne zaručené génie. Elitní gymnázium je IMHO gymnázium, jehož absolventi často dosahují mimořádných výsledků. Tak jsem to myslel - elita ve smyslu výkonnosti. |
|
|
V. Novak 26.11.2022 16:06Existovala matematická gymnázia a matematické třídy v běžných gymnáziích, třeba na mojí "pieckárně" byla třída humanitní, dvě obecné a jedna s matematickým zaměřením. Vydělali jsme na tom i my "obecní", protože jsme měli dobré kantory na jazyky i na matematiku. Ovšem to bylo velmi výběrové gymnázium, jedno ze tří v Praze. |
|
|
J. Jurax 26.11.2022 17:39No, my měli kdysi na SVVŠ před víc jak půlstoletím větev humanitní, matfyz a biochem, ale to myslím nebylo přesně to, co bych rozuměl podporou talentů. Akorát byl rozdíl v hodinové dotaci předmětů. |
|
|
P. Hák 26.11.2022 16:37Jinak pan Novak zmiňuje výběrové třídy na gymnáziích. Ony existovaly i na ZŠ, ale někde byly zlikvidovány. V Hradci Králové se o toto zlikvidování zasadila místní pravicová koalice vedená ODS. |
|
|
T. Diblík 26.11.2022 22:41Potichu, ale systematicky pracuje Svět vzdělání, zdá se mi. Velmi záslužné. |
|
|
T. Diblík 26.11.2022 22:46I v Pardubicích. |
|
|
P. Hák 27.11.2022 8:23To vypadá dobře. Díval jsem se na stránky té ZŠ v Pcích, gradované vzdělávání je organizačně náročné, ale podle mne se to vyplatí. V matematice určitě. |
|
|
R. Polášek 26.11.2022 12:20Jinak bych nesměšoval dohromady výkony v technických oborech a vědě a výkony v umění a filozofii. Zejména výkony v umění, třeba té holandské malířské školy jsou podle mne spíš výsledkem tehdejšího určitého marketingu. Přirozeně spojného s bohatstvím a ekonomickým úspěchem tehdejšího Holandska, ale tak už lidi jsou založeni, že většinou považují automaticky za hodnotnější to dílo, které vzniklo někde v blízkosti dostaku a přepychu než dílo vzniklé někde, kde je nedostatek. Sice umělci jsou občas nedostatkem vybuzeni k extrémním výkonům, ale v průměru se mnohem lépa prodávají díla umělců, kterí se nějak dokáží vybudit i v určitém dostaku a bohatství. Jen se u umělce nesmí zaměňovat dostatek s přebytkem. Co se týká Florencie, tam to zřejmě byl hodně vliv příhodného podhoubí způsobeného kombinací vznikajících prvních hromadných výrob, manufaktur a prvních strojů, plus s tím spojené volnomyšlenkářství a podpora výzkumu a vývoje a možnost se prosadit a dojít vysoko i pro lidi vzešlé z úplně chudých poměrů. Plus k tomu dále přispěla plánovitá a masívní podpora takových nejchytřejších lidí vládnoucím rodem Medičejských. Tady mne napadá analogie třeba s Baťou. Úplně chudý člověk, pokud byl dostatečně chytrý a pokud se s trochou štěstí naučil dost ve své základní škole, mohl nastoupit do baťových škol a pokud byl ještě pilný, dostatečně tvrdohlavý a tělesně zdatný, protože Baťa nechával absolventy svých škol v začátcích i manuálně pracovat na svých linkách, mohl ve firemní nomenklatuře postupně vystoupat až na úplný vrchol. |
|
|
M. Kechlibar 26.11.2022 13:07"prvních hromadných výrob, manufaktur a prvních strojů, plus s tím spojené volnomyšlenkářství a podpora výzkumu a vývoje a možnost se prosadit a dojít vysoko i pro lidi vzešlé z úplně chudých poměrů" No, jenomže to jste popsal i Manchester 18. století nebo Porýní/Porúří 19. století, a tam se umění zas tak moc nedařilo. |
|
|
P. Hák 26.11.2022 15:15Když vytvoříte podmínky, úspěch může přijít, ale nemusí. Když podmínky nevytvoříte, tak přijít nemůže. Podmínka nutná, nikoli však postačující |
|
|
R. Polášek 27.11.2022 12:41Manchester a Porůří/ Porýní moc neznám, ale totéž asi bylo Ostravsko v druhé polovině 19 století. A tam podle mého soudu se umění nevedlo proto, protože postfeudální i nově buržoazní ostravští velkopodnikatelé viděli Ostravsko jen jako pobočku, robotárnu a továrnu na peníze. Ne jako město s kulturními památkami, ke kterým je třeba podporou umění přidávat další památky. A navíc to byli vesměs továrníci s malým vztahem do umění, kteří investovali do umění spíš pasívně, ale nevytvářeli aktivně nové příležitosti pro umělce. S výjimkou zřejmě vlastní reprezentace, architekturou svých sídel a zámečků a jejich výzdobou tady nebo ve Vídni. Neboli někdo jako Michelangelo, kdyby v té době žil v Ostravě, tak by možná vyzdobil svými soškami nějaké kostelíky a jinak by "rubal" jako dělník někde v ocelárně nebo dole a upil by se. Maximálně by si přivydělával prodejem svých sošek na poutích. |
|
|
R. Polášek 26.11.2022 11:57Já bych věděl, čím u nás začít. Přeměnit české masové vysoké školství zpět na výběrové. A změnit financování těch vysokých škol tak, aby snížení úrovně studia byla svatokrádež a ne opatření nutné k udržení všech přijatých studentů na škole a tím dosažení maximálních možných peněz inkasovaných školou od státu. |
|
|
P. Hák 26.11.2022 15:17To neprojde. - EU po nás chce masovost (boloňská kritéria) - voliči chtějí, aby jejich potomek šel "na študia" - elity nemají zájem na tom, aby jejich hegemonii někdo narušil |
|
|
L. David 26.11.2022 11:55Jak to, že prý nemáme talenty? Např. takový sochař David Černý, který zplodil už tolik "uměleckých" prasáren, je příkladem geniálního "talentu" záporného druhu |
|
|
J. Vala 26.11.2022 14:34David Černý - Aktuálně.cz https://www.aktualne.cz › kultura 21.09.2011 — Výtvarník, sochař a laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého David Černý je jednou z nejvýraznějších postav současného tuzemského umění. |
|
|
J. Dostál 26.11.2022 11:18No a teď jistě zajímavý postřeh, že k velkému pokroku je někdy potřeba vytvořit vhodný kolektiv talentů popasujme s vizí inkluze. |
|
|
R. Polášek 27.11.2022 14:25Moderněji se dneska myslím říká vhodný biotop. je to o tom, že všechno souvisí se vším. Svého času to bylo vidět v Silicon Valey, což je dnes už spíš minulost. Dneska je to vidět kolem TSMC, co se týká výrobce chipů, vlastní fabrika pro špičkovou výrobu chipů údajně potřebuje kolem sebe různé firmy a subjekty, dodavatelé specifických surovin, specifických různýc pomocných strojů a speciálních služeb, dodavatele speciálních strojů na vlastní výrobu chipů, v tom jsou nejlepší údajně holanďané, dodavatele software pro ty stroje.... Údajně je na tu výrobu chipů celkem potřeba víc než 100 tisíc lidí, dodávající h různé produkty a služby na špičkové úrovni a většinou nadprůměrně inteligentních a schopných. V Drážďanech v Německu, kde vzniká biotop či klastr s něčím podobným, na tom údajně pracuje na něčem kolem výroby chipů na 80 tisíc vzdělaných a chytrých lidí lidí a produkují chipy na technologiích asi 10 - 15 let pozadu než jsou špičkové výroby třeba v tom TSMC. |
|
|
M. Pivoda 26.11.2022 8:33Článek Kechlibara odráží zmatený stav myšlení v jeho mozku. Mixuje spolu vědu i sport, a ... Ha. Komentář 1. Ano, souhlasím s tím, že lidstvo plýtvá lidským talentem. 2. Připomínám a zdůrazňuji (!!!), že věda (i bez politického upřednostňování řešitelů - viz zmíněný vliv holocaustu) vytváří jen POTENCIÁL pro vydělání velkých peněz. Řekl mi to v 90. letech podnikatel-vědec Svatopluk Mackrle (prezident firmy Ecofluid v Brně): "Na patentech za vědu a výzkum se nedá vydělat hodně peněz. Tu novou technologii je třeba komercializovat. Tam jsou ty velké peníze! V byznysu." 3. Když čekám v Lidové škole umění a slyším bezchybné troubení hudební stupnice na trubku, uvědomuji si, že je třeba vyhledávat hudební talent. Kdo nemá vrozený hudební sluch, tak ve škole z něj dobrého trubače neuděláte. Kapišto, Pepíku? Podobné je to i s arogancí ve školství, které si myslí, že není třeba vyhledávat podnikatelský/inovátorský talent. Arogantně mylně se předpokládá, že ve školní třídě (určené pro poslušné zaměstnance) lze naučit lidi podstupovat vysoké podnikatelské riziko a objevovat podnikatelské příležitosti v místech, která ostatní přehlížejí. Vyčerpal jsem povolený počet znaků v současné české demokratuře! |
|
|
S. Rádl 26.11.2022 9:23Já si naopak myslím, že poněkud neuspořádaný článek pana Kechlibara je velmi užitečný. Nemá ukazovat řešení, ale upozorňuje na to, že je něco ne zcela v pořádku. Jinak Váš bod týkající se patentů je zcela nesmyslným, na patentech se nedá vydělat nic. Naopak jejich přihlášení (provádí se přes specializované právní kanceláře zaměstnávající dobře placené patentové právníky), rozšíření a popřípadě celosvětové udržování stojí velké peníze. Patenty ale zajišťují v případě komerčního využití ochranu před zneužitím. |
|
|
J. Vala 26.11.2022 9:35souhlas |
, zakladnim tematem je, ze desitky let "plytvame" statnimi penezi na sportovni talenty, ale nikoho nenapadlo statne forzirovat talentovane zaky ve skole ( v bavorskem Deggendorfu je treba gymnazium pro nadprumerne nadane deti), takze mame sice nekolik titulu mistra sveta v hokeji a Ceskou filharmonii svetove urovne, ale zadneho nositele Nobelovy ceny. Skoda .....
|
|
M. Pivoda 26.11.2022 9:56Pointa mého příspěvku je jinde. Současný inovátor Elon Musk, ve vývoji raket Falcon byl ochoten podstoupit takové riziko, které by žádný zaměstnanec nepodstoupil. Elon není typický podnikatel, ale vyšlo mu to tehdy a dnes posunuje vývoj světa mohutně vpřed. Dlouhá historie. Elonovy rakety Starship by (po otestování!!!) mohly být až tisíckrát levnější (ve vynášení nákladu na LEO a dále do vesmíru) než současná největší americká raketa SLS od firmy Boeing (The Space Launch System (SLS) is an American super heavy-lift expendable launch vehicle developed by NASA). Schematicky: Ve školní třídě sice můžete ukazovat pozitivní historické případy (role models) jako v Česku byl kdysi Tomáš Baťa, ale podnikatele/inovátory ze zaměstnanců určitě nevyrobíte. Ukazatel počet Nobelových cen je manipulovatelný ukazatel, jako kterékoliv jiný ekonomický ukazatel. A pak také mohou Nobelovu cenu udělit i za mylný směr vývoje (viz případ udělení Nobelovy ceny za lobotomii). |
|
|
J. Vala 26.11.2022 12:39jenze SLS (uz, konecne) leti k Mesici a SpaceX neni schopen vynest na vysokou obeznou drahu vetsi mnozstvi nakladu bez toho, aby obetoval pristani startovaciho modulu - system bud mekke pristani a znovuvyuziti rakety a maly naklad, nebo velky naklad a zadne pristani. S touhle logikou by asi "one way ticket" letu mimo zemskou orbitu pro atronauty nebyl zrovna lakavy. Musk sice uvazuje o "prekladisti" a "cerpaci stanici" na orbite, nezmene zatim pouze hypoteticky. Musk je zajimava osoba , nicmene tim, se se snazi delat veci jinak. Nicmene ne vzdycky to vyjde a s napetim ocekavam vyvoj automobilky Tesla, ktera ma svu zenit uz daleko za sebou |
|
|
M. Pivoda 26.11.2022 12:57Případ inovátora Elona Muska sleduji dlouhodobě - zajímám se právě o inovace, tj. komercializovanou tvořivost dle definice firmy 3M. Počínání Elona Muska sledují a hodnotí mnohem chytřejší mozky, než se sešly zde, na Neviditelném psovi. Takže se vyjádřím jen k poslední větě J. Valy. Automobilka Tesla má zřejmě velkou budoucnost teprve před sebou. Pokud tedy vydrží tělesná schránka Elona Muska výkon, který dnes podává. Je to workoholik. Z pohledu inovací je ale snadnější hodnotit budoucí vývoj technologie (její budoucí výkonové parametry), než konkrétní firmu, která tu technologii zkomercializuje (u firmy je totiž ve hře více faktorů). |
