Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KNIHA: Pravda má poločas rozpadu
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Mrázek 31.3.2013 19:31Trapné...modrovous.. www.osel.cz, zadejte si změna klimatu, nebo oteplování a vyjede Vám cca 100 vědeckých statí s grafy a tabulkami a s málem jednotným postojem, který Vás degraduje na člověka faktů neznalého a navíc trapného. Po zásluze. |
|
J. Vyhnalík 31.3.2013 12:51Jablka a hrušky Na jedné straně jsou tvrzení vyloženě chybná, na druhé jsou překonané hypotézy. Důležité je, uvědomit si, že každé vědecké tvrzení vzniká v určité perspektivě a často si udržuje platnost v rámci této perspektivy i poté, co vědci zformulovali tvrzení obecnější. Chybou je, pokud se zastánci odlišných názorů potírají ideologicky, nebo dokonce násilím. To je okamžik, kdy končí věda a začíná ideologie a politika. Z pohledu poutníka, který jde pěšky z Prahy do Kolína, je Země plochá. Je fakt, že pokud víme, co hledat, tak zakřivení Země dokážeme pozorovat i na takovouto vzdálenost, ale ve srovnání s přirozenými nerovnostmi povrchu je zakřivení těžko pozorovatelné. Podobně nám pro výpočty pádu tělesa z běžné výšky, nebo při odhadu doby za kterou lze dojet do Brna stačí newtonovská fyzika a nemusíme počítat složitější rovnice relativistické fyziky. Takováto zpřesnění je hloupé považovat za chyby a z tohoto pohledu spousta vědeckých poznatků starověku je platná dodnes (Pythagorova věta, Archimédův zákon, pí atd.) Z tohoto pohledu jsou závěry v článku typickou ukázkou metavědy, kdy se autoři snaží "vědecky" popisovat vědu, aniž by si dali práci pořádně definovat základní pojmy a do jednoho pytle tak házejí vědecké poznatky a teorie i ideologii a politiku na nich postavené. Solidní věda své poznatky zpřesňuje a ne popírá. Popírání je převážně záležitostí ideologií, které na vědě tak rády parazitují. |
|
|
J. Jurax 31.3.2013 14:31Re: Jablka a hrušky Asi tak ... spíš novinářská senzace a do titulků se dá, jak se věda mýlí, když se po století - považte - polovina poznatků musí zahodit! Takže věda vlastně neplatí ... Nějaký pfilozóf by na tomhle mohl vybudovat i pfilozófický systém a úspěšně se jím živit ... |
|
|
J. Vyhnalík 31.3.2013 16:17Re: Jablka a hrušky Já to vidím jako nebezpečnou relativizaci vědy. Jestliže vědecká pravda nepřežije ani půl století, tak přece nemá cenu se zabývat tím, zda naše rozhodování jsou s ní ve shodě nebo ne. Tak jako se mýlí novináři a politici, tak se mýlí i vědci a vlastně nemusíme studovat žádné vědecké důkazy, stejně za pár let nebudou platit. Opět se mi vybavuje citát, který jsem poprvé slyšel od Jaze Colemana: "Vlastní názor je jak díra do p.dele, každý ji má." Můžeme se tedy spolehnout na "vlastní názory", vždyť pravda se stejně neustále mění. |
|
K. Drobková 2.4.2013 12:38Re: Jablka a hrušky |
|
|
P. Vaňura 30.3.2013 22:57Autor si nedal tu práci, aby od sebe oddělil fakta a hypotézy. A pak tady máme modelové představy, které platí za určitých podmínek, např. pro rychlost našich dopravních prostředků není nutné pro výpočet jejich pohybu brát v úvahu teorii relativity. |
|
|
J. Schwarz 30.3.2013 16:01Neproměňují se fakta, ale jejich interpretace. Pokud někdo na základě týchž faktů usoudí, že je záhodno sníst denně alespoň tři vejce a za rok / slepice vybity kvůli ptačí chřipce / bude tvrdit, že, nechcete-li skončit s infarktem nesmíte víc než jedno vejce týdně jsou v tom fakta nevinně a jsou stabilní. Co se vyvíjí je "společenská objednávka" po jejich interpretaci. |
|
|
J. Jurax 31.3.2013 14:38Re: Neproměňují se fakta, Nebo třeba globální teplení - a nobelovkou oceněný guru Al Gore - to je vědec, není-liž pravda? Měli mu dát pořádnou nobelovku, třeba za fyziku, ne tu politickou za mír, co ji má i Arafat a Obama! Vždyť jeho diplomová práce byla na téma: „Vliv televize na výkon prezidentského úřadu" - takový fšeckému rozumí, zejména pak klimatu, zvlášť když je politik. |
|
|
T. Marek 30.3.2013 15:57Dodatek Nedostatkem vědy není, že se musí věci přehodnocovat. Nedostatkem vědců, že to nehodlají akceptovat jako přirozený fakt. Dnes se smějeme, že prý nemohly létat tetadla těžší než vzduch, ale na druhé straně jsme si jisti, že v dohledu několika desítek světelných let nemohou být žádné civilizace. A kdyby náhodou, tak se sem nedostanou - je to naštěstí moc daleko. A že by takhle malý lodní šroub mohl tlačit celý parník? To snad ne! - To je jen například, našly by se jich stovky. Proč je tak těžké uznat, že nejsme dokonalí. Protože jak uznáme něco, mohlo by se zpochybnit všechno. To si hlídali i bolševici: "soudruhu ty o tom snad pochybuješ?" Kdepak, ti co pochybují a přemýšlejí jinak nám prostě jdou na nervy. Ohrožují naše jistoty. |
|
|
J. Schwarz 30.3.2013 16:05Re: Dodatek No ta starší tvrzení k smíchu opravdu byla - ti, co tvrdili že předmět těžší vzduchu létat nemůže měli před nosem celý čas názorný protipříklad v ptactvu. Tu se šroubem neznám. Ale pokud jde o mimozemské civilizace, pak několik desítek let koukáme a - nic. Takže nejspíš nejsou. A že se sem nedostanou, to je naděje, ne kategorické tvrzení. |
|
|
J. Jurax 31.3.2013 14:49Re: Dodatek Jenže obě ta tvrzení - o létání i šroubu - bylo lze vyvrátit jednoduchým experimentem, který i skeptikové - skepse je obecně velice užitečná - museli akceptovat, pokud nebyli úplně blbí nebo neinvestovali do kolesových parníku - nebo pokud nebyli politikové. Proč je tak těžké uznat, že nejme dokonalí - to je zde špatně položená otázka. Měla by znít proč je tak těžké uznat, že nevíme dosud všechno a nikdy všechno vědět nebudeme? Proč nebudeme, to je snad jasné - je-li vesmír nekonečný, je v něm nekonečně poznatků, ale lidské poznání je omezeno - ani ne tak kapacitou lidského mozku, ale spíš kapacitou databází a taky prostředky, jež lze na bádání vynaložit; a taky užitečností onoho poznání, což s těmi prostředky vlastně souvisí. |
