Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
HISTORIE: Národní mýtus - mnichovská zrada
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
L. Maštera 27.9.2012 16:53Otázka autorovi Myslím, že hodně k otázce naší minulé ale i dnešní zhraniční politiky hodně napovídá kniha zpracovaná dcerou Františka Moravce (šéfa naší předválečné i válečné zpravodajské služby) vydaná v českém překladu v roce 1990 v nakladatelství Alexandera Tomského pod názvem: Špion jemuž nevěřili. To, co dnes předvádí naše vlády hodně připomíná léta 1937 a 39. Přes všechny invektivy vůči K. Schwarcenberkovi nutno přiznat jeho jasnozřivost a komu se nelíbí, nechť si tuto knížku vypůjčí a pečlivě přečte. |
|
|
O. Kadlec 27.9.2012 16:05Výborný článek. Tisíce "mnichovů" bych sice těžko napočítal, možná od potopy, ale to je pochopitelná nadsázka. Konečně sem o národních dějinách píše někdo, kdo nemá v hlavě seno, ale pořádné znalosti. |
|
J. Rechnovský 27.9.2012 15:40Souhlas Mnichov byl jen vyústěním dlouhodobě špatné zahraniční politiky. Vojenskou bezpečnost stavět téměř výhradně na spojenectví se zemí, která je daleko a má jen velmi omezenou schopnost rychle a účinně zasáhnout je nesmyslné. Jistě. Francie porušila své závazky, nicméně tento postoj byl zcela předvídatelný a to dlouhodobě. Průměrný Francouz prostě nechtěl znovu válčit a bylo to naprosto pochopitelné. Naopak reálnou šanci na úspěšnou obranu jsme zcela promarnili. Jaký smysl mělo pubertální soupeření o prestiž s Polskem namísto spolupráce? Rozhádat se se státem, který vznikl na stejných základech a měl s námi historické, kulturní i politické vazby není jen chyba, ale naprosté selhání Beneše. Takže. Jednostranně kritizovat Mnichov znamená zcela oddělovat příčinu a důsledek. |
|
|
V. Novák 27.9.2012 16:46S Polskem jsme moc společného neměli. Už to, že Polsko tíhlo k diktatuře - a to od svého znovuzaložení Německem - z něj nedělalo dobrého spojence pro demokratický stát. A nejvíc se Polsko shodlo právě s Hitlerem. Teprve s nacistickým Německem uzavřel Pilsudsky smlouvu o neútočení. Spojenectví s Francií rozhodně nebyl špatný nápad. Československá vojenská doktrína počítala s tím, že zatímco Česoslovenská armáda bude v ústupových bojích co nejvíc zadržovat Wehrmacht, Francie otevře druhou frontu - což bylo přesně to, čeho se němečtí maršálové děsili nejvíc. Kdyby v 38. roce Francie pohrozila, že to udělá - a nebyla tak šíleně neschopná a neochotná to udělat - frajtra Hitlera by zpacifikovali. Když předvedl, že jeho teoreticky nesmyslné vojenské nápady vycházejí, bylo na zpacifikování pozdě. V 38. rozhodně nebylo Německo schopné bojovat na dvou frontách, pokud by i ta západní neznamenala jen sezení na Maginotově linii. |
|
|
M. Kosejk 27.9.2012 17:27Re: S Polskem jsme moc společného neměli. Francouzská armáda mohla sama o sobě porazit Hitlera, kdyby včas zareagovala. Místo toho se dala tou nejhorší cestou. Nejdříve Británie s Francii dovolily Hitlerovi, aby zabral československé pohraničí, čímž znemožnili ČSR se bránit. A následně přišel celý československý průmysl do rukou nacistů (včetně armádního vybavení). A když Hitler napadl Polsko, tak mu sice vyhlásili válku, ale opět nic nedělali a jen čuměli, jak nacisti zbrojí. A pak už to všichni známe. |
|
|
O. Kadlec 27.9.2012 17:29Re: S Polskem jsme moc společného neměli. Jak jste na to přišel? |
|
|
M. Kosejk 27.9.2012 17:36Re: S Polskem jsme moc společného neměli. To není můj výmysl. To je fakt. O stavu německého průmyslu a armády na konci 30. let bylo popsáno mnoho a mnoho stránek. Už jen boje o Československo se nacisté sakra obávali. |
|
|
O. Kadlec 27.9.2012 18:04Re: S Polskem jsme moc společného neměli. Myslím že se pletete. Rozhodně to není FAKT, ale názor, jenže názory co by se stalo kdyby" v historii neplatí. |
|
|
M. Kosejk 27.9.2012 18:40Re: S Polskem jsme moc společného neměli. Lépe řečeno - vycházím z názorů širšího spektra vojenských historiků. A ti se ve svých pracích opírají o fakta. |
|
|
O. Kadlec 27.9.2012 18:50Re: S Polskem jsme moc společného neměli. Víte co, mohl byste mi některého z těch historiků uvést? Podíval bych se na to. |
|
|
M. Kosejk 27.9.2012 19:35Re: S Polskem jsme moc společného neměli. Z českých autorů třeba Miloslav John. |
|
|
O. Kadlec 27.9.2012 22:35Re: S Polskem jsme moc společného neměli. Děkuji. Jenže zrovna Miloslav John vás usvědčuje z omylu. Píše (Září 1938 III), že Francie, vzhledem k okolnostem, jak byly nastaveny, neměla šanci. Taky dost přehání, jak zle by dopadlo Československo, kdyby k útoku Německa došlo. Shoduje se s obecným pohledem hlavně v tom, že by bylo obsazeno, a to bez ohledu na pomoc Francie. |
|
|
J. Řezníček 27.9.2012 14:06Národní mýtus Chtěl bych jen doplnit, že mnichovská konference byla v podstatě technická záležitost nových hranic ČSR a podpisů zúčastněných. Vše podstatné se odehrálo předtím. Účast naší delegace nebyla bezpodmínečně nutná, neboť naše vláda minimálně jednou ( říká se i 2x) už kapitulovala a souhlasila s odstoupením území. |
|
|
M. Hoblík 27.9.2012 11:49Jsem bloud! Stále si myslím, že Mnichovská dohoda byla zradou; dohodou o našem osudu bez naší možnosti hledat kompromis. Zkrátka svět se posr... z Hitlera. |
|
|
M. Kosejk 27.9.2012 12:50Re: Jsem bloud! Oni se z Hitlera neposrali. Oni v podstatě Hitlerovi fandili (do doby okupace Prahy). Může vám to přijt divné, ale ve Francii a Británii nikdo moc nechápal, co je špatného na tom, když majoritně německé území připadne k Německu. Navíc vycházeli ze zkreslených informací o tom, jak Češi prý Němcům ubližují. Tak až někdo budete volat: Free Tibet! Tak nezapomeňte na to, že toto má k "michovanství" velmi blízko. A podpora samostatnosti Kosova je přesně o tom samém, co se tenkrát stalo v Československu. A další ponaučení, které z toho plyne, spočívá v tom, že na evropském kontinentě smlouvy platí pouze do doby, dokud je to pro evropské mocnosti výhodné. Jakmile mají pocit, že to pro ně přestává být výhodné, tak se smlouvy se stávají jen cárem papíru. A tímhle prizmatem se můžeme koukat na momentální integrační snažení velkých evropských států, kdy každý nový čin popírá předchozí dohody - a demokracie se v tom už ztrácí. Pouze USA nám vždy pomohly, i když to povinnost ani neměly. |
|
|
V. Novák 27.9.2012 13:37Oni Hitlerovi fandili i v mnohém jiném - země bez stávek, odbory zglajchšaltované a pod státní kontrolou, komunisti a socialisti v koncentrácích, dělníci makají a makají, aniž by se bouřili... A navíc ta šance, že Hitler splní, co sliboval v Mein Kampfu - a obrátí síly Německa nach Osten! A tam je SSSR, to je přece skvělý - no divíte se britskému politikovi, obvykle příslušku velmi vysokých vrstev, že lituje jediného, a sice, že v Anglii Hitlera nemají? Ano, Kosovo, to je jak opsáno přes kopírák. Včetně ordnerů-UCK a blazeovaného Runcimanna. |
|
|
P. Sulc 27.9.2012 18:27Re: Jsem bloud! Vazeny, ten kompromis hledali cesti Nemci jiz davno pred tim. A hledal ho i Henlein, ktery byl pro-ceskoslovensky, nez mu doslo ze se z Cechy nedomluvi a nakonec se chytil Hitlera. Jak si vysvetlite, ze v CS vlade, ktera zastupovala 6 milionu Cechu a 3 mili. Nemcu, dlouho nebyl ani jeden nemecky ministr. A to Sudetonemecka strana byla ta nejvetsi ve state, mela stavet premiera. A kolik ministru v CS vlade bylo Slovaku, Madaru a Polaku? |
|
|
M. Kosejk 27.9.2012 18:58Re: Jsem bloud! Sudeťáci měli důvody, proč nepřijmout ČSR za svůj stát ( fungl nový stát, ke kterém neměli vztah, střelba do dělníků, jazykové zákony, nespravedlivé rozdělování rozvojové pomoci atd.) Avšak to nic nemění na tom, že "Mnichov" bylo podrazácké zasáhnutí do suverenity Československa - a to ve prospěch režimu, proti kterému bylo Československo rájem svobody a rovnosti. p.s. Např. Welašané a Irové by také mohli povídat o tom, jak se G.B. stavěla k jejich kulturním a mocenských požadavkům. Jenže Angličané nejsou takoví sebemrskači jako my. |
|
|
J. Novotný 27.9.2012 10:31Velmi dobře Chybí snad jen zmínka o tom, že francouzská armáda už na konci WW1 vykazovala známky narušení bolševickými "idejemi", jinými slovy: povážlivě klesala její bojeschopnost. Také toho později proti Němcům moc nepředvedla, a to šlo o obranný boj na vlastním území. Je otázkou, nakolik by nám byl takový spojenec platný, i kdyby nás nezradil. |
|
|
V. Novák 27.9.2012 11:30To si můžeme vemi dobře odvodit - to, co byl platný Polsku. Ovšem nešlo o bolševické ideje, bolševici šli ochotně bojovat proti Frankovi do Španělska, ale o všeobecnou nechuť bojovat za cizí zájmy - a to i zájmy "vlastní" buržoazie. Je-li toto poznání bolševickou ideou, pak se omlouvám. |
|
O. Rychlík 27.9.2012 9:52Mnichov byl docela logický následek vzniku Československa Velmi pěkně se rozvíjející státní útvar Podunajské monarchie byl z pozitivní trajektorie několikrát vychýlen ( např. vznikem dualistického Rakouska - Uherska ) a bohužel poslední vychýlení bylo smrtelné. Mladí vítězi, zejména my Češi, jsme vůbec neměli pochopení pro frustrace německy a maďarsky mluvících obyvatel mladého státu. Hitler byl jistě odporný zločinec, ale musel by být úplný debil, aby toho nevyužil. O neprozíravosti Francie píše autor pravdu, ale v demokracii je těžké přesvědčit většinu, že je lepší jít do války dřív než později. Většinový volič vždy byl, je a bude tragickou figurou. |
|
|
J. Veselý 27.9.2012 8:01Hm To že se to stalo nikdo nezmění a nazývat se to dá různě. Také to každý různě cítí a tak jim nechte jejich pocity. Třeba těm, kteří byli vyhnáni ze svých rodných domů. |
|
|
J. Kapitán 27.9.2012 7:03pane Autore Vážený pane autore, nepíšete tak úplnou pravdu. Hitler byl využit a dosazen západními zeměni k tomu, aby válku rozpoutal, s čímž Britové i Francouzi souhlasili. V pozadí totiž vládli bankéři s velkým kapitálem, kteří měli chuť na SSSR a nechuť ke Stalinovi, protože šel proti jejich plánům a ne náhodou byly členy různých elitních lóží. Mnichovská dohoda pak byla prezentována jako mírová, ale ve skutečnosti měla za cíl přiblížení k SSSR. 2WW totiž měla za primární úkol porazit SSSR a útok západním směrem byl zastírací manévr. Spojenci totiž doufali, že Stalin podlehne Hitlerovi a že bude pryč s koncem války...Jenže Stalin přežil a než byl roce tuším 1956 zavražděn (skupina Trockého). Podívejte se třeba na Hitlerovi poradce-bankéře Hafenstaengla a Schachta, kteří byly norim.tribunálem osvobození..trochu divné ne ? Podívejte se také blíže na roli IG Farben nebo operaci Paperback... Skvěle to popisuje 90letý Václav Komrska, který se tímto zabývá celý život. http://freeglobe.parlamentnilisty.cz/Authors/komrska_vaclav.aspx Já vím, pro Vás historiky jsou určitá dogmata, kterým nejste schopní věřit, proto neustále vydáváte klamavé výklady historie bez jakékoliv absolutní logiky a šíršího (geopolitického) pohledu na svět. Je čas změnit pohled na to proč a jak doopravdy vznikly obě světové války. Přeji všem pěkný den. |
|
|
P. Kolář 27.9.2012 8:15Re: pane Autore Jenom jednu radu bych Vám chtěl dát,pane Kapitán.Dějiny se bohužel neodehrávají v hlavách autorů sci-fi.A historici,na rozdíl od Vás a pana Komrsky ,pracují s doklady a fakty.A kdo Vám nakukal že Stalin byl zavražděn skupinou Trockého v roce 1956.Já osobně jsem držel tryznu za Stalina v roce 1953,tak opravdu nevím,kdo se zbláznil.Historici to asi nebyli. |
|
|
P. Lenc 27.9.2012 9:04Re: pane Autore Pane Kapitane, vaše historické znalosti jsou opravdu fascinující.Takový výklad dějin neposkytoval snad ani VUML.Jen tak dál, možná potvrdíte Teraskyho domněnku, že Žižka byl soudruh a v ruce třímal samopal, nikoliv reakcionářský palcát. |
|
|
J. Vintr 27.9.2012 10:26Re: pane Autore Vy jste ve VUMLu dával asi dobrý pozor ... |
|
|
P. Lenc 27.9.2012 10:33Re: pane Autore Ne pane Vintře, pouze jsem musel spolupracovat s blby kteří tímto institutem prošli. |
|
|
V. Skalová 27.9.2012 11:24Re: pane Autore Sledujte vlákno. Pan Vintr reaguje na pana Kapitána. |
|
|
V. Novák 27.9.2012 12:40No, tak Stalin zemřel v r. 1953 a nějaký trockista se k němu těžko mohl dostat. Samotný Trocký byl mrtev už dost dlouho. Podle oficiální verze doplatil Stalin na vlastní paranoiu - nikdo se neodvážil porušit jeho příkaz a vstoupit do místnosti, kde umíral na mrtvici. Až se muselo sejít celé politbyro, aby v tom byli všichni - a to už byl nezachránitelný. Bankéři se těžko účastnili válečných zočinů a zločinů proti lidskosti. Z těch, kdo vyvázli oprátce, byl k nim nejblíž Speer - a tomu se podařilo přesvědčit soudce (mimo sovětského), že o zločinech nevěděl. Máte na mysli pravděpodobně operaci Paperclip... |
|
|
O. Kadlec 27.9.2012 16:01Re: pane Autore :-))) Přečtěte si pořádně ještě poslední dvě slova kapitánova příspěvku. |
