M. Kralik 21.12.2023 10:45

ozářil kuchyň dávkou 200 GBq

Autore, dávka se uvádí v Gy (gray) nebo se uvádí ekvivalentní dávka v Sv (sievert).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Nešvara 21.12.2023 9:55

Tak já přidám jednu historku, kterou přinesl tatínek před mnoha lety z jednání v Moskvě. Bylo to tehdy sice tajné, ale kolegové mu to s radostí vykrámili.

V Moskvě byl výzkumný institut radioaktivity, ve které byly nesmírně citlivé přístroje. Najednou byly zničeny zjevně zářením z okolojedoucího gruzoviku. Pochopitelně to okamžitě nahlásili kontrášům, protože logický předpoklad byl, že zlí imperialisté propašovali do Moskvy atomovou bombu.

Kontráši i za bolševiků měli mezi sebou velmi rozumné lidi, takže akci začali kontrolou všech atomových zbraní, které byly dislokovány v Moskvě a okolí. Tenkrát totiž nebyly vojenské sklady jaderných zbraní, protože ty by mohly být špionáží zjištěny a sabotáží odrovnány. Jaderné bomby byly volně (a tajně) uloženy v běžných fabrikách. Sice se měly každý rok kontrolovat, ale kontroly byly formální a kontrolor kontrolu jenom na papíře odfajfkoval a bylo.

No a jednou fabrika neplnila plán šrotu a tehdy zoufalý referent běhal po fabrice a snažil se sehnat šrot. Najednou uviděl povalující se třímetrový kovový válec, o kterém nikdo nevěděl, co to je a k čemu je to dobré. Tak jej naložili na gruzovik, odvezli do hutí a plán šrotu byl splněn. Bohužel to byla kobaltová bomba, svině schopná zničit celý kontinent ve které je atomová bomba jenom jako roznětka.

Bombu roztavili a nadělali z ní (a dalšího šrotu) kovové nemocniční postele. No a jeden náklaďák s fungl novými postelemi jel kolem výzkumného ústavu radioaktivity. Bohužel se zjistilo, že v ruském bordelu neexistuje žádná evidence, kam se radioaktivní postele vlastně dostaly, tak po všech nemocnicích v Moskvě a širém okolí běhali kontráši s geigery a měřili vyzařování postelí, na kterých už většinou leželi pacienti. Jestli je tehdy našly všechny, bůh suď.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Dostál 21.12.2023 9:47

Kouzlo popsaných problémů spočívá v tom, že dnes není finančně nákladné si pořídit dozimetr, který přinejmenší na informační úrovni vás od podobného maléru ochrání. To je zásadní rozdíl od biologických a chemických havárií, kde to tak lehké není.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Hoblík 21.12.2023 9:26

Někdy jadernou katastrofu zaviní najatí vojáci, někdy ožralá obsluha elektrárny, jindy tsunami...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ropek 21.12.2023 8:42

A jen tak mimochodem, Mexiko není Jižní Amerika, ale Střední, případně Latinská.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Holub 21.12.2023 7:37

Jen tak mimochodem, v rentgenu žádný trvalý ozařovač není. Tam je zdroj rtg záření rentgenka, což je vakuová trubice, která po odpojení od proudu přestane zářit. A je to proud elektronů, nikoli “radioaktivita”.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 21.12.2023 6:06

v 1962 se o radioaktivitě moc nevědělo? To jako vážně? 17 let po Hirošimě a Nagasaki, uprostřed studené války, kdy se všude strašilo jadernou hrozbou?

• reagovat
• nahlásit příspěvek