23.5.2024 | Svátek má Vladimír


Diskuse k článku

VĚDA: Co když žádný Big Bang nebyl?

Pochybovat o tzv. „Velkém třesku“, kterým údajně vznikl vesmír, si dnes patrně nedovolí žádný renomovaný odborník na astronomii nebo kosmologii, který chce být ve své branži brán vážně.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Rada 12.9.2016 8:09

Co autorovi uniklo a proč?

... např , že teorii velkého třesku zdaleka nedokládá jen o rudý posuv ale i dnešní atomární složení vesmíru kterému odpovídá nukleogeneze a všesměrově pozorované reliktní záření jako přímý pozůstatek. Autor by se mohl také pokusit zamyslet čím to, že je obloha v noci mezi hvězadami temná a nechceli sem u přemýšlet - lze si to dohledat...

Je s pro mě podivem, že po povrchním přečtení jedné knížky má někdo odvahu či spíše až drzost psát článek na kosmologické téma. I když si je svého neporozumění trochu vědom, nedá si přesto ani minimální práci, prostudovat či alespon pročíst si víc zdrojů a výsledek sebevědomě předloží veřejnosti.

M. Šejna 12.9.2016 7:55

přesně tak, pane Grambličko

podle autorovy hypotézy by musela být gravitace jednotlivých hvezdných objektů tím větší, čím by byly od nás vzdálenější. A to je nejspíš zcela vyloučeno.

V. Vaclavik 12.9.2016 7:55

Re: No jo, jenže on existuje i modrý posuv...

Jenze to je ve vesmirnem meritku jen lokalni pohyb teles (nasi a te galaxie v Andromede), ktery na tu relativne 'kratkou' vzdalenost mezi temito dvema galaxiemi lehce prebije kosmicke rozpinani prostoru. Bez toho rozpinani prostoru by se ty dve galaxie k sobe priblizovaly jen o neco malo rychleji.

Nesrazi se, ale prolnou, ci prostoupi. Srazit se znamena naraz a ten se konat nebude. Dojde jen ke gravitacnimu ovlivneni v galaktickem meritku, coz za srazku nelze povazovat. Nedojde k zadnym dotekum hvezd, ci planet. Bylo by pekne u toho byt, i kdyz by to byla dost nudna podivana.

M. Šejna 12.9.2016 7:54

ano, pane Volariku

galaxie v Andromedě se k nám přibližuje. Ale pouze podle současných vědeckých poznatků.

Podle autora článku stojí nejspíš Andromeda furt na stejném místě a modrý posuv je způsoben antigravitací celého Andromedy.

:-D

V. Vaclavik 12.9.2016 7:45

Sice nejsem pritelem matematickych rovnic fyziky

ale tady se o nich zminit musim. Jde o to, ze vliv gravitace a tedy take ten rudy posuv se smerem od gravitujiciho telesa snizuje se ctvercem vzdalenosti od neho (jak jiste vsichni vime, gravitacni rovnice pritazlivosti mezi dvemi telesy zni G[(m*m)/r2].

Gravitacni rudy posuv se tedy rychle snizuje, zatimco kosmicky rudy posuv zadnym takovym snizovanim vlivu netrpi, je primo umerny procestovane vzdalenosti a protoze vesmirne vzdalenosti jsou nesmirne -;), tento efekt lehce zahy prebije ten gravitacni posun, jen jak zacne nabirat patricnou dalku, cas cestovani tim nesmirnym vesmirem.

B. Volarik 12.9.2016 7:42

No jo, jenže on existuje i modrý posuv...

Mlhovina v Andromedě....galaxie na fotkách vykazuje modrý posuv, tudíž se k naší Mléčné dráze přibližuje, ba řítí se velkou rychlostí a za pár milionů let se obě galaxie srazí! Srážka s Andromedou, ještě, že u toho už já nebudu....

R. Gramblička 12.9.2016 6:48

Ano autore,

jak naznačujete, fyzici tento efekt berou v potaz. Je nepravděpodobné, že by si toho nikdo nevšiml. V případě, že by prim hrála gravitace, závisel by rudý posuv od hmotnosti objektu a nikoliv od jeho vzdálenosti a to je v rozporu s pozorováním.

PS: hodnota stáří vesmíru 13,7mld let je obecně známá již řadu let. takže žádné 10 až 20 mld

J. Brunner 12.9.2016 0:41

Trochu Vám chybí vysvětlení

kde se na "okrajích" Vesmíru bere ona gravitace.

S. Kneifl 12.9.2016 0:41

První chyba

v tom případě by rudý posuv nezávisel na vzdálenosti, ale na hmotnosti pozorovaného objektu. Pozorování tomu ale neodpovídají.