K. Wágner 30.12.2016 9:00

Re: vyhnat ekologisty,

Kudy na lýkožrouta? Nejschůdnější cesta v budoucnu zřejmě povede, ať se to někomu líbí nebo ne, přes genetické inženýrství. Podařilo se již získat transgenní topolové rostliny, které byly vysoce rezistentní k působení hmyzu z řádu Lepidoptera. BT gen specifický na Lepidoptera byl úspěšně zaveden a projevil se též u modřínu opadavého pomocí Agrobacterium rhizogenes. Podobné zavedení proběhlo také do hybridního jilmu či ambroně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 30.12.2016 8:27

Re: No a proč nepomůžou genetici?

Už v lednu 2003 informoval prof. Petr na Oslu o pokroku u tzv. superstromů: „Dědičnou informaci borovice Pinus taeda tvoří 20 miliard písmen genetického kódu (lidský genom tvoří něco málo přes 3 miliardy „písmen“). Přesto pod tlakem naléhavé potřeby odstartovaly první projekty na čtení dědičné informace stromů, např. topolu. Americký topol Populus balsamifera má ve své dědičné informaci „jen“ 550 milionů písmen genetického kódu a jeví se tedy jako velmi vhodný kandidát. Navíc jsou biotechnologické postupy u rodu Populus zvládnuty na velmi dobré úrovni a „nedrhnou“ na základních úskalích jako biotechnologická kouzla s jehličnany. Ale ani jehličnany nezůstávají stranou zájmu „čtenářů genů“ a v současné době už se rozběhlo „čtení“ gigantického genomu americké borovice Pinus taeda.

Kromě technických potíží se realizaci snů o stromech budoucnosti staví do cesty i zarytí odpůrci genetických modifikací. Bradshaw se o tom přesvědčil 21. května 2001, když jeho pracovna a laboratoře v americkém přístavním městě Seattlu lehly popelem po úmyslně založeném požáru, který policie dones nevyšetřila. Spolu s Bradshawovou laboratoří shořely i s přilehlé budovy Centra pro městkou zeleň a škoda přesáhla 5 milionů dolarů. Ke žhářství se přihlásili členové hnutí Earth Liberation Front (ELF). „Vypouštěl do životního prostředí mutantní geny, které zcela jistě nenávratně poškodí lesní ekosystémy,“ tvrdili „elfové“ v dokumentu, kterým se přihlásili ke žhářskému útoku.“

Více zde: http://www.osel.cz/204-geneticky-modifikovane-superstromy.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 30.12.2016 8:08

Re: No a proč nepomůžou genetici?

Oba dobře víme, že kdyby byla snaha, dá se využít i jiných grantů, než těch, které by byly určeny přímo na genetickou manipulaci u smrků. Tedy zde pracovat v rámci širších úkolů. Ale je to také o tom, že zatím není zájem. Kdyby zájem byl, určitě by se prostředky na dlouhodobý (zde možná spíše základní) výzkum našly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Horáček 30.12.2016 7:36

Re: No a proč nepomůžou genetici?

Příliš dlouhá doba mezi semenáčkem a dospělým stromem (řekněme v obmýtním věku). Pro systém dvou- až čtyřletých grantů nepoužitelné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 30.12.2016 7:22

Re: No a proč nepomůžou genetici?

V tomhle s Vámi nelze než souhlasit. Mně je také záhadou, proč se naše genetické inženýrství těmi smrky nezabývá. Vždyť přece genetické inženýrství tvoří důležitou a dynamicky se rozvíjející se oblast molekulární biologie a genetiky. Díky novým genetickým metodám a manipulacím se nám v případě diskutovaných smrků otevírají dosud nevídané možnosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Maleček 30.12.2016 7:21

Ve jménu záchrany šumavské přírody zrušme NP.

Je nepřehlédnutelné, že se šumavskou přírodou to začalo jít z kopce, když se na Šumavě vyhlásil národní park - NP. Do té doby si spokojeně fungovala pod hlavičkou CHKO s rezervacemi jen tam, kde zůstaly poslední zbytky původní Šumavy. Viz letité původní smrčiny v okolí pramene Vltavy. Ty zařvaly právě díky zřízení NP, když v je obklopujícím průmyslovém lese (jako ve většině plochy NP), bylo NP zakázáno likvidovat kůrovce.

On totiž NP Šumava nebyl zřízen z důvodu ochrany přírody, ale z důvodu, aby si na něm nejrůznější nenažranci mastili kapsu. Začali s tím šumavští starostové, ve většině majitelé penzionů, kteří si značku NP vydupali v představě, že značkou NP omámené turisty bude snažší a víc oškubat.

Pak jim NP vyfoukl prý ekolog Bursík, ve skutečnosti agent pražské dřevařské lobby, které pod značkou NP řízeně namnožený kůrovec přinesl obří zisky. Poté se značky NP zmocnili prý ekovědci, ve skutečnosti dojiči nejrůznějších grantů a dotací. No a čím větší NP, tím větší šance dojit.

Teď se NP zmocnil Babiš. To přes svého fámuluse v čele min. živ. prostředí Brabce, dříve řiditele jedné z jeho páchnoucích chemiček. Ten dal NP v šanc nejrůznějším ekopošukům, to coby průhledný úplatek za to, že ekopošukové, zároveň vyděrači dají pokoj Babišovým páchnoucím fabrikám a ničení zemědělské krajiny i půdy průmyslovými plodinami. Což Babišovi znásobí jeho zisky.

A tak je zřejmé, že jediná cesta k záchraně šumavské přírody je přes zrušení NP. Jen to nenažrancům zavře jejich zisky generované na úkor šumavské přírody. A ta se pomocí člověka skutečně milujícího, ne drancujícího Šumavu - ano rychle zregeneruje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 30.12.2016 7:09

Území napadené ebolou má být co největší

"Území napadené ebolou má být co největší, aby se mohly co nejlépe projevit přirozené mechanismy vedoucí k její eliminaci?"

Přesně jste to vystihl, pane profesore!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Novák 30.12.2016 6:11

Diletantská propaganda.

Nic jiného se k článku nedá napsat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pospíšil 30.12.2016 2:39

Anebo vyhnat ekologisty,

předstírající, že jsou ekologové z lesa, národních parků a mínisterstva a nahradit je lesníky, kteří prokázali stovkami let práce, že nejsou žádnými nepřáteli lesa.

To by taky mohlo fungovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pospíšil 30.12.2016 2:34

No a proč nepomůžou genetici?

U smrku nehrozí, že by ho někdo pojídal, takže by se ani po genetické manipulaci nestal nebezpečnou potravinou. A když se dá upravit kdejaká obilnina, aby byla odolnější proti škůdcům, tak proč nepomoct smrku?

Pro milovníky kůrovce by šlo zřídit pár rezervací, kde by se pro jejich miláčky furt dokola vysazovaly původní kůrovci šmakující smrky a tak by byl tento cenný brouk zachráněn pro budoucí generace.

• reagovat
• nahlásit příspěvek