B. Rybák 20.4.2015 11:02

Výborný článek...

Panem Moscem popsaný pád Římské demokracie jako důsledek jejího úspěchu, který vedl po porážce hlavních světových soupeřů k oslabení "ostražitosti" a pod přívalem bohatství z dobytých kolonií k jejímu morálnímu (hédonistickému) rozkladu, spojenému se zhoubnou vnitřní politicko-ekonomickou proměnou protežující osoby a instituce schopné opatřit nové kolonie (tehdy tedy především schopné vojevůdce), na úkor vlastních (tvořivých) výrobců a pracovníků je velmi přesvědčivý a je patrně v podstatě nadčasovým modelem pádu každé demokracie.

Oktaviánus (Agustus) byl bezpochyby naprosto mimořádný státník a dějiny psané jeho aristokratickými protivníky zřejmě opravdu nejsou nestranným popisem vlády prvních císařů. Principát byl už ale jenom pouhou hrou na demokracii v níž veškerou (vojenskou) moc mající (božští) císařové záměrně ničili (horní) střední vrstvu i s pomocí "lumpenproletariátu" (i v současném západu uplatňovaným heslem "chléb a hry")!

I když je význam vojenské síly současných států stále značný, probíhá vzhledem k "nukleárnímu patu" soutěžení o nové neokoloniální rozdělení světa především formou hospodářské (masmediální, ideologické, kybernetické, diplomatické, špionážní...) války, jednotlivými státy podporovaných bankovně-výrobních komplexů. Proto současný neolevicový "západ" směřuje spíše k politicko-korektní teokracii (s prvky Huxleyho i Orwellovských prognóz)!

• reagovat
• nahlásit příspěvek