Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
STARSHIP: Mise úspěšně selhala
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
V. Kuhaj 13.12.2020 18:16No hlavně je ten článek pozitivní - já jen koukal, co médií přineslo "špatnou" zprávu o selhání prototypu. Kdyby takhle psali o všech prototypech, které kdy selhaly, tak by to byla jedna z nejčastějších informací. Nechápu, proč zrovna u Muska se to musí skloňovat ve všech pádech... |
|
|
J. Zima 13.12.2020 7:45Už to tady trochu zaznělo. Projekt mise na Mars s lidskou posádkou je s touto raketovou technologií, která se prakticky neliší od technologie 70. let je nesmyslný. Opakované použítí stupňů zlevní lety na oběžnu dráhu, ale Mars tím nijak nepřiblíží. Množství zásob pro lidskou posádku při délce trvání letu tam a zpět prakticky dva roky činí tento projekt nesmyslným. Automatické sondy vybavené umělou inteligencí, které využijí tuto váhu pro přístroje a palivo, jsou mnohem efektivnější. Bez pohonu založeným na jaderných technologiích, které zkrátí cestu na maximálně několik týdnů, je to celé jen Muskova fantasmagorie. |
|
|
L. Novák 13.12.2020 12:22Přesně. Vystavět rozměrný obytný dům pro živé lidi a pro meziplanetární lety je v podstatě nesmysl. Tvořil by drtivou většinu přepravované hmoty a výsledek (vzhledem k rizikům dlouhodobého pobytu v meziplanetárním prostoru) velmi nejistý. Nakonec to bylo vidět i při cestách na Měsíc a při používání raketoplánu. Návrat zpět pouze hypotetický... Zatím ještě z Marsu zpět na Zemi nikdo nedopravil ani kilo vzorků ke zkoumání. Je o mnoho řádů levnější přepravit tam robotickou laboratoř a data poslat na Zemi "rádiem". Otázkou je, kdo by takový projekt měl financovat. Kdo by jej CHTĚL financovat.... |
|
P. Milan 13.12.2020 15:59Pokud se z věci stane soutěž, dnes asi mezi USA a Čínou, tak peníze najdou. Stran výpravy lidí souhlas. |
|
|
L. Novák 13.12.2020 23:23Američané mají teď jiné starosti, než vyhazovat astronomické částky na přípravu (nejisté a problematické) cesty lidí na Mars. Věnují se zelenému blbnutí a ochraně klimatu. A co je podstatné, lety na Mars svým časovým rozsahem výrazně překračují volební období politiků. Takže podpora je dlouhodobě nejistá a rizika financování podobná, ne-li větší, jako u budování JE na Zemi. |
|
|
M. Pivoda 13.12.2020 12:50Pro J. Zimu Není podstatné, zda-li to tu už zaznělo, nebo ne. Důležité si nejdříve přečíst z respektovaného zdroje, co vlastně Elon Musk plánuje, a teprve pak se k tomu projektu Elona Muska vyjadřovat. |
|
|
J. Zima 13.12.2020 16:48Všude se píše, že loď Starship je určená k cestě na Mars. Jestli si myslíte něco jiného, tak se mýlíte. Přesvědčte se zde. Snad je to pro vás respektovaný zdroj. https://en.wikipedia.org/wiki/SpaceX_Starship#cite_note-cnbc20200901-1 Je tam výslovně uvedeno jako jeden z účelů projektu Starship "Ability to reach the Moon and Mars after on-orbit propellant loading" a loď sama jako "...is being designed as a long-duration cargo, and eventually, passenger-carrying spacecraft." Nesouvisle vykřikovat bez argumentů je snadné, ale nic to nepřinese. |
|
|
M. Pivoda 13.12.2020 17:51Potravinové zásoby a ostatní potřebnou techniku na Mary nejdříve dopraví automatické dopravní lodi. Teprve pak poletí lidská posádka. Nevyřešeným problémem zůstává, jak financovat zásobování Marsu po dobu cca jednoho století. Tak dlouho totiž bude asi marsovká kolonie nesamostatná, nebude tedy nezávislá na Zemi. Někdejší první kolonisté Ameriky našli hned po přistání dostatek potravy k přežití. Ano, Pilgrim fathers fell on knees, and then fell on Indians. Z Ameriky do Evropy se dopravovalo nejdříve zlato (do Španělska), později čaj a ostatní plodiny (do Anglie). Cesty tam i zpět měly být oboustranně prospěšné. A pak to přišlo: "No taxation without representation!" Na anglickou loď vtrhli Američané, běloši, převlečení za Indiány a vyházeli pytle s čajem do moře. A pak začala válka o osamostatnění Ameriky. Co ale dovážet z Marsu na Zemi, aby ty cesty fungovaly na komerční bázi? Neviditelná ruka trhu pro tuto destinaci dosud čeká na své ospravedlnění. |
|
|
P. Milan 13.12.2020 18:10" později čaj" :-P Zkuste se podívat na https://tinyurl.com/kterymsmeremcaj |
|
J. Tolman 13.12.2020 18:28Ten čaj byl britský a byl přivezen do Ameriky, ne opačně. Pocházel z Číny, později z Indie. První britské a i španělské kolonie na východním pobřeží Severní Ameriky hladověly, některé zanikly a nebo přežily pouze s pomocí indiánů. |
|
|
P. Milan 13.12.2020 21:49Indický. :-P |
|
|
J. Zima 13.12.2020 23:56Podmínky na Marsu jsou takové, že hypotetická kolomie by byla na Zemi stále závislá. Ve srovnání s Marsem jsou podmínky např. na pozemských pouštích přímo luxusní. Proč tedy nezaložit kolonii na nich? Za druhé i když by na Mars letěly nejprve ty nákladní lodi, stále to neřeší otázku dlouhého trvání cesty a nutnosti vézt zásoby a podporu života posádky po dobu letu. Takže jste jen asi nechtěně potvrdil, že to celé je opravdu jen Muskova fantasmagorie. |
|
|
M. Pivoda 14.12.2020 10:59Inovátor Elon Musk předpokládá, že lidé učiní celou planetu Zemi neobyvatelnou. Proto ten jeho zájem o Mars. Musk si na Zemi už také trénuje efektivní vrtání podzemních děr, prostřednictvím své Boring Company. Ty budou třeba k přežití lidí na Marsu. V nich budou habitáty a pravděpodobně se tam budou také pěstovat potraviny pro samozásobování kolonistů. Cesta na Mars je tak ukrutně drahá a vzdálená, že by se nevyplatilo dovážet zpět na Zemi ani zlato. Jenže ta dlouhá cesta bude nutná, k zachování lidského rodu. To předpokládá Elon Musk, a podle toho jedná. Uklidněte se, pane Zimo. Zdejší diskutující hňupové se snaží vtlačit chování Elona Muska do pozemských ekonomických modelů, navíc z 19. století. |
|
|
J. Jurax 12.12.2020 13:15No, viděl jsem "na vlastní oči" první lety do vesmíru (Gagarin letěl ve středu a mně bylo dvanáct) i závod o Měsíc v 60. letech 20. století. No a teď to konečně vypadá, že se zase dočkám, potažmo dožiju podobného potěšení - návrat lidi na Měsíc, možná i ten Mars ... |
|
|
V. Loula 12.12.2020 20:57Ano, jsem též pamětník těch časů, sputnik, Lajka, Gagarin, Glenn, Armstrong. Ale stejně na mě největší dojem udělaly fotky experimentálního raketového letadla X15 podvěšeného pod B52. A dneska mě fascinuje Musk, zejména ty návraty jednotlivých stupnů raket na Zem a jejich přistávání. |
|
|
L. Novák 13.12.2020 1:39A viděl jste ten ruský film, co byl před pár lety natočen jako velkofilm o prvním obletu Země s Gagarinem na palubě? Gagarin - první ve vesmíru https://www.csfd.cz/film/343278-gagarin-prvni-ve-vesmiru/ |
|
|
L. Novák 13.12.2020 2:02Našel jsem ho na YouTube (orig. zvuk s českými titulky): https://www.youtube.com/watch?v=-vDQEWa-PBw |
|
|
J. Jurax 13.12.2020 9:26Neviděl, dík za upozornění. |
|
|
M. Pivoda 12.12.2020 13:02Nové výrobky a byznysy se řeší experimentálně. To je normální postup. Člověk totiž není Bůh vševědoucí. Teprve, když nějaké odvětví patřičně dozraje, je možno vytvořit složitou matematickou teorii toho procesu nebo výrobku. A pak už jen dosadíte do toho správného vzorečku (případně soustavy rovnic) a po intenzivním počítačovém přežvýkání, je vám vyplivnut žádoucí výsledek. V takovém stavu lety na Mars zatím ale nejsou. Takže zachovejte klid, technologický vývoj probíhá normálně. Muskův experiment proběhl normálně. Zásada: To experimentování je potřebným procesem učení, který by měl maximalizovat stupeň poznání a současně minimalizovat náklady (na ten proces učení). I udělenou pokutu za dopravní přestupek lze považovat za jakési školné, jak správně řídit váš dopravní prostředek. Podobně postupuje i inovativní podnikání. Například franšíza byznysu je je jen zpola inovativní (tam vám totiž nabídnou poloviční podnikatelský plán a podělí se s vámi o podnikatelský zisk). Originální nápad je ale třeba vždy nejdříve experimentálně ověřovat. Někdy dokonce na hranici etiky. Například podnikatel na webové stránce nabídne výrobek, otestuje zákaznickou reakci na ten návrh (který podnikatel vydává za hotový výrobek), a pak teprve podnikatel začne, nebo nezačne, ten konkrétní výrobek vyvíjet a vyrábět. Plán cesty k Marsu Jihoafričana Elona Muska pokračuje normálně. Elon se musel nejdříve přemístit do USA, v Jižní Africe by se mu ten jeho projekt cesty na Mars nepodařilo zrealizovat. Ale nepodařil by se mu ani v srdci Evropy, tj. v České republice. Prostředí je totiž velmi důležité pro inovační proces. |
|
|
V. Loula 12.12.2020 21:03Ano, ale přesto ne tak úplně souhlasím s vaší větou "Teprve, když nějaké odvětví patřičně dozraje, je možno vytvořit složitou matematickou teorii toho procesu nebo výrobku.". Fascinuje mě příběh Obecné teorie relativity, která vznikla na základě naprosto obecných a odtažitých myšlenkových pokusů, a neměla žádný "dozrávající motiv nějakého odvětví". Dokonce byla tak revoluční, že její autor sice dostal Nobelovu cenu, ale ne za Obecnou teorii relativity, protože Nobelův výbor se prostě bál, aby se neblamoval. |
|
|
M. Pivoda 12.12.2020 22:46Obecná teorie relativity není (hmotný) výrobek. |
|
|
M. Pivoda 13.12.2020 13:07Inovátor Elon Musk je realista. Elon Musk podniká v daném pozemském byznys prostředí. Inovativně. Jak? Jeden jeho ziskový projekt financuje jiný jeho neziskový projekt. Provozováním internetu přes satelitní síť Starlink vydělá Elon Musk dostatek peněz na relizaci svého neziskového záměru letu na Mars. Zkušenosti ze Starlinku Elon navíc použije i na Marsu. SpaceX has long-term plans to develop and deploy a version of the satellite communication system to serve Mars. |
|
|
R. Polášek 12.12.2020 9:48Pěkný článek, děkuji. Ale mám takový pocit, že v dnešní době jsou takové ohmnivé záběry, pokud už jsou, vědomě medializovány jako propagační. Ale jinak aspoň člověk ví, co se děje, rozhodně se používaním běžnějších a méně škodlivých paliv doprava do kosmu zlevňuje. Třeba jak je dnes běžné, že člověk má za pakatel své vlastní webové stránky, za nějaký čas bude relativně běžné, že bude mít v kosmu svou minidružici. |
|
|
L. Novák 12.12.2020 9:26Zajímavý článek. Díky! On ten princip přistávání nastojato z volného pádu či klouzavého letu je vlastně docela jednoduchý. Největším problémem je asi celý systém uřídit... |
|
|
V. Loula 12.12.2020 21:15Mě tam fascinuje tato věc. Z čistě technického pohledu je potřebné, aby té raketě došlo palivo přesně v okamžiku, kdy se dotkne země, a ten dotyk se musí uskutečnit v minimální, nejlépe nulové rychlosti. A aby to přistání bylo tzv. z chodu, čili ne aby raketa zastavila pár metrů nad zemí, ale aby zastavila ve výšce nula metrů. A tohle uregulovat, to tedy smekám. |
|
|
L. Novák 13.12.2020 1:27No ale to palivo se přece dá zastavit, nemusí se čekat, až "dojde"... |
|
|
R. Meišner 12.12.2020 9:08pozn.--na metan na Mars určitě nedoletíme. resp. možná ano, ale už ne zpátky. takže celé úsilí téměř k ničemu. ( je docela legrační 50 (!) let poté, co lidstvo stanulo na Měsíci, se radovat z toho, že se podařilo vyletět raketou pár kilometrů nad Zemi. ----no nic, jdu si dát kafe a budu s napětím pozorovat další vývoj. |
|
|
V. Petr 12.12.2020 9:10Dnes má lidstvo "závažnější" problémy, např. 39 a 40 pohlaví... |
|
|
L. Novák 12.12.2020 9:28Pravda, metanu je ve vesmíru možná "dost", horší to bude s kyslíkem. Jinak to asi hořet nebude. |
|
|
P. Chvátal 12.12.2020 11:43Naopak, kyslíku je všude dost ... H2O se tomu říká |
