Písek, horko, vyvolávání velbloudářů a obchodníků… a obrovský jehlan, který se tyčí do nebe. Tak to všechno jsou dojmy cestovatelů k pyramidám, respektive k té Chufevově, která je největší a nejvýznamnější. Z hieroglyfických nápisů lze její název přeložit jako „Chufu je na obzoru“, popř. jako „Chufův obzor“.

Chufevova pyramida (též Cheopsova pyramida) se nachází v Egyptě. Je součástí pyramid v Gíze, z nichž nejvýznamnější jsou zmíněná Chufuova, Chafreova a Menkaureova pyramida. Chufevova pyramida je nazvána podle faraona, jehož jméno znělo Chufu, řecky Cheops (asi 2551 – 2528 př. Kr.). Je opravdovým divem světa. Měří totiž od paty k vrcholu 137,3 metru. Původně, před ztrátou špičky, měřila 146,7 metru. Ještě před sto lety byla nejvyšší stavbou na světě, teprve roku 1880 ji převýšily dodatečně dokončené věže kolínského dómu (o 20 metrů) a roku 1889 pařížská Eiffelova věž. Strany základny pyramidy měří 230,4, metru. Před strháním obložení měřily 232,4 metru. Její plocha zabírá 5,4 hektaru. Stačila by podle našich norem zhruba na 1000 třípokojových bytů. Na celou stavbu bylo použito asi 2,6 milionu kusů kamenných bloků (jeden má cca 2,5 tuny), které na zemi spočívají tíhou téměř 7 000 000 tun.Z množství kamene, z něhož se pyramida skládá, by mohly být postaveny všechny kostely, které vznikly v minulém tisíciletí v Německu. Kdyby byla pyramida dutá, vešla by se do ní odpalovací rampa s věží pro kosmickou raketu. Nezničila by ji ani atomová bomba svržená na Hirošimu.

Pyramida v sobě skrývá celkem tři pohřební komory, jež odpovídají třem stadiím její výstavby, protože král chtěl mít zřejmě neustále připravenu hrobku. První hrobka je ve skále 30 metrů pod základnou. Druhá je v jádru pyramidy, přesně pod špičkou. Třetí je konečně skutečná králova pohřební komora. Je dokončená (na rozdíl od předchozích) a našel se v ní sarkofág. Je umístěna 42,3 metru nad základnou a jižně od osy pyramidy. Obložena je uhlazenými a dokonale k sobě přiléhajícími žulovými kvádry, její strop tvoří devět monolitů. Nad stropem má pět odlehčovacích komor. Všechny pohřební komory mají předsíně a jsou navzájem spojeny chodbami nebo šachtami. Některé šachty v dolních komorách jsou slepé a zčásti vytesané do uložených kvádrů teprve dodatečně. Z nejvyšší komory vedou dvě šachty na povrch pyramidy. Slouží k ventilaci. Králova pohřební komora je veřejně přístupná.

V pyramidě se nachází také tzv. Velká galerie. Je 47 metrů dlouhá a 8,5 metru vysoká. Její obložení je z vápence. Sarkofág je širší než vchod do pohřební komory. Z toho lze usuzovat, že tam byl umístěn již během stavby. Stojí v koutě u západní strany, přímo na podlaze. Vypadá jako ulitý z kovu a při úhozu zní jako zvon.

Ze staveb v areálu Velké pyramidy se zachovaly zbytky zádušního chrámu. Stopy po chrámu objevil roku 1939 egyptský archeolog Abú Seif. Po jeho obou stranách se při vykopávkách našly dva kamenné doky pro „sluneční lodě“.

Dále se zachovaly tzv. satelitní pyramidy. Jsou tři. Podle převládajících názorů patřily Chufevovým manželkám. Tyto tři pyramidy jsou poměrně dobře zachované. Zdá se, že východně od první měla být objevena ještě jedna větší. Údajně měla patřit Chufevově matce. Nakonec byla tato žena pohřbena ve skále.

Velká pyramida měla být obehnána desetimetrovou kamennou zdí. Kolem ní se rozprostíraly v patřičném odstupu mastaby hodnostářů.

Stavba Chufevovy pyramidy probíhala přísně organizovaně. Nejprve byl urovnán podklad. Kolem urovnané základní plochy vznikla vodotěsná zeď z písku a kamení. Do tohoto čtverhranu byla vytesána hustá síť malých kanálů. Kanály byly naplněny vodou, výška vodní hladiny byla zaznamenána na bočních stěnách, pak byla voda opět vypuštěna. Kameníci odstranili vše, co přesahovalo vodní hladinu. Kanály pyramidy byly zazděny a základ pyramidy byl hotov. Na těchto přípravných pracích se během deseti let podílelo asi 4000 lidí – umělci, architekti, kameníci a jiní řemeslníci. Následná vlastní stavba pyramidy trvala asi dvacet let. Pracovalo na ní asi 100 000 lidí. O tomto množství se neustále spekuluje, neboť se zdá vědcům přehnané. Na staveniště by se ani tolik dělníků nevešlo. Od června do listopadu všichni rolníci pracovali na pyramidě. Je faktem, že stavba pyramid se obešla bez otroků. Nebyla žádnou vynucenou robotou, představovala naopak dobrovolnou službu. Každý muž, který se na práci podílel, obdržel ubytování, ošacení, stravu a nepatrnou mzdu. Mimoto byla pro něj práce na stavbě pyramidy ctí.

Na konci června táhly celé proudy rolníků do Gízy. Muži se přepravovali na pramicích přes Nil a pochodovali do kamenolomu. Tam uvolnili kus skály a zpracovali jej pomocí kladiva, dláta, pily a vrtáku. Přes dráhu se vlekly kameny ke staveništi. Po více než dvacet metrů široké rampě byly přesunovány saně s kvádrem pomocí lan a pak na již vybudovanou část pyramidy. Tam jej četa umístila s milimetrovou přesností. S postupným růstem pyramidy se práce stávala stále nebezpečnější. Nejobtížnějším stavebním úkonem bylo umístění devět metrů vysokého vrchového bloku – tzv. pyramidionu. V tomto okamžiku měla pyramida podobu přirovnatelnou k té dnešní. Dílo ale ještě nebylo u konce. Na závěr totiž byly čtyři trojúhelníkové vnější stěny opatřeny deskami z oslnivě bílého vápence. Mezi deskami byly pouze minimální vzdálenosti. Již z několikametrové vzdálenosti vyhlížela pyramida jako z jednoho kusu se skládající kamenná hora. Ve slunci nebo v měsíční záři zářila Chufevova pyramida tajemnou září. Vypadala jako obří krystal.

Po Chufevově smrti bylo jeho tělo pečlivě nabalzamováno a pochováno v pohřební komoře pyramidy. Vnitřnosti byly uloženy do kanop. Královo druhé já – „ka“ - opustilo pohřební komoru a vystoupilo po vnější straně pyramidy na její vrchol. Tam na něj čekal bůh slunce Re ve své sluneční lodi. Tak začal králův posmrtný život. Připojil se k bohu slunce.

Chufevova pyramida je po staletí zdrojem různých fantastických příběhů a záhad. Uvažuje se totiž, že jejím pravým účelem nebylo uchovávání panovníkova těla, ale některé z jiných tajemství starověkého Egypta. Věcí polemiky jsou následující tři fakty. Komora je oproti tehdejším zvyklostem bez jakékoli výzdoby. Sarkofág je jen hrubě otesán a chybí mu příklop. Z královské komory odvádějí dvě úzké šachty přes malé otvory v plášti do volného prostoru.

Odborníci stále spekulují o účelu pyramid. Je jasné, že lidé, kteří pyramidu postavili, se velice zajímali o vesmír. Z toho někteří usuzují, že pyramida mohla být astronomickou observatoří. Někteří zase tvrdí, že pyramidu postavili lidé z tajemné Atlantidy. Původní výška od základny k vrcholu je 146,59 m. Toto číslo vyjadřuje vzdálenost Země od Slunce, uvedenou v milionech kilometrů. Průměr naší planety na rovníku je 12.756.326 m. Den na Zemi trvá 86 400 s. Když vydělíme metry sekundami, dostaneme výšku pyramidy 147,64 m. Základnu tvoří čtverec o straně 230,36 m, což se rovná 440 egyptským loktům, což je 365.242 jednotkových měr, podle kterých byla Chufevova pyramida postavena, tzv. pyramidových metrů a to odpovídá počtu dní v roce. Vidíme, že pyramida ukrývá mnoho zajímavých číselných informací.

Faktem je, že v pyramidě nebyly objeveny žádné původní nápisy jakéhokoli druhu a jakýkoli důkaz, který by přisoudil její stavbu faraonovi Chufuvovi, či dokonce prokázal, že jde o jeho hrobku, stále ještě schází. Jeho jméno bylo v pyramidě objeveno jen náhodou. Říká se, že pyramidy v Gíze jsou staré 15 000 let i více. V pyramidě se nacházejí dosud neobjevené prostory, ve kterých by mohlo být ukryto další tajemství. 17.9.2002 totiž podnikl tým, financovaný společností National Geographic, pokus o prozkoumání šachty, vedoucí z pohřební komory šikmo k povrchu. Šachta je cca 65 metrů od svého začátku uvnitř pyramidy přehrazena kamenným blokem, opatřeným kovovými západkami tak, aby nešel blok odstranit. K povrchu pyramidy tak zbývá přes 14 metrů. Co se skrývá za kamenným blokem, zůstává tajemstvím. I když byl použit robot, který se šachtou vyšplhal až ke kamennému bloku, který provrtal, nevíme toho o mnoho více. Za kamenným blokem totiž objevil zapečetěné dveře. Můžeme se nyní jen dohadovat, co se za dveřmi skrývá. Je ale jisté, že tu neměly být.

Velká pyramida tedy mohla sloužit jako astronomická observatoř, astrologické zařízení, pokladnice či skutečně hrobka krále. Nebo to snad byla zbraň proti času?

Pyramida je bezesporu zdrojem otázek ještě pro mnoho budoucích generací. Ještě stovky let bude platit heslo: „Lidé se bojí času a čas se bojí pyramid.“

Zdroje - literatura:
- Jejich veličenstva pyramidy (Vojtěch Zamarovský)
- Zakázaná egyptologie (Erdogan Ercivan)
- Lexikon bohů a symbolů starých Egypťanů (Manfred Lurker)
- Sedm divů světa (Hans Reichardt)
- Bohové, hroby a učenci (C:W. Ceram)
- Cesty starověkých civilizací (Jan Burian)