Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Páni podvodníci, PhD.
|
J. Lukavsky 18.3.2024 11:4913C je v menšině, je ho cca 1%. Takže kytky asi si nemohou moc vybírat ale musí papat co je. J.L. end |
|
M. Šejna 18.3.2024 11:54Přesto si vybírají. S tím nic nenaděláte |
|
|
J. Lukavsky 18.3.2024 12:00Inu vybírají, ale ne zase tak moc, berou i 14C což by tedy neměly, pokud je to otázka váhy. J.L. end |
|
|
M. Šejna 18.3.2024 12:12Ten rozdíl v poměru 13C/12C v atmosféře a v rostlinách je znatelny a měřitelné. Chcete snad zpochybňovat chemické a fyzikální analýzy? |
|
|
J. Lukavsky 18.3.2024 13:55Já to nepopírám, jenom že i když je něco měřitelné neznamená automaticky, že to je řídící faktor systému. Teplotu můžeme měřit na tisícinu oC, ale pro některé úvahy je to nepodstatné. J.L. end |
|
|
M. Šejna 18.3.2024 14:34Neodklánějte. Téma bylo, zda existuje důkaz odkud se bere přírůstek v CO2 v atmosféře. Ta změna izotopoveho složení, včetně zdůvodnění, je důkaz. |
|
|
R. Langer 18.3.2024 14:39Jo, jenom dokud se neukáže, že to je trochu jinak, než se zrovna tvrdí. |
|
|
J. Lukavsky 18.3.2024 15:26"odkud se bere přírůstek v CO2 v atmosféře" to se nikterak nevylučuje. Podle učebnice Oduma (cyklus C na Zemi) je naprostá většina C z rozkladu biomasy, a zase zpátky se C z atmosféry ukládá do biomasy fotosyntézou. Pokud ropa vznikla z rozsivek tak je to jen uvolnění C kdysi dávno do biomasy rozsivek uloženého. Zemní plyn čili metan biogenní původ může mít, ale jestli je to jeho většina? V koloběhu C na Zemi je spalování fosilů na hodnotě myslím několik %. J.L. end |
|
|
R. Langer 18.3.2024 18:19Aby se nakonec neukázalo, že ten způsob určování a pohlcování CO2 je stejně spolehlivý, jako ty rakouské krabičky, co umí filtrovat elektrony z atomových elektráren. Ani by mě to nepřekvapilo. |
|
|
P. Diviš 18.3.2024 11:42I ta data někdo měří a interpretuje. Že pochybovači o současném klimaalarmismu (ani ne tak c͇o͇ se děje, jako c͇o͇ s tím) mají menší přísun grantů a občas vyhazov, taky není nic nepochopitelného. |
|
|
M. Šejna 18.3.2024 11:45Pochybovač o klimaalarmismu je nějaká vědecká disciplína? |
|
|
P. Diviš 18.3.2024 12:39Vědci, pochybující o klimaalarmickém mainstreamu, já to tušil, že to budu muset vyvoslit. |
|
|
M. Šejna 18.3.2024 12:53Tak o tom pochybují všichni vědci. Já to tušil, že jste napsal nesmysl. |
|
L. Kuča 18.3.2024 14:37Všichni vědci pochybují o klimaalarmistickém přístupu? Já tušil, že za tím mediálně-politickým humbukem bude sdružení svačinářek. |
|
|
M. Šejna 18.3.2024 14:40Sdružení klimatologů za tím není. Pokud považujete pomatené politiky za svačinářky, pak máte pravdu. |
|
|
L. Kuča 18.3.2024 15:06Tak jistě, že hlavní vinu za alarmistické šílenství nesou nejrůznější aktivisté fungující v duchu - čím méně vím, tím pevněji si za tím stojím - a následně potom jim naslouchající neolevicová politická klika jdoucí (jistě zcela nezištně) mohutně na ruku energobyznysu. Ovšem zdá se mi, že část vědců, kteří podporují pohled na planetu Zemi jakožto na velice nestabilní, křehký systém bez efektivních zpětnovazebných mechanismů taky není úplně bez viny. Netvrdím, že to dělají s nějakým hanebným úmyslem, ale je takovýto názor opravdu tak pevně důkazně podložený, aby na jeho základě bylo adekvátní dělat dalekosáhlá rozhodnutí? |
|
|
B. Havel 18.3.2024 8:46Moc pěkný článek (neviděl jsem černocha šachového mistra). Klimatologie. Včera jsem viděl pěkný dokument Afrika z výšky. Tam popisovali velké jezero a mimochodem sdělili, v historii několikrát vyschlo a zase se naplnilo. Asi ty cykly budou normální, ale je výhodné se tomu postavit a urvat nějaké peníze. |
|
|
F. Kusák 18.3.2024 8:23Skvěle popsaný problém včetně zbožšťování "vědců", zejména v oblasti výzkumu tzv. enviromentalistiky. Tady bych řekl, že je mnoho dat, když ne smyšlených, tak doslova manipulovaných. Zcela jistě proto, že v této oblasti je obzvláště silný cash flow. |
|
|
L. Burget 18.3.2024 7:57Problém je v tom, že ta publikační činnost je u vědců asi jeden z mála nějak exaktně měřitelných výstupů a zejména, že na kvalitě toho výstupu vlastně ani tolik nezáleží. Co je psáno, to je dáno a basta, tak se k tomu přistupuje. Prostě ve smyslu i špatný zákon je zákon a platí. Dalším důvodem je společenská poptávka a společenský tlak. Prostě vznikne nějaká "kritická rasová teorie", která je v zásadě to stejné, jako razil Hitler, jen zabalená do hezkých slov a zatím nepodepřená vraždícími hordami a tanky, ale je prodávána pod hlavičkou vědy. Vznikne společný mocensko-finanční plán podnikatelů v jednom odvětví a politiků, jak využít strach z klimatických změn a vznikne Green Deal. Jedinou obranou je přiměřená všeobecná vzdělanost co nejširších vrstev obyvatelstva a nevýběrová, poctivá informovanost. V obou případech máme velký problém. |
|
|
J. Roškota 18.3.2024 11:48Jen bych si dovolil upozornit, že kritériem hodnocení vědce je asi spíš tzv. citační index. To znamená ne že někdo nějaký článek napíše ale to kolikrát ten článek někdo jiný ocituje, stojí mu za to ten článek prostudovat a použít výsledky ve své vlastní práci. Samozřejmě že i s takovýmto přístupem je možné s vědeckými výstupy manipulovat. Lysenko by zcela jistě v sovětských vědeckých kruzích hojně citován. |
|
|
P. Brich 18.3.2024 20:03Stačí publikovat nějakou blbost a všichni se vám ji snaží vyvrátit. A můžete s uspokojením sledovat citační index |
|
|
J. Lukavsky 19.3.2024 15:01"Stačí publikovat nějakou blbost" ČasoPejsek, který vám ochotně publikuje nějakou blbost... evidentně nemá recenzní řízení a musíte si to navíc zaplatit. Tu blbost vám ale v normálním vědeckém časipise strhají už recenzenti a s chutí. Takže "ano přátelé - tudy cesta nevede". J.L. end |
|
|
J. Lukavsky 18.3.2024 11:51"na kvalitě toho výstupu vlastně ani tolik nezáleží" no problém ale je )přesněji měl by být velmi..) jak ten nekvalitní článek do kvalitního časopisu protlačit. recenzenti bývají až sadisti a "smlsnou si". J.L. end |
|
|
F. Navrátil 18.3.2024 7:38Věda je také lidským výtvorem. Co se ještě nedávno jevilo jako nevyvratitelná pravda je dnes považováno za nesmysl a naopak. Věda je klopotná a nevděčná cesta za poznáním. Není divu, že v ní někteří kariéristé hledají zkratky. V politice je to mnohem horší. Tam se kvůli bludným zkratkám ztrácí cesta i cíl. |
|
|
K. A. 18.3.2024 7:10Můj kamarád z matfyzu říká, že v devadesátkách, když bylo ve vědě málo peněz, tak to bylo lepší, protože lidé dělali to, co dělali kvůli vědě, zatímco dnes všichni honí granty. Replikační krize je velký problém. A myslím si, že je problém i samotná posedlost hodnocením. Kdo umí chodit v grantovém systému si přijde na velké prachy, protože zajistí, aby byl dobře hodnocen. Jenže ono neplatí, že kdo umí granty, umí i vědu. Za Rakouska-Uherska měl profesor nebo akademik pořád stejně peněz bez ohledu na to, co dělá, a na počet vědců vykazovala tehdejší věda lepší výsledky. Tehdejší odborné články se dají číst i dnes, dnešní články často nejsou nic než plky už ve chvíli, kdy vyjdou. Jenomže grantama se dají vědci dobře ovládat, diktovat jim výzkumy, které jsou v politickém zájmu a ne ve vědeckém, např. různé genderové nesmysly. A veřejnost pak se snadno nachytá na argument: Ale když je nebudeme hodnotit, tak by se někdo z vědců mohl flákat. Je třeba dozírat! |
|
|
Z. Lapil 18.3.2024 8:25Uvažuji podobně. V drevnich dobách byla věda zábava, ve smyslu Toma Sawyera: zábava je to, co nemusíš dělat. Dělali a platili ji bohatí za své. Postupně se stala práci s píchačkami a fyzickými výstupy. Jasně, že takový systém svádí ke zjednodusovani (publikuju cokoliv), slabší povahy i skrze podvod. Onehdy jsem slyšel "tři strašlivá H": hárání, hlad, hypotéka. |
|
|
M. Kocián 18.3.2024 10:57Do jisté míry to platí i o umělcích, učitelích a dalších. |
|
|
J. Jurax 18.3.2024 13:18A vůbec o všech, co kvůli obživě musí pracovat ... :-) |
|
|
J. Ošlejšek 18.3.2024 6:52Celou dobu jsem čekal, kdy autor najde odvahu pojmenovat vědecký obor, kde je toto popsané jednání vědců pravděpodobně nejrozšířenější a tehdy nejlukrativnější s největším dopadem na naše životy. KLIMATOLOGIE |
|
|
K. A. 18.3.2024 7:02A s čím konkrétně nesouhlasíte? S tím, že se země otepluje? To přece vidí každý a nemusí být vědec. |
