Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Elementární částice není hmota
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Lubomir 24.1.2007 10:55Re: Re: elementární částice Tak pravil soudruh Lenin! |
|
|
sKoba 23.1.2007 14:17Mňo....udělal mi v tom jasno .....
|
|
|
ChaoszTT 23.1.2007 13:48Energie Hmota je jen jedním ze stavů uspořádání energie. Nic víc, nic míň. Když platí E=m*c*c, zároveň platí m=E/c*c. Matematika prvního stupně ZŠ |
|
|
jarda 23.1.2007 15:37Re: Energie Hmota je nejen "jedním" ze stavů uspořádání energie, ale "každým". Každá energie je hmota, přesně podle toho vzorce (a lze ji zvážit). Mám samozřejmě na mysli fyzikální hmotu. |
|
|
Gandalf 23.1.2007 13:09Ještě přidejte Je to opravdu poučný článek. Ale ještě byste mohl přidat tu o Červené Karkulce. A případně byste nám mohl sdělit, kolik andělů se vejde na špičku jehly. |
|
|
Šedovous 23.1.2007 12:41Pane Vašíčku myslíte to dobře, přesto si udělejte v hlavince pořádek, místa v ní máte dost, že byste tam mohl šíbovat kredence po všech prababičkách.Hlavně se naučte rozlišovat mezi hmotou filosofů, fyziků a kecálistů na čoklovi.Přeji mnoho zdaru v tomto usilí. Kdyby se zadařilo, zkuste podumat na rozdílem slova Vesmír u filosofa, fizika a zdejšího kecálisty, neboť Vesmír zdejších hlubokomodrých kecálistů stvořili a řídí Klaus s Topolánkem.Pa. |
|
|
D. 23.1.2007 16:44Re: Pane Vašíčku myslíte to dobře, tak tomu se říká inteligentní reakce:))))))) |
|
|
Milan Dřevojánek 23.1.2007 12:29Pěkný článek Pan Vašíček píše ve svých článcích v poslední době v podstatě o tom, jak takříkajíc "substancí" reality není jev, fenomén, nýbrž informace - noumenum, jak by řekl Kant. Není divu, že se mu za to netleská, neboť toto přijmout není schopna ani většina jinak zajisté vzdělaných lidí, jak vyplývá i z diskusních příspěvků. Já však tleskám a autorovi děkuji za další pěkný a hluboce pravdivý článek.
|
|
|
Ojebavac Marxe 23.1.2007 13:42Re: Pěkný článek Voni se hledali az se nasli |
|
|
sKoba 23.1.2007 14:18Re: Pěkný článek Že si takhle, chlapci, hezky pokecáte ... |
|
|
L8M 23.1.2007 15:23A ještě lepší fór
|
|
|
Minipes Fik 23.1.2007 11:12Chybna rubrika Nelibi se mi, ze clanek je publikovan v rubrice "veda", protoze ocividne patri do rubriky "nazory". Ve stavajici rubrice dela vede medvedi sluzbu. |
|
|
jarda 23.1.2007 15:39Re: Chybna rubrika Přesněji "šílené názory" |
|
|
Pytel 23.1.2007 10:55já myslím, že to autor Já myslím, že autor trefil hřebíček na hlavičku. V jeho poznámce je čitelná dialektická jednota gnoseologické skepse a euforie z nově poznaného, která jeho nohy drží pevně na zemi, avšak jeho hlavu katapultuje do takových výšin, že už ji nikdy nikdo nenajde. |
|
|
dvd 23.1.2007 15:10Aby to nebylo hlavičkou na hřebíček! |
|
|
vita 23.1.2007 15:20Re: Aby to nebylo hřebíčkem do hlavičky? |
|
|
JN 25.1.2007 15:35Re: já myslím, že to autor všechno spěje k tomu, že hmota ( elementy na Planckových škálách ) je "vyrobek" realizovaný vlnobalíčkováním-vnokroucením a kompaktifikováním dimenzí samotného časoprostoru, viz výklad zde |
|
|
Radek 23.1.2007 8:22Autor asi chtěl říci že gravitace je zde furt, tj. pořád, ale zapomněl dodat, že je jen jedna ze čtyřech dosud známých interakcí, tj. ještě elektromagnetické síly, slabé a silné interakce. Gravitace má tu vlastnost, že je univerzální a závisí pouze na hmotnosti, ale klesá s kvadrátem vzdálenosti. Od minulého století je zde problém kvantové gravitace, který dokud nebude vyřešen, nelze gravitaci přesněji definovat, protože v podstatě je to zakřivení prostoročasu. Dalším problémem je rozpor mezi naměřenými a vypočtenými hodnotami kosmologické konstanty, který některé teorie vysvětlují jako pátou intereakci, jiné ji zahrnují do kvantové gravitace. Problém je velmi široký a článek určitě nepatří do rubriky věda, protože jeho informační hodnota je nulová a jen zmate náhodného čtenáře. |
|
|
Ivo Vašíček 23.1.2007 9:12vy tomu říkáte zmást, já vyprovokovat k přemýšlení Smyslem článku je zpochybnit slepou víru v jednoduché hmotové uspořádání. Jiné interakce v článku zmiňuji neustále. Nevyjmenovávám je z prostého důvodu - v současnosti probíhá diskuse v rámci teorie sjednocení, což jistě víte, když uvádíte pátou interakci. Jistě také víte (když problém zmiňujete), že z kvantového hlediska je gravitace interpretována jako zakřivení časoprostoru, tím však opravdu nechci nikoho mást. Jednoduché úvahy důsledků "klasického" gravitačního působení, které kdyby existovalo pouze samo o sobě muselo by vést ke shromáždění veškeré hmoty do jediného bodu je schopný i laik. (Pro jistotu když F=k*m1*m2/r*r, tak se nutně r zmenšuje a nezabráníli tomu jiná interakce zmenší se až na r=0). Nepodceňujte náhodné čtenáře, ne všichni potřebují mít jistotu v nevědomosti a raději budou zmateni z toho, že si uvědomují, že vlastně přesně nevíme. Ty, kteří mají už ve všem jasno to nezmate, pro ně je přemýšlení únavné a tak si raději zanadávají a uleví si. |
|
|
Maxipes Fik 23.1.2007 9:55Re: vy tomu říkáte zmást, já vyprovokovat k přemýšlení Kdybyste opsal par stranek stredoskolske ucebnice fyziky melo by to vetsi informacni hodnotu. Nikdy nebudeme vsechno vedet; 'vim ze nic nevim' uz kdosi kdysi rekl a nemel nastesti zapotrebi psat blaboly "Setrvačnost v podstatě vyjadřuje pouze energii, kterou je nutné vynaložit k tomu, aby se hmota dostala do gravitací požadovaného stavu, tedy shromáždila se v jediném bodě." Jinak, neni nic takoveho jako "setrvacna energie" , ale setrvacna hmotnost nebo kineticka energie. |
|
|
Ivo Vašíček 23.1.2007 10:50zjednodušuji Nemám v úmyslu zde vysvětlovat základy teorie relativity, jen ji touto větou připomínám. Je pravdou, že mnoho lidí považuje teorii relativity za blábol a je to váš názor. Pravda, na střední škole se neučí že hmotnost protonu je 938 MeV a většina jeho hmotnosti pochází z kinetické energie jeho kvarkových komponent. To by možná opravdu mátlo. |
|
|
Maxipes Fik 23.1.2007 12:22Re: zjednodušuji Budte tak laskav a nevkladejte do mych ust co jsem nerekl. |
|
|
Ivo Vašíček 23.1.2007 12:49pardon Proč však píšete, že cituji bláboly. |
|
|
sKoba 23.1.2007 14:21Na střední škole se to fakt neučí? Hrome, a já myslel, že to brali tehdy, když jsem měl tu chřipku! |
|
|
jarda 23.1.2007 15:52Re: vy tomu říkáte zmást, já vyprovokovat k přemýšlení "z kvantového hlediska je gravitace interpretována jako zakřivení časoprostoru" Nikoliv! Jako zakřivení prostoru je gravitace interpretována klasicky. Z kvantového hlediska je otázka křivosti prostoru těžko definovatelná. Prostor (časoprostor) patrně není vlastností objektů (částic), ale je vlastností událostí. Událost je to, o čem má smysl říkat, že je někdy a někde. Částice tuto vlastnost nemá. Pouze zůčastní-li se interakce s jinou částicí (srazí se s ní), má smysl mluvit o její lokalizaci v prostoru (ta srážka je totiž událostí, která nastala někdy a někde). Mimo interakce mají částice třeba energii (hmotu), impuls a pod., ale jejich poloha je zcela neurčitá (neexistuje). "když F=k*m1*m2/r*r " Uvedený vzorec platí jen v klasické, nerelativistické a nekvantové fyzice. Neplatí na úrovni velmi malých a velmi velkých vzdáleností, v silných gravitačních polích (třeba v blízkosti černé díry) a při vysokých rychlostech, kde se uplatní dynamické gravitační síly, podobné magnetickým (vírová pole). Při velkých vzdálenostech může být gravitace i odpudivá (což je možná příčinou rostoucí rychlosti rozpínání vesmíru). Záleží na kosmologické konstantě. |
|
|
Ivo Vašíček 23.1.2007 16:34jistě, to jsem se upsal
|
|
|
Sokrates 27.1.2007 20:41Re: vy tomu říkáte zmást, já vyprovokovat k přemýšlení // V důsledku lze napsat, že hmota usiluje o zmenšení prostoru // Já bych to spíš definoval tak, že hmotné struktury, zdroje gravitace, „usilují“ o sblížení. Mají k tomu docela prozaický důvod: zbavit se vnější hmotnosti. Samotný prostor se tím nezmenšuje, jenom se snižuje stupeň jeho gravitační excitace, ( to je ta vnější hmotnost), která je tou primární příčinou dostředného pohybu struktur..
|
|
|
Sokrates 27.1.2007 20:51Re: Re: vy tomu říkáte zmást, já vyprovokovat k přemýšlení //Gravitace k sobě hmotu přtahuje neomezeně a nashromáždění veškeré hmoty do jediného bodu brání jen jiné typy interakcí,. // Pane Vašíčku, slyšel jste něco o nasycení gravitační vazby? Právě toto nasycení zastaví další dostředný pohyb hm. struktur. Je to v principu obdobné nasycení jaderné vazby. Pro kulová tělesa je hranicí nasycení grav. vazby poloměr Rg/2, tedy polovina gravitačního poloměru. Na další dostředné stlačení hm. struktur musíte dodat energii.
|
|
|
Sokrates 27.1.2007 20:58Re: Re: Re: vy tomu říkáte zmást, já vyprovokovat k přemýšlení //. Lidé mají často představu, že při nějaké malé hodnotě „r“ přestává gravitace působit, není k tomu však žádný důvod.// Důvod je ten, že hm. struktury nacházející se pod poloměrem Rg/2 ztrácejí celou svoji vnější hmotnost, tj. gravitační excitace prostoru nad Rg/2 je nulová. A to je cíl „snažení“ všech hmotných struktur, co jich na nebi je. |
|
|
maja 27.1.2007 23:37Re: Re: Re: Re: vy tomu říkáte zmást, já vyprovokovat k přemýšlení V principu - úmyslem života je existence a jestli nulový stav je smrt, tak je to proti úmyslu a z tohoto důvodu souhlasím s možností, že gravitace působí i při minimální hodnotě "r". |
