V. Kolman 26.5.2020 9:54

No konečně pane Hruško!

K tomu, co jste tu zrekapituloval bych si dovolil ještě skromně připodotknout nepoškození nosné rakety a její opětovné použití.

I vám přeji hezký den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 26.5.2020 9:41

Český zmocněnec pro sci-fi, Ondřej Neff, nám sděluje:

"... Sleduju celý ten příběh od klukovských let. Teď jsme v roce 2020. V knížkách, které jsem tenkrát četl a později i psal, autoři a s nimi i čtenáři předpokládali, že v roce 2020 budou cesty na Měsíc něco jako houska na krámě. ..."

Komentář: Dnešní česká sci-fi je už méně technologická vize. Je to spíše představa českých kluků v současné české základní škole, na které se současné paní učitelky dívají jako na budoucí svérázné inovátory Elony Musky. Tzn. nedívají se na ně jako na budoucí poslušné zaměstnance - a tedy i poslušné současné žáky ZŠ.

Hlavně neuškodit!

Toto je prý první lékařská zásada při aplikaci nějaké léčby. První pedagogická zásada na prvním stupni vzdělávání by asi mohla znít takto: Hlavně ve škole nezničit vrozený podnikatelský a inovátorský potenciál žáků!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hruška 26.5.2020 9:40

Ano, raketoplány se dají nazvat "zázraky století" podobně jako přistávání na Měsíci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Victorin 26.5.2020 9:40

Dobrý den, pane Pávku! Tento Váš názor nesdílím. Podle mne praktický technický pokrok není myslitelný bez "teoretického přesahu", spočívajícím v neomezování myšlenek jeho protagonistů, jako právě výstředního amerického miliardáře Muska.

Dalšími argumenty proti Vašemu názoru jsou praktické pozemské aplikace výsledků některých vesmírných výzkumů, např. nanomateriály, technologie pro čištění vody, vyvinutá pro astronauty a třeba pěstování zeleniny na Marsu, umožňující zlepšit pozemské zemědělství a pod... Přátelsky zdravím!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hruška 26.5.2020 9:35

Když jde o "přesné přistání rakety na plošinu" musí se nejdřív (raketa) zastavit z rychlosti cca. 8 km/s , pak zastavit volný pád, pak se strefit, nespadnout do moře a nezahynout. Zajisté chápete stručnost a "jádro pudla", děkuji. Hezký den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 26.5.2020 9:32

Zesložiťuje celou operaci o problém s teplem, tím brzděním vznikajícím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Princ 26.5.2020 9:32

Taky jsem ten start z Kapustin Jaru sledoval. Byl jsem tam v roce 1969 na cvičení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 26.5.2020 9:29

Lidi vždy zkoumali dosažitelné oblasti.

S Dobrem a Zlem to moc nesouvisí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 26.5.2020 9:27

Nesplnil očekávání, hlavně po stránce finanční.

Jestli tomu říkat fiasko, těžko říci, IMHO bych taky použil jiné označení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Princ 26.5.2020 9:22

Na rozdíl od pana autora si nemyslím, že program raketoplánů byl "tragické fiasko". Kdyby nic jiného, tak v roce 1990 raketoplán Discovery umístil na oběžnou dráhu HST. V následujících letech pak posádky raketoplánů prováděly na HST servis a montáž dalších komponentů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kubáč 26.5.2020 9:16

Pokud je každá raketa prototyp - mírně odlišný od všech předchozích - pak je každý start premiéra a "zkouška bojem"

Myslím, že to je největší Muskova zásluha, že pochopil, že lety do vesmíru musí být hromadná výroba a rutina ( i když složitá rutina )

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vocilka 26.5.2020 8:55

Držím palce a přeju hodně úspěchů . Hlavně ve zdraví tam a ve zdraví zpátky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 26.5.2020 8:28

Rozumné připomínky pane Nevrklo.

V jedné, dnes již zapomenuté písničce zazněla rozumná věta: "Kdyby nebyl dělal Papin s hrncem novoty - nevěděli bychom dodnes, co jsou kompoty."

Jestli se vynaložené astronomické částky, vynaložené na kosmický výzkum vrátí "obyčejnému člověku", toť otázka. Zatím se o kosmický výzkum zajímají velmi dychtivě zbrojaři a generálové celého světa.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 26.5.2020 8:19

Tak tedy znova a tentokrát podrobněji pane Hruško.

Tady vůbec nejde o nějaké BRZDĚNÍ. Jádro pudla je v přesném přistání rakety na plošinu tak, aby se nepoškodila a šla znovu použít. Pochopil jste?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 26.5.2020 8:14

Nejsem si jist, jestli je ta Muskova cesta správná. Ekonomicky se neprosadily ani raketoplány, Muskovy rakety potřebují navíc spoustu práce motorů a paliva na brzdění, bezpečné to taky nevypadá. Vize o cestách lidi na Mars mi přijdou těžko obhajitelne, automaty svedou totéž nesrovnatelně levněji a bez rizik. Výlety do kosmu pro milionáře s obrovskými energetickymi výdeji jsou možné, ale pak ty výzvy k ochraně planety a přechodu na elektrická auta jsou pokrytecke, drzé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hruška 26.5.2020 8:12

Princip vírníku je již známý, ahoj.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hruška 26.5.2020 8:10

Raketoplánové brzdění v atmosféře je vyzkoušené bez vrtulí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hruška 26.5.2020 8:06

Zastavení a přistání motorem je nutné na Měsíci a Marsu, když se to vyzkouší na Zemi, jde to i tam.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 26.5.2020 8:00

Že jste to panu Muskovi pane Hruško neporadil, nebo se do toho rovnou sám nepustil - když je to tak prosté a jednoduché :-) :-) :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Salajka 26.5.2020 7:57

"Teď, když jsme se naučili plout ve vodě jako ryby, létat ve vzduchu jako ptáci, zbývá už jen jediné. Naučit se žít na zemi jako lidi"

Aldous Huxley

Zatím se nedaří též.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hruška 26.5.2020 7:51

Proč brzdit motorem když je možno brzdit o vzduch? A ještě bych brzdnou energii využil nějakou vrtulí na pohodlné přistání. Nazdar.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pavelka 26.5.2020 7:38

Sociální stát byl v USA zaveden už za hospodářské krize ve 30. letech....Byť to bylo (a dodnes je) v USA pořád mnohem "drsnější" (v jistém smyslu) než třeba u nás, před krizí v USA žádné sociální dávky ani podporz v nezaměstnanosti neexistovalz

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pavelka 26.5.2020 7:35

Ovšem, výzkum vesmíru a sledování Země ve vesmírů má i zcela pozemský význam, i pro tu ochranu životního prostředí...Vždy jse o to,k čemu se technika použije

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Pávek 26.5.2020 7:28

Nesdílím to nadšení pana Neffa, i když ho chápu. Za svého života jsem zažil nadšení z Gagarina, jeho barevnou fotografii jsem dlouho měl na zdi. Ve 3 hodiny ráno jsem sledoval výstup na Měsíc. Na vojně jsem viděl starty velkých raket a slyšel ničím nepopsatelný řev motorů. Sledovali jsme na 80 Km start Kosmosu (už nevím to číslo) z Kapustin Jaru. Až na tu vzdálenst to hřmělo. Teď mi ale nadšení dávno vyprchalo. Vidím i všechny negativní stránky toho šplhání techniky a říkám si jestli ty vynaložené prostředky místo k prospěchu nakonec nepovedou do záhuby. Připadá mi to, že někdo chce odtud zmizet až na Zemi bude všechno zdevastované. Měli bychom se více věnovat uvážené správě naší Země než plýtvat surovinami, prostředky a penězi na něco, co si zamanul dokázat nějaký miliardář ke svému egu. Člověk se vyvinul v podmínkách, které panují zde na Zemi a v odlišných podmínkách přežít nemůže. Všechny fyzikální i chemické zákony stále panují drtivě a jednoznačně nejen na Zemi ale v celém Vesmíru ještě se je nepodařilo ani v náznaku zpochybnit. A lidstvu nezbývá než je respektovat. A tak mě napadá, jestli to celé není zase jen Zlo, které se maskuje kabátem Dobra a který za čas odhodí a zahalí se jiným ještě líbivějším kabátem Dobra. A zase se mu budeme naivně klanět a mu tleskat. Nicméně se na start podívám, rozumějí tady ale jen z technického hlediska a spíše z negativními pocity.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 26.5.2020 6:52

Dovolí si tady udělat malý "Cimrmanův" úkrok stranou:

Řadu let jsem na tomto místě čítával zajímavé články leteckého mechanika pana Jana Čecha. S lítostí jsem zaznamenal, že ty články už tady nejsou. Chápu, že nic nelze do nekonečna. Ale uvítal bych (a myslím, že nejsem sám), kdyby sem pan Čech občas, dle jeho vlastní úvahy, nějaké pěkné počteníčko zase napsal. Byla by to (řečeno parafrázovaným Cimrmanem) "taková pěkná tečka za tím úterním čtením".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 26.5.2020 6:44

Většina z toho, co jste pane Hatino napsal je neoddiskutovatelná pravda. ̈

Ovšem - "pustit film pozpátku" a nechat po úspěšném startu (a neméně úspěšné misi) raketu zase přistát, v tom je Musk originální. Raketoplán přistával jako letadlo s využitím aerodynamických vlastností křídla. Naproti tomu, raketa balancuje, "vyfutrovaná" elektronikou na tahu raketového motoru, působícího proti gravitaci matičky Země.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Ondráček 26.5.2020 6:08

Nevidím to zase až tak černě. Ono poznání, technologie, věda, nakonec i společnost a vše co děláme se vyvíjí někdy ve skocích a kotrmelcích a někdy je to holt ta evoluce, která se musí odpracovat. Mrkněte na spalovací motor, ten se v principu od těch prvních v neliší. A přece ta dnešní auta jsou už někde jinde. Ta technická evoluce to někam dotáhla a není to špatné. Musk to dělá dobře, jen je jakoby sám. On teda není úplně sám ale to PR má určitě nejlepší. A že ty velké věci mohou zvládnout jen ty velké mocnosti se svými obřími zdroji to souhlasí. Jen co mi chybí v dnešním světě je ten spirit to nadšení davů pro nové a vůdci, kteří se tomu nadšené postaví do čela. To v čem se utápí dnešní svět a politika je buď nízké, nebo zdeformované, rozhodně ne inspirující. Ale ono tomu málokdy bylo jinak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Victorin 26.5.2020 6:05

Velmi příhodná připomínka, skutečně nadčasové dějinné události, odehrávající se v baště demokracie a technického pokroku a naštěstí, konečně opět našeho spojence a dokonce nyní již politicko-vojenského - v USA!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nový 26.5.2020 6:00

Nojo, ale tehdy nebyl sociální stát, multikulti, gender a podobné nesmysly....Stát investoval do vědy a techniky, teď investuje do boje s CO2, oteplování, pálí lesy v elektrárnách...na vědu prostě není čas

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 26.5.2020 3:28

No a o to právě jde. Sice skutečně "..se vynakládá obrovské úsilí na pečlivou přípravu a kontrolu kontrol, aby celý ten složitý systém neselhal.", jenomže v tom se dosud pouze kopírují již dávno vyvinuté a ověřené technologie. Připomínám - start rakety s lidskou posádkou - 1961. Vlastně cokoliv zatím pan Musk předvádí jsou cesty již dávno známé a uskutečněné a odzkoušené Čili i proto se zájem veřejnosti neustále zmenšuje..

Zatímco ty skutečně revoluční výpravy, které sliboval od začátku, tedy cesty s lidskou posádkou na Mars, nenápadně odsouvá do daleké budoucnosti. Jenomže, právě to bude to technologicky i objevitelsky nové, co by se muselo ale skutečně z nuly vyvinout, mnohokrát otestovat, předělat, otestovat,..a na to bohužel možná ani pan podnikatel Musk nemá. To si zatím mohly dovolit pouze dvě největší mocnosti světa z (téměř) nekonečných státních příjmů, navíc v době kdy to bylo politicky zdůvodnitelné, vzájemným ideologickým konfliktem. Ale i ty již od toho dávno ustoupily.

On skutečně průzkum vesmíru je drahý - a pro vzrušení diváků stačí jeho karikovaná filmová verze s raketami i skafandry z papundeklu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek