Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Šumavský kůrovec a vlčí pavouci
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Z. Opatrný 28.2.2017 13:06popularizace vědy té i oné ale vědy, nikoli pavědy. Pane inženýre Wágnere, my si rozumíme. Ale zkuste přesvědčit třebas lobby vládnoucí pořadu "Nedej se !!", resp. vedení ČT, aby alternativně k bojovému nasazení jedné názorové skupiny existoval (odvažuji se tvrdit, že i tak divácky zajímavý) pořad typu "Zázraky přírody". Produkovaný skupinou "Dej se - poučit"), názoru opačného. Ať divák neslyší stále stejné mantry. Ve srovnatelném vysílacím čase, s příslušnými grygary. Dohromady by to asi nefungovalo, leda ve stylu "Ring volný". Viz "těžká technika v prvních zonách" Což je špatně. |
K. Wágner 28.2.2017 11:05Bezzásahová území Dnes zrovna shodou okolností vyšel na iDNESu velký článek o Šumavě, zabalený do kritiky Zemana, kde se de facto obhajuje další rozšíření stávajících bezzásahových území, tedy permanentních ohnisek dotyčného škůdce: "Zjednodušeně řečeno resort volil mezi tím, zda do nejpřísněji střežených částí parku, kam nemohou ani chodci, pustí těžkou techniku, nebo zda oněch 150 tisíc kubíků dřeva ponechá na místě." To je argument jak noha. Do přísně chráněné přírody nelze pouštět těžkou techniku, ale dřevorubec s pilou přes rameno s těžkou technikou přece nemá nic společného. A pokud jde o odvoz dřeva, nejméně 500 let tam bylo dřevo stahováno koňmi. Chce nám někdo tvrdit, že kůň, který tahá kládu, je těžká technika, poškozující chráněný les? |
R. Gramblička 28.2.2017 12:30Re: Bezzásahová území Klády jsou řádově stejně těžké jako těžká technika, takže k rozrytí půdy a poničení nízkého porostu dojde tak či tak :-) |
K. Wágner 28.2.2017 13:16Re: Bezzásahová území Tak jedna tažená kláda neváží tolik co těžký stroj. Stahování klád se tam praktikovalo nejméně 500 let. Docházelo tím k devastaci lesa? |
K. Wágner 28.2.2017 13:35Re: Bezzásahová území V lesním hospodaření Domažlických městských lesů má přibližování dřeva koňmi stále nepostradatelnou úlohu. V lesích, které v majetku města Domažlice jsou, pracují například kočí z rodiny Dufků z Pasečnice, ale i Jiří Voráček ze Zahořan anebo petrovický Josef Kovařík. "Koně používáme v místech, kam se těžká technika nedostane, nebo by napáchala nenahraditelné škody na okolních porostech či půdě.“ Zdroj: http://www.agris.cz/clanek/118639 |
K. Drábek 28.2.2017 15:11Re: Bezzásahová území Ještě pamatuji přibližování z těžko přístupných míst lanovkou. A při výběrovém hospodaření je těžká technika také nepoužitelná. |
K. Wágner 28.2.2017 15:35Re: Bezzásahová území "Lze předpokládat, že současná výše těžeb v České republice i nynější podíl koní na celkové výši soustřeďování dříví zůstanou dlouhodoběji zachovány. V souvislosti s renezancí myšlenek pěstování lesa blízkého přírodě, a s tím souvisejícím zvýšením podílu selektivních obnovných těžeb, lze dokonce očekávat i zvýšení podílu soustřeďování dříví koňmi." Zdroj: http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/vyuziti-koni-pro-soustredovani-drivi-zemedelec |
Ś. Svobodová 28.2.2017 19:39Re: Bezzásahová území Viděl jste les, ve kterém pracovala těžká lesní technika a les po stahování dřeva? V prvním je zásah vidět několik let, ve druhém jen sezónu. |
A. Alda 28.2.2017 10:19Dík za článek. Zajímavé a podnětné. K těm smrkům - napadá mne, že by přece nemusely být sázeny celé takové lesy z geneticky modifikovaných smrků. Stačilo by, kdyby ve smrčině bylo rozptýleno 5 % (možná i méně) takovýchto smrků a populace lýkožrouta by se nedostala nad kritickou mez. |
Z. Opatrný 28.2.2017 9:38vždyť popularizujeme hlavně čtěte Dobrý den pane Wágnere, oba víme, že tentokrát pláčete na nesprávném hrobě:-). O vaši informovanost a vstup vědy do praxe se snaží nejen "pražáci" , ale i Hanáci - viz http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/moderni-laborator-pomuze-zavadet-nove-metody-slechteni-do-praxe/1449937 Vřele doporučuji nový ročník Týdne vědy v AV a třebas i návštěvy přednášek oceňovaného i zatracovaného SISYFA A proč u nás máme ony rádoby ekology, co myslíte ? |
K. Wágner 28.2.2017 10:39Re: vždyť popularizujeme hlavně čtěte Pane profesore, asi si nerozumíme. Kvalitní popularizace vědy chybí ve sdělovacích prostředcích, a ne třeba na přednáškách Sisyfa. Já netvrdím, že u nás není žádná popularizace vědy. Já tvrdím, že je jí u nás málo a nedostává se k široké veřejnosti. |
K. Wágner 28.2.2017 10:44Re: vždyť popularizujeme hlavně čtěte To co svého času předvedl doktor Grygar v seriálu Okna vesmíru dokořán, dosud u nás nepředvedl ani jeden genetik nebo biolog. Jinak řečeno, o popularizaci astronomie netřeba diskutovat, o popularizaci výzkumu v oboru genetiky a biologie diskutovat je třeba. |
K. Wágner 28.2.2017 7:09Popularizace vědy "GM smrk či jedle rostou pomaleji než tabák nebo rýže. Naklonovat je do tisíců či desetitisíců také nějakou dobu trvá." To ale připomíná výmluvu, že něco nejde. A jak víme z historie (i vědy) obyčejně se vždy ukázalo, že "tohle nejde" není o tom, že to nejde, nýbrž o tom, že se nechce. A obavy z "vypouštění" GM jehličnanů do přírody? Pokud do toho přestanou mluvit ti, co vyznávají mýtus, že geny skáčou jako blechy, pak se s takovými obavami nesetkáme. Ale proč u nás ještě pořád máme rádoby ekology, zasahující do všelijakého rozhodování o přírodě, co věří, že geny jako blechy přeskakují z rostliny na rostlinu či z rostliny na živočicha? Popravdě řečeno, to by nám měla vysvětlit naše akademická obec, které nepřísluší jenom výzkum na poli genetických mutací, ale i popularizace vědy. |
P. Mach 28.2.2017 14:03Re: Popularizace vědy "..proč u nás ještě pořád máme rádoby ekology, zasahující do všelijakého rozhodování o přírodě ..?" Možná proto, že místo politiků zde vládnou nekompetentní populisti, pro které například bylo příliš zatěžko v rámci předvstupních rozhovorů do EU vyjednat výjimku z nesmyslně hysterické evropské antiGMO legislativy a do české legislativy zařadili další ze zrůdností známou jako "Zákon o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty". Podle této legislativy je možné, aby česká škola, která bude chtít poučit své žáky o genetice v praxi a provést jednoduchý experiment, může dostat pokutu až 5 milionů korun. Viz: http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=6128 A extra skličující je to, že ty samé oranžové zrůdičky, díky jejichž nezájmu a nekompetenci se ta výše uvedená hysterická zelená antiGMO srágora dostala do české legislativy, jsou sto ve jménu udržení se u koryt, otočit své názorové kormidlo o 180 stupňů a začít kydat špínu na zelené a na rozšiřování bezzásahových zón na Šumavě, jen proto, že je to může přinést politické body. |
K. Wágner 28.2.2017 15:50Re: Popularizace vědy "Školní kultivace bakterií s plasmidem upraveným metodami genového inženýrství definici genetické modifikace naplňuje, tudíž spadá do působnosti tohoto zákona." Žijeme v absurdistánu... |