R. Gramblička 5.1.2022 13:35

jistě, ale nedošlo k tomu hned, byť z geologického hlediska to bylo rychlé. Evoluční vývoj probíhá různou rychlostí v závislosti na selekčních tlacích v životním prostředí. Jedním z nich je konkurence. V období rozkvětu zaplní životní formy všechny niky a v každé z nich probíhá soupeření stejně evolučně orientovaných druhů, což působí inhibičně. Pokud ale velké množství druhů vyhyne, uvolněné niky jsou k dispozici všem, kdo mají zájem a jeden ze zákonů přírody praví, že příroda nesnáší prázdná místa a snaží se je zaplnit. Tohle platí na všech úrovních života (rostliny, bakterie, býložravci, dravci, paraziti, rozkládači), přičemž jako první dosahují rozmachu ty organismy, které k růstu a množení využívají neživé suroviny (bakterie, rostliny), čili báze potravního řetězce a pak postupně vyšší a vyšší patra.

To záleží na vzájemných vztazích mezi organismy. Když vyhyne antilopa, pakoně či zebru to "potěší", pro levharta či lva to bude ztráta. A sýkorce to bude šumák. Dále, nikdy v minulosti zde nebyl organismus, který by tak komplexně zasahoval do všech ekosystémů na zemi, jak to dělá člověk, ale povšimněte si, že celá řada organismů z toho má užitek, nakolik se dokázali měnícímu se světu přizpůsobit a lidské aktivity jim vyhovují (psy, kočky, hlodavci, mnoho druhů hmyzu, plevele atd atd). Takže, zcela nepochybně povede činnost člověka k vyhubení či ústupu mnoha druhů, na druhou stranu řada dalších organismů se rozšíří na úkor těch vymizelých a vznikne nová řada těch, kteří budou na lidský svět dobře adaptováni

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 5.1.2022 19:13

Nevím, je-li to pro vás k věci, ale:

Dnešní krajina je využívána buď intenzivně (hnojená pole), nebo naopak není využívána vůbec (zarostlé meze, neprostupné remízky). Ty nevyužívané prostory jsou považovány za přírodní, ale ve skutečnosti nejsou žádným rájem: včela se tam nenakrmí, vrabec neproletí, jelen ani liška se neprodere a bez teplých prosluněných louží žáby vysloveně trpí bytovou krizí.

Přesto stačí takový zanedbaný kousek země trochu vyklučit, a málem ze dne na den bují životem, o kterém by jeden nevěřil, že se v okolí několika kilometrů vyskytuje.

Stav je takový, že v minulých dobách tady nebyly žádné hluboké hvozdy, ale lesostep obývaná mj. velkými býložravci. Protože dnes je těch potenciálně obnovitelných ploch poměrně málo, je nutnou součástí jejich existence průběžná péče. Buď vysloveně kosení a údržba luk, nebo tam lze pustit ovce, krávy, v Milovicích zubry a snad nějaké koně, dokonce chce někdo takhle používat slony, což prý není úplně blbý nápad, protože slonů je v Africe dost a dost, zatímco zubrů v Evropě pětapůl.

To všechno nejspíš vysloveně hospodářsky udržovat (přebytky - a ty bez vlků budou - prostě na jatka). Přírodě nejbližší je pak jakýsi polohospodářský chov v oborách s odchytem a opět jatečným zpracováním "přebytků". Osobně se mi třeba v těch Milovicích líbí představa turistického lovu, ale myslím, že to není zrovna salonfahig.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Wagenknecht 5.1.2022 11:24

Vodní prostředí je z hlediska živin a koncentrace potravy mnohem chudší než suchá zem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek