Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KOSMONAUTIKA: Ač bude stejně luna plát
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Medvídek 7.10.2007 17:59Re: Re: Re: Kosmický výzkum je příliš drahý a nic z toho není . . . . To je právě předmětem kosmického výzkumu. Mimo mnohé jiné. |
A smrt jako lepší volba ? Inu, věc názoru, já myslím že není.|
|
J.G. Pašek 7.10.2007 18:38Re: Re: Re: Re: Kosmický výzkum je příliš drahý a nic z toho není . . . . Takže beneity výsledků vesmírného výzkumu budou patřit těm, kteří ten výzkum financují a ty zase utřeš lusku a budeš jenom lelkující divák . . . . a zůstaneš trčet kde jsi. |
|
|
Dědek 21.10.2007 20:55Re: Re: Re: Kosmický výzkum je příliš drahý a nic z toho není . . . . Množství inteligence na planetu Zemi je konstantní.Lidí přibývá.No a je to jasný. |
|
|
honzak 7.10.2007 10:56Re: Kosmický výzkum je příliš drahý a nic z toho není . . . . nechceš kandidovat na prezidenta? Jsi evidentně chytřejší než rádio, byl jsi v Americe a stále znáš česky. A takové antiklause leckdo potřebuje. Případnou křivou hubu ti vyretušují. |
|
|
vita 6.10.2007 13:12Poád srovnáváme vývoj kosmonaoutky dnes s pokrokem v 60. letech - a to srovnání je nutně tristní. I Bushův projev ve volebním roce (a za kecy se nic nedá, peněz přidal jak šafránu) předpokládal návrat na Měsíc v době nohem delší než Američanům trvala cesta od suborbitálního skoku na Měsíc. Jenže - nebyla to TENKRÁT anomálie způsobená propagandistickými závody a doháněním a předháněním (v tomto řípadě Sovětského svahu Spojenými státy)? Není ten současný pokrok v kosmonautice bližší normálu než tehdejší trysk od první družice k prvnímu letu k Měsíci, Venuši, Marsu...? Obě supervelmoci tenkrát narvaly do vývoje obrovské prostředky bez očekávané návratnosti. Byly to bitvy studené války - a válka a armáda má své vlastní ekonomické zkony. |
|
|
J 6.10.2007 16:06Re: Poád srovnáváme vývoj kosmonaoutky dnes Kazda valka katapultuje technologicky vyvoj kupredu. Ta Studena nebyla vyjimkou. |
|
|
Jiří K. 6.10.2007 19:47Re: Re: Poád srovnáváme vývoj kosmonaoutky dnes Omyl, technologický vývoj nekatapultuje válka ale veřejné finance a vědecké kapacity, které jsou vždy válčící (na válku se připravující) státy donuceny nasadit na vývoj nových zbraní - a to ve vysoce koncentrované podobě. Za neválečné situace se jeví, že vyplýtvání takových peněz z kapes daňových poplatníků na "obyčejný" technologický pokrok není ničím oprávněno. Státy nejsou ochotny za "normálních" podmínek a na "normální" účely vynakládat tak vysoké prostředky, jako na zbraně a zbrojní systémy. Rád bych věřil, že se snad jednou dočkáme stavu, kdy intenzívní vývoj potřebných technologií pro "obyčejné civilisty" bude možno provádět přímo a nebudeme je (ve skutečnosti tedy nesmírně draze) získávat jenom jako náhodný odpad třeba z vývoje radaru, atomové bomby, (neviditelného) bombardéru, přesně naváděné rakety nebo nějakého jiného druhu "nesmírně potřebné, zázračné a konečně neporazitelné" zbraně. |
|
|
Zombre 6.10.2007 11:07Námitka Není pravda, že sonda Dawn je první poháněná iontovým motorem. Tento typ motoru už měla např. evropská sonda Smart 1 zkoumající měsíc. A dovolím si i silně nesouhlasit s názorem, že díky tomuto typu pohonu letí sonda pomaleji než v případě klasického motoru. Pomalejí s takovým motorem akceleruje a motor musí pro dosažení potřebného impulsu sondě běžet podstatně déle ale věřte nebo ne s jakýmkoli jiným dnes známým pohonem by letěla stejně dlouho. K dosažení tak dalekých cílů se používá gravitačních manévrů okolo blízkých planet. Je mi smutno nad podobnými články, než se příště autor pustí do psaní, chtělo by to jako zdrojů čerpat více z odborných statí a méně z bulváru všeho druhu. |
|
|
Machi 9.10.2007 12:01Re: Námitka Ještě bych doplnil, že úplně první sonda používající iontový pohon jako hlavní byla americká Deep Space 1 koncem 90. let. Jinak o rychlosti, o kterou sondu urychlí pohonný systém se mluví jako změně delta v (delta je samozřejmě řecky) a u běžných sond je to okolo 2 km/s a u sond s iontovým pohonem zpravidla více než 5 km/s. Problém je ovšem s malým tahem a tím pádem i malým zrychlením, takže trvá i několik let než sonda využije tuto změnu rychlosti. |
|
|
J.G. Pašek 6.10.2007 4:51Holt to musí počkat na EU, Čínu, ČR a Rusáky . . AUTOR NAPSAL . . . . . .NASA před pouhými deseti lety chystala pilotovanou misi na Mars na listopad 2009. Dnes by si nikdo netroufl stanovit ani desetiletí, natož přesný rok. |
|
|
NevericiTomas 6.10.2007 10:18Re: Holt to musí počkat na EU, Čínu, ČR a Rusáky . . Jezis Pasku,jste jak hystericka zenska. Proste se dnes nikdo nodvazuje postavit za nejakej zavaznej termin. Nebo snad v NASA ted bezi na plne obratky marsovsky program a kosmonauti uz cvici vystup na rudou planetu? Reditele ruske vesmirne agentury odvolali, neb mel v tomhle smeru prilis velkohuba prohlaseni. |
|
|
STK 6.10.2007 0:59Proč to nejde tak rychle, jak by snad mohlo: Ono je to možná v tom, že kosmický výzkum je příšerně drahý a jeho výstupy jsou jen málokdy schopny přinášet okamžitý ekonomický prospěch. Takže "lidstvo" se raději zabývá vývojem a výrobou věcí, které prospěch přinášejí brzy. Přísloví "Bližší košile nežli kabát" a "Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše" popisují uvažování P.T. člověka dost přesně. |
|
|
vita 6.10.2007 12:33Re: Proč to nejde tak rychle, jak by snad mohlo: "lidstvo" se raději zabývá vývojem a výrobou věcí, které prospěch přinášejí brzy - například matek a otců všech bomb... však taky na to jdou řádově větší peníze. |
|
|
vlasta 6.10.2007 12:57Re: A z jakého důvodu by "to" mělo jí rychleji? Kam pospícháme? |
|
|
vlasta 6.10.2007 12:59Re: Re: Oprava: "jít" Cesta je někdy zajímavější než její cíl. |
|
|
mik 7.10.2007 15:13Re: Re: Re: Oprava: "jít"
|
