P. Vaňura 30.4.2015 16:00

Protože si myslím, že ideologové

vědí howno, nelámu si s "oprávněností" nějakých zásahů hlavu.

Především ale proto, že nikdo nechce hodnotit riziko toho, že se nebude dělat NIC i když lze celkem snadno doložit, že strategie "nedělat nic" vede ke katastrofě se 100% pravděpodobností!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 30.4.2015 13:56

Morálka se musí postarat sama o sebe

Morálku nezakážete ani nepřikážete, a nemusíte ani do takových subtilností, jako věda či euthanasie. Jistá sorta věřících považuje za správné zabíjet lidi jiné víry, přičemž skutečnost, že ti druzí to mají za zakázané, je tak nanejvýš podporuje v jejich přesvědčení. Výzkum čehokoliv bude pokračovat prostě proto, že se - zjednodušuji - Čína a Evropa neshodnou na tom, co je z důvodu nemorálnosti třeba zakázat.

Možná jediné, co lze zákazem dokázat, je to, že se bude zkoumat jakž takž potajmu, a tudíž bude o tom bude vědět míň lidí. Čímž se, odhaduji, zvýší riziko, že zkoumatelé budou hůř vědět, co dělají, respektive budou mít méně oponentů. A zase - nemluvím o nějakých nečekaných důsledcích za desítky let na druhém konci světa, ale opravdu o možnosti nějakého frankenštajna, nejspíš na bázi jakési splašené bakterie nebo nanotechnologie. A hoňte mikroskopickou žoužel, která má za cíl - já nevím - vysušovat propíchnuté puchýře, ale z nějakého důvodu se rozhodla brát všechny sliznice šmahem.

A všimněte si, prosím, že předstírám víru v dobro veškerenstva a nemluvím o scénáři "padouši vynalézají, hodní vědí houby".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Švejnoch 30.4.2015 12:53

Má člověk zasahovat do genomu čehokoli?

V případě ostatních organismů mimo člověka samotného je to otázka spíše racionality takového počínání. Je třeba zhodnotit výnosy versus náklady, a na základě takového zhodnocení zasahovat či nezasahovat. Je samozřejmé, že v podstatě lidstva samého je touha věci přetvářet ku svému prospěchu (což je výnos), ale je tu obrovské nebezpečí v tom, že náklady - v podobě nepředpokládaných konsekvencí na celý ekosystém planety -nejsme vůbec schopni odhadnout. Stačí vzpomenout na "v dobré víře" zavlečené nepůvodní rostlinné a živočišné druhů na jiné kontinenty a na obrovské problémy, které to leckdy způsobilo - a to je proti genetickým zásahům úplná prkotina...

Co se týče otázky genové manipulace s člověkem samotným, také to je otázka i racionálního zhodnocení. Je například třeba uvážit, zda další např. prodlužování délky života či zvyšování natality těmito prostředky je vůbec (v situaci, kdy je Země přelidněná) žádoucí. Domnívám se, že nikoli...

Ovšem genová manipulace na našem druhu má ještě navíc aspekt morální či etický, nebo ještě spíše filozofický - jsme k něčemu takovému vůbec oprávněni? Dorostli jsme už takové duševní úrovně, abychom svou "všemocnost" byli schopni i filozoficky zvládnout? Dospěli jsme, respektive: Jsme už na to dostatečně dospělí? A já se obávám, že odpověď zní opět "NE"...

A to je možná důvod, proč někteří vědci bijí na poplach a snaží se takovou cestu utnout dříve, než se nám vymkne z rukou...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 30.4.2015 10:09

Genová manipulace není největší hrozba ani příležitost

1. Každá technologie je vždy dvousečnou zbraní. Záleží na tom, kdo tu technologii používá. Nůž v rukou chirurga život zachraňuje, nůž v rukou vraha život bere. To je klasická moudrost.

2. Při současné úrovni genové manipulace můžete sice odstranit škodlivý gen, ale přitom i poškodit důležitý zdravý gen. Lze tak přivodit více škody než užitku v určitých případech.

3. Dlouhodobě není genová manipulace až tak nebezpečná. Proč? Do roku 2045 totiž nestačíme vyrobit a nechat vyspět nového Frankensteina, ale do té doby zde už budeme mít mnohem inteligenčně výkonnější umělou inteligenci. Elon Musk se k tomu vyjářil tak, že umělá inteligence je potenciálně nebezpečnější než atomová zbraň.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Selinger 30.4.2015 8:12

Bohužel ani zásahem do DNA

nelze odstranit lidskou blbost

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ráž 30.4.2015 8:08

A co evoluce?

Je součástí přirozeného vývoje planety, ze člověk do toho vývoje zasahuje?

Má člověk nechat vývoje planety samovolnému působení přírody a vesmíru?

Nastal čas, aby člověk řešil své přemnožení ne válkami, jako dosud, ale selekcí pomocí genového inženýrství?

Až se lidstvo hledat odpovědi na tyto otázky bez zbytečného sentimentu a bez blokacemi vyvolanými nějakými pseudohumanistickými zásadami, bude evoluční vývoj člověka pokračovat přirozenou cestou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sulc 30.4.2015 3:58

A neni nahodou o tom neco

ve 2. a 3. dile vasi bajecne trilogie?

• reagovat
• nahlásit příspěvek