Petr 26.1.2007 8:37

Re: Re: Proč, proboha,

Múj nazor na to vaše dohadování je , že pokud jste nedokázali se touto záhadou o piramide hloubjeji zabívat tak pote krytyzujete to o čem mnoho nevíte . Ja plně souhlasím s tímto článkem

a krytice bych rád vyřídil ,aby si přečetla více o tehle problematice o které tak povrhují

• reagovat
• nahlásit příspěvek

MB. 12.1.2007 11:16

Re: byl jsem tam

No, nic moc, vsechno ukradeno a jen doterni obchodnici s velblody....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J.G. Pašek 11.1.2007 16:11

Velkej a drahej hrob . . . .

Co je zajímavé čtení? O lidech a generacích žebráků-dělníků, kteří byli nuceni za stravu: pro život málo-pro smrt moc, a rohožku na spaní ty hroby pro přitroublé faraóny stavět . . . . 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

krmič 11.1.2007 13:17

Vždycky když

dojde na pyramidy, tak si vzpomenu na naše ostravské haldy. Ty menší už byly během minulých desetiletí zlikvidovány, pár větších jsou prostě jen zalesněné kopce. Objem těch velkých je srovnatelný s Cheopsovou pyramidou. Samozřejmě nejde o žádné precizní stavby, žádné opracované kvádry, prostě jen hromady šutru. Jenomže, to kamení bylo vytěženo stovky metrů pod zemí! A je to jenom hlušina, pouhý odpad při těžbě uhlí! (A když se začalo v Ostravě dolovat, tak se technologie zas až tak moc nelišila od starého Egypta.)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

dvd 11.1.2007 11:38

Františku

ta marjánka spolu s lysohlávkami je nebezpečný svinstvo, bacha na to !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bohdana Goodday 11.1.2007 11:31

čísla a pyramida

Vydělíme-li původní výšku od základny k vrcholu, tedy 146,59 m, prvním sudým číslem, tedy 2, dostaneme IQ autora tohoto článku. Opravdu vidíme, že pyramida ukrývá mnoho zajímavých číselných informací.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Karel 11.1.2007 10:47

Zase ty saně

Už před několika lety jsem na jednom TV kanálu viděl jak archeologové našli model zařízení, kterým se dopravovaly kvádry. Jednalo se o dřevěné "kolébky", které se přivázaly ke kvádru tak, že se vydvořil válev o velikém průměru, který se nebořil do písku a snadno se kutálel.

Když historik, či jiný teoretik neví jak se co dělalo, tak by k tomu měl přizvat nějakého kameníka, nebo zedníka. Když rekonstruovali most v Mostaru, tak turečtí dělníci z ústního podání věděli co se dřívě do staveb dávalo. Mimo jiné i vaječný bílek (viz legendy o Kalrově mostě). Chemické analýzy starého kostu to potvrdily.  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

schneider 11.1.2007 10:24

Re: Proč, proboha,

Plný souhlas. Má toto Neviditelný pes zapotřebí?!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

novotny cyril 11.1.2007 10:18

byl jsem tam

 Byl jsem u pyramid , je to naprosto úžasný zážitek!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

honzak 11.1.2007 9:34

Re: Naprosto neskutečný kompilát a blábol

obrobit není u vápence takový problém, když to někdo umí. Ale dostat to do výšky, v tom už já problém vidím. Manipulace s bloky tvrdého pískovce do podezdívky v jednom mě v tom utvrzuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

František 11.1.2007 9:29

Vždycky, když

má oficiální věda vše zatřiděno a uspořádáno, objeví se dosud neznáme skutečnosti. A začíná se znovu. Poměrně často se to stává fyzikům a chemikům. Pokud jde o historiky, ani se příliš nesnaží a často vláčí za sebou balast zastaralých poznatků. Televizní seriál ( na satelitu ) "Okem boha Hóra" přinesl řadu odlišných informací a je tedy otázkou, k čemu pyramidy skutečně sloužily. Dnes se již ví, že některé teorie z oblasti kvantové fyziky byly diskutovány již v dávnověku, ale kontinuita byla masivními válečnými ději přerušena. Svůj vliv mají rovněž periodicky přicházející kosmické katastrofy. Nicméně je poloha pyramid v křížení silových polí planety skutečností a to podporuje doměnku, že plášť pyramidy měl fyzikální poslání. Nabízí se doměnka, že Daninkenovi mimozenšťané byli tuzemšťané z období před kosmickou nehodou a pokud měli předpokládanou úroveň znalostí, věděli že k ní dojde a kdy. Potom mohli mít čas konat tak, aby zachránili část informací, nebo se pokusili nehodu odvrátit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zirje 11.1.2007 8:38

Re: Vodotěsná zeď z písku a kamení

při dostatečně jemné frakci a v náplavách s jílovitými částečkami je těsnicí funkce písku možná, ba i používaná - u nás viz např. hráz Máchova jezera.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zirje 11.1.2007 8:34

Re: Proč, proboha,

Inu, podívejte se na "použitou" literaturu: samé populární a pop-vědecké práce, z toho nic lepšího nemohlo vzejít. Ledaže by se autor na tyto spisy kriticky podíval a porovnal např. jejich rozpory, prameny, ze kterých čerpaly, apod. On bohužel akorát nábožně opisoval odstavce... Ceram a Zamarovský je četba pro zvídavé studenty druhého stupně ZŠ, víc ne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tojsemjelen 11.1.2007 8:25

Naprosto neskutečný kompilát a blábol

Vřele doporučuji knížku "Joseph Davidovitsch - Nové dějiny pyramid". Zjistíte, že na stavbu stačilo cca 2000 dělníků po dobu 20 let. Jak byly vyráběny bloky vápence o hmotnosti desítek tun atd. Jeho díly skládanky do sebe naprosto dokonale zapadají. Po přečtení ale přijdou pyramidy o svoje "tajemno", které jejich stavbu obestíralo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Haui1 11.1.2007 8:23

Největší záhadou u této pyramidy je skutečnost,

jak se podařilo u této "hromady kamení" změřit její výšku na centimetry přesně

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kanuk 11.1.2007 8:11

Vzdělání dříve a dnes

Moje maminka se narodila r. 1901, a měla jen "měšťanskou" školu. Ale věděla, že v Egyptě jsou pyramidy Chufru, Chefre a Menkaura. Kolik školáků to ví dnes?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Emil Kopčil 11.1.2007 7:02

Vodotěsná zeď z písku a kamení

Tak tomu bych dokázal uvěřit bez toho písku - ale vodotěsný písek ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pumprdent 11.1.2007 7:01

Proč, proboha,

takovouhle snůšku navzájem si odporujících blábolů řadíte do kategorie "Věda"?

• reagovat
• nahlásit příspěvek