P. Nešvara 21.12.2023 9:55

Tak já přidám jednu historku, kterou přinesl tatínek před mnoha lety z jednání v Moskvě. Bylo to tehdy sice tajné, ale kolegové mu to s radostí vykrámili.

V Moskvě byl výzkumný institut radioaktivity, ve které byly nesmírně citlivé přístroje. Najednou byly zničeny zjevně zářením z okolojedoucího gruzoviku. Pochopitelně to okamžitě nahlásili kontrášům, protože logický předpoklad byl, že zlí imperialisté propašovali do Moskvy atomovou bombu.

Kontráši i za bolševiků měli mezi sebou velmi rozumné lidi, takže akci začali kontrolou všech atomových zbraní, které byly dislokovány v Moskvě a okolí. Tenkrát totiž nebyly vojenské sklady jaderných zbraní, protože ty by mohly být špionáží zjištěny a sabotáží odrovnány. Jaderné bomby byly volně (a tajně) uloženy v běžných fabrikách. Sice se měly každý rok kontrolovat, ale kontroly byly formální a kontrolor kontrolu jenom na papíře odfajfkoval a bylo.

No a jednou fabrika neplnila plán šrotu a tehdy zoufalý referent běhal po fabrice a snažil se sehnat šrot. Najednou uviděl povalující se třímetrový kovový válec, o kterém nikdo nevěděl, co to je a k čemu je to dobré. Tak jej naložili na gruzovik, odvezli do hutí a plán šrotu byl splněn. Bohužel to byla kobaltová bomba, svině schopná zničit celý kontinent ve které je atomová bomba jenom jako roznětka.

Bombu roztavili a nadělali z ní (a dalšího šrotu) kovové nemocniční postele. No a jeden náklaďák s fungl novými postelemi jel kolem výzkumného ústavu radioaktivity. Bohužel se zjistilo, že v ruském bordelu neexistuje žádná evidence, kam se radioaktivní postele vlastně dostaly, tak po všech nemocnicích v Moskvě a širém okolí běhali kontráši s geigery a měřili vyzařování postelí, na kterých už většinou leželi pacienti. Jestli je tehdy našly všechny, bůh suď.

• reagovat
• nahlásit příspěvek