P. Rada 31.8.2019 7:57

Re: Ne vědci?

Dávám Vám zapravdu, že podstata porozumění problému tkví v odpovědi na otázku proč nenávist vzniká? Nesouhlasím s Vámi naopak v tom, že neexistuje sama o sobě. Je to naopak! Všichni jsme už geneticky jaksi "zaminovaní".

Všichni hominidi totiž mají geneticky zabudovanou schopnost prožívat uspokojení s utrpení jedince stejného druhu. Kulturnost prostředí to může ovlivnit, potlačit, probudit... a tak po většinu života si takovýchto pohnutek nemusí být mnozí vůbec vědomi. Tento typ chování ale pozorovali zoologové např i u opic které hromadně napadli a zabili jinou ale nikoliv s důvodů potravních či konkurenčních. Nenávist u lidí dneška je tedy nejspíše jen umělou předehrou k tomu aby byla navozena situace utrpení jinýcha tím slast. Někdy může postačit psychycké ponižování - což je nejběžnější. Nejkrutější formy i když méně časté mohou ale navodit zvlášt velké uspokojení.

Jiným lidem vrozeným atavizmem je pohnutka velící lidem pokusit se život alespon zničit - nemohou li jej rozvíjet. Naprostá většina lidí to sice během života neprovede do všech důsledků - ale naopak většina z nás dobře ví, že občas, když se něci nedaří.... dostaneme pořádnou chut "s tím praštit".

Pokud měl člověk omezené fyzické možnosti, mělo takovéto extrémní chování i omezený rozsah a dopady. Dnešní projevy považuji za nebezpečnější právě proto, že ovládáme přes techniku až mnohařádově vyší energie jek jen sílu svých svalů. K těm byly atavistické pohnutky v pradávnu adekvátnější.

Máme sice i rozvinutější kulturnost ale jak se ukazuje, tak i soc sítě mohou zafungovat kontraproduktivně. Rádi přitom pozapomínáme, že obecně vychvalovaný nárůst ekonomickéch možností společnosti navozuje i nebezpečný růst potenciálu ničivosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Varadinková 31.8.2019 8:05

Re: Ne vědci?

Já rozhodně při utrpení jedince svého druhu žádnou slast neprožívám. Něco takového může prožívat jen úchylný psychopat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 31.8.2019 9:46

Re: Ne vědci?

Že by? Zkuste se zamyslet, výsledek netřeba zveřejňovat: opravdu jste tak svatá žena, že jste nikdy nikoho nezatoužila pořádně nakopat do... no, jste dáma, tak to vezmu z druhé strany a napíšu do pvdele. Nikdy jste si nepovzdechla "Já toho člověka snad uškrtím?

Podle mě má pan Rada pravdu přinejmenším v tom, že nenávist (raději nepřátelství) k cizímu je jaksi součástí živých organizmů; moje bílé krvinky taky zlikvidují cokoliv, co není já. "Vnitřním biologům" to přijde normální a říkají tomu imunita.

Neboli nepřátelství k ne-bližním (proč nenávist? Zase se někdo snaží tahat morálku tam, kde nemá co dělat?) je dáno každému a je celkem jedno, je-li nepřítelem Žid nebo Palestinec, uebermensch nebo untermensch.

Samozřejmě: nebývá dobré nechat téhle své "přírodní" složce příliš mnoho volnosti, protože to snadno sklouzne do situace, o níž zpívá Nohavica: "Je těžké mít se rádi/ Když jsme si postříleli navzájem/ své nejlepší kamarády".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Varadinková 31.8.2019 10:01

Re: Ne vědci?

Nakopat jo, ale že bych přitom cítila slast? Nanejvýš tak vztek. A ten vztek má příčinu v chování dotyčného, nikoliv v nějaké mé apriorní nenávisti k jiným jedincům mého druhu. Když se ke mně někdo chová slušně a nenapadá mně ani neohrožuje, nemám žádný důvod ho chtít "nakopat".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 31.8.2019 10:40

Re: Ne vědci?

Souhlas a pochopení.

Jen hlásím nepatrné zmatení pojmů: nemusíte cítit slast, můžete to nazvat uvolnění.

Doporučuji pokus. Požádejte manžela nebo klidně úplně cizího chlapa, ať do vás minutku dvě reje a zpochybňuje vaši krásu, inteligenci, osobní integritu nebo cokoliv ho napadne, a až to už nedokážete poslouchat, flákněte o zem talířem (v tu chvíli už nejspíš budete mít chuť vzít ho po hlavě) a zařvěte magické slovo krucifixhimlalelujátysešaleidiot.

Ujišťuji vás, že to, co při tom pocítíte, je jedna z podob slasti :-).

Na závěr důležitá věc. NEZAPOMEŇTE na závěr oba, každý sám za sebe, vědomě vystoupit z role. Vysloveně fyzicky - udělat krok stranou a vědět přitom, že vystupujete. Protože váš vztek v tu chvíli bude opravdový a není důvod tahat ho s sebou dál do života.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Uzel 31.8.2019 23:27

Re: Ne vědci?

ALE PRD. kDYŽ MĚ NĚKDO KRITIZUJE, TAK BUĎ PRAVDU NEMÁ A PAK MĚ JEHO NÁZOR NETRÁPÍ, ANEBO PRAVDU MÁ A PAK MŮŽU NADÁVAT JEN SOBĚ.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 1.9.2019 11:01

Re: Ne vědci?

Nekritizuje, uráží.

Ale přiznávám, že nechápu vaše verzálky čili, předpokládám, zvýšený hlas. Já vás ani nekritizoval, jen jsem připomněl obecně známou pravdu, že člověk obvykle racionálně nekontroluje svoje emoce) a už na mě křičíte.

Připomínám: člověk má právo na své emoce, už proto, že je neumí vypnout. Přenesená agrese (rozbitý talíř) je dobrý způsob, jak upustit páru a nevydat se na přímou cestu k infarktu. Samozřejmě, že je lepší jít naštípat dříví než rozbít půl kuchyně, ale kuchyň bývá víc po ruce :-).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 31.8.2019 9:47

Re: Ne vědci?

Genetické zaminování je krásné metafora. Děkuji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ś. Svobodová 31.8.2019 15:27

Re: Ne vědci?

Pochybuji, že existuje nějaký gen nenávisti. Zajímal by mne zdroj takového tvrzení. Vždy existuje příčina a následek. A na počátku zla stojí většinou dobrý úmysl. Když už jste u těch opic: na počátku dobře zdokumentované války šimpanzů byl dobrý úmysl J. Goodallové s umístěním krmítek pro tyto primáty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek