V. Kučer 29.8.2023 13:28

Za ty peníze by na venkově uživili více dětí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Majzlík 29.8.2023 11:22

Pardon, . . kde . . nastínila . . , poslal jsem to omylem na stránku.

Pokračování:

Mimo jiné se zde opět oživovala možnost vytvoření paralelní komunitní, tedy sdílené sítě. Samozřejmě, pokud se do tohoto projektu vloží nemalé prostředky, může se vytvořit souběžný energetická okruh, jehož vymožeností bude na příklad přenos el. energie ze sousedovy FV, vzdálené od mého bydliště i stovky kilometrů. Ovšem vše za ideálního počasí, bezchybnosti soustavy, rozsáhlých materiálních i softvérových nákladů a nevyhnutelného zálohování komunity stabilními zdroji. Tedy projekt, využívající dnes již dostupné technologie, jehož užitečnost bude narážet na energetickou sumární účinnost systému jako celku.

Podobně je možno předpokládat, že po obelstění gravitačního zákona bude možno na trase Země - Měsíc - planety vybudovat zásilkovny, které budou naši planetu zásobit surovinami, nezbytnými pro chod celého kolotoče tohoto bludného projektu.

Na tomto místě nedává prostému občanovi smysl postupně zahrnovat do nadhozených úvah další zjevné činitele, které obsazování satelitů i planet zabraňují.

Svoji tvořivost bychom měli směrovat do řešení problémů, o které každodenně zakopáváme.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Vašíček 29.8.2023 9:59

Nedostatek fantazie?

Surovin, zatím, máme dost na Zemi. Pokud se nejedná o nějaké exotické prvky.

1. výzkum mimo magnetosféru Země. Na Zemi a v blízkém okolí je vše ovlivněno její ochrannou obálkou.

2. Výzkum vesmíru z nevhodnějšího místa pro observatoř pořádné velikosti. Postavit něco dostatečně velkého a mít možnost servisu není ve volném prostoru možné nebo alespoň nákladnější, než to postavit na Měsíci.

3. V neposlední řadě vytvořit skoro soběstačnou základnu na jiném tělese. Bez toho se dál nepodíváme.

Dále může být vývoj nových technologií, automatizace a robotizace, pěstování na cizím tělese, atd...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 29.8.2023 13:27

Myslím, že člověk není vhodný subjekt na zkounámí hlubokého Vesmíru. Pokroky AI a pokroky v robotice ukazují jinou cestu. Minimálně nebude třeba kyslík, potraviny a mnoho jiného, bez kterého lidé v kosmu nemohou existovat. A roboty lze trasportovat v rozloženém stavu a sestavit až na místě podle účelu použití. Zkuste přečíst Lemma - Návrat z hvězd - byl to vynikající vizionář.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Vašíček 29.8.2023 13:56

Četl jsem. Stejně jako další knihy, včetně Astronautů, K mrakům Magellanovým, Příběhy pilota Pirxe (jinak i celkem slušný film - Zkouška pilota Pirxe), atd.

Zajisté máte pravdu. Jsou i jiné technologie, jak prozkoumat vesmír.

Ale člověk nepovažuje cíl splněn, pokud tam sám nevstoupí. Proč lozit na Mount Everest, když tam stačí poslat dron a ten přesně řekne jaká je teplota, tlak, vlhkost, rychlost a směr větru a spoustu dalších věcí.

Navíc, tyto technologie jsou potřeba pro další rozmach lidstva. Asi budeme chtít být i na jiných planetách. (Asi jsem těch knížek přečetl moc. )

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 29.8.2023 14:52

No jo no - i člověka bude lze transportovat v "rozloženém" stavu - viz Nula-T v románech bří Strugackých nebo taky méně optimistická Moucha George Langelaana.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 29.8.2023 15:03

Nač tak složitě? Stačí, když do kosmického prostoru odletí ON a ONA a dalšího človíka si "vyrobí" osvědčenou přirozenou cestou přímo v hvězdoletu (či jiném kosmickém vehiklu). Vlastně - také výroba z jednoduchých(?) počátečních komponent

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 29.8.2023 15:54

No jo, generační lodě ... třeba Brian Aldiss - Nonstop, Robert Heinlein - Sirotci oblohy ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 29.8.2023 14:58

I v tom Návratu z hvězd je na konci připravována další pilotovaná mezihvězdná výprava. A lákají do ní navrátilce z hvězd, neboť nejsou betrizováni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hajský 29.8.2023 10:12

A jaký význam mělo dosažení vrcholu Mont Everestu Edmundem Hillarym? Možná se už tenkrát někdo ptal jako Vy, pane Meišnere: "Co na tom vrcholu budeme dělat?". A vidíte: Dnes tam ročně stoupají stovky lidí a je to pro cestovky obrovský kšeft.

Nebo dobytí jižního pólu Amundsenem a za pět týdnů Scottem. Také se někdo mohl zeptat: "Co tam budeme dělat?". A přitom dnes je tam výzkumná základna (i jinde v Antarktidě), kre se konají vědecké experimenty, které jinde konat nelze.

Ono je spousta vynálezů, vědeckých experimentů a objevitelských cest, které na první pohned vypadají samoúčelně, ale čase se tisícinásobně (ne-li vícenásobně) zhodnotí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 29.8.2023 10:48

Hm, a jaký význam má tedy dosažení vrcholu Mount Everestu Edmundem Hillarym dnes? Že tam stoupají "stovky lidí", a je to "obrovský kšeft"? To jistě dělá životnímu prostředí na ME velice dobře. Co jinak to lidstvu přineslo nového a praktického? Jo, je tam ještě observatoř, co se pomalu rozpadá. Ani o tu není zájem.

Je to veskrze na houno, taková jsou fakta. Na rozdíl od toho kosmického programu, z toho se sem tam dalo něco využít i v komerční sféře. Ale ty fantazie o měsíčním městečku jsou zase něco trochu jiného.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krásenský 29.8.2023 19:33

Asi nejžádanějším bude Helium.

• reagovat
• nahlásit příspěvek