K. Wágner 30.12.2016 9:00

Re: vyhnat ekologisty,

Kudy na lýkožrouta? Nejschůdnější cesta v budoucnu zřejmě povede, ať se to někomu líbí nebo ne, přes genetické inženýrství. Podařilo se již získat transgenní topolové rostliny, které byly vysoce rezistentní k působení hmyzu z řádu Lepidoptera. BT gen specifický na Lepidoptera byl úspěšně zaveden a projevil se též u modřínu opadavého pomocí Agrobacterium rhizogenes. Podobné zavedení proběhlo také do hybridního jilmu či ambroně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 30.12.2016 7:22

Re: No a proč nepomůžou genetici?

V tomhle s Vámi nelze než souhlasit. Mně je také záhadou, proč se naše genetické inženýrství těmi smrky nezabývá. Vždyť přece genetické inženýrství tvoří důležitou a dynamicky se rozvíjející se oblast molekulární biologie a genetiky. Díky novým genetickým metodám a manipulacím se nám v případě diskutovaných smrků otevírají dosud nevídané možnosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Horáček 30.12.2016 7:36

Re: No a proč nepomůžou genetici?

Příliš dlouhá doba mezi semenáčkem a dospělým stromem (řekněme v obmýtním věku). Pro systém dvou- až čtyřletých grantů nepoužitelné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 30.12.2016 8:08

Re: No a proč nepomůžou genetici?

Oba dobře víme, že kdyby byla snaha, dá se využít i jiných grantů, než těch, které by byly určeny přímo na genetickou manipulaci u smrků. Tedy zde pracovat v rámci širších úkolů. Ale je to také o tom, že zatím není zájem. Kdyby zájem byl, určitě by se prostředky na dlouhodobý (zde možná spíše základní) výzkum našly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 30.12.2016 8:27

Re: No a proč nepomůžou genetici?

Už v lednu 2003 informoval prof. Petr na Oslu o pokroku u tzv. superstromů: „Dědičnou informaci borovice Pinus taeda tvoří 20 miliard písmen genetického kódu (lidský genom tvoří něco málo přes 3 miliardy „písmen“). Přesto pod tlakem naléhavé potřeby odstartovaly první projekty na čtení dědičné informace stromů, např. topolu. Americký topol Populus balsamifera má ve své dědičné informaci „jen“ 550 milionů písmen genetického kódu a jeví se tedy jako velmi vhodný kandidát. Navíc jsou biotechnologické postupy u rodu Populus zvládnuty na velmi dobré úrovni a „nedrhnou“ na základních úskalích jako biotechnologická kouzla s jehličnany. Ale ani jehličnany nezůstávají stranou zájmu „čtenářů genů“ a v současné době už se rozběhlo „čtení“ gigantického genomu americké borovice Pinus taeda.

Kromě technických potíží se realizaci snů o stromech budoucnosti staví do cesty i zarytí odpůrci genetických modifikací. Bradshaw se o tom přesvědčil 21. května 2001, když jeho pracovna a laboratoře v americkém přístavním městě Seattlu lehly popelem po úmyslně založeném požáru, který policie dones nevyšetřila. Spolu s Bradshawovou laboratoří shořely i s přilehlé budovy Centra pro městkou zeleň a škoda přesáhla 5 milionů dolarů. Ke žhářství se přihlásili členové hnutí Earth Liberation Front (ELF). „Vypouštěl do životního prostředí mutantní geny, které zcela jistě nenávratně poškodí lesní ekosystémy,“ tvrdili „elfové“ v dokumentu, kterým se přihlásili ke žhářskému útoku.“

Více zde: http://www.osel.cz/204-geneticky-modifikovane-superstromy.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Horáček 30.12.2016 9:10

Re: No a proč nepomůžou genetici?

Ano, máte zcela pravdu, můj předchozí příspěvek byl asi příliš stručný. Nehorázné obstrukce až činy kriminální povahy, zmíněné ve Vašem druhém komentáři, jsou bohužel smutnou realitou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 30.12.2016 9:28

Re: No a proč nepomůžou genetici?

Souhlas.

• reagovat
• nahlásit příspěvek